Změny v provozu linek PID od 1. 12. 2019

Naposledy aktualizováno: 27. 11. 2023 | Publikováno 30. 11. 2019

Proč dochází ke změnám od 1. 12. 2019?

Na území hl. m. Prahy zajišťuje cca 90 % provozu městských autobusových linek Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s., 10 % provozu pak několik dalších soukromých dopravců. Smlouvy na provozování městských linek byly naposledy uzavírány před 10 lety, v roce 2009. Jelikož je hl. m. Praha stoprocentním vlastníkem DPP, a. s., může u něho prostřednictvím ROPIDu objednávat provoz jako u vnitřního provozovatele. Prodloužení smlouvy s DPP, a. s. bude za zpřesněných podmínek nyní platné dalších 5 let.

I u soukromých dopravců 10 let platné smlouvy 1. 12. 2019 vypršely, takže bylo nutné připravit výběrová řízení, která by pro tuto část městských autobusových spojů určila provozovatele pro následující desetileté období. Tato výběrová řízení proběhla na jaře roku 2019. Soukromí dopravci se ucházeli o provoz 11 svazků linek optimalizovaných z hlediska typu vozidel či lokalit. Všech těch, které již nyní provozují, s doplněním o mírný rozvoj v oblastech, kde došlo k dohodě o úpravách linkového vedení na základě diskusí s městskými částmi (dle dokumentu Rozvoj linek PID v Praze 2019-2029, který byl městským částem představen v listopadu roku 2018).

Výběrová řízení byla z hlediska vyhodnocení nabídek uzavřena v červnu 2019 a na základě jejich výsledků pak měli mít dopravci do 1. prosince čas na přípravu zahájení provozu podle nových smluv. Z těchto smluvních důvodů proto ke změnám dochází od 1. prosince 2019 a nebylo možné je realizovat až k datu celostátních změn jízdních řádů, které letos připadá na 15. prosince.

Protože je na základě podnětu k ÚOHS proces těchto výběrových řízení stále prověřován, od 1. prosince 2019 sice noví dopravci zahajují provoz cca v rozsahu dle výsledků soutěží, ale ten teprve ÚOHS svým finálním rozhodnutím v dalších týdnech potvrdí (a budou uzavřené plné desetileté smlouvy), nebo bude nutné soutěže ve stejném rozsahu opakovat. To vše ale již bez vlivu na podobu linek a cestující.

Proč vznikají nové linky, když jsou spoje jinde mírně omezovány z důvodu nedostatku řidičů?

Na základě konce platnosti desetiletých smluv na 10 % spojů městských autobusových linek (1. prosince 2019) bylo povinností města (ROPIDu) vypsat výběrová řízení na zajištění provozu na těchto linkách na dalších 10 let. Desetileté období se zpravidla soutěží proto, aby vítězní dopravci měli dlouhodobější jistotu, že budou provoz na daných linkách zajišťovat. Mají tak lepší možnosti žádat v bankách o úvěry, lépe se jim pak pořizují nová vozidla a mohou garantovat stabilnější prostředí pro své zaměstnance.

Z hlediska organizace provozu a podoby linek jsou však smlouvy na 10 let komplikovanějším oříškem. Když organizátor vysoutěží provoz na nějaké lince na 10 let dopředu, získá sice v rámci měření sil dopravců nejvýhodnější cenu, ale výslednou podobu linky dle závěrů soutěže už celých dalších 10 let nemůže příliš měnit. Respektive jen velmi málo. Po uzavření nových desetiletých smluv jsou tak velmi omezené možnosti přidat na linku další autobusy, linku prodloužit, či doplnit o linku novou. Takové kroky by v určitém objemu již byly v rozporu s podmínkami výběrových řízení a byly by napadnutelné neúspěšnými uchazeči.

Proto je všechna výběrová řízení na nové desetileté smlouvy na provozování nějakých linek potřeba velice pečlivě připravit. V pražských podmínkách příprava probíhala déle než rok. Soutěžených 11 svazků linek se optimalizovalo do logických celků tak, aby v soutěžích pro soukromé dopravce byly převážně linky, kde nelze očekávat v dalších 10 letech výraznější změny (proto např. DPP, a. s. předal linku 163, kde nejsou v desetiletém výhledu plánovány změny, soukromému dopravci a sám převzal linku 165, jejíž podobu provozu bude v blízkém období zásadně ovlivňovat výstavba tramvaje do Libuše i metra D – linky DPP, a. s. jako vnitřního provozovatele města lze průběžně upravovat bez omezení).

