„Kapacity veřejné dopravy jsou omezené, součástí integrace je proto sdílená doprava i chůze,“ říká ředitel ROPIDu Petr Tomčík
Naposledy aktualizováno: 16. 06. 2025 | Publikováno 13. 06. 2025
Sešli jsme se s ředitelem ROPIDu Petrem Tomčíkem, abychom probrali plány na letošek i na vzdálenější budoucnost. Jakým projektům aktuálně věnuje nejvíc pozornost, a jak vidí budoucnost mobility v Praze?
Na rozhovor s Petrem Tomčíkem máme přesně půl hodiny. Za chvíli ho čeká další z mnoha schůzek k novým elektrickým jednotkám s pracovním názvem EMU 400. Pořízení těchto vysokokapacitních vlaků, které mají v budoucnu částečně nahradit, ale i doplnit flotilu starších jednotek řady 471, známých pod názvem CityElefant, souvisí s výběrovým řízením na nového železničního dopravce, který se provozu nových železničních vozidel ujme v roce 2029 na dobu 30 let. Hodnota celé zakázky činí bezmála 142 miliard a je vůbec největší v historii ČR. Celému projektu je tedy pochopitelně přikládaná velká váha.
Počáteční přípravy začaly už před dvěma lety a vyvrcholily letos v únoru, když byla Prahou a Středočeským krajem vyhlášena veřejná soutěž, do níž se mohli hlásit železniční dopravci se svými nabídkami. „Před samotným vyhlášením soutěže probíhala jednání dvakrát týdně po pěti hodinách. Je to obrovský kus práce celého expertního týmu nejen z ROPIDu. Ačkoliv je to práce, která je tak trochu neviditelná, tak pro úspěšnost celého projektu je naprosto klíčová,” přibližuje náročnost celého procesu Petr Tomčík.
Na co byl kladen při přípravě zadávací dokumentace největší důraz? „Bylo důležité, aby zakázka byla pro co nejširší okruh relevantních výrobců a dopravců, abychom si neomezili výběr vyřazením některých potenciálních uchazečů už na začátku,” říká. Vzhledem k rozsahu celé zakázky byli k účasti přizváni také zástupci Transparency International, kteří od začátku monitorovali transparentnost celého procesu. Na podání předběžných nabídek měli dopravci čas do konce května. Do tendru se přihlásili tři dopravci (více o tom zde) a nyní už běží další fáze jednacích řízení, v nichž účastníci musí prokázat svou způsobilost. Teprve poté budou dopravci vyzváni k podání finálních nabídek, které již zohlední nabídku vítězného výrobce vozidel, a následně bude vybrán na základě ekonomické výhodnosti vítězný uchazeč, s nímž bude podepsána nejpozději do začátku roku 2026 smlouva.
Vyhlášení soutěže na železniční dopravce přišlo nedlouho poté, co v prosinci loňského roku poprvé vyjeli na příměstských a středočeských linkách nově přesoutěžení autobusoví dopravci. Revoluce v autobusové dopravě, která svým rozsahem neměla v České republice obdoby, dopadla ale podle ředitele ROPIDu na výbornou. „1. prosinec 2024 byl den, kterého jsme se trochu obávali. Všichni zúčastnění zaměstnanci byli v pohotovosti a k dispozici v případě komplikací. Ukázalo se ale, že vše běží až překvapivě hladce, a to hlavně díky skvělé přípravě, na které se podíleli zaměstnanci ROPIDu a IDSK spolu s dopravci,” říká. Oceňuje zároveň i dobře připravenou zadávací dokumentaci, což přispělo k tomu, že nedošlo ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k žádnému relevantnímu zakročení. A to se v případě takto velkých soutěží nestává moc často.
Budoucnost cestování je ve sdílené dopravě
Městská hromadná doprava v Praze se dlouhodobě řadí na přední příčky celosvětových žebříčků. Nadále dochází k jejímu zkvalitňování, zvyšující se nároky na standardy kvality, modernizaci vozového parku apod. Pokud dříve byla veřejná doprava skloňována v negativních konotacích, tak dnes je spojována spíše s pojmy jako ekologie, komfort, městotvornost apod. Jak ukázaly nejnovější Územně analytické podklady zpracované hl. m. Prahou Praha v číslech: roste jako malé okresní město ročně, MHD zajišťuje téměř polovinu cest | ASB Portal, 46 % cest po městě zajišťuje veřejná doprava. Stejný dokument zároveň ale uvádí, že Praha každoročně rozroste počtem obyvatel o jedno malé okresní město. „V dlouhodoých číslech sledujeme trend nárůstu počtu cestujících veřejnou dopravou. V době koronaviru, kdy veřejná doprava upadla v nemilost, byl odliv lidí až devadesátiprocentní. Nyní už jsme téměř zpět na číslech před covidem, a naopak řešíme v některých oblastech nové kapacitní problémy,” vysvětluje Petr Tomčík.
