Platnost karet Lítačka bude automaticky prodloužena o tři roky
V letošním roce bude končit platnost dopravních karet Lítačka, které se začaly poprvé vydávat v roce 2016. Provozovatel Lítačky, pražská městská společnost Operátor ICT, společně s Magistrátem hlavního města Prahy se rozhodly automaticky planost karet Lítačka prodloužit o tři roky. Cestující, kterým by karta v letošním roce propadla, tak budou moci s Lítačkou cestovat po Praze a Středočeském kraji až do roku 2023.
Dopravním kartám Lítačka vydaným v roce 2016, na které si mohou cestující nahrávat dlouhodobé časové kupóny a cestovat po Praze a Středočeském kraji, bude letos postupně končit platnost. Během letošního roku by tak měla skončit platnost asi 450 000 karet. Provozovatel karty Lítačka ovšem společně s Magistrátem hlavního města Prahy rozhodl o automatickém prodloužení původně expirujících karet, a to o tři roky.
„Rozhodnutím prodloužit platnost karet Lítačka o tři roky chceme vyjít vstříc všem cestujícím v hlavním městě a ulehčit jim tak starosti s vyřizováním nové karty. Navíc tím zabráníme zbytečným nákladům, které by vydávání nových karet představovalo. Do budoucna rovněž plánujeme prodlužovat platnost i dalších karet Lítačka, jimž by končila planost v roce 2021 a zvyšovat tak co nejvíce pohodlí cestujících,“ uvedl k prodloužení platnosti Lítaček primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib.
Všechny karty Lítačka, kterým končí planost během letošního roku, budou automaticky v databázi provozovatele karty Operátora ICT prodlouženy. Cestující nebudou muset provést žádný úkon, tak jak tomu bylo v minulosti například vložením karty do validátorů, které již od konce srpna 2018 nejsou pro cestování v Praze a Středočeském kraji potřeba.
Cestujícím, kterých se původní konec platnosti v letošním roce bude týkat, budou rozesílány informační e-maily a SMS zprávy podle toho, jaký kontakt uvedli při registraci.
„V současnosti je v našem systému registrováno něco málo přes 859 000 karet Lítačka a na více než 630 000 je poté nahrán dlouhodobý časový kupón. Doufáme, že prodloužení platnosti cestující ocení. Naším cílem je odbavování v dopravě v Praze co nejvíce liberalizovat a digitalizovat. Cestující mají od prosince 2019 možnost mít dlouhodobý časový kupón pouze v mobilní aplikaci PID Lítačka a odbavovat se jen prostřednictvím obrazovky mobilu. Od srpna 2018 si navíc všichni cestující mohou kupóny převést na bezkontaktní bankovní karty či In Kartu,“ doplnil generální ředitel městské společnosti Operátor ICT Michal Fišer.
Podrobné informace týkající se prodlužování platnosti karet budou komunikovány na webu pid.litacka.cz, sociálních sítích Lítačky a rovněž i na výdejních místech Lítačky.
Pražský dopravní podnik začal poskytovat informace o odjezdu autobusů ze zastávek
Informace o skutečném čase odjezdu všech autobusů Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP) z jednotlivých zastávek jsou ode dneška k dispozici veřejnosti v pilotním provozu na webových stránkách kdymitojede.cz, které spravuje společnost ROPID. V následujících týdnech se tyto údaje postupně objeví ve vyhledávačích spojení a mapových serverech jak na webových stránkách DPP a ROPIDu, tak i v aplikaci PID Lítačka nebo v IDOSu apod. DPP v současnosti pracuje na zpřístupnění stejných informací i u tramvají, které by cestující mohli začít využívat ještě v průběhu letošního roku.
Potřebujete si ověřit, kdy vám z požadované zastávky skutečně odjíždí nejbližší autobusový spoj DPP? Tyto informace ode dneška naleznete na webu kdymitojede.cz, stačí zadat název zastávky, která vás zajímá, případně si vybrat číslo linky a požadovaný směr. Údaje jsou zatím zobrazovány v pilotním provozu, během kterého budou DPP a ROPID odlaďovat kvalitu zveřejňovaných dat. Postupně, v průběhu následujících týdnů se tyto údaje dostanou do mapových podkladů na webových stránkách obou společnosti na dpp.cz resp. pid.cz, kde budou cestujícím k dispozici také informace o online poloze všech autobusů DPP, které jsou aktuálně v provozu na jednotlivých linkách. Skutečné odjezdy autobusů DPP z jednotlivých zastávek zaintegruje Operátor ICT také do aplikace PID Lítačka, objeví se ve vyhledávači spojení IDOS a na dalších místech.
„Podařilo se udělat významný krok k vyřešení problému, kdy Praha na rozdíl od mnoha jiných měst nedokázala poskytovat data o poloze svých vozů MHD. Po dlouhých vyjednáváních teď máme náhradní řešení, díky kterému máme k dispozici veřejná data o času odjezdu autobusů ze zastávek. Do konce roku pak chceme zpřístupnit i další data včetně těch o aktuální poloze tramvají,“ řekl Zdeněk Hřib, primátor hlavního města Prahy.
„Městská hromadná doprava musí být pohodlná a uživatelsky přívětivá nejen v dopravních prostředních a na zastávkách. V metru jsme monitory se skutečným příjezdem vlaků nainstalovali na konci prosince, nyní jsme začali zveřejňovat aktuální odjezdy autobusů DPP ze zastávek a během roku 2020 začneme také poskytovat cestujícím informace o skutečných příjezdech všech tramvají,“ uvedl Adam Scheinherr, náměstek primátora pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP.
„Podařilo se nám v DPP vyřešit další letitý problém – zveřejňování informací o skutečných odjezdech našich autobusů z jednotlivých zastávek v termínu, ke kterému jsme se zavázali. Je to další z příspěvků DPP k projektu smart city a naplňování jednoho z našich cílů: poskytovat zákazníkům maximum užitečných dopravních informací, které zjednodušují cestování po Praze a zatraktivňují MHD. Chtěl bych poděkovat všem, kteří k úspěšné realizaci tohoto projektu přispěli,“ doplnil Petr Witowski, předseda představenstva a generální ředitel DPP a dodal: „Data, která o odjezdech našich spojů poskytujeme společnosti ROPID, jsou otevřená a přístupná, mohou je pro další dopravní aplikace nekomerčně využívat i jiné subjekty. Stejným směrem chceme jít i u tramvajových linek, na tomto projektu intenzivně pracujeme. Předpokládáme, že cestující si budou moci vyhledat skutečný odjezd jednotlivých tramvajových spojů ze zvolené zastávky ještě v průběhu letošního roku.“
„Oceňuji, že se společným úsilím podařilo pražskému Dopravnímu podniku přidat se k ostatním dopravcům, kteří polohy svých vozidel již zveřejňují. Cestující tak konečně dostanou informace o odjezdech všech autobusů PID, a to bez ohledu na dopravce. S touto datovou základnou pak můžeme výrazně lépe informovat cestující o aktuální dopravní situaci, a to jak ve svých telefonech, tak i přímo na zastávkách,“ řekl Petr Tomčík, ředitel Regionálního organizátora Pražské integrované dopravy (ROPID).
„Rozvoj aplikace PID Lítačka patří mezi jednu z priorit naší společnosti pro rok 2020. Informace o reálném čase odjezdů autobusů je jednou z plánovaných novinek, další budou v blízké době následovat,“ dodal Michal Fišer, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Operátor ICT.
Pilotní provoz zobrazování příjezdů nejbližších souprav metra
Krátce před Vánoci 2019 uvedl DPP do pilotního provozu v pěti stanicích metra (Florenc B, Chodov, Kobylisy, Staroměstská a Zličín) nové monitory zobrazující příjezd nejbližších dvou souprav metra do stanice, a to pro oba směry. Monitory jsou nainstalovány ve vestibulech stanic nad čárou odbavení, a také na začátku přestupní chodby ze stanice Florenc C na Florenc B. Cestující díky tomu dostávají spolehlivou informaci o tom, za jak dlouho jim přijede nejbližší souprava metra. Po vyhodnocení pilotního provozu, který potrvá do konce letošního června, plánuje DPP monitory postupně osadit do dalších stanic pražského metra.
Vyhodnocení (3. čtvrtletí 2019)
Vyhodnocení standardů kvality se provádí každé čtvrtletí. Zveřejněny jsou konkrétní hodnoty plnění za jednotlivé druhy dopravy i dopravce a popsány jsou především nevyhovující stavy a specifika daného čtvrtletí. Okomentován je také aktuální trend, případně návrh řešení jednotlivých nevyhovujících stavů. Jednotlivé čtvrtletní výsledky se sdružují do ročních vyhodnocení a vytváří se tak souvislá vývojová řada, kde si může každý cestující ověřit celkový vývoj kvality poskytovaných služeb.
