Zavedení jednotného charakteru zastávek v autobusové síti PID na území hl. m. Prahy – otázky a odpovědi

V souvislosti s plánovaným sjednocením režimu zastávek BUS na území Prahy se objevilo několik častých dotazů a připomínek. V tomto článku bychom k nim proto rádi nabídli odpovědi.

 

Pro všechny zastávky BUS na území Prahy bude platit následující režim, na který jsou už dnes cestující zvyklí u 1 409 zastávek „na znamení“ (to je cca 60 % zastávek BUS v Praze):

👉  Nástup: Stačí viditelně stát na zastávce. Autobus musí zastavit, pokud v prostoru zastávky někdo je, nebo pokud tam již zastavil jiný autobus (za tím prvním autobusem by mohl být cestující čekající na jiný spoj).

👉  Výstup: Před výstupem zmáčknout tlačítko STOP, výstup s kočárkem, nebo tlačítko pro otevření dveří.

Cílem je sjednotit režim obsluhy zastávek autobusů v rámci celého města. Jelikož počet zastávek „na znamení“ přesáhl 60 % počtu všech zastávek v Praze, jejich označování a počty hlášení ve vozech, které na ně upozorňují, už začaly být spíše obtěžující. Při cestách autobusy musí cestující stále dávat pozor, jaký charakter má jeho zastávka. Termín „na znamení“, stejně jako zastávky „na znamení od-do“ zaniknou“, přičemž všude začnou platit jednotná pravidla pro nástup i výstup.

Systém se díky tomu zpřehlední a bude předvídatelnější, umožní řidičům snižovat zpoždění, pokud nebude poptávka po zastavení, ušetří se pohonné hmoty a sníží hluk, zejména ve večerních a nočních hodinách. V některých případech bude díky zrychlení dopravy možné ušetřit též vozy a řidiče, respektive při nasazení stejného počtu lidských a technických zdrojů dosáhnout na linkách večer a o víkendech kratších intervalů. Kdyby oněch 60 % zastávek „na znamení“ nyní v Praze neexistovalo, mnoho autobusových linek by o víkendech nejezdilo po 15 či 30 minutách, ale na stejných úsecích by měly intervaly 20 či 40 minut po celý den.

Podobný systém již funguje běžně v evropských metropolích, například Vídni, Berlíně, Paříži, Londýně i dalších, ale i v ČR, například v Ústeckém a Libereckém kraji nebo v Jihlavě.

 

1) Nebudou se dodržovat jízdní řády. Když projede autobus více zastávek, tak přijede třeba o pět minut dříve a všem ujede.

Povinností řidičů je a bude hlídat si jízdní řád tak, aby neodjížděli ze zastávek dříve, než mají zadáno. Režim jednotného charakteru zastávek, stejně jako dnes zastávky „na znamení“, nezakazují řidiči zastavit v zastávce, i když v ní nikdo nechce vystupovat ani nastupovat a vyčkat do času odjezdu dle jízdního řádu. V případě různých mimořádností na trase, kolon a tedy zpožděného autobusu může naopak toto opatření pomoci k dohnání zpoždění a ke zlepšení dodržování jízdního řádu.

2) Pokud budou autobusy čekat v zastávkách na jízdní řád, nemá to žádný přínos.

Každodenní průjezdy spojů jsou v dispečerských systémech evidovány na základě GPS sledování. Pokud ukáží, že autobus v některých místech pravidelně zbytečně vyčkává, do jízdního řádu lze zasáhnout a dobu jízdy konkrétní linky zkrátit tak, aby již nebylo nutné vyčkávat.

Již dnes jsou v případě sledu více zastávek „na znamení“ za sebou jízdní doby přizpůsobeny tomu, jakým způsobem se autobus v daném úseku pohybuje nejčastěji, tedy jízdní řád s průjezdem řady zastávek již počítá. Jízdní doba každé autobusové linky je odlišná v pracovní dny, o víkendu, večer i v noci. Přesně podle situace, která je v ulicích v daný moment. Jízdní doby linek se mohou v různých obdobích dne a týdne v závislosti na délce linky lišit až téměř o 10 minut. A to kromě jiného i díky existenci zastávek „na znamení“.