Přes velkou snahu o soutěžení především stabilizovaných linek a oblastí, očekávají cestující i městské části během následujících 10 let platnosti nových smluv na linkách zajišťovaných soukromými dopravci přece jen určitý, někdy i zásadnější, rozvoj. Jelikož jsou ale výrazné úpravy na 10 let výsledkem výběrového řízení omezené, bylo nutné případné rozvojové záměry zahrnout již přímo do jeho zadání. A to je důvod, proč nyní dochází k mírnému nárůstu objednávky a provoz zahajují např. linky 153 či 242.

Z hlediska načasování opravdu není pro takové navýšení konec roku 2019 vhodný, nicméně povinnost vypsat letos výběrová řízení neumožnila jiné řešení. Proto bylo při přípravě výběrových řízení snahou právě s ohledem na omezené počty řidičů jakákoli navýšení minimalizovat. Všichni soukromí dopravci navíc v rámci celého procesu měli od začátku k dispozici konkrétní jízdní řády i s oběhy vozidel, takže svou účast v měření sil o linky mohli pečlivě s ohledem na stav svého provozního personálu zvážit. Někteří se v zájmu získání nových linek současně vzdali linek, které provozovali dosud.

Proč mezi Depem Hostivař a Černým Mostem nahrazuje linka 171 linku 223?

V dohledné době (do roku až dvou) by východně od zastávky Bryksova mělo vyrůst nové obratiště pro autobusy (včetně nástupní zastávky), z něhož by měly vyjíždět kapacitní kloubové či patnáctimetrové autobusy ve směru k metru Černý Most. Větší autobusy zde MČ Praha 14 dlouhodobě poptává s ohledem na umožnění současné přepravy většího počtu vozíčkářů mezi zastávkou Bryksova a metrem B.

Jelikož k výstavbě obratiště dojde do dvou let, ale nové smlouvy pro linky PID v okolí se letos soutěžily na 10 let, bylo potřeba tento záměr již nyní zohlednit. Pro výhledové řešení tohoto problému byla nakonec vybrána linka 223, jejíž trasa byla proto nyní zkrácena do úseku Ratibořická – Černý Most. O úsek Černý Most – Breitcetlova – Bryksova bude linka prodloužena ihned v okamžiku, kdy bude východně od Bryksovy možné zajistit otočení standardního či většího autobusu bez nutnosti couvání. Zastávku Bryksova nyní obsluhují midibusy na lince 224, protože jen ty se v přilehlé křižovatce dokáží otočit bez couvání.

Zkrácení linky 223 by mělo přispět i ke zlepšení pravidelnosti spojení od metra Černý Most směrem do zastávek Vysokovská, Jeřická a Ratibořická, které zejména odpoledne ovlivňovala zdržení autobusů v okolí Průmyslové ulice.

Zkrácení linky 223 a její využití pro specifičtější místní vazby však neznamená, že by zaniklo využívané spojení mezi zastávkami Depo Hostivař a Černý Most. Nově jej plnohodnotně zajišťuje nová linka 171. Aby zůstalo zachováno přímé spojení mezi Jahodnicí a Horními Počernicemi, linka 171 pokračuje z Černého Mostu přes Chvaly do zastávky Ve Žlíbku ve shodné trase s linkou 141. V případě zhoršené situace s průjezdností v okolí Průmyslové ulice přece jen dokáží další autobusové spoje jezdící po Náchodské ulici toto spojení zajistit vhodněji, než tomu bylo směrem na Ratibořickou.

Proč byly změněny (zkráceny) trasy linek 185 a 302?

V prostoru autobusového terminálu Palmovka brzy začne výstavba nových budov. MČ Praha 8 podporuje revitalizaci celého okolí ulice Na Žertvách, kde již není prostor pro existenci velkého autobusového obratiště. Původně na Palmovce neměly končit žádné autobusové linky, nakonec se podařilo vyjednat zřízení několika odstavných stání podél tramvajové tratě v ulici Na Žertvách. To umožní na Palmovce trvalé zachování provozu linek 109 a 140, nicméně pro další autobusy zde již místo k dispozici nebude.