Vyhodnocení standardů v tabulkách a grafech
AUTOBUSY
V rámci vyhodnocení 3. čtvrtletí 2019 jsou zveřejněny kompletní výsledky měření standardů kvality PID u jednotlivých autobusových dopravců. Konkrétní hodnoty plnění jsou uvedeny v přiložených tabulkách jednotlivých dopravců a ve vybraných grafech.
- Navzdory trvajícímu nedostatku řidičů se daří přibližně udržet dosavadní hodnoty standardu plnění grafikonu, přesto ho nesplňuje polovina dopravců.
- U 10 dopravců došlo k navýšení podílu nízkopodlažních vozidel. Požadované plnění procenta nízkopodlažních spojů nesplňuje na městských linkách pouze jeden dopravce, na příměstských linkách tento ukazatel zatím nesplňuje 6 dopravců.
- U většiny dopravců nebyly splněny standardy garance bezbariérových spojů, informování ve vozidlech (opakující se závady zejména u hlášení zastávek nebo na vnitřním informačním systému).
- Standard informování na zastávkách nebyl splněn u 6 dopravců, nejčastějšími závadami byly neaktuální zastávkové jízdní řády nebo nesprávná čísla linek na označníku.
- U většiny dopravců došlo oproti minulému čtvrtletí ke zlepšení přesnosti provozu, nicméně u 15 dopravců se zvýšil podíl nepřijatelně předjetých spojů oproti jízdnímu řádu, 5 dopravců kvůli tomu nesplnilo úroveň náročnosti.
- Ohledně požadovaného stáří vozidel nesplnilo současná kritéria 8 z 20 dopravců, tedy stejně jako v předchozím období, u 9 dopravců však došlo ke snížení průměrného stáří oproti předchozímu čtvrtletí.
U dopravců s malým podílem dopravních výkonů mohou být výsledky zkresleny menším počtem provedených měření a mohou při porovnání mezi čtvrtletími kolísat oběma směry.
Obecné hodnocení kvality jednotlivých dopravců (pořadí dle celkového procenta plnění standardů)
| Dopravci s vysokou kvalitou (splněno 80 a více % standardů) * = takto označení dopravci splnili všechny standardy |
Martin UHER Dopravní podnik hl. m. Prahy STENBUS ČSAD AUTOBUSY České Budějovice |
| Dopravci s vyšší kvalitou (splněno mezi 60 % a 80 % standardů) |
ČSAD MHD Kladno ČSAD POLKOST Autodoprava LAMER Vlastimil Slezák Kateřina Kulhánková ČSAD Česká Lípa ABOUT ME ČSAD Benešov POHL Kladno |
| Dopravci s průměrnou kvalitou (splněno mezi 40 % a 60 % standardů) |
Valenta Bus ARRIVA CITY OAD Kolín ARRIVA STŘEDNÍ ČECHY ČSAD Slaný Jaroslav Štěpánek ČSAD Střední Čechy n |
| Dopravci s nižší kvalitou (splněno méně než 40 % standardů) | – |
3 dopravci s nejnižším průměrným stářím vozidel: ČSAD AUTOBUSY České Budějovice, ČSAD Benešov, ČSAD MHD Kladno
3 dopravci s nejvyšším podílem nízkopodlažních vozidel: ABOUT ME, ČSAD AUTOBUSY České Budějovice, Dopravní podnik hl. m. Prahy
Trvalé i dočasné změny PID v lednu a únoru 2020
V průběhu ledna 2020 dochází k několika trvalým změnám na autobusových linkách PID v Praze i ve Středočeském kraji. Midibusová linka 117 je prodloužena do nové zástavby v Komořanech, je zavedena nová midibusová linka 186 z Hloubětína do Satalic, zavedena je nová noční linka 903 z Palmovky do Uhříněvsi a Královic, vznikají také dvě nové školní linky v oblasti Prahy 6 a 10. Zároveň je dočasně od 6. 1. 2020 do 28. 2. 2020 z důvodu nižší poptávky počátkem roku a v souvislosti s plánem na personální pokrytí provozu autobusových linek pro rok 2020 zaveden mírně omezený jízdní řád na vybraných městských autobusových linkách v Praze.
Změny na jednotlivých linkách od 1. 1. 2020
117 Linka je ze zastávky Čechova čtvrť prodloužena přes zastávky Cukrovar Modřany a Komořany do nové konečné zastávky Nové Komořany.
165 Zřízena zastávka Mílová také ve směru Sídliště Zbraslav (na znamení).
227 Změna dopravce z Dopravní podnik hl. m. Prahy na ČSAD POLKOST.
230 Nový spoj na začátku odpolední špičky pracovních dnů v trase Slivenec – Holyně.
270 Změna dopravce z Dopravní podnik hl. m. Prahy na ČSAD POLKOST.
903 Nová noční linka v trase Palmovka – Novovysočanská – Spojovací – Sídliště Malešice – Černokostelecká – Štěrboholy – Dolní Měcholupy – Uhříněves – Netluky – Hájek – Královice (v provozu 2 páry spojů celotýdenně v intervalu 120 minut).
959 Noční linka je v Praze nově ukončena v zastávce Háje. V úseku mezi Palmovkou a Uhříněvsí je nahrazena novou linkou 903.
Změny na jednotlivých linkách od 6. 1. 2020
164 Nový spoj v pracovní dny ráno ze Sobína (prodloužen z původní konečné Sídliště Řepy).
186 Nová midibusová linka v trase Bazén Hloubětín – Hloubětín – Lehovec – Hutě – Satalická obora (v provozu pouze v pracovní dny cca do 20:00).
201 Linka nově v pracovních dnech cca do 20:00 nezajíždí do zastávky Satalická obora (nahrazeno linkou 186).
212 Prodloužení intervalu na začátku a konci odpolední špičky pracovních dnů z 15 na 30 minut.
268 Nová školní linka v trase Na Pískách – Macharovo náměstí – Vozovna Střešovice – Norbertov – Vojenská nemocnice (1 spoj v pracovní dny ráno).
273 Nová školní linka v trase Depo Hostivař – Donatellova – Sídliště Skalka (1 spoj v pracovní dny ráno).
326 Nový posilový školní spoj v pracovní dny ráno Vestec, BIOCEV – Opatov.
363 Nový 1 pár spojů v pracovní dny po poledni v trase Opatov – Popovičky, Chomutovice.
396 Linka je zkrácena o úsek Bazén Hloubětín – Nádraží Satalice (nahrazeno linkou 186), prodloužení intervalu v pracovní dny ráno z 30 na 60 minut.
908 Poslední pár spojů je nově veden přes zastávku Nádraží Klánovice-sever.
Změny na jednotlivých linkách od 15. 1. 2020
194 Ve směru Nemocnice pod Petřínem se přesouvá zastávka Malostranské náměstí na tramvajové koleje, 15 metrů vpřed po směru jízdy před zastávku tramvaje směr Hellichova. Ruší se zastávka Nerudova. Zřizuje se zastávka Malostranská i ve směru Florenc (na předpolí Mánesova mostu)
Dočasné omezení vybraných autobusových linek v Praze v lednu a únoru 2020
Z důvodu nižší poptávky po přepravě, která je každoročně během počátku roku (a období četných zimních dovolených a jarních prázdnin) v Praze pozorována, dojde v období od 6. 1. 2020 do 29. 2. 2020 k dočasným změnám a omezením, a to především na autobusových linkách. Toto dvouměsíční omezení zároveň dovolí dopravcům uspořit pracovní síly pro následující měsíce, kdy je poptávka po dopravě naopak vyšší.
Na vybraných městských autobusových linkách jsou mírně prodlouženy intervaly a upraveny provozní parametry, a to takovým způsobem, aby byl co nejméně narušen komfort cestujících. Omezení se týká především přepravních špiček, případně i dopoledního období pracovních dnů na vybraných linkách.
Kromě úpravy intervalů jsou realizovány některé další dočasné úpravy na vybraných linkách:
102 Od Kobylis ukončena v zastávce Sídliště Bohnice, do zastávky Staré Bohnice nadále zavedeny prodloužené spoje linky 236 v intervalu 30 minut
196 V úseku Kačerov – Kloboučnická jen ve špičkách pracovních dnů
Mobilní aplikace PID Lítačka nově s dlouhodobými časovými kupóny
V Praze a ve Středočeském kraji se mohou od pondělního rána cestující odbavit také prostřednictvím mobilního telefonu. Právě včera byla vydána, v pilotním provozu, nová aktualizace mobilní aplikace PID Lítačka, která umožní cestujícím převést si zakoupené dlouhodobé časové kupóny do mobilní aplikace a cestovat v rámci Pražské integrované dopravy jen s mobilním telefonem.
Nová aktualizace mobilní aplikace PID Lítačka je dalším krokem ke zjednodušení a digitalizaci odbavování v regionálním dopravním systému PID Lítačka, který propojil Prahu se Středočeským krajem. Cestující budou mít vedle možnosti nahrát si dlouhodobé časové kupóny na bezkontaktní bankovní karty či In Kartu ČD nově také možnost převést si svůj dlouhodobý kupón do mobilní aplikace PID Lítačka.