Protože je však dosud ve 40 % zastávek povinnost zastavit vždy, možnosti úprav JŘ v některých lokalitách jsou tímto zatím ještě omezené. Cílem je po zavedení jednotného charakteru zastávek jízdní doby v průběhu celého dne detailně prověřit, ve špičkách pracovních dní hlavně za účelem zajištění vyšší plynulosti dopravy a snížení případných zpoždění, večer a o víkendech se zaměřením též na místa, kde by autobusy musely vyčkávat a kde by se jízdní doby daly zkrátit. Veřejná doprava by tak v těchto obdobích mohla ještě lépe konkurovat dopravě individuální.

3) Pokud se zkrátí jízdní doby a autobus bude muset zrovna zastavit v každé zastávce, začnou autobusy jezdit pozdě.

Úpravy jízdních řádů se dělají na základě GPS sledování autobusů v počtu stovek až tisíců spojů, které projedou v daný čas určitým úsekem. V rámci statistických dat tak velkého vzorku spojů je pak jízdní doba nastavena tak, aby vyhovovala maximálnímu počtu spojů a drtivá většina z nich tak jela včas (do +3 minut od údaje uvedeného v jízdním řádu). Pravidelná zpoždění tedy tímto způsobem vznikat nemohou, stejně jako dnes však může jet pozdě nějaký spoj, který třeba přepravuje školní třídu, nebo něco podobného.

4) Ve tmě/dešti/mlze mě řidič neuvidí a zastávku projede.

Většina zastávek v Praze se nachází na osvětlených veřejných komunikacích a i v noci či za jinak zhoršené viditelnosti je tak do prostoru zastávky vidět. Řidiči jsou školeni na to, že pokud si nejsou bezpečně jisti, že se v zastávce nikdo nenachází, musejí přizpůsobit rychlost jízdy a opakovaně kontrolovat přítomnost potenciálních cestujících v zastávce. Pokud má cestující pochybnosti o tom, jestli jej řidič dokáže včas spatřit, je možné využít např. malé baterky, reflexních prvků či světla mobilního telefonu a řidiče upozornit.

60 % méně významných zastávek (1 409 sloupků), kde osvětlení může chybět, ovšem již „na znamení“ několik let je (i desítek let) a podněty uvedeného typu jsou zcela výjimečné. Jelikož nyní jednotný charakter zastávek dostanou i frekventované zastávky v centru města, kde je dostatečné osvětlení většinou samozřejmostí, výskyt této situace lze očekávat ještě výrazně nižší.

5) Nemůžu autobus doběhnout, když nebude v zastávce stavět.

Nejčastější příčinou nehod s chodci v okolí zastávek, či pádů na chodnících je dobíhání prostředku hromadné dopravy. Základní poučkou v rámci BESIP bývá, že autobus se nedobíhá, na autobus se čeká. Určitě je nepříjemné, když nám autobus ujede, takže bychom se měli určitě vždy snažit být na zastávce včas. Pak vám autobus určitě neujede.

Dnes ani v rámci nového režimu zastávek se navíc nemůže stát, že by autobus projel okolo zastávky před časem odjezdu uvedeném v jízdním řádu. Současně autobus zastaví vždy, pokud ve voze bude poptávka po výstupu. I v takovém případě ale všichni musíme být při dobíhání jakéhokoliv spoje hromadné dopravy opatrní.

6) V neprůhledných přístřešcích mě řidič neuvidí a projede; nemůžu sedět v klidu na lavičce a musím vyhlížet autobus.

Naprostá většina přístřešků na autobusových zastávkách má průhlednou bočnici směrem k přijíždějícím autobusům (a případnou reklamu v bočnici ve směru další jízdy autobusu), takže cestující v přístřešku vidí na přijíždějící autobusy a naopak řidič autobusu vidí do přístřešku, jestli se v něm nacházejí cestující. Takto jsou designovány stávající přístřešky a byl to i zásadní požadavek na design a konstrukci nového pražského přístřešku, který nedávno vysoutěžil IPR Praha a v blízké době by se měl objevit v ulicích.

Neprůhledné jsou pouze nejstarší pražské přístřešky, které jsou již na hraně své životnosti a budou postupně nahrazovány novými s průhlednými bočnicemi. Řidiči budou speciálně upozorňováni, aby v případě, že nedokážou bezpečně určit, jestli se v zastávce někdo nachází nebo ne, snížili kolem zastávky rychlost jízdy a věnovali jí speciální pozornost.