V oblasti Vinoře a Kbel navíc stále roste poptávka cestujících po přepravě, z většího podílu především k metru Letňany. Pokud by spoje linky 185 nadále pokračovaly až na Palmovku, v souvislosti s omezenými počty dostupných řidičů autobusů by bylo jen s obtížemi možné zachovat alespoň stávající intervaly spojů. V úseku Kbely – Letňany kvůli růstu poptávky cestujících však bylo potřeba zajistit naopak mírné zkrácení intervalů (nová kombinace linek 182, 185 a 302 nabízí v ranní špičkové hodině více spojů než jezdilo dosud). To je umožněno právě zkrácením linky 185 do zastávky Letňany.

Pro cesty na Palmovku je z Letňany nadále k dispozici autobusová (výhledově elektrobusová) linka 140, na níž je možné přestoupit z linky 185 v Letňanech a z linky 302 na Proseku.

Proč se změnila trasa linky 224 a vznikla nová linka 204?

Dlouhodobým problémem midibusové linky 224 se stala samotná délka její trasy a z toho vyplývající zpoždění, které během jízdy v některých obdobích dne nabírala. Trasa linky byla na základě několika žádostí městských částí navíc postupně prodlužována. V oblasti Horních Počernic v minulosti došlo k provizornímu vyřešení poptávky po spojení ze Svépravic k Nádraží Horní Počernice závlekem trasy linky 224 do Svépravic s otočením až u mostu přes dálnici D11. Tím ale okolí zastávek Jeřická, Vysokovská a Khodlova ztratilo přímé spojení k OC Černý Most, což bylo vnímáno negativně částí místních obyvatel.

V oblasti Horních Počernic vznikl současně námět na zřízení obsluhy v ulici Běluňské, v Dolních Počernicích začala být dokončována nová zástavba podél ulice Dercsenyiho a u Dolnopočernického hřbitova a obě městské části začaly vzájemně diskutovat možnost využití komunikací Národních hrdinů a Do Svépravic pro rychlejší propojení svých území hromadnou dopravou.

Zkrácení linky 224 a vznik nové linky 204 jsou opatřeními, která vznikla v reakci na výše uvedené diskuse. Ve směru od Sídliště Petrovice až do Dolních Počernic nahrazuje linka 204 plnohodnotně současnou linku 224. Dále však nová linka 204 pokračuje do Horních Počernic rychlejší trasou ulicí Národních hrdinů, takže se vyhýbá častým zdržením na Českobrodské ulici a tím by měla Svépravicím zajistit pravidelnější spojení směrem k Nádraží Horní Počernice (přestup na vlaky směrem do centra bude od poloviny prosince 2019 nastaven lépe, nyní jsou doby jízdy linky 204 ovlivněny výlukou v Kutnohorské ulici).

Po příjezdu k Nádraží Horní Počernice pokračují spoje linky 204 přes Chvaly a Slatiňanskou k OC Černý Most. Spojení od nádraží k OC tak je midibusovou linkou 204 zajištěno přímějším způsobem, než dosavadním závlekem trasy linky 224 přes Svépravice.

Linka 224 se v oblasti Horních Počernic mezi zastávkami Chvaly a Ratibořická vrací do původní trasy přes zastávku Jeřická. Tím je obnoveno přímé spojení z této lokality k OC Černý Most, které bylo místními obyvateli žádáno. Jelikož spojení ze Svépravic k Nádraží Horní Počernice zajišťuje nově linka 204, linka 224 pokračuje ze zastávky Ratibořická východním směrem Běluňskou ulicí, kde zvyšuje dostupnost hromadné dopravy. Konečnou zastávkou pro linku 224 je nyní zastávka Ve Žlíbku, nicméně s dalším růstem zástavby východně od tohoto místa je možné, že dojde k dalšímu prodloužení této linky.

V oblasti Bryksovy ulice, Ocelkovy ulice a Kyjí nedochází na lince 224 k žádné změně. V úseku Bryksova – OC Černý Most jsou na lince 224 nadále v provozu vložené spoje provozované ve špičkách zejména s ohledem na poptávku vozíčkářů v zastávce Bryksova.

