Často se ptáte

V Praze spravujeme informační a navigační systém, který posledních 33 let postrádal designéra, podoba jednotlivých prvků se nahodile měnila a doplňovala, nyní je nejednotná, nedostatečně provázaná a systém neplní svoji roli tak, jak by měl. Lidé při cestování po městě naráží na situace, kdy místo spolehlivé orientace tápou a často tak k cíli nevolí cestu, která by pro ně byla tou nejrychlejší nebo třeba nejpříjemnější. Proto potřebujeme změnu, která zajistí, že poskytované informace budou sloužit k plynulému, bezpečnému a jistému pohybu po městě.

Nebudeme zbytečně utrácet za okamžitou plošnou výměnu všech prvků orientace. Nejprve systém testujeme v rámci pilotních projektů, sbíráme zpětnou vazbu formou uživatelských výzkumů se širokou veřejností i každodenní praxe v provozu. Návrhy postupně upravujeme podle sesbíraných podnětů, k postupnému plošnému nasazování přistoupíme až po jejich finalizaci. Celková obměna potrvá delší dobu, byl už ale nejvyšší čas s ní začít. Praha zásadně investuje do výstavby dopravní infrastruktury, připravuje třeba nový terminál Smíchov nebo linku metra D, což s sebou přinese i nutnost výměny dopravních schémat nejen na této lince, ale i na všech ostatních. Máme tak úžasnou příležitost pro implementaci nového systému v rámci těchto investic.

Grafické prvky na tmavém pozadí a jejich čitelnost jsme ověřovali v uživatelském výzkumu realizovaném na jaře roku 2023 ve stanici metra Palmovka a zároveň s organizací SONS (Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR). Většina respondentů kvitovala dobrý kontrast grafických prvků s tmavým pozadím. Podle nich prvky z tmavého pozadí vyvstávají a jsou tedy dobře viditelné a čitelné, a to i v porovnání s původním barevným provedením nosičů. Tuto skutečnost uváděli jak respondenti se zrakovou bariérou, tak i respondenti bez zrakového omezení. Závěr výzkumu potvrdila i organizace SONS. Dle jejich vyjádření je nově navrhovaná barevnost, tedy uvádění informací na tmavém podkladu, vyhovující a dobře čitelná. Podrobné výsledky výzkumu najdete pod tímto odkazem.

Nikoliv. Systém vyvíjíme postupně úpravami návrhu připraveného grafickým studiem Side2, ateliérem A69 architekti a typografickým studiem Superior Type pro mezinárodní soutěž, ve které v roce 2022 zvítězili. V rámci pilotních projektů postupně sbíráme zpětnou vazbu z každodenní praxe v provozu i formou uživatelských výzkumů se širokou veřejností, které probíhají po instalaci nových nosičů na pilotní lokalitě. Z výsledků výzkumu navrhujeme potřebné úpravy a do jednotlivých prvků systému tímto způsobem postupně propisujeme zpětnou vazbu z provozu i od cestujících. Upravené prvky následně znovu testujeme na dalších pilotních lokacích, abychom ověřili jejich srozumitelnost v různých kontextech. Teprve na konci pilotního testování vznikne komplexní manuál celého systému pro jednotnou aplikaci v rámci celé sítě PID i pěší navigace uvnitř jednotlivých městských částí.

Hodnocení soutěžních návrhů posoudila mezinárodní porota složená z odborníků na wayfinding (informační a navigační systémy) i zástupců města. Ta jednomyslně zvolila tento návrh, který splnil náročné požadavky na takto komplexní systém. Klíčová byla jasně daná struktura informací, jejich čitelnost, pochopitelnost a jednotnost. Přesto jednotlivé prvky testujeme s uživateli v rámci pilotních projektů. Všechny získané podněty pečlivě vyhodnocujeme a výsledky propisujeme do vývoje finální podoby systému. Pod tímto odkazem najdete dotazník pro předání zpětné vazby na nové prvky Čitelné Prahy i dotazník pro zapojení do výzkumů s širokou veřejností.

Palmovka je „laboratoří projektu“, jedná se o pilotní stanici, ve které postupně testujeme nároky na systém v reálném provozu na konkrétním místě. V první fázi, která proběhla na jaře roku 2023, se jednalo o prvotní sběr zpětné vazby, zodpovědně budeme moci systém otestovat, až budou v rámci jednoho přestupního uzlu aplikována všechna navrhovaná opatření, včetně nových fyzických nosičů a upraveného principu rozmístění informací. Už před samotnou soutěží ale proběhlo několik průzkumů, abychom zjistili, co lidi nejvíc trápí, čemu nerozumí a co jim v současném systému chybí. Posuzování pilotovaných prvků má smysl na místě v měřítku 1:1, komentování obrázků z webu nám relevantní informace nepřinese.