7) Když je autobus přeplněný, nedostanu se k tlačítku.

Pokud se stane, že je autobus přeplněn cestujícími (například z důvodu nějaké mimořádnosti či většího zpoždění), je pravděpodobné, že na zastávkách bude obecně vystupovat více cestujících a tedy zrovna i na té vaší bude někdo vystupovat a nebude jen na vás tlačítko stisknout. Pokud by se přesto stalo, že by s vámi na zastávce nikdo nevystupoval, je možné požádat někoho, kdo se nachází tlačítku blíže, aby jej pro vás zmáčknul. Na informačních LCD displejích ve vozidle se zobrazuje trasa linky na více zastávek dopředu, abyste případně měli více času se na výstup připravit.

Uvědomujeme si ale, že tato varianta není úplně komfortní, a proto se těmto situacím snažíme maximálně předcházet – jednak standardy kvality PID jsou předepsána pro všechna nově dodávaná vozidla tlačítka v dosahu každé řady sedadel i plošiny pro kočárky a invalidní vozíky, takže by se měly minimalizovat situace, kdy skutečně v dosahu nebude žádné tlačítko. Místa pro invalidy v bezbariérových spojích jsou tlačítky vybavena již zcela samozřejmě. Jízdní řády autobusových linek jsou současně plánovány tak, aby při běžném provozu bez mimořádností k tak zásadnímu přetěžování autobusů nedocházelo.

60 % méně frekventovaných zastávek je „na znamení“ už nyní a u nich tento problém může být významnější, protože zde nastupuje i vystupuje méně lidí. Sjednocení charakteru zastávek se nyní týká těch frekventovanějších, kde v drtivé většině případů vystupuje více cestujících, a tudíž k uvedené situaci většinou nedochází.

8) Proč mají být na znamení i zastávky, kde vždy někdo vystupuje/nastupuje?

Zastávky „na znamení“ jsou stále vnímány jako něco, co se používá tam, kde nikdo nejede. Aktuální změna však nesouvisí s poptávkou, jde prostě o sjednocení pravidel pro celou síť.

Důvody pro to, aby byly všechny zastávky svým charakterem stejné, jsou v zásadě tři. Prvním je jednotnost systému, kdy se snažíme o to, aby chování řidičů i cestujících bylo stejné ve všech zastávkách a nebylo nutné přemýšlet, jestli zrovna ta která konkrétní zastávka „na znamení“ je nebo není. Druhým je fakt, že ve všech zastávkách, a to i v těch velmi vytížených, se najdou spoje, které zde zastavit nutně nemusí – typicky se jedná o spoje v okrajových obdobích dne, brzy ráno a pozdě večer, případně o víkendu, nebo v odvratných směrech proti hlavnímu proudu cestujících, kdy je poptávka nižší.

Nechceme však podle určitých míst stanovovat další kategorie „na znamení“ od-do, aby si museli cestující pamatovat ještě období, od kdy do kdy odlišný režim platí. To vede jen k mnoha sporům a stížnostem.

Třetím důvodem je, že průběžně dostáváme podněty na zavedení či zrušení současných zastávek „na znamení“. U řady domů večer místním obyvatelům zbytečné zastavování autobusů vadí (brždění a rozjezd dělá větší hluk než obyčejný průjezd), jiní by zase rádi měli svou „zastavovací“ jistotu. Jednotný systém zastávek má stanovit jednotná pravidla a odstranit tyto polemiky, které bývá složité rozsoudit.

9) Proč nemůžou být zastávky na znamení jen ve večerních hodinách, kdy jezdí méně lidí? Přes den to jenom otravuje a stejně se nic neušetří.

To jsme také zvažovali, ale cílem bylo vše sjednotit a ubrat poznámek v JŘ, hlášení v zastávkách (které dlouhými texty mate i zahraniční návštěvníky Prahy) a textů na označnících na úkor velikosti čísel linek. Kolem těch časů ráno a večer by pravděpodobně vznikla řada nejasností, kdy už je zastávka „na znamení“ a kdy ještě ne. Na zastávkách, kde se zastavuje pořád a jsou tam lidé, tak obecně sjednocení režimu nevadí. Nechceme, aby si cestující i řidiči museli hlídat čas a přemýšlet, jestli už odbila ta „správná“ hodina a jestli musí stisknout tlačítko či zastavit, nebo ne.