„Naší dlouhodobou prioritou je směřovat k digitalizaci odbavování v hlavním městě. Cestující mohou nechat plastovou kartu Lítačka doma a převést si dlouhodobé časové kupóny do mobilní aplikace. Snažíme se tak co nejvíce vyjít vstříc požadavkům cestujících v Praze. Naším cílem je, aby mobilní aplikace PID Lítačka byla kompletním průvodcem Pražana a turistů městskou hromadnou dopravou v Praze a dokázala naplánovat cestu z bodu A do bodu B při zohlednění preferencí jednotlivých cestujících a nabídnout nejen prostředky veřejné dopravy, ale také sdílené služby typu bikesharing či carsharing,“ říká k nové aktualizaci mobilní aplikace PID Lítačka pražský primátor Zdeněk Hřib.
Mobilní aplikace PID Lítačka je součástí nového odbavovacího systému, který v loňském roce propojil a digitalizoval odbavování v Praze a Středočeském kraji. Jedná se o největší dopravně-odbavovací systém v České republice s dosahem na tři miliony obyvatel. Nová funkcionalita mobilní aplikace je další ze sérií aktualizací, které ji vylepšují a přizpůsobují potřebám cestujících.
„Komfort cestujících pražské veřejné dopravy musíme neustále zvyšovat. Chceme dál pokračovat v moderním způsobu odbavování a snižování nákladů na vydávání karet Lítačka. Podařilo se nám spustit možnost převést dlouhodobý časový kupón do mobilní aplikace ještě v tomto roce a cestujícím tato novinka zase o kus víc zatraktivní a usnadní cestování po Praze. Pouze s mobilním telefonem bude nyní možné odbavit se na více než 3 000 zařízeních u 26 dopravců, kteří jsou součástí Pražské integrované dopravy. Další usnadnění bude bezesporu také možnost sledování online poloh autobusů, které plánujeme spustit začátkem příštího roku,“ uvedl k možnosti převedení dlouhodobého kupónu do aplikace PID Lítačka náměstek pražského primátora pro oblast dopravy Adam Scheinherr.
Aplikaci denně využije téměř 140 tisíc cestujících
Aplikaci PID Lítačka si od jejího spuštění stáhlo více než 630 000 uživatelů, pravidelně ji využívá přes 139 000 uživatelů pro cesty po hlavním městě a Středočeském kraji a prostřednictvím aplikace bylo zakoupeno 1 700 000 jízdenek. Obrovským přínosem této dopravní aplikace je vyhledání spojení a okamžitý nákup nejlevnějšího jízdného odpovídajícího zvolené cestě, nákup až 10 lístků najednou s možností jejich aktivace dle potřeby či přeposílání jízdenek třetím osobám. Aplikace rovněž obsahuje data o aktuálních příjezdech příměstských autobusů i vlaků na zastávky, aktuálních výlukách a mimořádnostech a také informace
o aktuálních volných místech na parkovištích P+R či nabízí možnost zaplacení parkovného v zónách placeného stání v jednotlivých městských částech české metropole. Mobilní aplikace rovněž poprvé umožnila Středočechům zakoupit si jednorázové jízdenky prostřednictvím mobilní aplikace a následně se i těmito odbavit.
„Funkcionalita mobilní aplikace PID Lítačka, která umožní cestujícím převést si dlouhodobý časový kupón do mobilu, byla uvedena do provozu díky skvělé spolupráci s organizátorem Pražské integrované dopravy ROPID, Dopravním podnikem hlavního města Prahy, Českými drahami, Středočeským krajem a experty Integrované dopravy Středočeského kraje. I díky této spolupráci můžeme začít pracovat na dalších vylepšeních mobilní aplikace PID Lítačka. V první čtvrtině příštího roku budou v mobilní aplikaci k dispozici všechny funkce e-shopu pid.litacka.cz, a cestující si tak budou moci nakoupit dlouhodobé časové kupóny jen z mobilu,“ představuje další plány vývoje mobilní aplikace PID Lítačka Michal Fišer, generální ředitel společnosti Operátor ICT, která má na starosti provoz a rozvoj regionálního dopravního systému PID Lítačka.
Zástupce ředitele Integrované dopravy Středočeského kraje pro techniku a rozvoj Jiří Pelant dodává: „Věříme, že aplikace PID Lítačka značně přispěje ke zjednodušení každodenního cestování i pro všechny obyvatele Středočeského kraje. Naším cílem je oslovit co nejvíce občanů k využívání mobilní aplikace pro cestování Středočeským krajem i Prahou. Díky možnosti převést si dlouhodobý časový kupón ať už z karty PID Lítačka, platební karty nebo IN Karty do mobilní aplikace jsme udělali další krok k modernizaci cestování v rámci regionálního dopravního systému PID a v nejbližší dobhttps://app.pidlitacka.czě nás čekají další.“
Mobilní aplikaci PID Lítačka si cestující mohou stáhnout zdarma na App Store a Google Play. Veškeré důležité informace o aplikaci jsou rovněž dostupné na stránkách https://app.pidlitacka.cz.
Modernější navigace v pražské dopravě a veřejných prostranstvích: Soutěž o nový JIS už v příštím roce
V pražském Centru architektury a městského plánování se v úterý 26. listopadu sešli odborníci na dopravu a informačně-navigační systémy, aby odborné i laické veřejnosti představili výsledky analyticko-návrhové části projektu Jednotného informačního systému Prahy (JIS). Ten vstupuje do fáze přípravy graficko-designérské soutěže, zároveň začnou přípravy pilotních projektů. Při prezentaci představili zástupci městských společností i první konkrétní výstupy, které se již začaly realizovat.
Náměstek pražského primátora pro dopravu Adam Scheinherr na úvod zmínil, že pražské wayfinding (navigační) systémy v dopravě byly historicky na světové úrovni a že se na špičku této oblasti chce Praha vrátit: „Cílem soutěže o jednotný informační systém je sjednocení naprosto všech informačně-navigačních systémů pro veřejnou dopravu a veřejná prostranství. A samozřejmě i zvýšení informační kvality, které souvisí s využitím moderních digitálních technologií. Tímto způsobem chceme zatraktivnit cestování veřejnou dopravou a přispět také k většímu aktivnímu pohybu obyvatel jako alternativy k jízdě po městě autem.“
JIS se týká všech zastávkových označníků a přístřešků, obelisků a totemů a také dalších nosičů informací ve veřejné dopravě a veřejných prostranstvích. Označníky budou kombinovat elektronický a klasický formát informace, přičemž nebude chybět navigace po nejbližším okolí a nikdo se neztratí ani na komplikovaných dopravních uzlech. Na označníky informačně navážou zastávkové přístřešky (jejich design je již vysoutěžený). Jejich plně elektronické a on-line propojené informační tabule s odjezdy a příjezdy budou mít jednotný design a variabilní použití. Výhledově by měly být standardním vybavením i dopravních prostředků. Pro nosiče v metru se bude soutěžit nejen grafika, ale i celkový design. Informace o návazných spojích, ale i bodech zájmu (POI) budou více adresné a nově nebudou chybět ani praktické mapy okolí. Samozřejmostí budou on-line informace o odjezdech a příjezdech v daném uzlu.
„Stěžejním úkolem jednotného informačního systému je, aby všichni cestující – ať už z řad rezidentů nebo návštěvníků Prahy – byli srozumitelně informováni, kudy, jak a kdy se mohou do svého cíle nejsnadněji dopravit. Nový systém se bude týkat nejen fyzických nosičů, jakými jsou třeba cedule a mapy, ale i tzv. smart podoby navigace, tedy aplikací a on-line informací o odjezdech a příjezdech autobusů a tramvají,“ říká o novém JIS ředitel Dopravního podniku hl. m. Prahy Petr Witowski a dodává: „Než bude soutěž vyhodnocena, v rámci přirozené údržby a obnovy již nyní vylepšujeme navigaci v metru. Například ve vestibulech stanic I. P. Pavlova, Jiřího z Poděbrad, Náměstí Míru a Nádraží Holešovice nově přiřazujeme každému východu unikátní označení pro snazší orientaci.“
„Požadavkem na nový JIS je schopnost rychle a pružně reagovat jak na nečekané změny v dopravě, tak i na dlouhodobě plánované výluky. Musíme být schopni hromadně postihnout konkrétní trasu, oblast nebo druh dopravy, a to jednoduchým způsobem,“ podotýká Petr Tomčík, ředitel ROPIDu. „V současné době je operativa při výlukách, zejména těch neplánovaných, organizačně poměrně náročná. A toto díky technologiím, které v současnosti můžeme využívat, určitě chceme změnit,“ dodává.
Rozšíření systému se dotkne i parkovišť P+R. Pěší rezidenti a turisté pak budou moci využít sítě map blízkého a vzdáleného okolí, a to s cílem podpory fyzické aktivity obyvatel a distribuce turistů i mimo hlavní a známé trasy. Počítá se, že navigačních obelisků bude po celé Praze cca 800 kusů a budou přizpůsobeny charakteru okolí. Výraznější a lépe viditelné budou i totemy, tedy označníky dopravních uzlů a navigace do vestibulů a podzemních vchodů.
