Preference

Úvod

Veřejná doprava je po dopravě pěší a cyklistické nejpříznivějším druhem dopravy pro urbanizované oblasti po stránce emisní, hlukové, energetické, ekonomické, dopravní, urbanistické i sociální. Je žádoucí, aby spolehlivá funkce a tím i atraktivita pro cestující byla podpořena organizací provozu v dopravním prostoru.

Obecně jsou vnějšími vlivy ovlivňovány nejméně dopravní cesty subsystémů, které do kontaktu s ostatní dopravou přijdou nejméně. V Pražské integrované dopravě to jsou zejména linky metra, lanovky, železnice a přívozů. Naopak linky tramvají a autobusů se musejí potýkat s propustností křižovatek a komunikací. Pro minimalizaci dopadů provozu automobilové dopravy je aplikována řada dopravních a stavebních opatření zajišťujících preferenci veřejné dopravy.

Pozitiva preference  veřejné dopravy nejsou přínosem jen pro cestující (rychlá a spolehlivá doprava), ale i pro dopravce (nižší spotřeba i opotřebení vozidel, bezproblémové dodržování zákonných bezpečnostních přestávek řidičů). S preferencí vozidel veřejné dopravy je nutné řešit i preferenci jejích uživatelů (např. přístupy na zastávky, vhodná výška nástupišť).

Legislativa

Základem preference veřejné dopravy jsou legislativní podmínky. Základní práva a povinnosti definuje Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích:

  • zákaz jízdy ostatních vozidel po tramvajovém pásu,
  • vyhrazené jízdní pruhy pro autobusy (případně i další vozidla),
  • přednost tramvají při odbočování vpravo,
  • přednost vozidel vyjíždějících z vyhrazeného jízdního pruhu,
  • přednost autobusů vyjíždějících z prostoru zastávky.

Legislativní rámec je tvořen dále vyhláškami (zejména č. 294/2015), technickými normami a podmínkami pro stavební a dopravní řešení, Dopravní politikou hl. m. Prahy z roku 2017 a dalšími strategickými dokumenty.

Projekt preference

Projekt preference – Celoměstský projekt preference městské hromadné dopravy v Praze v letech 2016-2020 je koncepční dokument hl. m. Prahy pro oblast preference veřejné dopravy. Dokument definuje pojem preference, vymezuje strategický a organizační rámec uplatňování a realizace preferenčních opatření, shrnuje dosavadní vývoj řešení preference VHD v Praze a především uvádí problémové lokality z hlediska provozu tramvajové a autobusové dopravy. Na tvorbě dokumentu spolupracovala organizace ROPID, Institut plánování a rozvoje hl.m. Prahy a Dopravní podnik hl. m. Prahy. Vlastní dokument doplňují Katalog preferenčních opatření pro veřejnou hromadnou dopravu, který představuje výčet konkrétních opatření a podmínky a zásady jejich používání, a Zásady pro návrhování a zřizování preference autobusů a trolejbusů VHD, dopravně-inženýrská metodika pro navrhování a projednávání preferenčních opatření.

Projekt preference byl schválen Usnesením Rady hl. m. Prahy č. 2351 ze dne 26.9.2017 na základě důvodové zprávy včetně kladného posudku Služby dopravní policie Policie ČR. Všechny městské organizace, městské části a společnosti v majetkovém portfoliu hl. m. Prahy by se tak při přípravě a schvalování nových preferenčních opatření tímto dokumentem měly řídit.

Mapa problémových míst k řešení definovaných v projektu

Mapa problémových míst k řešení definovaných v projektu

Světelné signalizace

Režimem světelných signalizačních zařízení (dále SSZ) lze zajistit vysokou míru preference veřejné dopravy – především vozidel, ale také cestujících (před nástupem nebo po nástupu do vozidla).

Vývoj SSZ s preferencí pro tramvaje (absolutně)

Vývoj SSZ s preferencí pro tramvaje (absolutně)

Vývoj SSZ s preferencí pro tramvaje (poměrově)

Vývoj SSZ s preferencí pro tramvaje (poměrově)

Vývoj SSZ s preferencí pro autobusy (absolutně)

Vývoj SSZ s preferencí pro autobusy (absolutně)

Preference je závislá na systému řízení SSZ, nejlepších výsledků dosahují SSZ využívající detekci vozidel a dynamické řízení pro absolutní preferenci vozidel veřejné dopravy. V křižovatkách či úsecích s komplikovanějším dopravním režimem bývá užita pouze podmíněná preference, která výrazněji zohledňuje i ostatní provoz. V křižovatkách či úsecích s nadřazeným provozem ostatní dopravy bývá užit systém bez preference veřejné dopravy (např. náměstí I.P.Pavlova). SSZ pro preferenci veřejné dopravy mohou být použita i v liniových úsecích jako tzv. světelné závory před křížením nebo spojováním proudů vozidel či jako ochrana prostoru zastávek.