Hranice by navíc byla pro různé lokality různá a tak by vznikla řada různých období, kdy by se režim „na znamení“ hodil. Průběžně bychom pak pravděpodobně řešili stížnosti a žádosti o její posun nějakým směrem.

10) Už je změna schválená?

Zatím ne. Záměr podpořil na svém jednání 19. března 2019 Výbor pro dopravu Zastupitelstva hl. m. Prahy, finální slovo ovšem bude mít svým hlasováním Rada hl. m. Prahy, která by se problematikou měla zabývat v blízké době.

11) Jakých dopravních prostředků se bude změna týkat? Týkalo by se to i tramvají?

Tramvají se změna netýká, o sjednocení charakteru zastávek se jedná pouze u autobusů. U tramvají zůstává nadále stávající stav, kdy je naprostá většina zastávek stálých a jen pár méně vytížených je „na znamení“.

12) Co zastávky na znamení i v regionu mimo území Prahy?

Aktuálně se sjednocení charakteru zastávek týká jen zastávek autobusů na území Prahy. Případné rozšíření do okolní sítě PID bude záviset na naší partnerské organizaci IDSK, která veřejnou dopravu ve Středočeském kraji organizuje, a zejména na vedení Středočeského kraje a jednotlivých obcích jakožto hlavních objednatelích veřejné dopravy. Ve Středočeském kraji je obecně bohužel trochu horší situace ve výbavě autobusů tlačítky signalizace k řidiči. Významně pomoci by v tomto ohledu měly nové smlouvy s dopravci a s nimi nové standardy kvality PID, které předepisují při pořízení nových vozidel jejich vybavení vyšším počtem tlačítek signalizace k řidiči, která budou v dosahu každé řady sedaček.

V budoucnu nepochybně dojde ke sjednocení charakteru zastávek i mimo Prahu, aby byl režim chování pro cestující PID jednotný ve všech autobusech.

13) Když nevím přesně, kam jedu, tak nemám šanci včas vystoupit, nemůžu si odpočítávat zastávky.

Pokud cestujete někam, kde to přesně neznáte, a chcete odpočítávat zastávky, nemusíte nutně počítat jen zastavení v zastávkách. Ve vozidlech se nacházejí informační panely, které zobrazují následující zastávku, ve většině případů dokonce více nácestných zastávek, jejichž přepínání může sloužit úplně stejně jako zastavení v zastávkách. Obdobně se dá počítat akustické hlášení zastávek, které je v naprosté většině autobusů řízeno automaticky podle GPS pozice a je tedy velmi spolehlivé. Už dnes navíc zastávky „na znamení“ existují, je jich dokonce 60% ze všech nácestných zastávek autobusů v Praze (celkem 1 409 sloupků). Odpočítávání tedy není dost dobře možné ani nyní. A zastavovat ve všech zastávkách jen kvůli tomu, aby se daly zastávky odpočítávat, by bylo opravdu zbytečné.

Pokud se ovšem oprostíme od možnosti počítání, lze již dopředu před cestou zjistit název zastávky v jízdním řádu dané linky, případně v mobilní aplikaci, vyhledávači spojení či v jiných zdrojích. Tento název zastávky lze porovnávat s názvem aktuální a příští zastávky, které jsou zobrazovány na informačních panelech a akusticky ve vozech hlášeny.

14) Autobusy už dnes na zastávkách na znamení projíždějí (pro nástup i výstup), bude to ještě horší!

Když autobus zastávku „na znamení“ projede, přestože v ní chce někdo nastupovat nebo vystupovat, jedná se o chybu řidiče. Na základě informací o konkrétním případu je konkrétní řidič na takovou situaci upozorněn, v případě opakování pak případně i postižen finanční sankcí.

