Trvalé změny PID od 3. 3. 2024
K celostátnímu termínu změn jízdních řádů dochází k drobným trvalým úpravám vybraných příměstských a regionálních autobusových linek PID, které vzešly z podnětů a připomínek jednotlivých měst a obcí nebo na základě vyhodnocení provozu či reakcí cestující veřejnosti. Většinou se jedná pouze o změnu časových poloh jednotlivých spojů. Nejvýznamnější změnou je převedení části linek na nový obchvat Jílového u Prahy a posílení regionálních autobusů z Prahy do kladenské části Švermov. Vzniká také několik nových zastávek na území Středočeského kraje, například v Benešově, Voticích nebo Dobřejovicích.
Nejvýznamnější změny na jednotlivých linkách
322 Vybrané spoje v pracovní dny jsou zkráceny o úsek Hřebeč – Kladno, Aut. nádr. nebo o část úseku na území Kladna.
328 Zrušena zastávka Dobřejovice, Čestlická; všechny spoje jedou nově přes novou zastávku Dobřejovice, Košumberk.
330 Posílení v úseku Kladno, aut. nádr. – Kladno, Havlíčkovo náměstí ve špičkách PD (ve směru do Prahy ráno a ve směru z Prahy odpoledne). Posun večerního páru spojů v trase Nádraží Veleslavín – Kladno, Havlíčkovo nám.
344 Nový spoj v pracovní dny ráno Horoušany, Horoušánky, U Tří svatých – Černý Most.
413 1 nový pár spojů Praha – Litoměřice na konci ranní špičky pracovního dne.
441 Část spojů v pracovní dny je vedena v Jílovém u Prahy po novém obchvatu přes zastávky Kovo; Průmyslová; Za Humny; Pražská a nejede přes zastávku Učiliště.
444 Část spojů v pracovní dny a všechny spoje o víkendech jsou vedeny v Jílovém u Prahy po novém obchvatu přes zastávky Kovo; Průmyslová; Za Humny; Pražská a nejedou přes zastávku Učiliště.
445 Část spojů v pracovní dny ráno a odpoledne je vedena v Jílovém u Prahy po novém obchvatu přes zastávky Kovo; Průmyslová; Za Humny; Pražská a nejede přes zastávku Učiliště. Část spojů v pracovní dny dopoledne je prodloužena o úsek Zahořany – Jílové u Prahy, náměstí.
461 1 pár spojů v pracovní dny odpoledne zkrácen o úsek Velké Popovice, pivovar – Velké Popovice, Lojovice. Spoj v pracovní dny odpoledne ze Strančic jede nově také přes Dolní Lomnici.
466 Spoj v pracovní dny odpoledne z Kralup jede nově také přes Vraňany a Lužec.
520 Spoj v pracovní dny odpoledne z Dobříše jede nově také přes Obořiště a Ouběnice.
627 Zrušen 1 spoj v pracovní dny odpoledne ze Slaného do Smečna.
696 Spoje vedené do/ze zastávky Mělnické Vtelno, Vysoká Libeň jsou prodlouženy o úsek Vysoká Libeň – Mělnické Vtelno. 1 spoj v pracovní dny odpoledne z Mělníka jede nově přes Velký Borek a nejede přes Chloumek.
725 Nedělní spoj z Markvartic jede nově také přes Martinovice a Sukorady.
761 Změna provozu odpoledních spojů v pracovní dny: spoje jsou nově vedeny polookružně v trase Velké Popovice, Todice – Lojovice – Řepčice – Všedobrovice – Velké Popovice, Todice (část spojů jede v opačném pořadí); zkrácení odpoledního intervalu z Velkých Popovic z cca 90 minut na cca 60 minut. Zřizuje se zastávka Petříkov, rozcestí.
776 Ranní školní spoj přes Chabeřice jede nově také přes Holšice.
782 1 pár spojů v pracovní dny odpoledne je prodloužen o úsek Svobodná Ves – Vrdy.
783 Spoj v pracovní dny ráno do Čáslavi nově zajíždí do Druhanic.
784 1 pár spojů v pracovní dny odpoledne prodloužen o úsek Semtěš – Svobodná Ves.
794 Pro víkendové spoje se zřizuje zastávka Trhový Štěpánov, ObÚ a ruší zastávka Trhový Štěpánov, náměstí.
844 Kromě 1 páru ranních spojů v pracovní dny se pro všechny spoje ruší zastávka Trhový Štěpánov, náměstí.
846 Nový 1 pár spojů v pracovní dny odpoledne Ledeč nad Sázavou – Dolní Kralovice.
953 Ve směru Lehovec se zřizuje zastávka Netřebická.
Změny zastávek
Benešov, Vlašimská nová obousměrná zastávka pro linky 406, 455, 791, 798, 799, 841 (na znamení).
Dobřejovice, Košumberk nová obousměrná zastávka pro linky 328, 428 (na znamení).
Chabeřice nová zastávka pro linku 776 (stálá).
Chabeřice, rozc. Řendějov nový název pro stávající zastávku Chabeřice.
Jílové u Prahy, Kovo nová obousměrná zastávka pro linky 441, 444, 445 (na znamení).
Jílové u Prahy, Průmyslová nová obousměrná zastávka pro linky 441, 444, 445 (na znamení).
Nymburk, nemocnice přesunutí zastávky pro linky 443, 493, 497 ve směru Nymburk, hl. nádr. z ul. Bedřicha Smetany na Boleslavskou třídu; pro linku 497 se zřizuje tato zastávka na Boleslavské třídě také ve směru Milovice.
Středokluky, Černovičky nová obousměrná zastávka pro vybrané školní spoje linky 414 (na znamení).
Votice, koupaliště nová obousměrná zastávka pro linky 451, 519, 532, 550, 556 (na znamení).
Totemy pomohou najít cestu k metru nebo železnici
Jedním z důležitých navigačních prvků systému Čitelná Praha je tzv. totem, nový typ nosiče, který má za úkol upozorňovat na přítomnost stanice metra či vlakového nádraží dostatečně výrazně i na větší vzdálenost.
První prototyp upozorňující na přítomnost stanice metra testujeme na Palackého náměstí již od roku 2022. Výrazné označení železnice pak od konce loňského roku zajišťuje prototyp u nového vlakového nádraží Rajská zahrada. V pilotování letos pokračujeme u vlakového nádraží Eden a u stanic metra Malostranská a Háje.