Funkce světelné závory
Funkce světelné závory Funkce světelné závory
Funkce světelné závory Funkce světelné závory
Funkce světelné závory Funkce světelné závory

Podmínkou preference vozidel je jejich detekce při příjezdu do oblasti vlivu SZZ (nejčastěji křižovatky). Pro detekci se podle místních podmínek a technického vývoje využívá celá řada technologií (trolejové kontakty, videodetekce, radiodetekce, indukční smyčky, GPS aj.), u tramvají v křižovatkách doplněných o požadovaný směr z dálkového ovládání výhybek.

Zařízení pro detekci vozidel veřejné dopravy
Vysílač radiového signálu v autobusech Inframaják pro příjem signálu a čočky pro řízení provozu autobusů
Trolejový kontakt pro detekci tramvají

Preferenční průjezd vozidla veřejné dopravy může být zajištěn vložením nebo prodloužením fáze pro jeho průjezd, což se může projevit zkrácením fází v jiných směrech nebo změnou pořadí jednotlivých fází SSZ.

Některé součásti SSZ
Součásti SSZ pro řízení provozu vozidel MHD Indukční smyčka slouží k detekci vozidel
Kamera videodetekčního zařízení

Oddělení tramvajových tratí

Stavebním a dopravním uspořádáním tramvajových tratí v rámci komunikační sítě lze zajistit různou míru liniové preference – od absolutní (samostatná trať rychlodrážního charakteru) až po nulovou (společný provoz všech vozidel v profilu tramvajové trati).

Samostatné tramvajové těleso

Samostatné tramvajové těleso

Zvýšené tramvajové těleso

Zvýšené tramvajové těleso

Oddělovací prvky tramvajového tělesa v úrovni vozovky

Oddělovací prvky tramvajového tělesa v úrovni vozovky

Vodorovné značení v profilu tramvajového tělesa

Vodorovné značení v profilu tramvajového tělesa

Liniová preference tramvají - podélné oddělovací prvky tramvajového tělesa

Liniová preference tramvají – podélné oddělovací prvky tramvajového tělesa („bumlíky“)

Seznam „bumlíků“, vč. grafů [PDF]

Vyhrazené jízdní pruhy

Vyhrazené jízdní pruhy pro určený typ vozidel definují využití této části pouze pro tato vozidla. Méně častou variantou je jízdní pruh se zákazem jízdy vozidel s výjimkou určených vozidel.Vyhrazený jízdní pruh může být vyznačen v profilu vozovky nebo jím může být povolena jízda po tramvajovém tělese.

Liniová preference autobusů – mimo tramvajová tělesa

Liniová preference autobusů – jízda po tramvajovém tělese

Liniová preference autobusů (vyhrazené jízdní pruhy a související výlučné směry jízdních pruhů, jízda po tramvajovém tělese)

Vyhrazené jízdní pruhy pro BUS a jízdní kola (vyhrazené či přikázané jízdní pruhy a související výlučné směry jízdních pruhů)

Seznam vyhrazených jízdních pruhů [PDF]

Základní varianty vyhrazených jízdních pruhů:

  • BUS – dle legislativy pouze pro autobusy městské hromadné dopravy osob nebo trolejbusy
  • TRAM+BUS – legalizace jízdy bus po tramvajovém tělese
  • BUS+cyklo
  • BUS+taxi
  • BUS+taxi+cyklo

Základní režim BUS (pouze autobusy městské hromadné dopravy osob nebo trolejbusy) může být rozšířen pro všechny autobusy (tedy včetně veřejné linkové dopravy).