V některých cestujících i řidičích bohužel dosud zastávky na znamení, přestože jich je na území Prahy již 60% (1 409 sloupků), vyvolávají dojem, že se jedná o „méněcenné“ zastávky druhé kategorie, a někteří řidiči tak mají občas tendenci tyto zastávky přehlížet. Pokud ale budou mít všechny zastávky jednotný charakter a ve všech bude platit stejný režim, měly by se tyto případy eliminovat. Součástí informační kampaně spojené se sjednocením charakteru bude kromě komunikace s cestujícími i intenzivní školení řidičů, kde budou na tyto možnosti postihů za nezastavování znovu speciálně upozorňováni.

15) Nechci se dotýkat upatlaného špinavého tlačítka pokaždé, když budu chtít vystupovat.

Čistotě vozidel včetně interiéru věnujeme speciální pozornost a nové standardy kvality nastavují limity ještě přísněji než dosud. Nemělo by se tak stát, že se na svých cestách setkáte se silně znečištěným vozidlem. Tlačítka signalizace k řidiči či tlačítka poptávkového otevírání dveří jsou jedněmi z nejčastěji používaných částí vozidel, pravděpodobnost, že na nich bude např. starší prach či špína, je velmi nízká.

Co se týká bakterií a mikrobů, prostory veřejné dopravy jsou podle vědeckých studií plně srovnatelné například s madly nebo bezpečnostními pásy ve vozidlech TAXI.

(Zdroj: https://info.debgroup.com/blog/germs-on-planes-trains-and-automobiles)

Většina autobusů už je navíc vybavena tlačítkem pro samotné otevírání dveří (které slouží současně po stisknutí jako tlačítko STOP). Pokud chcete vystoupit, stejně musíte tlačítko na dveřích již dnes zmáčknout. To nesouvisí se zastávkami na znamení, ale s tím, že se zbytečným neotevíráním všech dveří vždy šetří náklady na údržbu dveřních součástek a současně se třeba  v zimě zbytečně do vozidla nepouští chlad.

16) Je to komplikace pro staré lidi a matky s dětmi a každého, kdo nestojí v blízkosti  tlačítka.

Režim zastávek na znamení již dnes funguje na 60% nácestných zastávek rozmístěných po celém území Prahy (1 409 sloupků). Pro nástup v takové zastávce není třeba mávat, stačí se jen viditelně nacházet v prostoru zastávky. Oproti stálé zastávce tak při běžném nastupování není žádná změna.

Pro výstup je nutné dostatečně včas před zastávkou stisknout tlačítko. Jako signalizaci k řidiči lze přitom použít tlačítka STOP, tlačítka poptávkového otevírání dveří či tlačítka oznamující výstup s kočárkem. Tlačítka se nacházejí zpravidla na svislých zádržných tyčích, v bočnicích vozidel v okolí míst vyhrazených pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace a v okolí plošin pro kočárky či přímo na dveřích.

Při výstupu s kočárkem je navíc již dnes dle smluvních přepravních podmínek cestující povinen dát před zastavení v zastávce znamení řidiči stisknutím tlačítka výstupu s kočárkem nebo dvojitým stisknutím tlačítka STOP, zejména cestující s kočárky tak již mají vlastně všechny zastávky na znamení mnoho let. Pro takové cestující je zásadně důležité, aby o sobě dali řidiči vědět.

Ve většině stávajících vozidel na městských linkách a ve všech nově dodávaných vozidlech jsou tlačítka STOP již velmi dobře dostupná a z některých sedadel (zejména včetně vyhrazených sedadel) jsou tlačítka dostupná bez nutnosti vstávat, neměly by tak představovat bariéru v cestování ani pro seniory, matky s dětmi či například cestující s těžkými zavazadly.

V příměstských autobusech, kde je v některých případech dosud vybavenost tlačítky nižší, funguje režim zastávek na znamení již nyní ve velké míře, pravidelně se na stejných spojích vyskytují ta samá vozidla a cestující jsou již na mačkání tlačítek zvyklí, někteří dokonce mačkají tlačítka i před výstupem ve stálých zastávkách. Pro cestující těchto linek tedy nebude úprava znamenat zásadní změnu chování oproti stávajícímu stavu.

17) Co když tlačítko nebude fungovat? A když autobus není vybaven světelnou signalizací STOP nebo přes několikáté zmáčknutí nesvítí?