Výzkumy s širokou veřejností probíhají především v terénu, tedy na konkrétních pilotních lokacích. V tomto případě je třeba i kvantitativní dotazování realizovat fyzicky, protože pro získání objektivní zpětné vazby například k míře čitelnosti grafiky jsou podmínky v terénu zásadní (světlo, blikání, drncání vozu, lidé v obzoru apod.). V terénu provádíme hloubkové kvalitativní průzkumy formou doprovázených návštěv s pečlivě vybranými respondenty, ale i kvantitativní průzkumy či ankety, ze kterých získáme základní data od většího počtu lidí. U některých prvků bude vhodné udělat tzv. Focus groups, neboli řízené skupinové rozhovory, kde  s vybranými respondenty probereme možnosti zobrazování informací na zastávkách či ve vozech.

Jedná se o iterativní proces, ve kterém se postupně přibližujeme k finálnímu výsledku. Po instalaci na pilotní lokaci probíhá uživatelský výzkum, ze kterého vyplynou uživatelské vhledy, podle kterých navrhujeme potřebné úpravy. Do jednotlivých prvků systému tak postupně propisujeme zpětnou vazbu z již vyhodnocených výzkumů a následně upravené prvky znovu testujeme na dalších pilotních lokacích. Komplexní výzkum připravujeme v rámci celých uzlů jako např. Palmovka, kde bychom rádi otestovali více prvků na jednom místě, tedy jak v metru, tak i na povrchu. Dále chystáme např. úpravu orientačního systému ve stanici Chodov nebo instalaci totemů označujících vstupy do stanic metra Malostranská a Kobylisy či železniční zastávky Praha-Eden.

Rekonstrukce stanic se vždy plánuje s velkým předstihem a v době, kdy musela být hotová projektová dokumentace ke stanici Jiřího z Poděbrad, ještě nebyly k dispozici odzkoušené nově navrhované nosiče. Proto jsme museli respektovat fakt, že nová grafika se bude lepit na stávající nosiče, i když to není z pohledu jejich čitelnosti ideální.

Rozmístění jednotlivých nosičů ve stanicích je dáno historicky. Změna jejich poloh znamená výrazný zásah do celé stanice, proto se s nosiči bude hýbat jen v rámci rekonstrukcí stanic nebo jejich větších stavebních úprav. V tomto konkrétním případě je dalším důvodem obava, aby přílišná blízkost detailního seznamu stanic hned u eskalátoru nezpůsobovala nebezpečné hromadění cestujících těsně před ním. Potřebu bližšího umístění seznamu stanic ale vnímáme jako zcela relevantní a zásadní, proto se pokoušíme najít řešení.

Tomuto nosiči se říká Jezevčík kvůli jeho podlouhlému tvaru, který měl zajistit pohodlné zobrazení všech linek metra a snadné umístění nad dveře vagonů. Jak se ale linky rozrůstají na všechny strany, tvar jezevčíka je pro grafické zpracování všech potřebných informací čím dál větší výzvou. Brzká potřeba připojení další linky D byla hlavní motivací pro úpravu rozložení schématu. I jeho podobu ale stále testujeme. Oproti stávajícímu řešení jsme narovnali linku A, která je počtem stanic ta nejkratší. Delší trasy C a B kolem ní obtáčíme a díky vertikálním částem těchto linek šetříme místo pro tři stanice. Díky tomu může být diagram daleko kompaktnější, ale především nám umožní připojit do něj snadno linku D při zachování požadovaného formátu. Pro zobrazení stanic pracujeme v jasně definované mřížce, která rovnoměrně rozprostírá vzdálenosti jednotlivých bodů. Tímto zobrazením nenaznačujeme reálné vzdálenosti stanic, jsou to stylizované polohy na každé trase. Výhodou tohoto řešení je také možnost vyznačení Václavského náměstí jako přirozeného centra Prahy, které bylo v původním schématu neviditelné.

Základní „přeložitelné“ pojmy v angličtině jsou, místní názvy se nepřekládají, protože se napříč městem jednotně používají v místní řeči a tudíž by jejich překlad neměl význam.