Cestující tak budou mít možnost prověřit při cestě Prahou čitelnost a viditelnost všech barevných podob totemu, které se proměňují podle barev linek metra. Na prototypech testujeme také varianty materiálového a konstrukčního řešení. Získané poznatky přeneseme ve spolupráci s designéry do finální podoby nosičů a totem se stane prvním plošně aplikovaným prvkem systému, který usnadní orientaci zejména u těch stanic metra nebo nádraží, jejichž přítomnost v dané lokalitě není na první pohled zřejmá.
Chceme znát i vaše podněty
Váš názor nás zajímá a to nejen k novým totemům, ale k celému systému Čitelná Praha. Staňte se respondentem v jednom z připravovaných výzkumů nebo nám vaše podněty předejte prostřednictvím jednoduchého dotazníku.
Středočeský kraj bude testovat novou službu flexibilních autobusů s prvky umělé inteligence
Rada Středočeského kraje dnes schválila a podpořila záměr pilotního zavedení poptávkové veřejné dopravy jako doplňku či alternativy ke klasickým linkovým autobusům. To pomůže rozšířit nabídku veřejné dopravy zejména ve večerních časech v oblastech, kde již není efektivní provoz běžného autobusu s fixní trasou a jízdním řádem. Jako vhodná lokalita pilotního provozu poptávkové dopravy bylo vybráno okolí Českého Brodu s kvalitním železničním napojením na Prahu, ale s chybějící návaznou autobusovou dopravou ve večerních hodinách. Do pilotního projektu budou zapojeny dva mikrobusy. Ty si cestující bude moct objednat pro dopravu do okolních obcí pomocí mobilní aplikace PID Lítačka či telefonické linky. Integrovaná doprava Středočeského kraje nyní připraví vše potřebné pro spuštění zkušebního provozu nové služby v létě 2024. Jízdné bude dle Tarifu PID stejné jako ve stávajících vlacích a autobusech PID ve Středočeském kraji.
„Mnoho lidí dnes používá auto, protože se třeba pozdě večer nemají jak dostat domů. V lepším případě s autem dojedou k nejbližšímu nádraží a dál do Prahy už jedou vlakem. Díky poptávkové dopravě budeme moci zajistit dopravu domů i v okrajových časech, takže auto už nebude nutnost, ale možnost volby,“ uvádí radní Středočeského kraje pro oblast veřejné dopravy Petr Borecký.
Takzvaná poptávková doprava je koncept dopravy, která nepracuje s fixními trasami, jízdními řády nebo časy jako klasická linková doprava. Umožňuje zcela dynamickou tvorbu tras, které jsou vytvořeny na míru cestujícím podle jejich skutečné poptávky. Tento doplňkový způsob veřejné dopravy úspěšně funguje v mnoha evropských zemích a pro jeho úspěch hrají zásadní roli moderní technologie. Ty mají na starosti sběr a zpracování poptávek od cestujících a jejich přeměnu v konkrétní optimalizované trasy, a to vše v reálném čase. Objednávání cest a plánování tras zajistí plně automatická dohledová aplikace založená na umělé inteligenci.
„V systému PID můžeme díky tomu vyřešit hned několik problémů. Jedná se zejména o obsluhu vybraných oblastí večer nebo o víkendech, kdy současná linková doprava nabízí neatraktivní intervaly. Poptávková doprava může být efektivně realizována menšími vozidly, což umožňuje využití řidičů s řidičským oprávněním B, namísto D, kterých je na trhu práce dlouhodobý nedostatek. Inteligentní plánování také přináší možnost efektivnějšího vynaložení financí určených na veřejnou hromadnou dopravu,“ pokračuje Petr Borecký.
Středočeská příspěvková organizace IDSK nyní připraví s vybraným dodavatelem technologie na bázi umělé inteligence plně automatický systém objednávání jízd, který bude uživatelsky napojený na mobilní aplikaci PID Lítačka. K dispozici bude také telefonická linka, aby si službu mohli objednat i lidé, kteří nedisponují chytrým telefonem. Jednotlivé poptávky budou zpracovány autonomním algoritmem, který v reálném čase a dle stanovených podmínek vytvoří trasy tak, aby byl uspokojen co největší počet cestujících v co nejkratším čase a za co nejnižší provozní náklady.
Plánování konkrétních jízd bude během pilotního provozu omezené, neboť plně flexibilní provoz prozatím neumožňuje česká legislativa. Poptávková doprava tak bude muset i během pilotního provozu respektovat současná legislativní omezení, kdy je potřeba pro provozování takové služby vybrat jednu z tras a časů. „Ve Středočeském kraji rozšiřujeme dopravu o nový vstřícný produkt. Výhody dostupnosti veřejné dopravy spojené s flexibilitou dopravy individuální mohou nejen rozšířit dostupnost služeb v okrajových časech dne a týdne, ale také nahradit stávající méně efektivní autobusové linky a ve spojení s moderními technologiemi za méně peněz přilákat do veřejné dopravy více cestujících,“ dodává ředitel IDSK Zdeněk Šponar.
„Nová služba poptávkové dopravy musí být co nejatraktivnější, lidem nabídneme možnost co nejjednodušší objednávky a co nejrychlejšího vyřízení jejich požadavku. Díky velkému pokroku umělé inteligence v poslední době máme ambici vytvořit takový systém, který se stane příkladem i pro ostatní regiony či města,“ vysvětluje projektový manažer poptávkové dopravy IDSK Lukáš Kubálek. Poptávková doprava má potenciál zlepšit dostupnost veřejné dopravy v mnoha oblastech Česka a zefektivnit využívání veřejných financí. Proto jsme připraveni sdílet výsledky a zkušenosti z pilotního provozu s hlavním městem Prahou a dalšími kraji.
Výhody poptávkové dopravy oproti klasickým linkovým autobusům
Zatraktivnění veřejné dopravy
Naším cílem je přizpůsobit se co nejvíce potřebám cestujících. Běžné linky s pevnou trasou a jízdním řádem často potřebnou flexibilitu neumějí nabídnout. Prostřednictvím poptávkové dopravy jsme schopni nabídnout spojení šité na míru momentálním potřebám lidí, a to jak místně, tak časově. Můžeme tím nabídnout dopravu v okrajových časech, kdy už se klasický autobus nevyplatí provozovat a lidé se nestačí vrátit domů veřejnou dopravou.