„Projekt JIS zvýší kvalitu veřejné dopravy v mnoha ohledech. Nejen proto, že informovaný cestující je spokojený cestující, ale pomůže řešit i problémy s kapacitou. Systém zohlední i pěší přepravu a místo jízdy veřejnou dopravou na krátkou vzdálenost nabídne alternativu ve formě chůze, pro kterou najde třeba méně známou, ale kratší cestu. Kdo ji využije, uvolní místo těm, kteří cestují na větší vzdálenost,“ dodává k novému systému Lukáš Tittl za Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy a dodává: „S podporou pěší přepravy po městě samozřejmě souvisí další cíl, který si IPR klade, a to je zvýšení vizuální atraktivity veřejných prostranství.“
Projekt nyní čeká na schválení návrhové části, která obsahuje např. rozdělení kompetencí k výrobě a následné údržbě systému. Ty jsou plánované tak, aby každá dotčená organizace realizovala jasně stanovený úkol a nedocházelo k překrývání. Jednoduše řečeno, každý bude dělat to, co umí nejlépe.
Grafické zpracování podléhá soutěži, která se uskuteční v průběhu příštího roku. Obsahem bude nejen návrh písma pro JIS s ukázkami užití, návrh piktogramů a návrh jízdního řádu nadzemní veřejné dopravy, ale třeba i aplikace JIS na vybraný prvek mobiliáře a označení stanice metra.
„Do roku 2022 bude systém testován a od roku 2023 by mělo dojít k postupnému uvádění do provozu. Investiční náklady na JIS budou cca 3 mld. Kč ročně, což jsou 3 % ročního rozpočtu na veřejnou dopravu. Provozní roční náklady pak 795 mil. Kč, tedy 4 % ročního rozpočtu na veřejnou dopravu. Investice budou z velké části prováděny v rámci plánované obnovy,“ uzavřel Scheinherr.
Nosiče nového JIS nebudou jen fyzické (prvky městského mobiliáře), ale i digitální, tedy aplikace PID Lítačka, sociální sítě a chatboty.
Celý záznam večera včetně diskuze s veřejností je k dispozici na Facebookovém profilu Centra architektury a městského plánování.
- prezentace ke stažení
(PDF 6,3 MB)
Doplňující informace o Jednotném informačním systému Prahy jsou k dispozici na www.pid.cz/jis.
Změny v provozu linek PID od 1. 12. 2019
Proč dochází ke změnám od 1. 12. 2019?
Na území hl. m. Prahy zajišťuje cca 90 % provozu městských autobusových linek Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s., 10 % provozu pak několik dalších soukromých dopravců. Smlouvy na provozování městských linek byly naposledy uzavírány před 10 lety, v roce 2009. Jelikož je hl. m. Praha stoprocentním vlastníkem DPP, a. s., může u něho prostřednictvím ROPIDu objednávat provoz jako u vnitřního provozovatele. Prodloužení smlouvy s DPP, a. s. bude za zpřesněných podmínek nyní platné dalších 5 let.
I u soukromých dopravců 10 let platné smlouvy 1. 12. 2019 vypršely, takže bylo nutné připravit výběrová řízení, která by pro tuto část městských autobusových spojů určila provozovatele pro následující desetileté období. Tato výběrová řízení proběhla na jaře roku 2019. Soukromí dopravci se ucházeli o provoz 11 svazků linek optimalizovaných z hlediska typu vozidel či lokalit. Všech těch, které již nyní provozují, s doplněním o mírný rozvoj v oblastech, kde došlo k dohodě o úpravách linkového vedení na základě diskusí s městskými částmi (dle dokumentu Rozvoj linek PID v Praze 2019-2029, který byl městským částem představen v listopadu roku 2018).
Výběrová řízení byla z hlediska vyhodnocení nabídek uzavřena v červnu 2019 a na základě jejich výsledků pak měli mít dopravci do 1. prosince čas na přípravu zahájení provozu podle nových smluv. Z těchto smluvních důvodů proto ke změnám dochází od 1. prosince 2019 a nebylo možné je realizovat až k datu celostátních změn jízdních řádů, které letos připadá na 15. prosince.
Protože je na základě podnětu k ÚOHS proces těchto výběrových řízení stále prověřován, od 1. prosince 2019 sice noví dopravci zahajují provoz cca v rozsahu dle výsledků soutěží, ale ten teprve ÚOHS svým finálním rozhodnutím v dalších týdnech potvrdí (a budou uzavřené plné desetileté smlouvy), nebo bude nutné soutěže ve stejném rozsahu opakovat. To vše ale již bez vlivu na podobu linek a cestující.
Proč vznikají nové linky, když jsou spoje jinde mírně omezovány z důvodu nedostatku řidičů?
Na základě konce platnosti desetiletých smluv na 10 % spojů městských autobusových linek (1. prosince 2019) bylo povinností města (ROPIDu) vypsat výběrová řízení na zajištění provozu na těchto linkách na dalších 10 let. Desetileté období se zpravidla soutěží proto, aby vítězní dopravci měli dlouhodobější jistotu, že budou provoz na daných linkách zajišťovat. Mají tak lepší možnosti žádat v bankách o úvěry, lépe se jim pak pořizují nová vozidla a mohou garantovat stabilnější prostředí pro své zaměstnance.
Z hlediska organizace provozu a podoby linek jsou však smlouvy na 10 let komplikovanějším oříškem. Když organizátor vysoutěží provoz na nějaké lince na 10 let dopředu, získá sice v rámci měření sil dopravců nejvýhodnější cenu, ale výslednou podobu linky dle závěrů soutěže už celých dalších 10 let nemůže příliš měnit. Respektive jen velmi málo. Po uzavření nových desetiletých smluv jsou tak velmi omezené možnosti přidat na linku další autobusy, linku prodloužit, či doplnit o linku novou. Takové kroky by v určitém objemu již byly v rozporu s podmínkami výběrových řízení a byly by napadnutelné neúspěšnými uchazeči.
Proto je všechna výběrová řízení na nové desetileté smlouvy na provozování nějakých linek potřeba velice pečlivě připravit. V pražských podmínkách příprava probíhala déle než rok. Soutěžených 11 svazků linek se optimalizovalo do logických celků tak, aby v soutěžích pro soukromé dopravce byly převážně linky, kde nelze očekávat v dalších 10 letech výraznější změny (proto např. DPP, a. s. předal linku 163, kde nejsou v desetiletém výhledu plánovány změny, soukromému dopravci a sám převzal linku 165, jejíž podobu provozu bude v blízkém období zásadně ovlivňovat výstavba tramvaje do Libuše i metra D – linky DPP, a. s. jako vnitřního provozovatele města lze průběžně upravovat bez omezení).
Přes velkou snahu o soutěžení především stabilizovaných linek a oblastí, očekávají cestující i městské části během následujících 10 let platnosti nových smluv na linkách zajišťovaných soukromými dopravci přece jen určitý, někdy i zásadnější, rozvoj. Jelikož jsou ale výrazné úpravy na 10 let výsledkem výběrového řízení omezené, bylo nutné případné rozvojové záměry zahrnout již přímo do jeho zadání. A to je důvod, proč nyní dochází k mírnému nárůstu objednávky a provoz zahajují např. linky 153 či 242.
Z hlediska načasování opravdu není pro takové navýšení konec roku 2019 vhodný, nicméně povinnost vypsat letos výběrová řízení neumožnila jiné řešení. Proto bylo při přípravě výběrových řízení snahou právě s ohledem na omezené počty řidičů jakákoli navýšení minimalizovat. Všichni soukromí dopravci navíc v rámci celého procesu měli od začátku k dispozici konkrétní jízdní řády i s oběhy vozidel, takže svou účast v měření sil o linky mohli pečlivě s ohledem na stav svého provozního personálu zvážit. Někteří se v zájmu získání nových linek současně vzdali linek, které provozovali dosud.
Proč mezi Depem Hostivař a Černým Mostem nahrazuje linka 171 linku 223?
V dohledné době (do roku až dvou) by východně od zastávky Bryksova mělo vyrůst nové obratiště pro autobusy (včetně nástupní zastávky), z něhož by měly vyjíždět kapacitní kloubové či patnáctimetrové autobusy ve směru k metru Černý Most. Větší autobusy zde MČ Praha 14 dlouhodobě poptává s ohledem na umožnění současné přepravy většího počtu vozíčkářů mezi zastávkou Bryksova a metrem B.
Jelikož k výstavbě obratiště dojde do dvou let, ale nové smlouvy pro linky PID v okolí se letos soutěžily na 10 let, bylo potřeba tento záměr již nyní zohlednit. Pro výhledové řešení tohoto problému byla nakonec vybrána linka 223, jejíž trasa byla proto nyní zkrácena do úseku Ratibořická – Černý Most. O úsek Černý Most – Breitcetlova – Bryksova bude linka prodloužena ihned v okamžiku, kdy bude východně od Bryksovy možné zajistit otočení standardního či většího autobusu bez nutnosti couvání. Zastávku Bryksova nyní obsluhují midibusy na lince 224, protože jen ty se v přilehlé křižovatce dokáží otočit bez couvání.
