Nová upozornění
Aktuálně nemáte žádná nepřečtená upozornění
Přečtená upozornění
Aktuálně nemáte žádná přečtená upozornění
Přihlášení

Obnovení hesla

Zadejte email a my vám pošleme odkaz pro obnovu hesla.


Registrace

V Edenu testujeme novou pěší směrovku Čitelné Prahy

Součástí rodiny nových navigačních prvků pro pěší pohyb po Praze jsou také směrovky navigující na blízké i vzdálenější cíle v dané lokalitě včetně orientačního dochozího času. Abychom v ulicích Prahy nevytvářeli další zbytečné konstrukce, preferujeme umístění směrovek na stávající sloupy veřejného osvětlení nebo jiné sloupy v uličním prostoru. První směrovku umístěnou na již existující nosič testujeme od konce června 2024 na frekventované křižovatce Slavia-Eden na rohu Vršovické a Bělocerkevské ulice. Poblíž se nachází i prototyp Totemu, výrazného značení vlakových nádraží nebo stanic metra.

První prototyp samostatně stojící směrovky můžete už rok využívat u Holešovické tržnice. Jeho využitelnost i materiálovou odolnost tam testujeme společně s hlavním prvkem nové pěší navigace obeliskem zobrazujícím mapy blízkého i vzdálenějšího okolí s natočením z pohledu diváka. Na základě praktických poznatků z testování nových konstrukcí dotvoří designéři ze studia A69 finální portfolio mobiliáře Čitelné Prahy pro pěší navigaci, který nahradí stávající hnědé turistické dopravní značení a výrazně zlepší orientaci v ulicích Prahy.

A na jakých dalších místech se už brzy dočkáte nových směrovek či obelisků? V letošním roce nás čekají nové obelisky na ostrově Štvanice, u stanice metra Palmovka, nebo vlakové zastávky Praha-Dolní Počernice. V příštím roce bude pěší navigace JIS nasazena ve větší míře také v městské části Praha Běchovice.

Za spolupráci při realizaci děkujeme společnosti Technologie hlavního města Prahy.

Všechny autobusové a trolejbusové zastávky budou od 29. 6. 2024 na znamení

V celé Praze i Středočeském kraji bude od 29. června 2024 sjednocen charakter všech autobusových a trolejbusových zastávek PID. Pro výstup v každé zastávce bude potřeba stisknout dostatečně včas tlačítko ve voze. Pro nástup postačí stát na zastávce tak, aby byl cestující viděn řidičem. Mávat již není potřeba. Praha i Středočeský kraj nyní rozjíždí komplexní informační kampaň, aby tato změna nikomu neunikla.

Výhodou nového systému je zrychlení cestování, vyšší pravděpodobnost eliminace nebo snížení případného zpoždění, plynulejší jízda odstraněním zbytečného brždění a rozjezdů, i lepší tepelná pohoda ve vozidle, protože v zimě se zbytečně nevyvětrá teplo a v létě bude účinněji fungovat klimatizace. Výhodou je také zpřehlednění pravidel pro jednotlivé zastávky – cestující už nebude muset zkoumat, jestli daná zastávka na znamení je nebo není. Zlepší se také ekonomika provozu a budeme šetrnější vůči životnímu prostředí, protože právě při rozjezdech vzniká nejvíce emisí i hluku a autobus má také nejvyšší okamžitou spotřebu paliva.

Zastávky na znamení nejsou pro cestující v rámci systému PID ničím novým. Jen v Praze je už stálých zastávek jen cca 30 %, počet zastávek na znamení v posledních letech rychle narůstal díky odstranění nutnosti na autobus mávat.

„Jde o trend, který už je leckde zaveden řadu let. Bohužel, panovaly různé varianty režimů jednotlivých zastávek. Ve Středočeském kraji i v Praze tedy celý systém sjednotíme. Už nyní autobusy zastavovaly na znamení asi na polovině území a systém se velmi osvědčil. Co se týče ostatních krajů, pak toto funguje celoplošně v krajích Ústeckém a Libereckém, přičemž nemáme informace, že by zde vznikaly problémy,“ říká Petr Borecký, radní Středočeského kraje pro oblast veřejné dopravy.

„Aktuálně máme v rámci systému PID ve Středočeském kraji celkem cca 5 500 autobusových zastávek a z toho je již přes 3000 v režimu „na znamení“. Celoplošné zavedení zastávek na znamení tedy nebude pro většinu cestujících ve Středočeském kraji žádnou novinkou a jsem přesvědčen, že bude bezproblémové. Doposud totiž neevidujeme žádné stížnosti od cestujících, tam, kde již tento systém funguje,“ uvedl Zdeněk Šponar, ředitel IDSK.