Více cestujících ve veřejné dopravě, méně v autech
Díky komfortnímu pokrytí všech časových období odpadá nutnost používat auto, byť jen jako návoz k nádraží na vlak. Pokud mohou lidé snadno a pohodlně cestovat pomocí veřejné dopravy i v pozdních hodinách nebo v noci, nemusí se vázat na auto. Kvůli tomu dnes jezdí autem na vlak i ráno v době špičky, kdy bývají silnice nejplnější. Poptávková doprava může vést k uvolnění parkovacích míst a k celkovému zlepšení situace v okolí vlakových nádraží. Navíc díky integrovanému tarifu PID, kdy stejná jízdenka platí ve vlaku i ve vozech poptávkové dopravy, mnohdy lidé nezaplatí víc než dnes.
Efektivnější využití veřejných financí i snížení emisí
Místo běžných autobusů budou na linkách poptávkové dopravy nasazena vozidla pro přepravu do osmi osob, díky čemuž dojde ke snížení nákladů na provoz. Tato vozidla jsou také jednodušší na údržbu a díky nižší spotřebě i šetrnější vůči životnímu prostředí. A díky optimalizovaným trasám zvýšíme efektivitu provozu – se stejným počtem vozidel obsloužíme mnohem více lidí, kterým navíc zkrátíme dojezdové časy do cíle cesty.
Úspora nedostatkových řidičů „D“
K řízení vozidel postačí řidičské oprávnění skupiny B. Snížení nároků na řidiče pomůže snížit nedostatek řidičů autobusů, se kterým se již delší dobu potýkají téměř všichni dopravci nejen ve Středočeském kraji. Zároveň můžeme nabídnout práci těm, kteří se obávali usednout za volant velkého autobusu.
Podrobné informace o chystané službě poptávkové dopravy najdete na webové stránce www.poptavkovadopravapid.cz
Návrat pražské MHD do běžného režimu od pondělí 19. února
Od pondělí 19. února 2024 se vrací provoz pražské MHD do původního režimu a rozsahu, na jaký byli cestující zvyklí před loňskými Vánocemi. V průběhu ledna a první poloviny února byl provoz pražské MHD z důvodu tradičně nižší poptávky po cestování mírně omezený především ve špičkách pracovních dnů, na linkách metra B a C také o víkendech.
Počátkem roku je v pražské MHD tradičně cca o 15 % méně cestujících než během podzimu. Je to způsobené především menším počtem návštěvníků metropole, obecně nižší hybností obyvatel v zimních měsících a také tím, že vysokoškoláci mají zkouškové období. Navíc v první polovině února má postupně celá Praha jarní prázdniny.
Od pondělí 19. února 2024 se tedy opět zkrátí intervaly na linkách metra, tramvají i městských autobusů v pracovních dnech. Například tramvajové linky tak budou ve špičkách jezdit opět každých 8 minut (páteřní linky 9 a 22 každé 4 minuty).
Víkendové intervaly v metru na linkách B a C se zkrátí až od víkendu 24. února. Intervaly metra B se zkrátí o víkendu ze 7,5 na 6 minut, na lince C ze 7,5 na 5 minut.
Změny v roce 2012 byly potřeba. Převážná část kritiky se týkala zpožďování spojů, chyběla nám dnešní míra preferenčních opatření,” říká Pavel Procházka
Před 30 lety začínal v ROPIDu jako koordinátor a projektant tramvajové sítě. Jeho kariéra v průběhu času nabrala rychlého vzestupu, přes sedm let byl ředitelem ROPIDu a po svém odchodu ředitelem partnerské IDSK. Dnes v IDSK vede odbor autobusové dopravy. Pavla Procházky jsme se zeptali na to, jak vzpomíná na své začátky spjaté s plánováním veřejné dopravy, jak zpětně nahlíží na dodnes největší změny linkového vedení v roce 2012, i na to, co chystá se svými kolegy z IDSK v roce 2024.
„Tramvaje pro mě jsou a vždy budou na prvním místě. Na tom se za 30 let nic nezměnilo,” říká Pavel Procházka, který si dodnes vztah s městskou kolejovou dopravou udržuje skrze příležitostné řízení tramvaje. K autobusové dopravě se dostal přes integraci Černokostelecka na konci 90. let a už u ní zůstal. „Příměstská doprava nikdy nebyla úplně středem mého zájmu, takže pokládám trochu za paradox, že jsem se najednou ocitl na odboru příměstské dopravy. Hodně jsem se při tom ale naučil. Například spolupracovat s obcemi, které se na rozdíl od pražských městských částí, na veřejné dopravě podílí finančně. Takže vše co je nad rámec krajského rozpočtu, je třeba s nimi pečlivě vyjednat,” vysvětluje současný vedoucí odboru autobusové dopravy IDSK.
Od roku 2008 byl Pavel Procházka pověřen řízením ROPIDu. Za jeho vedení se udály zatím největší změny v pražské dopravě a přilehlém okolí. „Bylo potřeba reagovat na nový styl života Pražanů i na nové požadavky, které souvisely s rozvojem města. Od 90. let zanikaly průmyslové lokality a naopak vznikala velká obchodní centra. Byla to éra postupných změn v dopravě, které pak vyvrcholily rokem 2012. Naše plány ale vycházely ze zkušeností z jiných měst. V té době jsme s kolegy nejen z ROPIDu často vyjížděli do zahraničí, především do německy mluvících zemí nebo do Skandinávie, což nám umožnilo podívat se tak trochu i do budoucnosti. Viděli jsme, že se život v Praze posouvá stejným směrem jako na Západě. Ranní přepravní špička začínala v sedm a ne v pět hodin nebo v brzkém nedělním ránu nikdo nikde nebyl, ale všichni se vyrojili až 11 hodin a odpoledne. Viděli jsme také, jaké obrovské davy lidí táhnou obchodní centra, které bylo nutné obsluhovat větším počtem spojů linek. Navštěvovali jsme tam i organizátory nebo dopravní podniky; úzce jsme spolupracovali například s hamburským organizátorem, který byl průkopníkem sítě tzv. metrobusů, což byla jakási nadřazená síť celoměstských autobusových linek. Poskládali jsme takto mnoho informací a na základě toho jsme pak dopravní síť začali pomalu reformovat,” vzpomíná.
