Úvodní stránka > Čitelná Praha > O projektu

O projektu

  1. Hlavní cíle projektu
  2. Časový harmonogram projektu
  3. Kdo stojí za Čitelnou Prahou?
  4. Pilotování a výzkum
  5. Světový wayfinding
  6. Rozhovory a videa
  7. Často se ptáte

Hlavní cíle projektu

  • Sjednotit informačně-navigační systémy pro veřejnou dopravu a veřejná prostranství
  • Zkvalitnit estetiku a srozumitelnost informací
  • Zefektivnit a zkvalitnit správu a údržbu jednotlivých prvků informačního systému
  • Snížit závislost na individuální automobilové dopravě

Co v Praze hlavně chybí

  • Nedostatečná navigace pro pěší v rámci centra města i na okrajích
  • Chybějící výrazné označení vstupů do metra a reklamní smog
  • Chybějící mapy okolí na zastávkách veřejné dopravy
  • Chybějící navigace k vlakovým zastávkám
  • Chybějící on-line informace na zastávkách veřejné dopravy

Časový harmonogram projektu

Jednotný informační systém je dlouhodobý projekt sestávající z několika na sebe navazujících či souběžných aktivit. Na schválení Realizační studie navázala graficko-designérská soutěž, zároveň se budou řeší další dílčí podpůrné projekty pro zahájení fáze testování a následně naváže postupná implementace nového systému.

  • 2021–2022 – graficko-designérská soutěž
  • 2021–2023 – příprava pilotních projektů
  • 2022–2025 – realizace pilotních projektů
  • 2023–2026 – uživatelské výzkumy
  • od roku 2023 – postupná celoměstská implementace

Na cestě k Čitelné Praze

  ZÁKLADY PRAŽSKÉ DOPRAVNÍ NAVIGACE
V roce 1974 byl spuštěn provoz pražského metra. Na grafické podobě jednotlivých navigačních prvků se podílel například Rostislav Vaněk nebo Jiří Rathouský, jehož ikonická značka metra je jen s drobnými změnami zachována dodnes.		   NEJVĚTŠÍ GRAFICKÁ
SOUTĚŽ V DĚJINÁCH
V dubnu 2021 zahajuje Czechdesign náročné přípravy mezinárodní soutěže pro multioborové týmy z celého světa.
  SYSTÉM, NA KTERÝ SE
ČEKALO PŮL STOLETÍ
Vaňkův nadčasový návrh však nebyl nikdy plně implementován a po více než 30 letech je systém již zcela nevyhovující pro spolehlivou orientaci v moderní metropoli. V roce 2017 se proto otevírá debata nad jeho revizí.		 ČESKÝ TÝM OBSTÁL V MEZINÁRODNÍ
KONKURENCI
O rok později v dubnu 2022 je představen vítězný návrh českého týmu, grafického studia Side2, ateliéru A69 architekti a písmolijny Superior Type.
RÝSUJE SE NOVÝ
PRAŽSKÝ WAYFINDING
V listopadu 2019 je v pražském CAMPu představena realizační studie mapující nároky na nový pražský wayfinding.		 NA CESTĚ K ČITELNÉ PRAZE
Od podzimu 2022 testujeme novou grafiku na polovině nosičů ve stanici metra Palmovka. Postupně ji implementujeme i na dalších stanicích metra. Pražského chodce, průvodce pro pěší pohyb, můžete čím dál častěji potkávat v Praze, například na Václavském náměstí či Strossmayerově náměstí.

Kdo stojí za Čitelnou Prahou?

Pro město zajišťuje administraci projektu organizace ROPID v úzké spolupráci s dalšími městskými společnostmi (Dopravní podnik hl. m. Prahy, Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy, Technická správa komunikací hl. m. Prahy, Prague City Tourism, Operátor ICT a vybrané odbory Magistrátu hl. m. Prahy). Kromě stálých účastníků pracovní skupiny zprostředkovávají zapojení členové v konkrétních případech i stanoviska příslušných odborných zaměstnanců či útvarů.

Realizační studii k JIS pro ROPID zpracovalo konsorcium společností Ernst&Young, PRO CEDOP a Beef Brothers ve spolupráci s odborníky z ČVUT a z Německa.

Graficko-designérskou soutěž organizoval Czechdesign, který s námi dál spolupracuje na osvětě a propagaci Čitelné Prahy. Vítězem soutěže na podobu Čitelné Prahy se stalo studio Side2 ve spolupráci s ateliérem A69 architekti a písmolijnou Superior Type.