Linka 224 následně z Kyjí pokračuje po stávající trase až do Dolních Počernic, kde je nyní nově ukončena v zastávce Dolnopočernický hřbitov. Okolí ulice Dercsenyiho spoje linky 224 propojují s autobusovými linkami na Českobrodské ulici. Dále dovezou cestující do zastávky Novozámecká, kde se dá přestoupit na vlakové spoje směrem do centra města. Zkrácení linky 224 by zejména v oblasti Kyjí mělo přispět ke zlepšení pravidelnosti provozu a lepší garanci návazností autobusů na vlakové spoje v okolí.

Negativem celého provázaného opatření na linkách 204 a 224 je zrušení přímého spojení mezi oblastí Kyjí (Vajgarské) a Štěrbohol. To je nyní dostupné jen s přestupem v zastávce Dolní Počernice, kam ve směru od Kyjí a Vajgarské zajíždějí autobusové linky 110 a 224 a ve směru od Štěrbohol autobusové linky 163 a 204.

Ve spolupráci s městskými částmi je na trasách linek 204 a 224 plánováno vyhodnocení nového konceptu provozu, z něhož mohou v dalších měsících vyplynout drobné úpravy.

Proč byla prodloužena linka 146 ze Spojovací na Želivského?

V rámci příprav výběrových řízení na provozovatele městských autobusových linek se ukázalo, že by pravděpodobně žádný dopravce neměl zájem podat nabídku na provozování linky 146 v původní trase Mezitraťová – Spojovací. A to především z důvodu krátkosti trasy a nízké produktivity provozu.

MČ Praha 9 ovšem v minulosti zajistila v oblasti Starých Hrdlořez vybudování zastávek pro tuto linku, a proto bylo nutné najít řešení, jak provoz v tomto úseku zachovat.

O kousek vedle se v okolí ulice Na Jarově se dlouhodobě diskutovala možnost zavedení provozu autobusové linky spojující Habrovou s tramvajemi u Kněžské luky a autobusy a obchody na Spojovací. Vzhledem ke špatnému stavu komunikace Na Jarově a hlučným průjezdům i osobních automobilů, zde byl provoz autobusu dlouho vyloučen, po nedávné rekonstrukci povrchu ulice se však situace změnila.

Proto byly dosavadní vložené spoje linky 155, které ve směru od metra Želivského končily na Habrové, prodlouženy pod číslem 146 přes Kněžská luka a Spojovací až do zastávky Mezitraťová. Z oblasti Habrové je tak nyní možné cestovat nejen ve směru Želivského ale i ve směru Spojovací.

Linka 146 je v úseku Habrová – Spojovací – Mezitraťová zatím v provozu pouze v pracovní dny do cca 20 hodin. Večer, v noci a o víkendech tedy autobusy ulicí Na Jarově projíždět nebudou.

Jaký účel má nová linka 153?

S MČ Praha 5 probíhala mnoho let jednání o možnostech zřízení obsluhy oblastí Černého Vrchu (oblast vysoko na kopci jižně od tramvají na Plzeňské ulici a poměrně daleko od autobusové zastávky Malvazinky) a Smíchovského hřbitova. V oblasti proběhlo několik místních šetření a nakonec se ukázalo, že by malým mikrobusem bylo možné propojit Dívčí Hrady, metro Radlická, Smíchovský hřbitov, Malvazinky, ulici U Blaženky a tramvajovou zastávku U Zvonu.

Kromě zlepšení dostupnosti Červeného Vrchu a Smíchovského hřbitova zejména pro starší a hůře pohyblivé obyvatele obou lokalit by provoz linky 153 měl mírně přispět ke snížení poptávky po cestování autobusovou linkou 137.

Průjezdnost trasy pro malý autobus velikosti dodávky byla ověřena několikrát na místě, nicméně nějaký čas určitě potrvá, než se místní řidiči s pravidelnými spoji hromadné dopravy sžijí. Zejména v úseku mezi Laurovou a Smíchovským hřbitovem je linka vedena oblastí, kde je průjezdnost na hraně možností nasazených vozidel.

Proč byly spojeny linky 192 a 194?