Změny byly podle něj potřebné. „Vycházeli jsme z úsloví, že co se nerozvíjí, to upadá, a že to může mít za následek odliv lidí z veřejné dopravy a tedy i pokles příjmů. Z tohoto pohledu se mnoho věcí podařilo. Chybělo tady například mnoho tangenciálních spojení, abychom mohli odbourat zbytečné cesty přes centrum města. Z tohoto důvodu jsme v roce 2010 zavedli novou linku 125, která vedla z Jižního Města na Smíchovské nádraží, nebo o dva roky později přímé spojení mezi Brumlovkou, Budějovickou a Smíchovským nádražím. Čísla přepravených cestujících dokazovala, že to byla spojení, která chyběla. S potěšením proto sleduji, že se dnes plánuje výstavba jižní tramvajové tangenty kopírující trasu linky 118, kterou jsme zavedli v roce 2012,” vysvětluje.
A jak se dívá s odstupem 11 let na kritiku, která tehdejší změny provázela? „Především je třeba si uvědomit, že při tak rozsáhlé změně není v lidských silách dosáhnout stoprocentní shody. Nicméně objektivně musím říct, že změnám tenkrát chyběla výrazně větší míra preference, a to zejména u autobusů. Kdyby byl v určitých lokalitách větší rozsah vyhrazených pruhů nebo preference autobusů na světelných křižovatkách, nedocházelo by k výpadkům spojů nebo nedodržení přestupních vazeb. Nová síť byla přece jen více zranitelnější, neboť do některých lokalit začala namísto dvou linek jezdit jedna nebo došlo ke zrušení některých méně využívaných přepravních vztahů, které byly dosažitelné pouze s přestupem. To byla jedna z těch inspirací zahraničními modely sítí – provozovat méně linek, ale v krátkém intervalu. Vlivem silné individuální dopravy však na některých komunikacích docházelo ke zdržení spojů o několik minut a převážná kritika směřovala právě na to, že když už to má jezdit často, tak to ale tak opravdu musí jezdit,” říká.
„Naším cílem bylo především ulevit hlavním uzlům v centru a vytvořit co nejvíc tangenciálních spojení. A to všechno za poměrně omezených finančních prostředků. Nebylo to totiž tak, že by na změnu byly peníze navíc, naopak, ta změna měla tehdy ušetřit asi 300 milionů korun. Takže dělejte pozitivní změny s nutností generovat úspory a zároveň s vnitřním přesvědčením, že lidé by měli veřejnou dopravu využívat co nejvíce. Když vidím, co se za poslední roky v pražské dopravě podařilo např. za odvážná preferenční opatření, musím současným kolegům trochu závidět,” dodává.
Spolupráce ROPIDu a IDSK? Jsme tu od toho, abychom se domluvili
V roce 2017 přešel Pavel Procházka do nově vzniklé organizace IDSK, která s ROPIDem spolupracuje na společném integrovaném systému pro Prahu a Střední Čechy – PID. Ke krajskému organizátorovi odešel se čtyřmi dalšími kolegy z oddělení příměstské dopravy. „Tehdy jsme tvořili polovinu týmu organizace IDSK. Byl jsem vděčný, že tyto mé kolegy ROPID uvolnil a myslím, že se to později ukázalo pro budoucí spolupráci jako přínosné,” říká. Ačkoliv je integrace Středočeského kraje (s výjimkou některých městských MHD) dokončená, jejich spolupráce na každodenní bázi nekončí. Posledním velkým společným projektem byla integrace MHD v Příbrami a tzv. Čtyřmezí propojující do jednoho systému čtyři kraje. „Scházíme se pravidelně s kolegy dopraváky, s marketingovými specialisty a kolegy z odboru kvality. Přiznávám, že ne vždy jsme v jednoznačné shodě, každý do toho vnáší trochu jiný pohled a názor, ale to je dobře. Odborná debata je vždycky přínosná a výsledkem jsou ze všech úhlů prodiskutovaná řešení. Je unikátní, že dva tak významné kraje jako Praha a Střední Čechy dokázaly vybudovat jeden společný integrovaný dopravní systém. My jako organizátoři jsme tady od toho, abychom se domluvili na výsledném řešení a aby naše případné rozdílné názory nijak nepoznali naši klienti a partneři – tedy města, obce, cestující a dopravci,” říká.
V roce 2023 se odehrálo ve středočeské veřejné dopravě několik zásadních změn. Především došlo ke změnám v tarifu reagující na růst inflace a energetickou krizi. Se záměrem ušetřit část nákladů byly na konci roku také zavedené na některých linkách zastávky na znamení. „V tomto trendu bychom chtěli ve spolupráci s městy a obcemi pokračovat. Snad tím i trochu pomůžeme kolegům v Praze, aby se z toho stalo celopidové řešení,“ dodává.
Dále se uvažuje o zavedení otvírání všech dveří na příměstských linkách. Jako zkušební byla pro tento záměr vytipovaná nejprve linka 375 Praha – Brandýs nad Labem – Stará Boleslav. „Z naší strany je to jednak snaha o zrychlení dopravy, odstranění bariéry pro cestující při nástupu a také o zmírnění tlaku na řidiče autobusů, kterých je dlouhodobý nedostatek. Samozřejmě to má i stinné stránky – musíme zabezpečit systém proti úniku tržeb, a proto jsme za IDSK postavili nový tým revizorské činnosti. Je potřeba říct, že pro region vlastně nikdy nebyl postaven samostatný tým revizorů, neboť dlouhodobě tuto činnost v regionu vykonávají kolegové z pražského Dopravního podniku, který pomáhá v příměstských oblastech kontrolovat tarifní kázeň. Teď se daří postupně naplňovat stav středočeských revizorů v kompetenci IDSK, což je ohromně důležité,” vysvětluje Pavel Procházka s tím, že první poznatky by měly teprve vzejít ze zmíněného testovacího provozu. „My jsme vytipovali vhodnou linku, která přepraví denně velké množství cestující, zajišťuje dopravní obsluhu velkého města v regionu, obsluhuje významné městské části a lokality v Praze. Teď je třeba vše připravit tak, aby nám nic podstatného neuteklo a mohli jsme zodpovědně porovnávat potřebná data,” dodává.