Zkrácení linky 223 by mělo přispět i ke zlepšení pravidelnosti spojení od metra Černý Most směrem do zastávek Vysokovská, Jeřická a Ratibořická, které zejména odpoledne ovlivňovala zdržení autobusů v okolí Průmyslové ulice.
Zkrácení linky 223 a její využití pro specifičtější místní vazby však neznamená, že by zaniklo využívané spojení mezi zastávkami Depo Hostivař a Černý Most. Nově jej plnohodnotně zajišťuje nová linka 171. Aby zůstalo zachováno přímé spojení mezi Jahodnicí a Horními Počernicemi, linka 171 pokračuje z Černého Mostu přes Chvaly do zastávky Ve Žlíbku ve shodné trase s linkou 141. V případě zhoršené situace s průjezdností v okolí Průmyslové ulice přece jen dokáží další autobusové spoje jezdící po Náchodské ulici toto spojení zajistit vhodněji, než tomu bylo směrem na Ratibořickou.
Proč byly změněny (zkráceny) trasy linek 185 a 302?
V prostoru autobusového terminálu Palmovka brzy začne výstavba nových budov. MČ Praha 8 podporuje revitalizaci celého okolí ulice Na Žertvách, kde již není prostor pro existenci velkého autobusového obratiště. Původně na Palmovce neměly končit žádné autobusové linky, nakonec se podařilo vyjednat zřízení několika odstavných stání podél tramvajové tratě v ulici Na Žertvách. To umožní na Palmovce trvalé zachování provozu linek 109 a 140, nicméně pro další autobusy zde již místo k dispozici nebude.
V oblasti Vinoře a Kbel navíc stále roste poptávka cestujících po přepravě, z většího podílu především k metru Letňany. Pokud by spoje linky 185 nadále pokračovaly až na Palmovku, v souvislosti s omezenými počty dostupných řidičů autobusů by bylo jen s obtížemi možné zachovat alespoň stávající intervaly spojů. V úseku Kbely – Letňany kvůli růstu poptávky cestujících však bylo potřeba zajistit naopak mírné zkrácení intervalů (nová kombinace linek 182, 185 a 302 nabízí v ranní špičkové hodině více spojů než jezdilo dosud). To je umožněno právě zkrácením linky 185 do zastávky Letňany.
Pro cesty na Palmovku je z Letňany nadále k dispozici autobusová (výhledově elektrobusová) linka 140, na níž je možné přestoupit z linky 185 v Letňanech a z linky 302 na Proseku.
Proč se změnila trasa linky 224 a vznikla nová linka 204?
Dlouhodobým problémem midibusové linky 224 se stala samotná délka její trasy a z toho vyplývající zpoždění, které během jízdy v některých obdobích dne nabírala. Trasa linky byla na základě několika žádostí městských částí navíc postupně prodlužována. V oblasti Horních Počernic v minulosti došlo k provizornímu vyřešení poptávky po spojení ze Svépravic k Nádraží Horní Počernice závlekem trasy linky 224 do Svépravic s otočením až u mostu přes dálnici D11. Tím ale okolí zastávek Jeřická, Vysokovská a Khodlova ztratilo přímé spojení k OC Černý Most, což bylo vnímáno negativně částí místních obyvatel.
V oblasti Horních Počernic vznikl současně námět na zřízení obsluhy v ulici Běluňské, v Dolních Počernicích začala být dokončována nová zástavba podél ulice Dercsenyiho a u Dolnopočernického hřbitova a obě městské části začaly vzájemně diskutovat možnost využití komunikací Národních hrdinů a Do Svépravic pro rychlejší propojení svých území hromadnou dopravou.
Zkrácení linky 224 a vznik nové linky 204 jsou opatřeními, která vznikla v reakci na výše uvedené diskuse. Ve směru od Sídliště Petrovice až do Dolních Počernic nahrazuje linka 204 plnohodnotně současnou linku 224. Dále však nová linka 204 pokračuje do Horních Počernic rychlejší trasou ulicí Národních hrdinů, takže se vyhýbá častým zdržením na Českobrodské ulici a tím by měla Svépravicím zajistit pravidelnější spojení směrem k Nádraží Horní Počernice (přestup na vlaky směrem do centra bude od poloviny prosince 2019 nastaven lépe, nyní jsou doby jízdy linky 204 ovlivněny výlukou v Kutnohorské ulici).
Po příjezdu k Nádraží Horní Počernice pokračují spoje linky 204 přes Chvaly a Slatiňanskou k OC Černý Most. Spojení od nádraží k OC tak je midibusovou linkou 204 zajištěno přímějším způsobem, než dosavadním závlekem trasy linky 224 přes Svépravice.
Linka 224 se v oblasti Horních Počernic mezi zastávkami Chvaly a Ratibořická vrací do původní trasy přes zastávku Jeřická. Tím je obnoveno přímé spojení z této lokality k OC Černý Most, které bylo místními obyvateli žádáno. Jelikož spojení ze Svépravic k Nádraží Horní Počernice zajišťuje nově linka 204, linka 224 pokračuje ze zastávky Ratibořická východním směrem Běluňskou ulicí, kde zvyšuje dostupnost hromadné dopravy. Konečnou zastávkou pro linku 224 je nyní zastávka Ve Žlíbku, nicméně s dalším růstem zástavby východně od tohoto místa je možné, že dojde k dalšímu prodloužení této linky.
V oblasti Bryksovy ulice, Ocelkovy ulice a Kyjí nedochází na lince 224 k žádné změně. V úseku Bryksova – OC Černý Most jsou na lince 224 nadále v provozu vložené spoje provozované ve špičkách zejména s ohledem na poptávku vozíčkářů v zastávce Bryksova.
Linka 224 následně z Kyjí pokračuje po stávající trase až do Dolních Počernic, kde je nyní nově ukončena v zastávce Dolnopočernický hřbitov. Okolí ulice Dercsenyiho spoje linky 224 propojují s autobusovými linkami na Českobrodské ulici. Dále dovezou cestující do zastávky Novozámecká, kde se dá přestoupit na vlakové spoje směrem do centra města. Zkrácení linky 224 by zejména v oblasti Kyjí mělo přispět ke zlepšení pravidelnosti provozu a lepší garanci návazností autobusů na vlakové spoje v okolí.
Negativem celého provázaného opatření na linkách 204 a 224 je zrušení přímého spojení mezi oblastí Kyjí (Vajgarské) a Štěrbohol. To je nyní dostupné jen s přestupem v zastávce Dolní Počernice, kam ve směru od Kyjí a Vajgarské zajíždějí autobusové linky 110 a 224 a ve směru od Štěrbohol autobusové linky 163 a 204.
Ve spolupráci s městskými částmi je na trasách linek 204 a 224 plánováno vyhodnocení nového konceptu provozu, z něhož mohou v dalších měsících vyplynout drobné úpravy.
Proč byla prodloužena linka 146 ze Spojovací na Želivského?
V rámci příprav výběrových řízení na provozovatele městských autobusových linek se ukázalo, že by pravděpodobně žádný dopravce neměl zájem podat nabídku na provozování linky 146 v původní trase Mezitraťová – Spojovací. A to především z důvodu krátkosti trasy a nízké produktivity provozu.
MČ Praha 9 ovšem v minulosti zajistila v oblasti Starých Hrdlořez vybudování zastávek pro tuto linku, a proto bylo nutné najít řešení, jak provoz v tomto úseku zachovat.
O kousek vedle se v okolí ulice Na Jarově se dlouhodobě diskutovala možnost zavedení provozu autobusové linky spojující Habrovou s tramvajemi u Kněžské luky a autobusy a obchody na Spojovací. Vzhledem ke špatnému stavu komunikace Na Jarově a hlučným průjezdům i osobních automobilů, zde byl provoz autobusu dlouho vyloučen, po nedávné rekonstrukci povrchu ulice se však situace změnila.
Proto byly dosavadní vložené spoje linky 155, které ve směru od metra Želivského končily na Habrové, prodlouženy pod číslem 146 přes Kněžská luka a Spojovací až do zastávky Mezitraťová. Z oblasti Habrové je tak nyní možné cestovat nejen ve směru Želivského ale i ve směru Spojovací.
Linka 146 je v úseku Habrová – Spojovací – Mezitraťová zatím v provozu pouze v pracovní dny do cca 20 hodin. Večer, v noci a o víkendech tedy autobusy ulicí Na Jarově projíždět nebudou.
Jaký účel má nová linka 153?