Vyhrazený jízdní pruh BUS

Vyhrazený jízdní pruh BUS

Vyhrazený jízdní pruh BUS (včetně veřejné linkové dopravy)

Vyhrazený jízdní pruh BUS (včetně veřejné linkové dopravy)

Vyhrazený jízdní pruh TRAM+BUS

Vyhrazený jízdní pruh TRAM+BUS

Vyhrazený jízdní pruh BUS+Cyklo

Vyhrazený jízdní pruh BUS+Cyklo

Vyhrazený jízdní pruh BUS+Taxi

Vyhrazený jízdní pruh BUS+Taxi

Vyhrazený jízdní pruh BUS+Taxi+Cyklo

Vyhrazený jízdní pruh BUS+Taxi+Cyklo

V úsecích křižovatek je při nedostatečné šířce pro provedení vyhrazeného jízdního pruhu křižovatkou možné liniové propojení jízdním pruhem s tzv. výlučným směrem (např. jízdní pruh pro odbočení vpravo umožňuje přímou jízdu bus do navazujícího vyhrazeného jízdního pruhu).

Značení tzv. výlučného směru
Značení výlučného směru v křižovatce Značení výlučného směru v křižovatce

Omezení vjezdu

Zákaz vjezdu (s výjimkou vybraných vozidel) výrazně zlepšuje podmínky pro veřejnou dopravu zejména v centrální oblasti města, dále je používán pro dopravní terminály.

Zákazy vjezdu vyjma MHD
Zákaz odbočení mimo MHD Přikázaný směr jízdy mimo MHD

Pěší zóny (s povolením vjezdu vybraných vozidel) jsou prostředkem pro zklidnění dopravy v oblastech s vysokým podílem chodců. Průjezd povolených vozidel je omezen rychlostí (max. 20 km/h) a s ohledem na chodce, což spolu s charakterem provozu a umístěním zastávek v takových oblastech neznamená zásadně negativní vliv na plynulost provozu.

Pěší zóny vyjma MHD
Pěší zóny vyjma MHD Pěší zóny vyjma MHD

Systém přednosti

Určení hlavních a vedlejších ramen křižovatek podle směrů průjezdu vozidel veřejné dopravy umožňuje preferenci vozidel veřejné dopravy např. v křižovatkách bez SSZ nebo se zhoršenými rozhledovými poměry.Obdobný princip může být využit pro uspořádání jízdních pruhů v místech slučování komunikací nebo na výjezdech z dopravních terminálů.

Systémy přednosti
Systémová přednost výjezdu autobusů z terminálu Vedení hlavní poz. komunikace podle tramvajové trati

Zastávky

Pro zlepšení bezpečnosti a plynulosti provozu je důležité i řešení zastávek. Vhodné řešení urychluje a činí bezpečnějším přístup, výstup i nástup cestujících.

Nástupní ostrůvek je nejrozšířenějším typem tramvajové zastávky. Ostrůvky a přístupy na ně jsou průběžně upravovány tak, aby byla zajištěna bezpečnost chodců-cestujících. Jedná se zejména o rozšiřování ostrůvků (stavebně, případně dočasně vodorovným značením), zkracování přechodů, rozšíření vyčkávacích prostorů na přístupech k zastávkám a zábradlí podél hran.

Zastávkový mys je vytvořen přitažením chodníkové hrany v místě zastávky k tramvajovým kolejím. Ostatní vozidla zastavují za tramvají, cestující nastupují přímo z chodníku.

Vídeňská zastávka (název dle místa inspirace) je vytvořena zvýšením vozovky vpravo od tramvajového tělesa do úrovně nástupiště. Tato úprava zajišťuje bezbariérový přístup i v užších profilech a je prostředkem ke zklidnění dopravy.
Podvariantou je tzv. „cyklovídeň“, kde je přes zvýšenou část vozovky v prostoru zastávky umožněn průjezd jízdních kol, ostatní vozidla projíždějí po tramvajovém tělese (obdobně jako u zastávkového mysu).

Nástupní ostrůvky
Tramvajové nástupní ostrůvky Tramvajové nástupní ostrůvky
Zastávkové mysy
Zastávkové mysy Zastávkové mysy
Vídeňské zastávky
Vídeňské zastávky Vídeňské zastávky

Další informace

Na rozvoji preference PID se podílejí

Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s.
Magistrát hl. m. Prahy – odbor dopravy
DIPRO, spol. s r.o. (projekty liniové preference)
Metroprojekt Praha, a.s. (projekty liniové preference)
Policie ČR, Krajské ředitelství Policie hl. m. Prahy – odbor služby dopravní policie
ROPID
Technická správa komunikací hl. m. Prahy
Eltodo dopravní systémy (projekty světelných signalizací)