Zkrácení zvláštní autobusové linky H1 o úsek Náměstí Republiky – Černý Most

Když 22. května 1995 linka H1 vyjela v trase, která je stále téměř shodná s trasou současnou (PETÝRKOVA – Nemocnice Krč – Budějovická – Jedličkův ústav – I. P. Pavlova – Florenc – Poliklinika Vysočany – Rajská zahrada – Globus Černý Most – Černý Most – BRYKSOVA), její využití bylo pro vozíčkáře jedinou možností jak po Praze cestovat.

V roce 1995 bylo bezbariérově přístupných pouze 7 stanic metra, mezi nimiž však moc nedávalo smysl cestovat. Šlo o stanice v roce 1994 prodloužené linky B Hůrka, Lužiny, Luka, Stodůlky a Zličín a o stanice Hlavní nádraží (z metra se vozíčkář dostal do odbavovací haly a parku před nádražím, ale nikoli nahoru k autobusu na Wilsonově ulici) a Nádraží Holešovice. V ulicích Prahy nejezdila v pravidelném provozu žádná nízkopodlažní tramvaj (první ze čtyř vozů RT6N, které v Praze jezdily jen zkušebně a neúspěšně, byl teprve v tomto roce Pražanům představen) a ve zkušebním provozu byly také první 3 nízkopodlažní autobusy typu Neoplan.

Provoz linky H1 se za uplynulých 24 let vlastně nezměnil, ale nabídka bezbariérových spojů v rámci celé sítě PID se zvýšila zásadním způsobem. Ze 61 stanic metra je bezbariérově přístupných 44 (72 %). Na linkách A a B, kde je vyšší výškový rozdíl mezi podlahou vozu a nástupištěm jsou již na většině stanic instalovány rektifikační hřebeny pro snadnější nástup vozíčkářů do prvního či posledního vozu soupravy.  60 % tramvajových spojů je garantovaně bezbariérových. U městských autobusů je garantováno 85 % bezbariérových spojů (reálně ale jezdí 90 % bezbariérových spojů). U příměstských autobusů je garantováno 37 % bezbariérových spojů (reálně je na tyto linky vypravováno 63 % bezbariérových spojů). V případě železnice pak zajíždí na území Prahy 85 % bezbariérově přístupných vlaků.

Zatímco v roce 1995 bylo z hlediska bezbariérového cestování možné využít pouze méně než 10 spojů linky H1 v každém směru, v roce 2019 je vozíčkářům a dalším hendikepovaným cestujícím v síti PID denně k dispozici cca 28 000 bezbariérových spojů. Z tohoto důvodu logicky kleslo využití linky H1 na absolutní minimum.

Jelikož linka H1 jezdí v intervalu 2-3 hodiny a v každém směru má pouze 7 spojů za den, v okolí drtivé většiny jejích zastávek jsou k dispozici jiné bezbariérové spoje PID v intervalu 4-20x kratším.

V zastávkách, kde je nyní v provozu linka H1, je aktuální nabídka bezbariérových spojů, dle platných jízdních řádů, následující:

Vzhledem k tomu, že v každé zastávce linky H1 se počet bezbariérových spojů od roku 1995 zvýšil o několik set až tisíc každý den (s výjimkou zastávky Jedličkův ústav), logicky využití linky H1 vozíčkáři a dalšími hendikepovanými cestujícími kleslo na minimum.

Zatímco linka H1 má interval 2-3 hodiny, ostatní bezbariérové spoje většinou ve špičkách jen několik minut, v nejnepříznivějších případech několik desítek minut.

Alternativní spojení v úseku Náměstí Republiky – OC Černý Most

Pravidelné průzkumy prováděné i několikrát ročně ukazovaly zásadní pokles zájmu o linku H1 již před 10 lety, kdy se poprvé zvažovalo její zrušení. Poslední průzkumy využití linky H1 byly provedeny v březnu a v dubnu roku 2019.