Mezitím se soustředí s kolegy z IDSK na integraci nových oblastí. „Máme za sebou unikátní projekt Čtyřmezí. V roce 2024 se budeme soustředit zejména na spolupráci s kolegy v Jihočeském kraji, kteří na konci roku chystají spuštění celokrajského integrovaného systému. Budeme se muset domluvit na vzájemném uznávání tarifů na vybraných linkách, nových konceptech dopravní obslužnosti na našich hranicích, apod. Tento projekt se také týká Plzeňského kraje, se kterým bychom chtěli dotáhnout některé rozjeté projekty. Takže práce na letošek je více než dost,“ říká. „Ve spolupráci s dopravci budeme muset přenést do reálného života výsledky nabídkových řízení na autobusové dopravce tak, aby prosincový náběh prošel stejně hladce jako samotná soutěž,“ dodává.
„Zkrátka PID je něco jako veliký orloj, kde každá součástka musí fungovat, aby mohl fungovat celek,“ uzavírá.
Očekávané komplikace v dopravě v pondělí 19. 2. 2024 – protest zemědělců
V pondělí 19. února zamíří do Prahy v rámci protestní akce zemědělců kolony traktorů a zemědělské techniky z několika míst republiky. Do hlavního města pojedou kolony z různých míst Středočeského kraje. Cílem kolon je budova ministerstva zemědělství v centru města. Příjezd techniky je dle informací organizátorů naplánovaný na 6.00 hodin, kdy technika zastaví v prostoru magistrály v obou směrech, čímž ji zcela uzavře. Zemědělci zde mají v plánu předat zástupci ministerstva své požadavky a zhruba v 15.00 hodin odjet. Akce by se dle organizátorů mohly zúčastnit stovky až tisíce strojů.
Časy i místa konkrétních omezení se mohou měnit v závislosti na aktuální situaci.
V této souvislosti lze předpokládat výrazná zpoždění tramvají a autobusů MHD jak v místech protestů i jejich širšího okolí v centru, tak i u autobusových spojů na příjezdech do Prahy. V případě trvalé blokády některých komunikací může dojít i k dočasnému odklonu některých linek. S ohledem na povahu omezení, kdy nelze přesně predikovat jejich rozsah a dobu, věnujte prosím zvýšenou pozornost informačním kanálům PID (webové stránky pid.cz/zmeny, informace v mobilní aplikaci Lítačka v sekci Mimořádnosti, nebo naše profily PID na Facebooku či v platformě X).
Všem doporučujeme v maximální míře použít linky metra nebo železnice.
V této souvislosti bude posílena kapacita dispečinku PID s cílem minimalizovat dopady na cestující a zvýšení informovanosti.
Oznámené trasy jízd do Prahy:
České Budějovice, Tábor – Praha:
České Budějovice po staré silnici č. 603 – Veselí nad Lužnicí nájezd na silnici č. 3 – směr Praha – u obce Lažany nájezd na silnici č. 3 – směr Miličín – Benešov – Mirošovice – zde na silnici č. 508 směr Mnichovice – seřadiště i od Trhového Štěpánova – Struhařov – nájezd na silnici č. 113 směr Svojetice – Srbín nájezd na silnici č. 2 Úvalská směr Říčany – Uhříněves – ul. Přátelství – Kutnohorská – Černokostelecká – Vinohradská – Wilsonova – Ministerstvo zemědělství – příjezd mezi 5:00 až 6:00 hodin.
Strakonice, Písek – Praha:
Strakonice silnice č. 4 – Písek po staré – následně nájezd na silnici č. 604 – směr Mirotice – Čimelice seřadiště – silnice č. 4 – Příbram silnice č. 66 – následně po silnici č. 118 směr Hostomice silnice č. 115 – Dobřichovice – Černošice – Radotín směr na Lebedov po silnici č. 101 – výpadovka Lebedov – nájezd na Strakonickou (seřadiště) v 5:00 hodin – Strakonická – Jiráskův most – Resslova – Ječná – Legerova – Wilsonova – Ministerstvo zemědělství v 6:00 hodin.
Podél D7 – směr od Slaného po silnici nižších tříd:
Vítov seřadiště – Ješín – Slatina – Třebusice – Brandýsek – Stehelčeves – Buštěhrad – Makotřasy – Středokluky – Dobrovíz – Jeneč – Hostivice – Evropská ul. – Dejvický tunel – Milady Horákové – Veletržní – Wilsonova – Ministerstvo zemědělství v 6:00 hodin.
Podél D8 – směr od Lovosic:
Lovosice – Terezín – nájezd na silnici č. 608 – Doksany – Dusinky – Strakov – Nová Ves – Veltrusy – Postřižín – Letiště Vodochody – Klíčany – Zdiby – Kobylisy – vše po silnici č. 608 – silnice č. 8 – Holešovičky – Most Barikádníků – Argentinská – Za Viaduktem – Mezibranská – 5itná – Legerova – Wilsonova – Ministerstvo zemědělství v 6:00 hodin.
Podél D11 – ze směru od Hradce Králové:
Po silnici č. 611 – Horní Počernice – Černý Most – Poděbradská – Českomoravská – Sokolovská – Rohanské nábřeží – Těšnovský tunel – Klimentská – Ministerstvo zemědělství.
Směr od Pardubic a Havlíčkova Brodu:
Silnice č. 12 – Úvaly – Újezd nad Lesy – Běchovice – Českobrodská – Spojovací – Čuprova – Sokolovská – Legerova – Wilsonova v 6:00 hodin.
Traktory by měly do Prahy dorazit kolem 6.00 hodin ráno a jejich odjezd od ministerstva zemědělství organizátoři plánují v 15.00 hodin. Rozsah akce však může město dopravně ochromit ještě i do nočních hodin, než se zablokovaná doprava a samotné traktory postupně rozpohybují a vyjedou ven z města. Další shromáždění by se mělo uskutečnit před Úřadem vlády od pondělka do úterního dopoledne, kde by taktéž měla parkovat zemědělská technika. Další shromáždění by se mělo uskutečnit na Malostranském náměstí a podle nových informací od organizátorů by se mohlo konat od pondělí 19. do úterý 20. února.