Praha v posledních letech klade velký důraz na rozvoj veřejné dopravy, ať už se jedná o nové tramvajové tratě, železniční tratě, výstavbu metra nebo investice do nových modernějších vozů. „Plán rozvoje linek PID v Praze, takzvaná červená kniha, byl připraven našimi projektanty ve spolupráci s městskými částmi a jsem rád, že postupně dochází k realizaci jednotlivých projektů,” podotýká Petr Tomčík. Podle něj bude městská doprava hrát v životě Pražanů a lidí přijíždějících do metropole stále důležitější roli a je třeba se na to připravit nejen z hlediska její dostupnosti a dostatečné kapacity, ale sledovat i postupnou změnu dopravního chování lidí.
Jednou takovou je například sdílená aktivní mobilita, při níž dochází k využívání a propojování různých typů dopravy včetně té, která je poháněná vlastní silou. Právě v tomto duchu byl vyvinut ve spolupráci s městskou společností Operátor ICT vyhledávač nové generace, který funguje v rámci mobilní aplikace PID Lítačka. Ta uživateli nabízí nejvýhodnější a nejrychlejší spojení kombinací městské a veřejné hromadné dopravy, vlaků, taxi, chůze, vlastních a také sdílených aut a kol.
„Sdílená doprava se stává stále populárnější volbou, což zvyšuje komfort cestování, zkracuje čas přesunu a podporuje udržitelnou mobilitu v Praze a Středočeském kraji. A do jisté míry i šetří omezené kapacity klasické veřejné dopravy. Tímto směrem se bude i nadále odvíjet budoucnost cestování a naší snahou je tento způsob dopravy podporovat a spolupracovat na jeho rozvoji,” vysvětluje ředitel ROPIDu.
I chůze je druh dopravy
Nejde však pouze o dopravu jako takovou. Součástí vnímání kvality veřejné dopravy jako služby je rovněž kvalita zastávek, stanic a přestupních bodů, jakožto i jejich umístění v území, přístup a návaznost na pěší a cyklistické vazby nebo kvalita veřejného prostoru v jejich okolí. V této souvislosti Petr Tomčík připomíná projekt Čitelná Praha, který má za cíl sjednotit a vylepšit městskou navigaci pro všechny typy mobility s prioritním zaměřením na podporu udržitelného pohybu po městě. V rámci tohoto projektu je kladen velký důraz i na chůzi, která je důležitá pro udržitelný dopravní systém a zároveň má pozitivní vliv na veřejný prostor ve městě. „Aktuálně testujeme prvky pěší navigace v oblasti Holešovic, Palmovky či Václavského náměstí a postupně je chceme umisťovat i do dalších míst. ROPID v tomto směru překračuje agendu veřejné dopravy. S trochou nadsázky lze říct, že byla pěší doprava integrovaná do systému PID,” říká.
Poptávková doprava v Praze? Ano, ale …
Dalším tématem příštích let se stává poptávková doprava, která se jako vůbec poprvé v ČR rozjela v loňském roce ve Středních Čechách a možný potenciál může mít i v Praze. Jak to vidí Petr Tomčík? „Aktuálně se připravujeme na úpravu legislativy, která vejde v platnost od července letošního roku a která by měla nastavit i mantinely pro fungování poptávkové dopravy, protože současná legislativa ji výrazně omezuje. V Praze o jejím zavedení také uvažujeme, ale pouze v okrajových oblastech města a jen v některých časech. Určitě se nebude jednat o nahrazení běžných autobusových linek vozy na zavolání,” vysvětluje.
Na podobném principu jako poptávková doprava už v Praze funguje Bezba doprava pro přepravu těžce zdravotně postižených lidí. Ta má naopak v systému pražské MHD své nezastupitelné místo a nadále se počítá s jejím rozvojem. „V loňském roce jsme pořídili osm nových speciálně upravených vozidel. Kvůli rostoucímu zájmu o tuto službu chceme vozový park Bezba dopravy nadále rozšiřovat. Zároveň jsme zahájili přípravy na nové smlouvy s poskytovateli, protože aktuální smlouvy s dopravci Lutan Bus a Vega Tour platí do konce roku 2028,” upřesňuje Petr Tomčík.
Letos v červenci uběhne přesně 10 let, kdy Petr Tomčík nastoupil do funkce ředitele ROPIDu. Na závěr nás tedy zajímá, co pro něj tato práce znamená. „ROPID je výjimečný tím, že sdružuje množství odborníků na veřejnou mobilitu, kteří jsou zároveň pro svoji práci zapálení a baví je. I když je to práce náročná a někdy i dost vyčerpávající, rozhodně má smysl. Pro budoucí zdravý rozvoj nejen Prahy, ale i celé metropolitní oblasti, je totiž fungující mobilita nezbytnou podmínkou. Je to také práce neuvěřitelně rozmanitá a její výsledky pak vídáte doslova na každém kroku. Je mi obrovskou ctí, že mohu být u toho už deset let a vést tým profesionálů, kteří svojí prací doslova žijí,” uzavírá Petr Tomčík