Po stisknutí tlačítka signalizace k řidiči se jako potvrzení, že požadavek na výstup byl zaregistrován, rozsvítí nade dveřmi signalizace STOP. Pokud se tedy po stisknutí tlačítka STOP příslušná signalizace nerozsvítí, pravděpodobně nebylo tlačítko stisknuto dostatečně nebo nefunguje. V takovém případě doporučujeme využít jiné tlačítko STOP, které by v naprosté většině autobusů mělo být v nejbližším okolí dostupné. O nefunkčnosti tlačítka STOP v takovém případě prosím informujte řidiče, který zajistí jeho dočasné přelepení, aby nemátlo ostatní cestující, a neprodlenou opravu.

Nemělo by se stát, že by autobus, kde nefunguje větší počet tlačítek STOP, vůbec vyjel na linku. Pokud by se taková porucha stala během jízdy autobusu na lince, tak v takovém případě bude mít řidič povinnost zastavovat ve všech zastávkách.

18) Je ovšem potřeba řidičům vysvětlit, že musí v zastávce zastavit, pokud v ní již stojí jiný autobus, byť jede ve stejné trase až do konečné.

Řidiči jsou školení na to, aby v takovém případě zastavovali. Je to jejich povinnost a základní princip „zastavování“ i v současných zastávkách „na znamení“. Pokud se tak někdy nestane, je to pochybení, které by se ale stávat nemělo. Součástí celkové úpravy bude kromě komunikace k cestujícím i komunikace s řidiči.

19) Je potřeba, aby to akustické hlášení sedělo se skutečným stavem. Často se stává, že hlášení zcela nesedí.

V souvislosti s dodávkami nových vozidel a přechodem na nový odbavovací systém je akustické hlášení zastávek řízeno automaticky podle GPS, takže by mělo být velmi spolehlivé. Pouze u nejstarších vozidel má hlášení zastávek na starosti řidič.

20) Jak se změna dotkne nevidomých a slabozrakých? Pro ně je to určitě stres navíc.

Nevidomí mají v Praze vysílače VPN, které nejsou ve světě obvyklé. Na zastávce se pro ně nic nemění, řidič tam zastavit musí, když tam nevidomý stojí. Dále má možnost si nevidomý vyvolat hlasové sdělení o směru a číslu linky a současně vyslat signál o svém nástupu. Následně i o výstupu, takže všichni nevidomí vlastně všude „na znamení“ jezdí už dlouho.

21) Chtěl bych se pouze zeptat, jak bude vše řešeno? Opravdu tedy zmizí hlášení z autobusů? Značení z jízdních řádů a zastávek?

Konkrétní řešení se ještě připravuje, značení z jízdních řádů, zastávek a hlášení z autobusů ovšem v první fázi určitě nezmizí, bude naopak využito v rámci informační kampaně spojené se sjednocením charakteru. Předpokládáme ale, že po určité přechodové době, kdy si budou cestující na nový režim zvykat, bude postupně možné tato značení v jízdních řádech a na zastávkách a hlášení z autobusů vypouštět a následně vypustit úplně.

U příměstských linek řady 3xx, které jezdí jak na území Prahy, tak na území Středočeského kraje, pravděpodobně zůstane alespoň v jízdních řádech a ve vozidlech stávající režim informování.

22) A zastávky, kde je například garantovaný přestup, budou i tak v režimu na znamení?

Ano, všechny zastávky budou mít jednotný charakter. Ale tento fakt samozřejmě nezakazuje řidiči v zastávce zastavit a na přestup vyčkat.

23) Budou na znamení i konečné zastávky? Co když mě pak řidič odveze do garáže?

Ano, všechny zastávky budou mít jednotný charakter. Řidiči samozřejmě vždy na konečné zastávce vůz kontrolují, takže pokud si někdo nestiskne před výstupem tlačítko, i kdyby si ho řidič nevšimnul, pravděpodobně dojede nejdále na plochu pro odstavování autobusů, kde si bude moci vystoupit. Před vjezdem do konečné zastávky v téměř prázdném autobuse řidič ale velmi dobře vidí, zda je vůz skutečně prázdný, takže by taková situace neměla nastat. Stejně tak řidiči vůz kontrolují i před zátahem do garáže, takže ani tam by žádný cestující neměl dojet.