Dopravní plán HMP

Organizace ROPID zpracovala pro Prahu plán dopravní obslužnosti – Dopravní plán hlavního města Prahy na roky 2018 až 2020 s výhledem do roku 2022.

Dopravní plán (plán dopravní obslužnosti) je koncepční dokument, který musí podle Zákona č. 194/2010 Sb. pořizovat každý kraj (Praha má také statut kraje). Úkolem dokumentu je shrnout zásady koncepce rozvoje a fungování dopravního systému PID na území hl. m. Prahy včetně vazeb se Středočeským krajem, představit je obyvatelům a uživatelům dopravního systému a podložit prováděná dopravní opatření – zejména ta, která vytvářejí konkrétní požadavky na rozvoj infrastruktury (modernizace železničních tratí, stavba nových zastávek, rozvoj preferenčních opatření atp.). Tento Dopravní plán také zahrnuje opatření, která sledují koncepční cíle zakotvené v nedávno přijatých nebo připravovaných dokumentech (Pařížská dohoda, Dopravní politika jako součást Plánu udržitelné mobility Prahy a okolí ad.).

Dopravní plán připravuje ROPID s platností pouze pro území Prahy, ačkoliv systém PID pokrývá i velkou část Středočeského kraje. Důvodem je, že Středočeský kraj má aktuálně svůj plán dopravní obslužnosti platný do roku 2020, ke stažení je zde: http://www.kr-stredocesky.cz/web/doprava/dopravni-plan.

 

Ke stažení: Dopravní plán hlavního města Prahy na roky 2018 až 2020 s výhledem do roku 2022.

 

Z čeho vycházíme při projektování veřejné dopravy v Praze?

Jak si vedou jednotlivé prostředky veřejné dopravy v cestovní rychlosti? Průměrná cestovní rychlost tramvají a autobusů je nízká, neboť vesměs sdílejí dopravní cestu s auty a obsluhují plošně celé území města. Mají proto své trasy „klikaté“ a na nich mnoho zastávek. To má samozřejmě vliv na vysoký počet vypravených vozidel na linku i velké personální nároky. Dlouhodobým cílem je proto maximálně využívat pro městskou dopravu potenciálu metra a železnice a provoz povrchové optimalizovat zaváděním preferenčních opatření.
Velký ekonomický růst hlavního města je doprovázen velkými změnami ve využití území. Na dosud nezastavěných územích vznikají rezidenční celky, sklady či nákupní centra, nové využití nalézají brownfieldy uvnitř města po továrnách či nádražích.
Od roku 2000 počet obyvatel Prahy stoupl o více než 100 000, to je jako kdyby se k Praze připojil celý Liberec. Území hlavního města přitom zůstává stále stejné.
Vysoká ekonomická úroveň je provázena i růstem počtu osobních automobilů v Praze. S tím souvisejí velké prostorové nároky – kde parkuje těchto 800 000 automobilů?
Praha má i ve srovnání s jinými evropskými metropolemi velmi uspokojivý modal split (dělba přepravní práce) – 80 % vnitroměstských cest je uskutečňováno udržitelnými módy dopravy – pěšky, na kole nebo veřejnou dopravou.
Počet přepravených cestujících ve vlacích PID na území Prahy se od roku 2000 téměř zdvojnásobil.  Na nejvytíženějších tratích jezdí pražské eSko každých 15 minut, přičemž obsazenost ranních vlaků na pražských úsecích běžně dosahuje 600 cestujících.

Co pro vás připravujeme?

  
Naším cílem je maximálně využívat možností kapacitní železniční dopravy. Pražské eSko se proto ve spolupráci s partnery ze Středočeského kraje snažíme vylepšit. Mimo jiné je v plánu rozvoj stávajících městských železničních linek i zavedení nových a také rozvoj sítě spěšných vlaků. S dílčími kroky začínáme již od prosince 2018.
Od zprovoznění tunelového komplexu Blanka usilujeme o zavedení rychlých autobusových spojení, která by na své trase právě nové tunely využívaly. Výrazně by se tak zkrátily cestovní doby mezi západní a severní částí města.
Organizace ROPID trvale analyzuje provoz linek PID po stránce dodržování jízdních dob i po stránce kapacity. Naslouchá potřebám obyvatel i městských částí a následně provádí optimalizace provozu PID. Rostoucí město vyžaduje kapacitní rychlá spojení napříč městem i plošnou obsluhu významných zdrojů a cílů dopravy.
V uplynulých letech došlo ke zlepšení nabídky PID v nočních hodinách – noční tramvaje a autobusy jezdí častěji, vyjely nové vlaky s rozjezdem kolem 2:30 z Prahy do středočeských měst. Je cílem v tomto trendu pokračovat.
Dlouhodobou prioritou organizace ROPID je poskytovat cestujícím online aktuální informace o provozu PID. Pracujeme na tom, abychom v tomto směru nezůstali pozadu za ostatními městy u nás i v zahraničí, kde se již běžně na zastávkách cestující dozví reálný odjezd svého spoje určovaný podle aktuální polohy vozidel.
Jedním z projektů, který ROPID zpracovává, je možnost využití dat mobilních operátorů, tak jak to běžné v komerční sféře. Díky těmto datům budeme lépe vědět, jak se lidé po městě pohybují a díky tomu budeme schopni precizněji plánovat provoz PID.

Co k tomu potřebujeme?

Cílem organizace ROPID je udržet kvalitu veřejné dopravy na vysoké úrovni, k tomu bude potřeba zejména modernizovat a doplnit stávající infrastrukturu. Dopravní plán vyjmenovává požadavky na dopravní infrastrukturu z pohledu objednatele veřejné dopravy – ten musí brát v potaz nejen kapacitu infrastruktury, ale i personální možnosti dopravců.
Pokud nelze přidávat nové spoje, je nutné zvyšovat kapacitu spojů stávajících. Je žádoucí tedy pořizovat vysokokapacitní autobusy nebo vlaky. Je to částečně i řešení personální otázky – jeden řidič nebo strojvedoucí tak odveze více cestujících.
Podporujeme rozvoj parkovišť P+R (Park&Ride – Zaparkuj a jeď), které umožňují uživatelům osobních aut dojet autem například ke stanici metra nebo vlaku a dále do centra města pokračovat veřejnou dopravou. Řidičům odpadne starost o parkování v centru, parkovací místa ve městě zůstanou rezidentům.
Připravujeme podklady a spolupracujeme na přípravě preferenčních opatření pro tramvaje a autobusy. Je to prostá matematika – kloubový autobus zabere tolik místa jako 4 osobní auta, přitom pohodlně přepraví tolik, co 40 aut. Průměrná obsazenost osobního auta v Praze je totiž 1,3 osoby! Navíc díky preferenčním opatřením klesá potřebný počet vozidel na lince a provoz je efektivnější.