Pilotování a výzkum

Tým projektu Čitelná Praha pod vedením ROPID a v úzké spolupráci s dalšími organizacemi hl. m. Prahy (Dopravní podnik hl. m. Prahy, Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy, Operátor ICT, Prague City Tourism, Technická správa komunikací hl. m. Prahy, Technologie hl. m. Prahy, ale i jednotlivé odbory Magistrátu HMP, Středočeský kraj – IDSK a také třeba Správa železnic) podrobuje prototypy nových prvků nejen technické odolnosti ve fyzickém prostředí, ale i řadou uživatelských výzkumů s veřejností. Zajímá nás pohled Pražanů i návštěvníků metropole na tyto nové prvky, a to především z pohledu čitelnosti, srozumitelnosti a hlavně funkčnosti v širších kontextech jednotlivých lokalit.

Výzkumy probíhají především v terénu přímo u zkoumaných prvků a to buď formou kvalitativního hloubkového dotazování předem vybraných respondentů nebo kvantitativním sběrem většího vzorku dat od náhodných kolemjdoucích. Specifickou zpětnou vazbu získáváme také prostřednictvím řízených skupinových rozhovorů, tzv. Focus groups.

Výzkum Palmovka

V rámci projektu Čitelná Praha proběhl na jaře 2023 uživatelský výzkum s širokou veřejností ve stanici metra Palmovka. Zaměřili jsme se na pilotní návrhy systému aplikované v polovině této stanice na stávající nosiče. Cílem výzkumu bylo hloubkově prozkoumat uživatelské chování při navigaci a orientaci v pražské MHD, uživatelsky zhodnotit přístupnost, použitelnost, čitelnost, viditelnost a srozumitelnost grafických návrhů nosičů, ale také zjistit vhodné umístění jednotlivých nosičů v návaznosti na kritická místa v prostoru či identifikovat přebývající a chybějící informace na nosičích.

Palmovka je „laboratoří projektu“, jedná se o pilotní stanici, ve které postupně otestujeme všechny prvky nové navigace pro velký přestupní uzel. Na jaře letošního roku šlo o prvotní sběr zpětné vazby na navigační systém v polovině stanice metra. Kvalitativní výzkum, do kterého se zapojila téměř stovka respondentů, kombinoval dvě metody, ty umožnily získání co nejširší zpětné vazby. Jednalo se o hloubkové rozhovory s pečlivě vybraným reprezentativním vzorkem respondentů, tzv. doprovázené návštěvy, a pozorování přirozeného chování cestujících s cíleným dotazováním.

Celkově se potvrdila dobrá čitelnost a kontrast bílé a žluté barvy písma vůči tmavému podkladu. To ostatně potvrdili také zástupci nevidomých a slabozrakých z organizace SONS. Mírně problematické však bylo použití šedé barvy pro doplňkové texty. Připomínky se týkaly například nového způsobu značení bezbariérovosti stanic nebo čitelnosti schématu metra u vstupu do stanice. Opakující se výtky byly také k umístění nosiče s úplným seznamem stanic (tzv. „teploměru“) daleko za vstupem na nástupiště, kde se lidé rozhodují, na kterou stranu se mají vydat.

„Na základě těchto poznatků jsme pro rekonstruovanou stanici Jiřího z Poděbrad upravili základní směrové tabule navigující do jednotlivých směrů jízdy metra, vznikly dvě upravené varianty teploměru i zcela nový „vertikální teploměr“. K úpravě došlo také u schématické mapy metra, kterou nyní testujeme i s novým detailem centra ve vybraných vozech,“ říká Tomáš Machek za designérské studio Side2.

Podrobné výsledky výzkumu najdete pod tímto odkazem.

Výzkum HolKa

Na podzim roku 2023 jsme pilotovali prvky pěší navigace u nové Štvanické lávky. Šetření probíhalo přímo na lokaci před areálem Holešovické tržnice, kde výzkumníci formou hloubkového rozhovoru s pečlivě vybraným reprezentativním vzorkem respondentů zjišťovali, zda obelisk a směrovka fungují tak, jak mají. Zajímala je zejména čitelnost a srozumitelnost zobrazených informací, ale i vhodnost umístění prvků nebo jejich viditelnost.

Podrobné výsledky výzkumu najdete pod tímto odkazem.