Co musí lidé udělat pro zastavení vozidla

Pro cestující bude tato změna znamenat jediné – ve voze bude potřeba stisknout tlačítko v dostatečném předstihu před zastávkou tak, aby řidič včas věděl, že má zastavit a samotné zastavení proběhlo bezpečně a plynule. Při čekání na zastávce nemusí cestující pro zastavení udělat vůbec nic – stačí stát tak, aby byl řidičem viděn, mávat už nemusí.

Lidé se nemusejí obávat, že v autobusu nestihnou dát včas znamení. V každém autobusu jsou tlačítka rovnoměrně rozmístěna po celém voze a jsou dostupná téměř z každého sedadla, přičemž pro zastavení lze použít jak červená tlačítka STOP, tak i žlutá tlačítka na dveřích nebo v jejich blízkosti. Také není třeba se obávat, že budou autobusy lidem ujíždět. Řidiči budou mít i nadále povinnost počkat v zastávce do času přesného odjezdu, pokud přijedou dříve, než říká jízdní řád.

Vystupuješ? Stiskni tlačítko. O změně se dozví každý

„Od června až do září bude probíhat informační kampaň v médiích, ve vozidlech i na zastávkách, aby tato změna nikomu neunikla. „Kampaň má hlavní slogan Vystupuješ? Stiskni tlačítko. Tím je vlastně řečeno vše podstatné,“ říká ředitel ROPID Petr Tomčík. V každém autobusu i trolejbusu bude informační leták a na dveřích budou nalepeny kulaté upozorňující samolepky. Na letáky i plakáty v různých formátech narazí cestující i na zastávkách povrchové dopravy, ale třeba také u vstupů do metra nebo v tramvajích. „V příštích dnech budeme nový systém zastávek podrobně představovat a vysvětlovat na sociálních sítích PID i jednotlivých dopravců, měst či obcí. Přichystali jsme i videospoty, ve kterých si zahrál hlavní roli Jan Vondráček, jehož hlas nás denně provází v tramvajích i autobusech. Speciálně informujeme také organizace sdružující pohybově, zrakově i sluchově postižené spoluobčany,“ dodává Petr Tomčík. Kampaň se pak vrátí po prázdninách, aby nový systém připomněla školákům, kteří se nyní rozutečou. Na pražských školních linkách pro ty nejmenší budou však autobusy zastavovat i nadále vždy ve všech zastávkách.

Jak se budou hlásit zastávky

Ve vozidlech bude od července upraven způsob hlášení zastávek. Místo „příští zastávka je na znamení“ uslyší cestující upozornění „pro výstup stiskněte tlačítko“. Informace o příští zastávce bude nově vyhlašována až po odjezdu z předchozí zastávky, aby cestující intuitivněji navedla na správný okamžik, kdy má v dostatečném předstihu stisknout tlačítko pro výstup. Řidiči budou mít také k dispozici speciální upozorňující hlášení, které budou moci pustit do reproduktorů ve voze, pokud to uznají za vhodné. V prvních týdnech po změně bude toto speciální hlášení pouštět v pravidelných intervalech do všech vozů pražského Dopravního podniku jeho dispečink. Předpokládáme, že po určitém období, až si lidé na nový systém zvyknou, již takové relace nebudou potřeba a zůstane pouze u klasického hlášení jednotlivých zastávek. Ze zastávkových označníků postupně zmizí informace o charakteru „na znamení“, protože při čekání na zastávce není žádné znamení pro zastavení vozidla potřeba.

„Postupné zavádění zastávek na znamení zajistilo již v minulosti jednak zvýšení plynulosti autobusové MHD, ale také nemalé ekonomické i přínosy ve prospěch životního prostředí. Tato poslední etapa znamená zjednodušení systému pro řidiče i cestující a umožní využívat benefity větší plynulosti provozu autobusů a trolejbusů zejména ve večerních, nočních nebo víkendových obdobích i na zastávkách, které jsou během přepravních špiček pracovního dne silně vytíženy. Již prakticky všechny autobusy v systému PID mají poptávkové otevírání dveří, plošné rozšíření zastávek na znamení tak bude pro cestující vlastně znamenat pouze včasný stisk tlačítka STOP nebo poptávky na dveřích, a to nejlépe ihned po odjezdu z předchozí zastávky. Pevně věřím, že při počáteční vzájemné vstřícnosti a ohleduplnosti bude sjednocení systému přínosem pro všechny strany: cestující, řidiče i obyvatele v okolí zastávek,“ uzavírá Jan Barchánek, vedoucí jednotky Provoz Autobusy Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP).