S MČ Praha 5 probíhala mnoho let jednání o možnostech zřízení obsluhy oblastí Černého Vrchu (oblast vysoko na kopci jižně od tramvají na Plzeňské ulici a poměrně daleko od autobusové zastávky Malvazinky) a Smíchovského hřbitova. V oblasti proběhlo několik místních šetření a nakonec se ukázalo, že by malým mikrobusem bylo možné propojit Dívčí Hrady, metro Radlická, Smíchovský hřbitov, Malvazinky, ulici U Blaženky a tramvajovou zastávku U Zvonu.
Kromě zlepšení dostupnosti Červeného Vrchu a Smíchovského hřbitova zejména pro starší a hůře pohyblivé obyvatele obou lokalit by provoz linky 153 měl mírně přispět ke snížení poptávky po cestování autobusovou linkou 137.
Průjezdnost trasy pro malý autobus velikosti dodávky byla ověřena několikrát na místě, nicméně nějaký čas určitě potrvá, než se místní řidiči s pravidelnými spoji hromadné dopravy sžijí. Zejména v úseku mezi Laurovou a Smíchovským hřbitovem je linka vedena oblastí, kde je průjezdnost na hraně možností nasazených vozidel.
Proč byly spojeny linky 192 a 194?
V minulosti již byla v provozu linka spojující Nemocnici Pod Petřínem s Florencí. U Malostranského náměstí však projížděla tramvajovou splítkou řízenou světelnou signalizací, kde se dlouhodobě nedařilo vyřešit problém s detekováním midibusů. Signalizace často o midibusu nevěděla a ten pak zbytečně blokoval tramvajové spoje se stovkami cestujících. Tento stav byl neudržitelný, a proto došlo k rozdělení původní linky na linky dvě: 192 (Nemocnice Pod Petřínem – Malostranské náměstí) a 194 (Malostranská – Florenc).
Ani provoz rozdělených linek 192 a 194 však v posledním období nefungoval optimálně. MČ Praha 1 z důvodu usnadnění prohledávání spojů u americké ambasády začala pro linku 192 poptávat provoz menších autobusů. Patnáctiminutový interval linky 192 ve špičkách se s ohledem na složitou dopravní situaci v okolí Malostranského náměstí občas nedařilo jedním midibusem zajistit. Řidiči na lince 192 pak neměli dostatečné přestávky a občas tak bylo nutné některé spoje odřeknout. Nasazení druhého midibusu na linku 192 by sice tento problém vyřešilo, ale s ohledem na aktuální nedostatek řidičů by šlo o řešení vysoce neefektivní.
Na pravidelnosti provozu linky 194 se zase projevovalo její polookružní ukončení na Malostranské, takže si do směru jízdy na Florenc přenášela zpoždění, která nabrala při předchozí cestě na Malostranskou. Problematická detekce midibusu před světelnou signalizací se současně stala problémem také na Staroměstské v tramvajové zastávce.
Opětovné spojení linek 192 a 194 umožnilo zajistit na obou koncích trasy dostatečné přestávky, které garantují nepřenášení zpoždění z jednoho směru do opačného. V oblasti Malé Strany prodloužená linka 194 neprojíždí tramvajovou splítkou a mezi Malostranskou a Malostranským náměstím jede obousměrně společně s ostatní automobilovou dopravou. Ve směru k Nemocnici Pod Petřínem je linka 194 nově vedena Valdštejnskou ulicí, uprostřed níž je rovněž zřízena nová zastávka Valdštejnské náměstí. Ve směru na Florenc midibusy linky 194 využívají automobilového podjezdu vedle tramvajové splítky, takže nebudou jako v minulosti negativně ovlivňovat tramvajový provoz.
Vzhledem k tomu, že zastávka tramvají na Malostranském náměstí (ve směru Újezd) je délkově jen na jednu soupravu, ani zde by zastavování midibusu nebylo vhodné. Proto je zastávka Malostranské náměstí ve směru Nemocnice Pod Petřínem jako v minulosti zřízena před vstupem do Sněmovny v dolní části Nerudovy ulice.
V oblasti Staroměstské současně došlo k přemístění zastávky linky 194 ve směru Malostranská a Nemocnice Pod Petřínem z tramvajové zastávky do Kaprovy ulice přímo k výstupu z metra. Důvodem je již výše popsaná snaha o eliminaci omezování tramvají na Staroměstské midibusem, jehož přihlašování do světelné signalizace zde dlouhodobě nefungovalo optimálně.
Proč vznikla nová linka 242?
V chatové oblasti Dolních Černošic a Kazína zajišťovala nyní základní obslužnost midibusová linka 243. Spoje této linky však dosud nezajížděly do lokality mezi Baněmi a Lipenci, kde jako na jednom z posledních míst v Praze nebyly splněny standardy základní dopravní obslužnosti (byť zde samozřejmě trvale bydlí poměrně málo lidí). Na základě několikaletých diskusí s městskou částí proto nyní většinu místní doplňkové obsluhy přebírá nová midibusová linka 242 (Dolní Černošice – Lipence – Na Lhotkách – Baně – Zbraslavské náměstí), přičemž spoje linky 243 zůstávají určené pouze k obsluze Kazína.
Linka 242 sice aktuálně končí na Zbraslavském náměstí, nicméně ve finální podobě je koncipována k zajištění přímého spojení až k Nádraží Zbraslav. Městská část zde pracuje na realizaci možnosti obracení pro midibusy. Po prodloužení linky 242 k vlakovým spojům lze očekávat i rozšíření rozsahu jejího provozu i na víkendové dny.
Mikulášský víkend s Čertohráčkem a parním vlakem 30. 11. a 1. 12. 2019
O prvním adventním víkendu 30. listopadu a 1. prosince 2019 si opět po roce můžete užít pořádnou mikulášskou zábavu na kolejích. Těšit se můžete na Mikulášský víkend plný tradičních jízd Čertohráčku nebo parního vlaku. Ve výletním vlaku Cyklohráček přivítá především ty nejmenší cestující mikulášská družina, kterou doplní i tzv. hrajvedoucí. Mikulášskou nadílku si ale děti užijí i v parním vlaku, který podobně jako Čertohráček několikrát během víkendu vyrazí na vyhlídkové jízdy po Praze a okolí. V sobotu 30. listopadu se navíc můžete těšit na podvečerní ohňostroj ve stanici Praha-Krč.
Sobota 30.11. – na co se můžete těšit
- tradiční jízdy Čertohráčkem s Mikulášskou družinou a hrajvedoucími po Praze a okolí
- tradiční jízdy parním vlakem také v doprovodu Mikuláše, anděla a čerta po Praze a okolí
- nostalgické jízdy historickým autobusem Karosa ŠD11 po okolí Smíchova (Smíchovské nádraží – Království železnic a zpět)
- po setmění velkolepý ohňostroj na nádraží Praha-Krč
- doprovodný program na Smíchovském nádraží:
- informační stánek Pražské integrované dopravy
- informační stánek Českých drah
- ukázky modulové železnice Modelářského kroužku modulové železnice Slivenec a Domu dětí a mládeže Prahy 5
- stánky s prodejem suvenýrů se železniční tématikou
- stánky s občerstvením
- můžete potkat i slona Elfíka !
- zpívání vánočních koled DDM Praha 5 v odbavovací hale (10:45-11:15 a 13:00-13:30 hod.)
Mikulášská družina v Čertohráčku a parním vlaku
S Mikulášskou družinou a hrajvedoucími se potkáte ve výletním vlaku Cyklohráček, který se promění v tradiční Čertohráček. Na Mikuláše se ale můžete přijít podívat i do parního vlaku taženém lokomotivou Šlechtična, který bude stejně jako Čertohráček odjíždět z pražského smíchovského nádraží. Mimořádné jízdy Vás zavezou nejen do různých částí hlavního města, ale také do okolí metropole.
Ve vlacích platí zvláštní jízdné – tzv. globální cena! Neplatí doklady PID a tarif ČD! Jízdenky je nutné zakoupit v předprodeji na kterékoliv pokladně ČD.
Jízdné a jízdní řády vlaků:
- jedna jízda v parním vlaku (I. – III. jízda): základní globální cena 220 Kč/zlevněná globální cena (děti 6-18 let, držitelé průzaku ZTP a ZTP/P) 120 Kč
- jedna jízda v parním vlaku (IV. jízda s ohňostrojem): základní globální cena 270 Kč/zlevněná globální cena (děti 6-18 let, držitelé průzaku ZTP a ZTP/P) 150 Kč
- jedna jízda v Čertohráčku (I. – III. jízda): základní globální cena 120 Kč/zlevněná globální cena (děti 6-18 let, držitelé průzaku ZTP a ZTP/P) 70 Kč
- jedna jízda v Čertohráčku (IV. jízda s ohňostrojem): základní globální cena 150 Kč/zlevněná globální cena (děti 6-18 let, držitelé průzaku ZTP a ZTP/P) 90 Kč
Jízdní řády vlaků pro sobotu: ke stažení zde
Nostalgické jízdy historického autobusu Karosa ŠD11
- okružní jízdy v trase: Smíchovské nádraží – Lihovar – Anděl (Království železnic) – Na Knížecí – Smíchovské nádraží
- Nástupní zastávka BUS na Smíchovském nádraží je v ul. Nádražní, v pravidelné nástupní zastávce linky PID 317
- V historickém autobusu neplatí žádné jízdné, přeprava je zdarma.