Výzkum jezevčíků

Na začátku roku 2024 byl podroben uživatelskému zkoumání návrh zobrazení informací ve vozech metra. V hloubkových kvalitativních rozhovorech i v rozsáhlém anketním průzkumu jsme přímo ve vozech zjišťovali čitelnost a srozumitelnost jednotlivých prvků, co lidem ve schématech chybí nebo naopak přebývá, co vyplývá pro nové návrhy z funkčního porovnání s původní grafikou, i jakou variantu schématu nad dveřmi preferují. Na základě těchto průzkumů dopracovalo grafické studio Side2 systém do finální podoby, která reflektuje maximum připomínek veřejnosti i podnětů z praxe. Noví „jezevčíci“ jsou následně instalováni do všech vozů metra.

Podrobné výsledky výzkumu najdete pod tímto odkazem.

A co bude dál?

Po vyhodnocení jednotlivých výzkumů, vedených týmem odborníků na UX design a výzkum ve veřejném prostoru, budou data promítnuta do finálních úprav podoby i obsahu prvků, které budou následně umístěny v rámci celé Prahy.

Ve spolupráci s jednotlivými městskými částmi připravujeme plán rozmístění dalších obelisků a směrovek v oblasti Prahy 7, v okolí vstupů do stanic metra Palackého náměstí, Palmovka a Háje, a v neposlední řadě také pro pilotní trasu ze Staroměstského náměstí na holešovické výstaviště. I na tyto plánované pilotní prvky a ucelenou trasu nás čekají odborné průzkumy se širokou veřejností. Některé obelisky a směrovky by se v těchto lokalitách měly objevit ještě letos, osazení všech pilotních lokalit plánujeme během příštího roku tak, aby bylo možné od roku 2025 začít postupnou implementaci v celé Praze.

Světový wayfinding

Londýn

V Londýně byl proveden průzkum z pohledu zahraničního návštěvníka, který není detailně obeznámen s místním informačně-navigačním systémem, a to v centrální části města. Zmapovány byly všechny způsoby přepravy s důrazem na systém metra a na pěší pohyb po městě. Pro většinu dopravních služeb je informační systém standardizován, jednoduše komunikován, používá funkčně i designově sjednocené prvky a je konzistentní napříč dopravními subsystémy a veřejným prostranstvím. Nejsilnější inspirací z Londýna byl systém informačně-navigačních prvků pro aktivní mobilitu, především pro chůzi (Legible London).

Mnichov

Informační systém Mnichova se vyznačuje vysokou mírou interakce mezi jednotlivými informačními prvky a jednotností jejich logiky napříč módy dopravy. Silnou stránkou celého systému je rovněž úzká provázanost informačních prvků metra a metropolitní železnice (U-Bahn a S-Bahn) – páteřních subsystémů města, které mají odlišné provozovatele. Důležitou součástí nastavení informačního systému je rovněž práce se světlem v uzavřených prostorách stanic a efektivní využívání dostupných nosičů pro informační plochy. Slabou stránkou systému je propojení dopravních subsystémů s veřejným prostranstvím a malý počet prvků pro navigaci v prostoru města.

Vídeň

Ve Vídni se jedná o systém metra (U-Bahn), povrchovou dopravu a linky železnice (S-Bahn), jejich oddělené informační a orientační systémy spolu interagují pouze na nízké úrovni. Za dobrou praxi města Vídeň vhodnou k začlenění do JIS je považováno stanovení vize a priorit informačního systému, nastavení pravidel pro reklamu (vedoucí ke snížení vizuálního smogu), vyšší míra využívání elektronických informačních prvků a nových technologií v systému, vyšší míra přizpůsobení navigace konkrétní zastávce prostřednictvím systematického rozmístění map bezprostředního okolí na zastávkách a dostatečné personální zajištění péče o informační a navigační systémy, včetně existující pozice koordinátora informací pro cestující.

Brno

Systém města Brna se vyznačuje úzkou spoluprací mezi jednotlivými zainteresovanými subjekty v dopravních informačních systémech (konkrétně mezi organizátorem KORDIS a dopravním podnikem DPMB), a to včetně sdílení informací, které je vysoce automatizované. Celý dopravní systém rovněž vykazuje vysokou kvalitu informování o mimořádných a výlukových stavech, relativně vysokou penetraci informací v reálném čase zobrazovaných na displejích v prostorách zastávek a efektivním informováním cestujících ve vozidlech prostřednictvím elektronických panelů. Slabou stránkou je nedostatečná vazba mezi dopravními systémy a veřejným prostranstvím a nízký počet esteticky kvalitních směrovek pro navigaci v prostoru města.