Noví jezevčíci v metru. Pro chystaný průzkum ve vozech vznikla alternativní verze schématu nad dveřmi
Loni v listopadu jsme vám představili novou podobu jezevčíků pro pražské metro. Od té doby jezdí na každé lince tři testovací soupravy. V nich si můžete novou verzi schémat pražského metra prohlédnout a porovnat ji s původní verzí. Na základě vašich ohlasů jsme pro vás před chystaným průzkumem připravili alternativní verzi. Ta zobrazuje pouze konkrétní linku metra, na které se nacházíte. Úpravou ke zlepšení čitelnosti prošlo také schéma celkového trasování linek metra s detailem centra.
Nové verze jezevčíků jsme doplnili do všech testovacích souprav. Prohlížet a porovnávat můžete do konce tohoto března.
Během následujících týdnů proběhne ve vozech metra i ve stanici Jiřího z Poděbrad uživatelský průzkum. Budeme se vás ptát, jak jsou pro vás nové prvky čitelné a kterou z nabízených variant byste preferovali. Ve stanici Jiřího z Poděbrad budeme zkoumat především upravené verze vodorovného schématu stanic metra a také zcela nové vertikální schéma stanic na začátku nástupiště.
Pokud se chcete zapojit do hloubkového průzkumu, využijte tento formulář, chcete-li nám dát třeba jen zpětnou vazbu na cokoli ohledně projektu Čitelná Praha, můžete použít tento odkaz.
„Elektrifikovat městskou veřejnou dopravu mi dává obrovský smysl,“ říká Daniel Adamka
Daniel Adamka měl k dopravě blízko od dětství. „Už od mala jsem věděl, že se chci pohybovat kolem autobusů, vlaků nebo tramvají,” říká Daniel Adamka, ředitel Arrivy. Nejprve vystudoval obor výpravčí a při vysoké škole si i práci výpravčího zkusil. Rok a půl strávil také v ROPIDu na civilní službě. Jak na to vzpomíná? A jak se Arriva připravuje na konec roku, kdy převezme nově vysoutěžené linky ve Středočeském kraji?
Daniel Adamka si civilní službu odpracoval v ROPIDu mezi lety 2002 až 2003. „Měl jsem na starosti přípravu smluv s obcemi – jejich kompletaci a pozvání zástupců obcí k podpisu. Když nemohli přijet, vydal jsem se se smlouvou za nimi. Díky tomu jsem měl možnost projet velkou část Středočeského kraje a poznat mnoho zajímavých lidí, třeba i Martina Kupku, v té době tiskového mluvčího Středočeského kraje,” vzpomíná generální ředitel české Arrivy. Do jeho civilky zasáhly hned v úvodu ničivé povodně v roce 2002. Mohl tak zblízka sledovat, jak vypadá krizový management v praxi. „Ta schopnost rychle reagovat na neočekávanou situaci byla tehdy obdivuhodná. S takovou flexibilitou jsem se v zahraničí nikde nesetkal,” říká. Sám při záplavách pomáhal v terénu, například na nádraží v Kyjích, odkud vyjížděla mimořádná autobusová linka přes Rajskou zahradu na Černý Most.
Po splnění náhrady za vojenskou službu odešel Daniel Adamka do zahraničí, kde pracoval například pro nadnárodní firmy Keolis nebo TransPennine. „V zahraničí jsem někdy postrádal českou přímočarost. Když jsem pracoval pro Keolis, pamatuji si, jak mě pozvali jako experta do Itálie, abych jim pomohl vyřešit složitý rébus. Dlouho jsem nechápal, co po mě chtějí. Nedokázali vysvětlit, že potřebují s omezeným počtem jednotek splnit požadavky objednatele a tím pádem uspět ve výběrovém řízení. Strávili jsme tak mnoho času vysvětlováním a ujasňováním zadání, abych pak během půl dne tento úkol vyřešil,” vzpomíná. Generálním ředitelem společnosti Arriva pro Českou republiku se stal v roce 2014.
Co nového v roce 2024
Arriva je v současnosti v systému Pražské integrované dopravy druhým největším dopravcem, hned po pražském dopravním podniku. Na konci roku 2024 převezmou dopravci napříč krajem linky, které vysoutěžili v tendru na nové provozovatele příměstských a regionálních autobusových linek. Arriva uspěla ve 14 oblastech Středočeského kraje. Ztratila ale například Mnichovohradišťsko, kde místo ní bude jezdit OAD Kolín, přibyly ale nové oblasti.
„Máme radost, že jsme obhájili většinu našich tradičních oblastí, kde Arriva jezdí jako nástupnická společnost po bývalých provozech ČSAD. Sice jsme některá místa ztratili, ale zase jiná jsme získali. Je to život. Doprava ve středních Čechách bude díky soutěži pro cestující zase o něco atraktivnější a i my k ní přispějeme novými autobusy nebo autobusy, které budou komfortnější a v jednotném stylu PID,“ doplňuje Daniel Adamka.
Všichni dopravci musí splnit před převzetím nových linek kritéria Standardů kvality PID zaručující například závazný podíl nízkopodlažnosti, celovozovou klimatizaci či jednotný vzhled a výbavu vozidel. „Objednali jsme na 160 nových autobusů a dalších 150 stávajících vozidel upravíme, aby odpovídaly požadavkům systému PID. Dovybavíme je odpovídajícími informačními systémy, čalouněnými sedačkami s vysokými opěradly nebo klimatizací tam, kde chybí. Čeká nás ještě hodně práce, proto na přípravě už od loňska intenzivně pracujeme,” vysvětluje.
Už teď je jisté, že pokud jde o nové autobusy, vydá se Arriva zčásti ekologickou cestou a doplní svůj vozový park o několik desítek nových elektrobusů. Za pozornost stojí 16 nových elektrobusů SOR pro MHD Kladno. Půjde o osm standardních a osm kloubových elektrobusů, které budou zároveň vůbec prvními kloubovými elektrobusy v Česku. „Elektrifikovat městskou veřejnou dopravu tak, aby neprodukovala v místě provozu žádné emise, mi dává obrovský smysl. U dálkové dopravy je ale elektrický pohon diskutabilní a řešení obtížnější. Možná bychom měli hledat jiná řešení, protože na dálnici má dieselový motor nejlepší efektivitu. Na druhou stranu je na delší vzdálenosti tím nejlepším prostředkem vlak. Takže pokud má být cílem podpora ekologie, měla by se podporovat výstavba nových tratí,” míní šéf tuzemské skupiny Arriva.
