Praha usiluje o to, aby se v metropoli už nikdy nikdo neztratil. Společně s odborníky město vypracovalo analýzu navigačního a informačního systému jako podklad pro vypsání kreativní graficko-designérské soutěže, ze které vzešla přesná podoba pražského informačního systému. Organizace soutěže, která byla bezesporu největší svého druhu v dějinách Prahy, se ujal tým z Czech Designu. Jednoznačně nejlépe zpracovaný návrh v souteži představilo grafické studio Side2 ve spolupráci s ateliérem A69 architekti a písmolijnou Superior Type. Výsledkem této kooperace je jednotný a přehledný navigační systém v ulicích i ve veřejné dopravě, jehož uživatelnost aktuálně testujeme v pilotních projektů. Autoři grafického zpracování jednotného navigačního a orientačního systému, který jsme pojmenovali Čitelná Praha, získali za svůj návrh hlavní cenu Czech Grand Design v kategorii grafický design. Jak se naše společná cesta za Čitelnou Prahou vyvíjí, můžete sledovat na Instagramu.
Novinky
Co je to JIS?
Jednotný informační systém hl. m. Prahy („JIS“) je komplexním projektem řešícím celkovou prezentaci Prahy a její informační a orientační systém v rámci všech druhů mobility (veřejná, pěší, cyklistická i individuální automobilová doprava) s důrazem na preferenci udržitelných druhů mobility a podporu multimodality. Myšlenka zpracování projektu sjednocení a zkvalitnění informačního a navigačního systému v Praze vychází z dlouhodobě neutěšených poměrů v této oblasti, kdy na území Prahy existuje více samostatných systémů pro navigaci pěších (místních nebo turistů), cyklistů a cestujících veřejné dopravy (i více nesourodných subsystémů v rámci jednoho systému veřejné dopravy). Tyto systémy spolu nejsou koordinovány esteticky ani obsahově. Často také informační systém zaniká ve vizuálním smogu tvořeném reklamou a jinými komerčními sděleními. Věříme, že se nám podaří z Prahy udělat čitelné město.
Hlavní cíle projektu:
- Sjednotit informačně-navigační systémy pro veřejnou dopravu a veřejná prostranství
- Zvýšit estetickou kvalitu a srozumitelnost informací
- Zefektivnit a zkvalitnit správu a údržbu jednotlivých prvků informačního systému a ve výsledku zvýšit podíl veřejné dopravy a aktivní mobility a jejich propojování, podpořit snižování závislosti na individuální automobilové dopravě
Časový harmonogram projektu
Jednotný informační systém je dlouhodobý projekt sestávající z několika na sebe navazujících či souběžných aktivit. Na schválení Realizační studie navázala graficko-designérská soutěž, zároveň se budou řeší další dílčí podpůrné projekty pro zahájení fáze testování a následně naváže postupná implementace nového systému.
- 2021–2022 – graficko-designérská soutěž
- 2021–2023 – příprava pilotních projektů
- 2022–2024 – realizace pilotních projektů
- 2023–2024 – uživatelské výzkumy
- od roku 2023 – postupná celoměstská implementace
Kdo za tím stojí?
Pro město zajišťuje administraci projektu organizace ROPID v úzké spolupráci s dalšími městskými společnostmi (Dopravní podnik hl. m. Prahy, Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy, Technická správa komunikací hl. m. Prahy, Prague City Tourism, Operátor ICT a vybrané odbory Magistrátu hl. m. Prahy). Kromě stálých účastníků pracovní skupiny zprostředkovávají zapojení členové v konkrétních případech i stanoviska příslušných odborných zaměstnanců či útvarů.
Realizační studii k JIS pro ROPID zpracovalo konsorcium společností Ernst&Young, PRO CEDOP a Beef Brothers ve spolupráci s odborníky z ČVUT a z Německa.
Graficko-designérskou soutěž organizoval Czechdesign, který s námi dál spolupracuje na osvětě a propagaci Čitelné Prahy. Vítězem soutěže na podobu Čitelné Prahy se stalo studio Side2 ve spolupráci s ateliérem A69 architekti a písmolijnou Superior Type.
Ke stažení
Výchozí stav aneb jak to v Praze (ne)funguje?
Myšlenka zpracování projektu sjednocení a zkvalitnění informačního a navigačního systému v Praze vychází z dlouhodobě neutěšených poměrů v této oblasti, kdy na území hl. m. Prahy existuje více samostatných systémů pro navigaci pěších (místních nebo turistů), cyklistů a cestujících veřejné dopravy (i více nesourodných subsystémů v rámci jednoho systému veřejné dopravy). Tyto systémy spolu nejsou koordinovány esteticky ani obsahově, a zatímco samostatně mohou tyto systémy fungovat vyhovujícím způsobem, jejich bezešvé provázání co se týče obsahu informací i umístění nosičů a hladký přechod uživatele z jednoho systému do druhého je nyní spíše výjimkou. Často také informační systém zaniká ve vizuálním smogu tvořeném reklamou a jinými komerčními sděleními.