Plzeň

Plzeň se vyznačuje vysokým počtem panelů s aktuálními odjezdy v zastávkách, zobrazováním aktuálních odjezdů z uzlu ve vozidle, zobrazováním informací o aktuálních odjezdech MHD a regionálních autobusů na hlavním nádraží. Za přednosti systému je považováno informování cestujících o mimořádnostech prostřednictvím mobilní aplikace a existence funkce dispečera – informátora. Mezi slabiny plzeňského informačního systému patří poskytování informací o výlukách a mimořádnostech na dotčených zastávkových stanovištích a estetická stránka některých dopravních informací.

Rozhovory a videa

Představení systému

Jak se hledala Čitelná Praha

Rozhovory s porotci

UX Monday: Uživatelská zkušenost ve veřejném prostoru

Identita – příběh českého grafického designu / Veřejný prostor (2024)

Odkaz na video (stream) : ᐅ Seriál Identita zdarma online – Veřejný prostor | Stream

JIS v Campu: Designers Mixer/ Čitelná Praha aneb nový wayfinding české metropole (2022)

Odkaz na video: Facebook

JIS v Campu: Principy navigace v ulicích a dopravních systémech Prahy (2022)

Odkaz na video: Facebook Live | Facebook

Často se ptáte

V Praze spravujeme informační a navigační systém, který posledních 33 let postrádal designéra, podoba jednotlivých prvků se nahodile měnila a doplňovala, nyní je nejednotná, nedostatečně provázaná a systém neplní svoji roli tak, jak by měl. Lidé při cestování po městě naráží na situace, kdy místo spolehlivé orientace tápou a často tak k cíli nevolí cestu, která by pro ně byla tou nejrychlejší nebo třeba nejpříjemnější. Proto potřebujeme změnu, která zajistí, že poskytované informace budou sloužit k plynulému, bezpečnému a jistému pohybu po městě.

Nebudeme zbytečně utrácet za okamžitou plošnou výměnu všech prvků orientace. Nejprve systém testujeme v rámci pilotních projektů, sbíráme zpětnou vazbu formou uživatelských výzkumů se širokou veřejností i každodenní praxe v provozu. Návrhy postupně upravujeme podle sesbíraných podnětů, k postupnému plošnému nasazování přistoupíme až po jejich finalizaci. Celková obměna potrvá delší dobu, byl už ale nejvyšší čas s ní začít. Praha zásadně investuje do výstavby dopravní infrastruktury, připravuje třeba nový terminál Smíchov nebo linku metra D, což s sebou přinese i nutnost výměny dopravních schémat nejen na této lince, ale i na všech ostatních. Máme tak úžasnou příležitost pro implementaci nového systému v rámci těchto investic.

Grafické prvky na tmavém pozadí a jejich čitelnost jsme ověřovali v uživatelském výzkumu realizovaném na jaře roku 2023 ve stanici metra Palmovka a zároveň s organizací SONS (Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR). Většina respondentů kvitovala dobrý kontrast grafických prvků s tmavým pozadím. Podle nich prvky z tmavého pozadí vyvstávají a jsou tedy dobře viditelné a čitelné, a to i v porovnání s původním barevným provedením nosičů. Tuto skutečnost uváděli jak respondenti se zrakovou bariérou, tak i respondenti bez zrakového omezení. Závěr výzkumu potvrdila i organizace SONS. Dle jejich vyjádření je nově navrhovaná barevnost, tedy uvádění informací na tmavém podkladu, vyhovující a dobře čitelná. Podrobné výsledky výzkumu najdete pod tímto odkazem.

Nikoliv. Systém vyvíjíme postupně úpravami návrhu připraveného grafickým studiem Side2, ateliérem A69 architekti a typografickým studiem Superior Type pro mezinárodní soutěž, ve které v roce 2022 zvítězili. V rámci pilotních projektů postupně sbíráme zpětnou vazbu z každodenní praxe v provozu i formou uživatelských výzkumů se širokou veřejností, které probíhají po instalaci nových nosičů na pilotní lokalitě. Z výsledků výzkumu navrhujeme potřebné úpravy a do jednotlivých prvků systému tímto způsobem postupně propisujeme zpětnou vazbu z provozu i od cestujících. Upravené prvky následně znovu testujeme na dalších pilotních lokacích, abychom ověřili jejich srozumitelnost v různých kontextech. Teprve na konci pilotního testování vznikne komplexní manuál celého systému pro jednotnou aplikaci v rámci celé sítě PID i pěší navigace uvnitř jednotlivých městských částí.