Na provoz linky H1 je nutné vyčlenit denně 2 autobusy a 4 řidiče. V době, kdy je téměř plná zaměstnanost, je pro každého dopravce nesmírně obtížné vyčleňovat své řidiče pro obsluhu linky, která denně přepraví pouze jednotky cestujících. Řidič velkého autobusu s kapacitou 60 cestujících musí mít na rozdíl od řidiče malých dodávek i profesní průkaz a při nasazení na linku H1 pak logicky takový řidič chybí pro nasazení na ostatní linky PID.

Pokud linka H1 přepraví v průměru denně v úseku Florenc – OC Černý Most 3,3 cestujícího na spoj (z toho 0,8 vozíčkáře na spoj), přepravených cestujících na spoj je v průměru za den méně, než nasazený počet řidičů (4).

V oblasti MČ Praha 14 byla linka H1 v roce 1995 zřízena především s cílem obsluhovat zastávku Bryksova, jejíž okolí ale dodnes nebylo uzpůsobeno pro provoz autobusů standardní délky 12 metrů. Vozy linky H1 zde musí při otáčení v jižní křižovatce Bryksova – Vybíralova couvat v křižovatce, kde se často pohybuje mnoho chodců, což je manévr, který je v běžném provozu PID nepřípustný a je výrazným bezpečnostním rizikem: S cestujícími je v běžném provozu couvání zakázáno, jen na lince H1 bylo dosud zejména kvůli téměř nulovému vytížení tolerováno.

Vzhledem k této omezené možnosti obracení spojů není možné do zastávky Bryksova nyní vést jinou než midibusovou linku, která se, byť s určitými obtížemi, v dotčené křižovatce otočí: V rámci dokumentu Rozvoj linek PID v Praze 2019-2029 má organizace ROPID připravené řešení pro obsluhu této lokality novou linkou, ta ale do vyřešení možnosti obracení autobusů v tomto místě bude muset končit v Ocelkově ulici přejezdem středového pásu.

Aby byla zajištěna maximální nabídka spojů v zastávce Bryksova, bylo zde spojení směrem k metru Černý Most a OC Černý Most již v minulosti posíleno vloženými spoji linky 224 ve špičkách po 30 minutách (6-9 h a 13-19 h), které v zastávce Bryksova začínají svou jízdu, čímž se snižuje pravděpodobnost jejich obsazení kočárky. Plně bezbariérová linka 224 (reálně od ledna 2019, garantovaně i v JŘ od 10. 6. 2019) zajišťuje spojení s metrem Černý Most a OC Černý Most celkem 112 spoji za den. Posílení linky 224, která jezdí obecně v intervalu 15 minut (7,5 minuty při využití spojení na Ocelkovu ulici spojem jedoucím v opačném směru), není možné vzhledem k jejímu začlenění do výběrového řízení na nové dopravce, nicméně není ani odůvodněné aktuální poptávkou. Linku vypravovanou se standardními autobusy na Bryksovu není možné zavést, dokud MČ Praha 14 nevyřeší prodloužení zastávky a možnost tyto autobusy zde ukončit (bezpečně otočit).

V zastávkách, kde je od 29. 6. 2019 navrženo zrušení provozu linky H1, tedy mezi Náměstím Republiky a OC Černý Most, bylo poslední využití linky H1 následující:

Uveden počet cestujících na odjezdu ze zastávky celkem (v závorce z toho tučně počet vozíčkářů), červeně podbarveny spoje v zastávkách, které převáželi měně než dva vozíčkáře.

Ve směru OC Černý Most – Chodov v úseku OC Černý Most – Florenc přepravila linka H1 během průzkumu v březnu 2019 za 1 pracovní den celkem 26 cestujících (3,7 na spoj), z toho ale jen 5 vozíčkářů (0,7 na spoj). Další 3 vozíčkáři nastoupili na Florenci pro cestu na Náměstí Republiky a dále na jih, kde spoj H1 zůstává zachován.

Uveden počet cestujících na odjezdu ze zastávky celkem (v závorce z toho tučně počet vozíčkářů), červeně podbarveny spoje v zastávkách, které převáželi měně než dva vozíčkáře.

Ve směru OC Černý Most – Chodov v úseku OC Černý Most – Florenc přepravila linka H1 během průzkumu v dubnu 2019 za 1 pracovní den celkem 27 cestujících (3,9 na spoj), z toho ale jen 5 vozíčkářů (0,7 na spoj), tedy stejně jako v březnu.