Co v Praze hlavně chybí?
- Chybějící navigace k vlakovým zastávkám
- Nedostatečná navigace pro pěší v rámci centra města i na okrajích
- Chybějící výrazné označení vstupů do metra a reklamní smog
- Chybějící mapy okolí na zastávkách veřejné dopravy
- Chybějící on-line informace na zastávkách veřejné dopravy
Nedostatečná navigace k vlakovým zastávkám, pro pěší v centru města i do vstupů do metra
Kde jsme se inspirovali?
Londýn
V Londýně byl proveden průzkum z pohledu zahraničního návštěvníka, který není detailně obeznámen s místním informačně-navigačním systémem, a to v centrální části města. Zmapovány byly všechny způsoby přepravy s důrazem na systém metra a na pěší pohyb po městě. Pro většinu dopravních služeb je informační systém standardizován, jednoduše komunikován, používá funkčně i designově sjednocené prvky a je konzistentní napříč dopravními subsystémy a veřejným prostranstvím. Nejsilnější inspirací z Londýna byl systém informačně-navigačních prvků pro aktivní mobilitu, především pro chůzi (Legible London).
Mnichov
Informační systém Mnichova se vyznačuje vysokou mírou interakce mezi jednotlivými informačními prvky a jednotností jejich logiky napříč módy dopravy. Silnou stránkou celého systému je rovněž úzká provázanost informačních prvků metra a metropolitní železnice (U-Bahn a S-Bahn) – páteřních subsystémů města, které mají odlišné provozovatele. Důležitou součástí nastavení informačního systému je rovněž práce se světlem v uzavřených prostorách stanic a efektivní využívání dostupných nosičů pro informační plochy. Slabou stránkou systému je propojení dopravních subsystémů s veřejným prostranstvím a malý počet prvků pro navigaci v prostoru města.
Vídeň
Ve Vídni se jedná o systém metra (U-Bahn), povrchovou dopravu a linky železnice (S-Bahn), jejich oddělené informační a orientační systémy spolu interagují pouze na nízké úrovni. Za dobrou praxi města Vídeň vhodnou k začlenění do JIS je považováno stanovení vize a priorit informačního systému, nastavení pravidel pro reklamu (vedoucí ke snížení vizuálního smogu), vyšší míra využívání elektronických informačních prvků a nových technologií v systému, vyšší míra přizpůsobení navigace konkrétní zastávce prostřednictvím systematického rozmístění map bezprostředního okolí na zastávkách a dostatečné personální zajištění péče o informační a navigační systémy, včetně existující pozice koordinátora informací pro cestující.
Brno
Systém města Brna se vyznačuje úzkou spoluprací mezi jednotlivými zainteresovanými subjekty v dopravních informačních systémech (konkrétně mezi organizátorem KORDIS a dopravním podnikem DPMB), a to včetně sdílení informací, které je vysoce automatizované. Celý dopravní systém rovněž vykazuje vysokou kvalitu informování o mimořádných a výlukových stavech, relativně vysokou penetraci informací v reálném čase zobrazovaných na displejích v prostorách zastávek a efektivním informováním cestujících ve vozidlech prostřednictvím elektronických panelů. Slabou stránkou je nedostatečná vazba mezi dopravními systémy a veřejným prostranstvím a nízký počet esteticky kvalitních směrovek pro navigaci v prostoru města.
Plzeň
Plzeň se vyznačuje vysokým počtem panelů s aktuálními odjezdy v zastávkách, zobrazováním aktuálních odjezdů z uzlu ve vozidle, zobrazováním informací o aktuálních odjezdech MHD a regionálních autobusů na hlavním nádraží. Za přednosti systému je považováno informování cestujících o mimořádnostech prostřednictvím mobilní aplikace a existence funkce dispečera – informátora. Mezi slabiny plzeňského informačního systému patří poskytování informací o výlukách a mimořádnostech na dotčených zastávkových stanovištích a estetická stránka některých dopravních informací.
Návrh nového systému
Metro
Projekt JIS se zabývá informačním systémem v metru – přestože je původní systém ze 70. let minulého století stále dobře esteticky vnímán a hodnocen, má jen omezenou možnost reagovat na změny a pro jeho správce je velmi náročné do něj doplňovat nové informace. Nový design informačního systému metra tak bude patřit mezi klíčové části nového design manuálu JIS. Mezi novinky v informačním systému metra by se měly zařadit např. výrazněji značené vstupy, lepší systém navigace k východům či třeba mapy okolí. Informace na cedulích informačního systému by měly dostat novou strukturu a konzistentně napříč sítí metra by měly být aplikovány stejné zásady hierarchie a výběru cílů.