Hodnocení soutěžních návrhů posoudila mezinárodní porota složená z odborníků na wayfinding (informační a navigační systémy) i zástupců města. Ta jednomyslně zvolila tento návrh, který splnil náročné požadavky na takto komplexní systém. Klíčová byla jasně daná struktura informací, jejich čitelnost, pochopitelnost a jednotnost. Přesto jednotlivé prvky testujeme s uživateli v rámci pilotních projektů. Všechny získané podněty pečlivě vyhodnocujeme a výsledky propisujeme do vývoje finální podoby systému. Pod tímto odkazem najdete dotazník pro předání zpětné vazby na nové prvky Čitelné Prahy.

Palmovka je „laboratoří projektu“, jedná se o pilotní stanici, ve které postupně testujeme nároky na systém v reálném provozu na konkrétním místě. V první fázi, která proběhla na jaře roku 2023, se jednalo o prvotní sběr zpětné vazby, zodpovědně budeme moci systém otestovat, až budou v rámci jednoho přestupního uzlu aplikována všechna navrhovaná opatření, včetně nových fyzických nosičů a upraveného principu rozmístění informací. Už před samotnou soutěží ale proběhlo několik průzkumů, abychom zjistili, co lidi nejvíc trápí, čemu nerozumí a co jim v současném systému chybí. Posuzování pilotovaných prvků má smysl na místě v měřítku 1:1, komentování obrázků z webu nám relevantní informace nepřinese.

Výzkumy s širokou veřejností probíhají především v terénu, tedy na konkrétních pilotních lokacích. V tomto případě je třeba i kvantitativní dotazování realizovat fyzicky, protože pro získání objektivní zpětné vazby například k míře čitelnosti grafiky jsou podmínky v terénu zásadní (světlo, blikání, drncání vozu, lidé v obzoru apod.). V terénu provádíme hloubkové kvalitativní průzkumy formou doprovázených návštěv s pečlivě vybranými respondenty, ale i kvantitativní průzkumy či ankety, ze kterých získáme základní data od většího počtu lidí. U některých prvků bude vhodné udělat tzv. Focus groups, neboli řízené skupinové rozhovory, kde  s vybranými respondenty probereme možnosti zobrazování informací na zastávkách či ve vozech.

Rekonstrukce stanic se vždy plánuje s velkým předstihem a v době, kdy musela být hotová projektová dokumentace ke stanici Jiřího z Poděbrad, ještě nebyly k dispozici odzkoušené nově navrhované nosiče. Proto jsme museli respektovat fakt, že nová grafika se bude lepit na stávající nosiče, i když to není z pohledu jejich čitelnosti ideální.

Rozmístění jednotlivých nosičů ve stanicích je dáno historicky. Změna jejich poloh znamená výrazný zásah do celé stanice, proto se s nosiči bude hýbat jen v rámci rekonstrukcí stanic nebo jejich větších stavebních úprav. V tomto konkrétním případě je dalším důvodem obava, aby přílišná blízkost detailního seznamu stanic hned u eskalátoru nezpůsobovala nebezpečné hromadění cestujících těsně před ním. Potřebu bližšího umístění seznamu stanic ale vnímáme jako zcela relevantní a zásadní, proto se pokoušíme najít řešení.

Tomuto nosiči se říká Jezevčík kvůli jeho podlouhlému tvaru, který měl zajistit pohodlné zobrazení všech linek metra a snadné umístění nad dveře vagonů. Jak se ale linky rozrůstají na všechny strany, tvar jezevčíka je pro grafické zpracování všech potřebných informací čím dál větší výzvou. Brzká potřeba připojení další linky D byla hlavní motivací pro úpravu rozložení schématu. I jeho podobu ale stále testujeme. Oproti stávajícímu řešení jsme narovnali linku A, která je počtem stanic ta nejkratší. Delší trasy C a B kolem ní obtáčíme a díky vertikálním částem těchto linek šetříme místo pro tři stanice. Díky tomu může být diagram daleko kompaktnější, ale především nám umožní připojit do něj snadno linku D při zachování požadovaného formátu. Pro zobrazení stanic pracujeme v jasně definované mřížce, která rovnoměrně rozprostírá vzdálenosti jednotlivých bodů. Tímto zobrazením nenaznačujeme reálné vzdálenosti stanic, jsou to stylizované polohy na každé trase. Výhodou tohoto řešení je také možnost vyznačení Václavského náměstí jako přirozeného centra Prahy, které bylo v původním schématu neviditelné.

Základní „přeložitelné“ pojmy v angličtině jsou, místní názvy se nepřekládají, protože se napříč městem jednotně používají v místní řeči a tudíž by jejich překlad neměl význam.