V minulosti již byla v provozu linka spojující Nemocnici Pod Petřínem s Florencí. U Malostranského náměstí však projížděla tramvajovou splítkou řízenou světelnou signalizací, kde se dlouhodobě nedařilo vyřešit problém s detekováním midibusů. Signalizace často o midibusu nevěděla a ten pak zbytečně blokoval tramvajové spoje se stovkami cestujících. Tento stav byl neudržitelný, a proto došlo k rozdělení původní linky na linky dvě: 192 (Nemocnice Pod Petřínem – Malostranské náměstí) a 194 (Malostranská – Florenc).

Ani provoz rozdělených linek 192 a 194 však v posledním období nefungoval optimálně. MČ Praha 1 z důvodu usnadnění prohledávání spojů u americké ambasády začala pro linku 192 poptávat provoz menších autobusů. Patnáctiminutový interval linky 192 ve špičkách se s ohledem na složitou dopravní situaci v okolí Malostranského náměstí občas nedařilo jedním midibusem zajistit. Řidiči na lince 192 pak neměli dostatečné přestávky a občas tak bylo nutné některé spoje odřeknout. Nasazení druhého midibusu na linku 192 by sice tento problém vyřešilo, ale s ohledem na aktuální nedostatek řidičů by šlo o řešení vysoce neefektivní.

Na pravidelnosti provozu linky 194 se zase projevovalo její polookružní ukončení na Malostranské, takže si do směru jízdy na Florenc přenášela zpoždění, která nabrala při předchozí cestě na Malostranskou. Problematická detekce midibusu před světelnou signalizací se současně stala problémem také na Staroměstské v tramvajové zastávce.

Opětovné spojení linek 192 a 194 umožnilo zajistit na obou koncích trasy dostatečné přestávky, které garantují nepřenášení zpoždění z jednoho směru do opačného. V oblasti Malé Strany prodloužená linka 194 neprojíždí tramvajovou splítkou a mezi Malostranskou a Malostranským náměstím jede obousměrně společně s ostatní automobilovou dopravou. Ve směru k Nemocnici Pod Petřínem je linka 194 nově vedena Valdštejnskou ulicí, uprostřed níž je rovněž zřízena nová zastávka Valdštejnské náměstí. Ve směru na Florenc midibusy linky 194 využívají automobilového podjezdu vedle tramvajové splítky, takže nebudou jako v minulosti negativně ovlivňovat tramvajový provoz.

Vzhledem k tomu, že zastávka tramvají na Malostranském náměstí (ve směru Újezd) je délkově jen na jednu soupravu, ani zde by zastavování midibusu nebylo vhodné. Proto je zastávka Malostranské náměstí ve směru Nemocnice Pod Petřínem jako v minulosti zřízena před vstupem do Sněmovny v dolní části Nerudovy ulice.

V oblasti Staroměstské současně došlo k přemístění zastávky linky 194 ve směru Malostranská a Nemocnice Pod Petřínem z tramvajové zastávky do Kaprovy ulice přímo k výstupu z metra. Důvodem je již výše popsaná snaha o eliminaci omezování tramvají na Staroměstské midibusem, jehož přihlašování do světelné signalizace zde dlouhodobě nefungovalo optimálně.

Proč vznikla nová linka 242?

V chatové oblasti Dolních Černošic a Kazína zajišťovala nyní základní obslužnost midibusová linka 243. Spoje této linky však dosud nezajížděly do lokality mezi Baněmi a Lipenci, kde jako na jednom z posledních míst v Praze nebyly splněny standardy základní dopravní obslužnosti (byť zde samozřejmě trvale bydlí poměrně málo lidí). Na základě několikaletých diskusí s městskou částí proto nyní většinu místní doplňkové obsluhy přebírá nová midibusová linka 242 (Dolní Černošice – Lipence – Na Lhotkách – Baně – Zbraslavské náměstí), přičemž spoje linky 243 zůstávají určené pouze k obsluze Kazína.

Linka 242 sice aktuálně končí na Zbraslavském náměstí, nicméně ve finální podobě je koncipována k zajištění přímého spojení až k Nádraží Zbraslav. Městská část zde pracuje na realizaci možnosti obracení pro midibusy. Po prodloužení linky 242 k vlakovým spojům lze očekávat i rozšíření rozsahu jejího provozu i na víkendové dny.