Jízdní řád historického autobusu: ke stažení zde
Neděle 1.12. – Čertohráček a parní vlak stále na kolejích
- pokračuje doprovodný program na Smíchovském nádraží:
- informační stánek Českých drah
- ukázky modulové železnice Modelářského kroužku modulové železnice Slivenec a Domu dětí a mládeže Prahy 5
- stánky s prodejem suvenýrů se železniční tématikou
- stánky s občerstvením
- můžete potkat i slona Elfíka !
Mimořádné jízdy Čertohráčku a parního vlaku budou pokračovat i v neděli 1. prosince 2019. I na tento den je do obou vlaků nutné zakoupit si v předprodeji jízdenku!
Jízdné a jízdní řády vlaků:
- jedna jízda v parním vlaku: základní globální cena 180 Kč/zlevněná globální cena (děti 6-18 let, držitelé průzaku ZTP a ZTP/P) 100 Kč
- jedna jízda v Čertohráčku: základní globální cena 100 Kč/zlevněná globální cena (děti 6-18 let, držitelé průzaku ZTP a ZTP/P) 60 Kč
Jízdní řády vlaků pro neděli: ke stažení zde
Změna programu vyhrazena !
Integrace veřejné dopravy na Rakovnicku od 15. 12. 2019
Od neděle 15. prosince 2019 bude spuštěna integrace I. etapy oblasti Rakovnicka, která zahrnuje autobusové linky na trase Praha – Stochov – Nové Strašecí – Rakovník, a také regionální linky v oblasti přibližně mezi městy Kladno, Beroun a Rakovník. Na nových linkách bude platit pásmový a časový tarif PID s možností využití přestupních jízdenek, časových kuponů, a to jak v papírové tak i elektronické podobě, včetně možností nákupu jednorázového jízdného platební kartou u řidiče nebo pomocí mobilní aplikace PID Lítačka. Vedení linek se stane jednodušší, přehlednější a provoz bude hlídán koordinačním dispečinkem.
Lidé z PIDu: Dva tisíce autobusů, tři železniční dopravci a sedm lodních linek. Práce dispečerů si vyžaduje 24hodinovou pozornost.
Oldřich Kadavý byl jedním z prvních dispečerů v PIDu a dnešní Koordinační dispečink PID dokonce spoluzakládal. Již přes 7 let úspěšné stojí v jeho čele a spolu se sehraným týmem se každý den stará o to, aby poruchy, dopravní nehody nebo špatné počasí našim cestujícím co nejméně znepříjemnily dopravu do práce či domů.
A není to vůbec jednoduché, jen autobusů nám jezdí několik stovek a mimořádnost číhá na každém rohu. Jak vypadá provoz na dispečinku PID?
Oldřich Kadavý vede dispečink PID už 7 let – foto: Martin Žarnovický, ROPID
Když ráno přicházím do Letňan, na celém dispečinku je čilý ruch, každému zvoní telefon a chvílemi si připadám jako na našem call centru.
„Porouchala se výhybka v Radotíně, nejezdí nám vlaky do Berouna,“ sděluje mi místo pozdravu vedoucí dispečinku Oldřich Kadavý. Právě on před více než sedmi lety Koordinační dispečink PID spoluzakládal. Na moje další otázky už nereaguje, volá do Českých drah a dohaduje s kolegy řešení zapeklité situace.
Říká se, že nejlepší dispečer je ten s nohama vyloženýma na stole, protože mu vše jezdí. Dnes to však budeme mít o hodně rušnější. Startujeme dispečerské auto a „letíme“ řešit celou situaci přímo z terénu. Je to prý nejlepší, protože dispečeři na vlastní oči vidí, co je třeba v dané situaci udělat.
Na pomoc k nám přistupují i další dva kolegové – Martin a Tomáš. Všichni pracují v PIDu už dlouhá léta a podobné mimořádné události jsou pro ně denní chléb. Udivuje mě jejich dokonalý klid, mě osobně představa stovek uvázlých cestujících děsí. Zatímco my spěcháme na opačný konec Prahy, ostatní kolegové v Letňanech se snaží najít volné autobusy a řidiče na náhradní dopravu.
Dispečeři informují cestující o náhradní dopravě za vlaky – foto: Martin Žarnovický, ROPID
Postupně se dostáváme na místo události. Na nádraží stojí desítky nespokojených cestujících, kterým cesta z Prahy neplánovaně skončila už v Radotíně. Dále funguje alespoň jednokolejný provoz, přednost však dostávají dálkové vlaky, kterých je v tomto úseku požehnaně, a většina osobáků proto končí zde.
Dostáváme zprávu z dispečinku v Letňanech. Dispečerům se bohužel nepovedlo zajistit žádné autobusy na náhradní dopravu. Nejsou řidiči, nedá se nic dělat. Je tedy nutné přistoupit k jinému řešení. Autobusové linky, které navazují na vlaky, avšak až v Černošicích, prodlužujeme mimořádně až do Prahy-Radotína. Zde budou cestující přestupovat na vlaky dále do centra města a opačně.
Dispečeŕi doprovázejí cestující až k autobusu náhradní dopravy – foto: Martin Žarnovický, ROPID
Takové řešení však není úplně jednoduché. Každý řidič má totiž pevně naplánované přestávky a odklon z trasy nemůže opozdit autobus na stálé trase. Všichni sledují jízdní řády a aktuální polohu vozidel. Zkoumají, které autobusy má ke kterému vlaku smysl prodlužovat, a kde se naopak přípoj nestíhá. Kromě speciálních aplikací si vypomáhají i běžnými vyhledávači spojení typu IDOS.
Když je problém alespoň částečně zažehnán, kontaktujeme dispečink Českých drah, který vlakovému personálu nařizuje informovat cestující. Kolegové ze SŽDC zase pouštějí do nádražního rozhlasu speciální oznámení o náhradní dopravě přímo na nádraží. Činíme se i my. Převlékáme se do reflexních bund a od každého vlaku navigujeme cestující přímo do operativně prodloužených autobusových linek. Pozorně sledujeme, zda stihli všichni přestoupit, dispečeři pak následně dávají řidičům pokyn k odjezdu.
Část vlaků začíná jezdit opět v plné trase a mimořádnost je stabilizovaná. Vedoucí Olda se proto vrací zpátky na základnu a mimořádnost přenechává kolegům.
Oldřich musí být na telefonu 24 hodin denně – foto: Martin Žarnovický, ROPID
A jak ses vůbec do ROPIDu dostal?
Na vysoké škole jsem se dostal brigádně k přepravním průzkumům. Pražská integrovaná doprava mě tak bavila, že jsem se jí věnoval i v diplomové práci. Ta tehdy ROPID tak zaujala, že jsem byl přijat na oddělení informatiky. Zde jsem tenkrát pracoval jako grafikonista, zpracovával jízdní řády regionálních linek, zejména výlukové jízdní řády, a zároveň řešil technické záležitosti, jako například přípravu dat do odbavovacího zařízení, tabel a hlásičů. Ale asi nejvíc jsem hrdý na projekt MPV.
Co to je?
Online monitorování provozu vozidel (MPV). Podařilo se nám vyvinout dispečerský systém, který nám umožňuje sledovat všechna vozidla v síti PID (včetně přívozů), zatím ještě mimo vozidel Dopravního podniku hl. m. Prahy. Umí kupříkladu vyhodnocovat odchylky od jízdního řádu a sleduje návaznosti mezi spoji. Když má například vlak zpoždění, zašle automaticky informaci řidiči návazného autobusu přímo na displej odbavovacího zařízení, aby na vlak počkal, a informuje ho o plánovaném příjezdu. Každý den takto odešle do vozů v rámci systému asi 4 tisíce takových datových zpráv, což by lidský faktor neměl šanci uhlídat. Díky tomu jsme mohli spustit linky s garantovanou návazností. Je to výhodné i tehdy, když jsou třeba zastávky od sebe v nedohlednu a řidič zkrátka nemá šanci vidět, jestli už autobus nebo vlak, na který navazuje, už přijel.
Když všechno dělá automaticky program a co dělá dispečer?
Pořád se tady něco děje. V systému PID máme nyní zapojených 20 dopravců, kteří provozují přes dva tisíce autobusů. K tomu tři železniční a tři lodní dopravce. Dispečeři jsou tu na nepředvídatelné události. Když se něco stane, dopravci nám volají a my vymýšlíme co nejlepší dopravní opatření napříč dotčenými dopravci, které by se negativně dotknulo co nejméně cestujících. V případě nehod na silnici a extrémních kolon třeba odkloníme autobusy na objízdné trasy a v chybějícím úseku zavádíme, je-li to možné, další náhradní autobus, aby co největší část cestujících přijela do cíle včas. Ve spolupráci s dispečery dopravců řešíme technické i personální výpadky a problémy.