Více než to, co bude jednou na silnicích jezdit, trápí dnes Daniela Adamku otázka, kdo bude autobusy řídit. Všichni dopravci se totiž dlouhodobě potýkají s nedostatkem řidičů a ani Arriva není výjimkou. Společnost se proto s dalšími dopravci snaží o změnu českých zákonů, aby mohli autobus řídit lidé mladší 21 let. „Máme studie z Holandska, které potvrzují, že to není riziko a ohrožení bezpečnosti, protože zájemci jsou pečlivě vybíráni. Pro nás jako pro dopravce je důležité, abychom mohli čerstvým absolventům nabídnout zaměstnání ihned po škole, aby neutekli do jiného oboru. Pokud dnes nemohou nastoupit k dopravcům řídit autobus, najdou si prostě jinou práci a do veřejné dopravy se už většinou nevrátí,” míní. I tak se podle něj ale Arriva bez pomoci zahraničních pracovníků do budoucna neobejde.
V autobusové dopravě je Arriva největším soukromým dopravcem ovládající čtvrtinu trhu. Působí ve všech krajích České republiky. „Každý objednatel má své požadavky a my jako dopravce se tomu musíme přizpůsobit. V konečném důsledku je to ale vždy každý jednotlivý cestující, který je naším zákazníkem, naší cílovou skupinou a ten by měl být vždy spokojený, a to pokud možno za co nejrozumnější peníze,” říká Daniel Adamka s tím, že často jde i o to, jak najít v zajištění dopravní obslužnosti kompromis. „Musíme najít průsečík mezi požadavky většiny i menšiny a zajistit odpovídají spojení a musíme dopravit naše cestující do cíle jejich cesty včas a s odpovídajícím komfortem,” dodává.
Čas od času vymění generální ředitel české Arrivy manažerské sako za uniformu strojvedoucího a vyráží na trať mezi své zaměstnance a cestující. Vedení vlaků je pro něj zajímavá změna oproti manažerským problémům i možnost odpočinku. „Směny si neplánuji. Dvakrát až třikrát do měsíce se stane, že je někdo nemocný nebo potřebuje dovolenou a pokud mám volno, rád zaskočím,” říká. A co má kromě krásných výhledů do kraje na práci strojvedoucího nejraději? „Skončím směnu a mám čistou hlavu. Domů si žádný problém neodnáším. To se mi na ředitelské židli nestane,” usmívá se.
Z Prahy do Velkých Přílep rychleji vlakem a novou trasou linky 409
Od pondělí 5. února 2024 se zásadně mění trasa linky 409, která nově nabídne obyvatelům Velkých Přílep a Úholiček v kombinaci s vlakovou linkou S4 velmi rychlé spojení do centra Prahy, ale i na druhou stranu do Kralup nad Vltavou. Zároveň se zrychlí spojení Velkých Přílep s pražskou čtvrtí Suchdol. Nové spojení vzniká díky dohodě obcí, které linka na své trase spojuje.
Informační leták k trvalé změné linek 161, 312, 356 a 409 (PDF)
Rychlá kombinace pro spojení Praha – Velké Přílepy: autobus 409 + vlak S4
Nově pojede linka 409 v pracovní dny z Velkých Přílep přes Úholičky až k železniční zastávce Úholičky v údolí řeky. Linka bude mít zkrácený interval, cestující ji mohou využít každých 30 minut ve špičce a každých 60 minut mimo špičku. Je vedena přes zastávku Velké Přílepy, Roztocká a u vlakové zastávky bude přímý přestup na vlak do Prahy a přestup s mírně delší čekací dobou také na druhou stranu do Libčic a Kralup nad Vltavou. Každý spoj linky 409 bude navazovat na vlak.
Cestovní doby:
• Velké Přílepy – Praha Masarykovo nádraží: 40 minut
• Velké Přílepy – Praha-Holešovice zastávka: 35 minut
• Úholičky – Praha Masarykovo nádraží: 33 minut
• Úholičky – Kralupy nad Vltavou: 32 minut
Linka 409 i nadále na Suchdol, ale v omezeném režimu
I nadále zajistí autobusová linka 409 spojení Velkých Přílep a Suchdola, nově však propojí přímo a bez přestupu také Úholičky a Suchdol. V Suchdole už nebude končit na Suchdolském náměstí, ale dojede až na konečnou zastávku Suchdol, aby jely všechny spoje až ke zdejší základní škole.
Na základě přepravních průzkumů, které ukázaly reálné využití autobusových spojů mezi Přílepy a Suchdolem, pojedou v tomto úseku autobusy už jen čtyřikrát denně. V jízdním řádu zůstávají spoje, po kterých byla skutečná poptávka cestujících. Další novinkou je, že linka 409 pojede do Suchdola kratší trasou. Už nebude zajíždět do Lichocevsi a centra Statenic, ale pojede přímo přes Černý Vůl. Zastávky Lichoceves a Statenice, Račanská budou mít nově zajištěnu dopravní obsluhu upravenou trasou linky 356 .
Změny na jednotlivých linkách
161 Úprava a prodloužení vybraných spojů ve špičkách pracovních dnů o úsek Přední Kopanina – Letiště / Terminál 1.
Trasa linky: Bořislavka – Jenerálka – Nebušice – Přední Kopanina (– Letiště).
312 Prodloužení intervalu ve špičkách pracovních dnů, omezení provozu v úseku Tuchoměřice – Lichoceves.
Trasa linky: Praha, Bořislavka – Praha, Jenerálka – Praha, Nebušice – Přední Kopanina – Tuchoměřice (– Lichoceves)
356 Linka nově zajistí obsluhu Lichocevsi (namísto linky 409 ). Dále dochází k úpravě spojů a zkrácení intervalů ve vybraných úsecích.