Uveden počet cestujících na odjezdu ze zastávky celkem (v závorce z toho tučně počet vozíčkářů), červeně podbarveny spoje v zastávkách, které převáželi měně než dva vozíčkáře.

Ve směru Chodov – OC Černý Most v úseku Náměstí Republiky – OC Černý Most přepravila linka H1 během průzkumu v březnu 2019 za 1 pracovní den celkem 8 cestujících (1,1 na spoj), z toho 2 vozíčkáře (0,3 na spoj).

Uveden počet cestujících na odjezdu ze zastávky celkem (v závorce z toho tučně počet vozíčkářů), červeně podbarveny spoje v zastávkách, které převáželi měně než dva vozíčkáře.

Ve směru Chodov – OC Černý Most v úseku Náměstí Republiky – OC Černý Most přepravila linka H1 během průzkumu v dubnu 2019 za 1 pracovní den celkem 31 cestujících (4,4 na spoj), z toho ale jen 10 vozíčkářů (1,4 na spoj).

Na základě toho, že úsek linky H1 v úseku OC Černý Most – Florenc je vytížený ještě méně než úsek Florenc – Chodov, rozhodlo vedení hl. m. Prahy o zrušení provozu v tomto úseku k datu 29. 6. 2019. Rozbor dat ze silnějšího úseku linky H1 následuje:

V zastávkách, kde je od 29. 6. 2019 navrženo zachování provozu linky H1, tedy mezi Náměstím Republiky a Chodovem, bylo poslední využití linky H1 následující:

Uveden počet cestujících na odjezdu ze zastávky celkem (v závorce z toho tučně počet vozíčkářů), červeně podbarveny spoje v zastávkách, které převáželi měně než dva vozíčkáře.

Ve směru Chodov – OC Černý Most v úseku Náměstí Republiky – Chodov přepravila linka H1 během průzkumu v březnu 2019 za 1 pracovní den celkem 30 cestujících (4,3 na spoj), z toho 18 vozíčkářů (2,6 na spoj).

Uveden počet cestujících na odjezdu ze zastávky celkem (v závorce z toho tučně počet vozíčkářů), červeně podbarveny spoje v zastávkách, které převáželi měně než dva vozíčkáře.

Ve směru Chodov – OC Černý Most v úseku Náměstí Republiky – Chodov přepravila linka H1 během průzkumu v dubnu 2019 za 1 pracovní den celkem 40 cestujících (5,7 na spoj), z toho 16 vozíčkářů (2,3 na spoj). Podíl přepravených vozíčkářů je v jižním úseku linky kvůli napojení na Jedličkův ústav výrazně vyšší (2,3-2,6 vozíčkáře na spoj oproti 0,7 vozíčkáře na spoj v úseku ČM – Florenc).

Uveden počet cestujících na odjezdu ze zastávky celkem (v závorce z toho tučně počet vozíčkářů), červeně podbarveny spoje v zastávkách, které převáželi měně než dva vozíčkáře.

Ve směru Chodov – OC Černý Most v úseku Chodov – Florenc přepravila linka H1 během průzkumu v březnu 2019 za 1 pracovní den celkem 43 cestujících (6,1 na spoj), z toho 13 vozíčkářů (1,9 na spoj).

Uveden počet cestujících na odjezdu ze zastávky celkem (v závorce z toho tučně počet vozíčkářů), červeně podbarveny spoje v zastávkách, které převáželi měně než dva vozíčkáře.

Ve směru Chodov – OC Černý Most v úseku Chodov – Florenc přepravila linka H1 během průzkumu v dubnu 2019 za 1 pracovní den celkem 41 cestujících (5,9 na spoj), z toho 16 vozíčkářů (2,3 na spoj). Podíl přepravených vozíčkářů je v jižním úseku linky kvůli napojení na Jedličkův ústav výrazně vyšší (1,9-2,3 vozíčkáře na spoj oproti 0,3-1,4 vozíčkáře na spoj v úseku Florenc – ČM).