Povrchová doprava
V rámci povrchové dopravy JIS řeší podobu dopravních informací na označnících zastávek,
v přístřešcích, na internetu či třeba v mobilní aplikaci. Kromě doplnění panelů s informacemi o odjezdech spojů v reálném čase se na zastávkách nově objeví mapy okolí či schémata pro přestup. Bude stanoven jednotný systém toho, jaké informace se objevují na označnících zastávek, jaké v přístřešcích a jaké na jednotlivých typech informačních panelů. Zejména autobusová doprava je pak také zmítána „kompetenčním chaosem“ z hlediska správy a údržby jednotlivých prvků zastávek, i na to by měl JIS reagovat a navrhnout nový, systematický přístup.
Metropolitní železnice
Systém metropolitních železničních linek „S“ podle průzkumů provedených v rámci realizační studie JIS zná a pravidelné využívá jen asi 13 % Pražanů. Mnoho z nich ale bere vlakové linky pouze jako možnost vyrazit si o víkendu za Prahu na výlet, cílem JIS tak bude vyzdvihnout v očích občanů Prahy vlak jako plnocenný dopravní prostředek pro každodenní cesty po městě. Zvýraznění se tak určitě dočkají železniční zastávky a stanice, které jsou mnohdy v území zcela neviditelné, zvlášť v kombinaci s protihlukovými stěnami.
Pěší a cyklistická doprava
Z hlediska alternativní mobility se podle průzkumů téměř tři čtvrtiny Pražanů a polovina mimopražských pohybují pěšky na denní bázi či alespoň několikrát v týdnu. Zbytek Pražanů využívá chůzi alespoň příležitostně, zatímco celá třetina mimopražských udává, že pěšky chodí naprosto minimálně. Kde se data u Pražanů a mimopražských téměř shodují, je v oblasti cyklistické dopravy. Více jak 50 % respondentů z obou skupin nevyužívá kolo vůbec, pouze čtvrtina, resp. pětina využívá kolo alespoň příležitostně (méně než jednou za měsíc).
Přitom některé cesty zejména v centru města mohou být pěšky nebo na kole rychlejší než autem, tramvají nebo metrem. JIS by měl proto podpořit vyšší využívání chůze a cyklistiky jako plnohodnotného způsobu dopravy po městě zpřehledněním, sjednocením a instalací nových rozcestníků a map přímo v ulicích například po vzoru Londýna. Nové rozcestníky by měly obsahovat mapu blízkého okolí s vyznačenou docházkou 5 minut, přehledovou mapu pro plánování delších cest, navigační směrovky či např. rejstřík ulic.
Elektronické informace
Jednotný informační systém nebude cílit jenom na spektrum fyzických prvků či papírových map – asi třetina lidí podle průzkumů v rámci JIS při navigaci využívá mobilní aplikace, je proto nutné se zaměřit i na ně – sjednocené informace v aplikacích i v terénu pomohou snáze dojít k cíli, vyhledávač spojení v mobilu či třeba informace o mimořádnostech pomohou při cestě pomocí PID. Stávající mobilní aplikace PID Lítačka se tak integrací nových funkcí, sdílené mobility či navigace stane základem integrované platformy městské mobility v duchu zásady Mobility as a Service. Výrazně by mělo v ulicích přibýt také elektronických prvků informačního systému, které umí pružně reagovat na jednotlivé, mnohdy operativní změny provozu.
Katalog opatření
Katalog opatření je základním zásobníkem konkrétních návrhů na zlepšení srozumitelnosti informací, zvýšení počtu nebo hodnoty informací v jednotlivých lokalitách, propojení jednotlivých dopravních subsystémů mezi sebou a systémové aktualizace těchto prvků.
Katalog obsahuje 53 opatření dle charakteru klasifikovatelná jako:
- Teoretická opatření (metodická, platná pro všechny navrhované prvky napříč systémem)
Servisní opatření (podpůrné prvky charakteru ICT:
– komplexní databáze informací pro automatickou aktualizaci při změnách
– metodika určení relevantních cílů na obeliscích, směrovkách, navigaci v metru atd.