Díky programu MPV mohou dispečeři sledovat všechna vozidla dopravců v PID. Hlídat tak mohou různe návaznosti i řešit mimořádnosti v provozu.
Co děláte když vypadne řidič nebo autobus?
Snažíme se okamžitě zajistit náhradní autobus. I když v současné personální krizi to mnohorát není možné. Pokud se nám nepovede sehnat vozidlo s řidičem, zkoušíme třeba operativně změnit oběhy vozidel. Autobus přestávkující na konečné třeba na kolo zastoupí porouchaný a další zase jej a doufáme, že se situace v dohledné době vyřeší a vše vrátí do normálu. Někdy to trvá i několik hodin a je to hodně náročný proces, protože musíme dodržovat samozřejmě i přestávky řidičů. A upřímně, i ta komunikace není vždy jednoduchá. Češi přestávají mít zájem o práci řidiče, a tak se za volant dostávají stále častěji kolegové z východních zemí a ty někdy ne všemu rozumějí. Dá se to však pochopit.
Stávají se takové výpadky často?
Výpadkům se v tomto objemu provozu nedá zcela vyhnout, nicméně jsou to spíše ojedinělé případy. Dopravci jsou za zaviněné výpadky sankciováni. Když z jejich viny neodjede spoj, platí za každý neodjetý kilometr pokutu. Pokud ale problém zatají a nenahlásí, zaplatí mnohonásobně více. Nedostanou ani dotaci za daný spoj. Takže se snaží, aby byla kvalita dopravy maximální a tyto situace nastávaly opravdu jen zřídka. Pokud nemají řidiče, vypomáhají si subdodávkami od jiných dopravců. Běžnější jsou výpadky spojů a zpoždění z důvodu silné automobilové dopravy a různých dopravních nehod a omezení.
Pamatuješ si na nějakou netradiční mimořádnost?
Přes infodispečink nás kontaktoval tatínek malého chlapečka, který zapomněl vystoupit na své zastávce a ztratil se. Zalarmovali jsme policii a všechny řidiče v okolí. Hocha se nám a hlavně řidičům podařilo zdárně vypátrat. Klučina usnul a vystoupil o několik zastávek později. Neměl mobil, a tak se vybral pěšky po rušné hlavní silnici, plné kamionů, směrem zpět. Jeden z našich řidičů si ho však naštěstí všimnul, zastavil mu, zavolal nám a s tatínkem jsme už domluvili, kde mu ztraceného chlapečka předá. To jsou momenty, kdy si uvědomujete, že má vaše práce smysl. Hodně rušné to bývá při povodních, ledovkových kalamitách i při vichřicích. To tady i spíme.
Jak vlastně dispečink PID začínal? Zřídit takovou organizaci asi není jen tak…
V čase, kdy jsem nastupoval do ROPIDu, žádný koordinační dispečink neexistoval. PID nebyl velký a nějak si to vystačilo samo. Postupně s tím, jak se systém rozrůstal, začaly i první problémy. Kolega proto přišel cca před 12 lety s nápadem zavést koordinační službu, jejíž součástí jsem byl hned od začátku. Prakticky by se dalo říct, že jsem se stal prvním dispečerem v systému PID.
A čím to bylo jiné než dnes?
Měli jsme stále svoji práci, jen jsme se k tomu ještě každý týden střídali na pohotovostních směnách a vždy, když se něco stalo, řešili jsme to. Nebyl to ale aktivní dispečink, spíš takové veselé začátky. Dodnes si pamatuji, jak mi při první mimořádnosti volal dopravce v sobotu v pět hodin ráno přímo do postele. V Letňanech byla zledovatělá silnice a autobusy neměly jak projet dále. Vstal jsem od manželky, zapnul počítač a začal shánět sypače. Byly to zajímavé začátky a rád na ně vzpomínám, ale neumím si představit, že bychom tak fungovali dnes.
Naši dispečeři jsou veselá parta. Zatím co všichni se starají o bezproblémový provoz, jeden z nich má vždy na starosti aktualizaci informací z provozu na našich webových stránkách a Twitteru. – foto: Martin Žarnovický, ROPID
A jak ses stal vedoucím nového dispečinku?
Právě s ohledem na růst systému a potřebu větší spolehlivosti vznikla myšlenka na vytvoření Koordinačního dispečinku PID, který by už fungoval v aktivním režimu. A jako nadšenec tohoto projektu jsem byl osloven, abych jej pomohl vybudovat. Dnes jsem vedoucím dispečinku už více než sedm let a jsem hrdý na to, co se nám společně s týmem kolegů povedlo vybudovat.
Stále rosteme, aktuálně nás zde pracuje už 11 a ve výhledu budeme z důvodu rozšíření PID i provozní doby nabírat nové kolegy. Vždy, když se rozšiřujeme o nové oblasti v kraji, uvědomuji si, jak zde kvalitu dopravy zvyšujeme. V nově zaintegrovaných oblastech se téměř vždy stává, že jsou tam řidiči schopni jet autobusem i o 10 minut dřív. Od začátku je proto na předjetí aktivně upozorňujeme, něco takového se nemůže stávat. Zároveň, pokud ale takový problém nastává pravidelně, kontaktujeme projektanty daných linek a snažíme se docílit, aby se například upravila jízdní doba spojů.
Je těžké nabírat nové dispečery?
Není to jednoduché. Tato práce vyžaduje velkou odbornost, ale i extrémní dávku odolnosti vůči stresu. Je téměř pravidlem, že když se někde stane mimořádnost, na kterou potřebujete mít klid a řešit ji, okamžitě se něco stane na druhém konci kraje a vy nevíte, co dělat dřív. Většina dispečerů to ale zvládá a pracuje tady už dlouhá léta. Kromě zajímavé práce je tu drží i mimořádne přátelský kolektiv.☺
Po dispečerech zřejmě vyžaduješ i dokonalou znalost kraje…
Mnohokrát se je potřebné vzájemně zastoupit, ale jinak má každý nějakou oblast, na kterou je profík. Znalost kraje je velkou výhodou, ale asi nikdo nepočítá s tím, že sem přijde někdo nový a bude umět z rukávu vysypat, jaká linka jezdí třeba do Poddubí nebo Střezivojic. Samozřejmě chci, aby mí lidé nebyli pouze teoretiky od stolu. Plánovitě jezdí dispečerským vozem i linkami PID napříč systémem, aby si rozšířili místní znalosti, poznali, jak vypadají jednotlivé terminály, obce, návaznosti atd. Hodně se to osvědčilo.
A jak se tak rychle dostávají všechny informace o mimořádnostech na web?
Máme tady speciálního pracovníka z odboru marketingu – infodispečera. Ten se přímo na provozu nepodílí. Sleduje, co dispečeři řeší, o všem ví jako první a všechno ihned zveřejňuje na web nebo sociální sítě.
Ekologická doprava i kancelář. Naši dispečeři chtějí pomoc chránit planetu, a tak veškerý odpad separují. Oldovi prý na Vánoce chtějí koupit kompostovač. Foto: Martin Žarnovický, ROPID
Kolegové mi prozradili, že jsi velkým zastáncem ekologie…
Inspiroval jsem se u jiných firem a z kanceláří jsme dali pryč všechny běžné odpadkové koše. Jinak musíme vše recyklovat. Omezili jsme plastové láhve, máme zde přece vodovodní kohoutek (máme i filtrační konvici na vodu) a minulostí jsou už i jednorázové obaly na oběd – koupili jsme si společný nerezový ešus a teď plánujeme kompostovač. Jsem rád, že kolegové tuto iniciativu vítají. Navíc, do práce jezdíme MHD a pokud je hezké počasí, snažím se i na kole, přestože bydlím na úplně opačném konci města. Víme, že pár lidí naší planetu nezachrání, ale každý z nás může svým dílem přispět k tomu, aby se nám všem žilo lépe a zdravěji. A nejjednodušší je začít u sebe.
Může se na dispečink přijít podívat i veřejnost?
Určitě. Každý rok v Letňanech organizujeme Autobusový den PID a součástí je i den otevřených dveří na dispečinku. Celý den tady provádím návštěvníky a je o to obrovský zájem, prakticky se nezastavím. Další akce se bude konat v dubnu. Těším se na všechny.
Oldřich Kadavý (1979, Praha)
Vyrůstal v Benešově, ale už jako student se přestěhoval do hlavního města. Vystudoval Fakultu dopravní na ČVUT. S manželkou a dvěma dětmi rád jezdí na chalupu, kde si odpočine od náročné práce. Miluje výlety na kole a přírodu. Pracuje jako vedoucí dispečinku Pražské integrované dopravy.
Autor: Martin Žarnovický
LIDÉ Z PIDu
V rámci projektu Lidé z PIDu vám postupně představujeme zajímavé osoby z dopravy a jejich práci. Společně nahlédneme pod pokličku různých dopravních profesí i zajímavých lidských příběhů.