Trasa linky: Praha, Bořislavka – Praha, Jenerálka – Horoměřice – Statenice (– Lichoceves / – Tuchoměřice – Praha, Obchodní centrum Ruzyně)
409 Linka je vedena v nové trase (Praha, Suchdol –) Velké Přílepy – Úholičky, žel. zast. V Praze prodloužena o úsek Suchdol – Suchdolské náměstí, ve Středočeském kraji o úsek Velké Přílepy – Úholičky, žel. zast. Ruší se obsluha Lichocevsi (nově zajištěna linkou 356 ).
Trasa linky: (Praha, Suchdol – Horoměřice, Lidl – Statenice, Černý Vůl –) Velké Přílepy – Úholičky, žel. st.
Vyhledávání spojení nové generace nově v aplikaci PID Lítačka. Cestování ušité přímo na míru opravdu každému
Pražská městská společnost Operátor ICT (OICT) spustila revoluční vyhledávač nové generace v mobilní aplikaci PID Lítačka, která slouží pro kompletní odbavení a cestování po Praze a Středočeském kraji. Vyhledávač najde nejvýhodnější a nejrychlejší spojení kombinací městské a veřejné hromadné dopravy, vlaků, taxi, chůze, sdílených i vlastních aut a kol. Unikátní vyhledávač trasy přispěje k plynulejší dopravě a napomůže snížit environmentální zátěž osobní dopravy. PID Lítačka se tak stává jedinou mobilní aplikací, která cestujícím v české metropoli a Středočeském kraji naplánuje cestu od A do Z včetně nákupu jednotlivých jízdenek, dlouhodobých kupónů či platby za parkování, a to vše přizpůsobené na míru každému cestujícímu.
„Vyhledávač spojení nové generace v aplikaci PID Lítačka představuje revoluci v pražské dopravě. Umožní zcela nové kombinace způsobů pohybu po městě propojených do jedné trasy, které ocení všichni cestující, chodci a cyklisté v rámci úspory času. Je na místě poděkovat všem, kteří se na vývoji této nové městské inovace podíleli už od minulého volebního období, a popřát jim mnoho energie do první týdnů provozu vyhledávače, kdy se budou ladit praktické detaily,“ dodává k vyhledávači spojení nové generace pražský náměstek pro oblast dopravy Zdeněk Hřib.
Oproti ostatním vyhledávačům, které nabízejí trasu jen v rámci jednoho dopravní módu (např. MHD), nebo více dopravních módů, které se ale vzájemně nekombinují, je vyhledávač v PID Lítačce jednou ze špičkových inovací. Umožňuje totiž využití všech dopravních módů osobní dopravy i jejich kombinace v rámci jedné trasy. To je unikátní nejen v Česku, ale i ve světovém měřítku. „Vyhledávač nové generace kromě odjezdů a příjezdů informuje uživatele PID Lítačky také o zpožděních, o umístění zastávek veřejné hromadné dopravy, o místech, kde parkují sdílená kola či auta, a parkovištích, kde je možné zaparkovat vlastní auto (navádění automobilů na P+R parkoviště). Stačí zadat, jaké dopravní prostředky má vyhledávač zahrnout, a výsledkem je cesta šitá cestujícímu na míru,“ doplňuje ke spuštěné novince radní pro veřejnou dopravu Středočeského kraje Petr Borecký.
„Nový vyhledávač představuje přelomové technické řešení, protože dokáže integrovat data od vícero soukromých poskytovatelů služeb, která běží na naší datové platformě Golemio a jsou využívána pro aplikaci PID Lítačka. Necelý týden po postupném nasazování nové funkcionality vidíme, že již 13 % uživatelů mobilní aplikace PID Lítačka vyhledávač nové generace používá, a to jsme teprve na začátku,“ dodává Benedikt Kotmel, předseda představenstva OICT, který má provoz a rozvoj mobilní aplikace PID Lítačka na starosti. Hlavním cílem projektu bylo rozšířit aplikaci o generačně vyšší standard vyhledávání spojů a tras a zlepšit tak možnosti informování uživatel o dopravních službách a možnostech jejich elektronického odbavování.
Pražský radní pro ICT, Smart City, vědu a výzkum Daniel Mazur k novince v aplikaci uvádí: „Vyhledávač tras nové generace je unikátní a mohl v Praze vzniknout jen díky jedinečné datové základně, ze které čerpá při počítání trasy. Je to výbornou vizitkou celého týmu datové platformy Golemio. Datová základna, kterou Operátor ICT pro tyto účely sdružuje, představuje téměř celou datovou reprezentaci dopravní reality osobní dopravy v Praze a Středočeském kraji. Jde o více než 30 rozdílných datových podkladů od silničních map a cystické infrastruktury přes jízdní řády, reálná data s polohami vozidel, obsazenost parkovišť, zohledňování výluk, intenzitu dopravy na silnicích až po zohlednění funkčnosti výtahů a eskalátorů v pražském metru.”
Mobilní aplikaci PID Lítačku aktuálně využívá už více než 1,5 milionu uživatelů a 1 milion uživatelů užívá aplikaci jako identifikátor. V loňském roce například prostřednictvím aplikace PID Lítačka bylo vyhledáno více než 100 milionů dopravních spojení či bylo aktivováno přes 8,4 milionů jízdenek. „Oceňuji především, že záměrem OICT při vývoji vyhledávače nové generace bylo podpořit zájem obyvatel Prahy a Středočeského kraje o udržitelné a šetrné formy dopravy a snížit časovou náročnost při cestování. Využíváním veřejné dopravy se snižuje automobilový provoz ve městě, což přispívá k ochraně životního prostředí,“ dodává náměstkyně pro oblast životního prostředí a klimatického plánu Jana Komrsková.
Do přípravy vyhledávače tras nové generace byly zapojeny společnosti Umotional a CHAPS, dále následující poskytovatelé dat a služeb mobility: Rekola bikesharing, nextbike Czech Republic, HoppyGo, CAR4WAY a.s., Autonapůl, Anytime Carsharing CZ, Liftago, Asociace českého carsharingu, Ředitelství silnic a dálnic s. p., Správa železnic, státní organizace, Regionální organizátor pražské integrované dopravy, Integrovaná doprava Středočeského kraje, Dopravní podnik hl. m. Prahy, Technická správa komunikací hl. m. Prahy, Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy a KORID LK.
Tisková zpráva Operátora ICT