- Základní (fyzické) informační prvky tvořící kostru celého systému (například zastávkové označníky, přístřešky, obelisky pro pěší, totemy zvýrazňující vstup do dopravního uzlu)
- Doplňkové (fyzické) informační prvky zvyšující informační komfort uživatelů (například neoficiální informační tabule mimo zastávky veřejné dopravy, označení dvojité tramvajové zastávky nebo navigace k parkovištím P+R)
Teoretická (metodická) opatření
- Sjednocení způsobu zobrazení základních informací napříč celým systémem
- Názvy zastávek
- Označení linek
- Zobrazení odjezdů spojů
- Označení orientačních bodů v uzlech
- Označení bodů zájmu v dopravě i ve městě
- Sjednocení pravidel orientačního systému
- Předvídatelné a přehledné pro uživatele
- Respektující charakter daného místa
- Jednotná a spolehlivá navigace až k cíli
Hlavní nosiče informací:
- Označníky
- Přístřešky
- Obelisky
- Nosiče v metru a na železnici
Vybavení zastávek
- Souvislost s běžícími projekty designu přístřešku a označníku
- Odjezdové panely s on-line informacemi
- Elektronizace informací včetně úspory místa
- Rozlišení jednotlivých zastávkových stanovišť
- Nové mapy okolí, navigace na okolní pěší cíle
- Lepší orientace v přestupních uzlech
Rozšíření elektronických informačních panelů
- Zobrazování aktuálních údajů
- Jednotná podoba zobrazovaných informací napříč systémem
- Možnost zobrazení dispečerských hlášení
- Výhledově na většině zastávek
- Možnost umístění na označníku, v přístřešku nebo samostatně dle místní situace
- Výhledově ve všech vozidlech včetně zobrazení navazujících spojů
Vybavení vozidel
- Displeje s on-line přestupy
- Rozšířené akustické hlášení
- Vnější informační panely i na levém boku
Nová navigace v metru a na železnici
- Nová grafika i design nosičů
- Adresnější informace o návazných linkách i bodech zájmu v okolí stanice
- Značení jednotlivých výstupů z metra
- Výrazné značení vstupů do metra
- On-line informace o odjezdech
- Nové mapy okolí
Orientace v dopravních uzlech
- Výrazné označení uzlu zdálky (totem)
- 3D schémata uzlu
- Mapy okolí
- Souhrnné on-line odjezdy
- Rozlišení výstupů z metra (E1, E2, E3, …)
- Rozlišení zastávkových stanovišť (A, B, C, …)
- Navigace na okolní cíle
- Posílení přítomnosti informátorů
Nová navigace pro pěší
- náhrada stávajících „hnědých“ směrovek
- důsledné použití map blízkého i vzdálenějšího okolí (přehledová)
- orientace map dle směru pohledu
- cca 800 obelisků na celém území Prahy
- integrace se stávajícími prvky zastávek
- obsah obelisku:
- Název místa, kde je instalován
- Komplexní navigační informace
- Směrovky k významným cílům – rychlá orientace
- Mapa blízkého okolí – plošné pokrytí území
- Přehledová mapa – kontext v menším měřítku
- Index ulic – urychlení vyhledávání cíle
- Umístění:
- U významných dopravních uzlů
- U významných bodů zájmu
- Dle potřeby pro zajištění plošného pokrytí území mapami blízkého okolí
- Různé varianty velikosti a formátu obelisku pro přizpůsobení charakteru místa instalace
- Mapy blízkého okolí:
- Plošné pokrytí území města (síť tvořená obelisky a označníky)
- Propojení veřejné dopravy a okolního území
- Naznačení docházky do 5 minut
- Orientace dle směru pohledu (jako mobilní navigace)
- Zobrazení bodů zájmu
- Zvýraznění významných budov a dalších orientačních prvků
- Budoucí základ orientace ve městě
Zlepšení navigace na železnici
- Důsledné používání názvů zastávek a označení linek S
- Výrazné označení vstupů do stanic (totemy)
- Nové odjezdové displeje na zastávkách, u vstupů do stanic
- Navigace v přestupních uzlech (schémata uzlů, indexy odjezdů, mapy sítě)
- Mapy blízkého okolí, směrovky na okolní cíle (dopravní i pěší)
- Rozšířené informování o výlukách a mimořádnostech (infodispečink, informátoři)
- Informace o řazení vlaku
- Propagace záchytných parkovišť P+R
Digitální nosiče / informace
- On-line informace o polohách vozidel
- Mobilní aplikace (PID Lítačka)
- Rozšířené funkce vyhledávače
- Personalizace informací, nastavení osobních preferencí vyhledávače
- Navigace z/do polohy, která není určena zastávkou
- Rozšířená integrace plateb i za jiné služby
- Propojení s informačním dispečinkem
- Propojení se službami jiných poskytovatelů služeb mobility (např. bikesharing, carsharing, scootersharing), vč. parkovacích služeb a motivačních programů na podporu aktivní mobility
- Integrace rozšířené reality
- Rozšířené informace o spojích a provozovaných vozech a soupravách
- Možnost zpětné vazby od cestujícího
- Twitterové účty (pro větší personalizaci podle požadavků uživatele pouze omezeného okruhu linek)
- Facebookový travelbot (okamžité automatické odpovědi na nejběžnější dotazy)
- Otevřená data pro použití třetími stranami
- Rozšířená realita pro orientaci v přestupních uzlech