Zastávky na znamení – celosvětový trend

Celoplošně jednotný charakter zastávek „na znamení“ funguje v České republice na regionálních linkách v celém Ústeckém a Libereckém kraji a postupně ho zavádějí další města i kraje – například v loňském roce se k tomu připojila řada středočeských měst a celý okres Benešov, loni tento systém bez problémů zavedli třeba v Bratislavě. Zcela běžně tento systém funguje už léta ve většině evropských měst i regionů.

Podrobné informace o novém systému zastávek včetně nejčastějších otázek a odpovědí najdete pod tímto odkazem.

Hrozící přetížení kapacity tratí na území Středočeského kraje a hl. města Prahy

Od změny jízdního řádu v prosinci letošního roku dojde k posílení osobní dopravy na trati Praha – Kolín novou linkou S61 i kratším intervalem spěšné linky R41. Na obou linkách budou jezdit nové elektrické jednotky. Důvodem pro posílení provozu na této trati je zejména nárůst počtu obyvatel v regionu i v Praze, celkové navyšování mobility obyvatel a snaha o snížení kongescí v silniční síti. Kvůli přetížené kapacitě trati se ale neustále prodlužuje jízdní doba regionálních vlaků Praha – Kolín.

Návrh jízdního řádu 2024/2025 na trati Praha – Kolín

  • Významný nárůst počtu vlaků na trati Praha – Kolín.
  • Objednatelé provedli analýzu návrhu a dle jejich názoru hrozí:
  1. snížení pravidelnosti provozu (zpoždění),
  2. prodloužení jízdních a cestovních dob,
  3. ztráta přípojů,
  4. obtížné podmínky pro průjezd nákladní dopravy.

 „Na základě provedené analýzy lze konstatovat, že s velkou pravděpodobností bude při každém dalším posílení provozu hrozit přetížení kapacity trati Praha – Kolín. Ostatně, ke stejnému závěru dospěla pro úsek Praha – Český Brod i Správa železnic v Připomínkách provozovatele dráhy k Návrhu jízdního řádu 2024/2025,“ uvedl Zdeněk Šponar, ředitel IDSK.

 

Kritické úseky ve Středočeském kraji a hl. městě Praze

  • Praha-Libeň – Praha hl. n.
  • Praha-Libeň – Kolín (zejména Praha-Libeň – Český Brod)
  • Praha-Libeň – Praha-Malešice
  • samotný uzel ŽST Praha-Libeň

 

Zásadní možné negativní dopady přetížené infrastruktury pro Středočeský kraj a hl. město Prahu:

  • Omezení nákladní dopravy – přesun zboží na silně zatížené silnice – nárůst kamionové dopravy.
  • Omezení dálkové neobjednávané dopravy – hrozí zánik spojení Praha – Ostrava a významné omezení spojení Praha – Brno a Praha – Olomouc, což je s ohledem na nutnost propojení pro Prahu a Středočeský kraj nepřijatelné.
  • Omezení regionální dopravy – nebylo by možné zajistit přepravu všech cestujících ze Středočeského kraje i Prahy.

 

“Celou věc řešíme se Správou železnic, není možné čekat na vyhlášení přetížené infrastruktury. Konejme už nyní. Řešením je okamžitá příprava zkapacitnění kritických úseků, vybudování Libeňského přesmyku, zečtyřkolejnění úseku Praha-Libeň – Praha-Běchovice, výstavba vysokorychlostní tratě Polabí včetně zkapacitnění úseku Poříčany-Kolín,” vyzývá Petr Borecký, radní Středočeského kraje pro oblast veřejné dopravy.

„Naším apelem chceme upozornit, že není potřeba čekat, až bude institut přetížené infrastruktury nutné formálně vyhlásit a je zapotřebí začít realizovat příslušná opatření pro jeho odvrácení ještě předtím. Nerealizovaný Libeňský přesmyk a zkapacitnění trati mezi Prahou a Poříčany, resp. Kolínem jsou brzdou omezující nejen rozvoj regionální a městské železnice v Praze a Středočeském kraji, ale také dálkovou osobní i nákladní dopravu v celé republice. Praha nechce omezovat spojení s jinými nejvýznamnějšími regiony a také není jejím cílem přesun nákladní dopravy na silnice. Neustálým odkládáním vzniku mimoúrovňového křížení v Libni a absencí čtyřkolejného úseku do Běchovic může být znehodnocen i přínos vysokorychlostních tratí, neboť nové rychlé vlaky nebudou mít kudy přijet do centra Prahy nebo to bude možné pouze za cenu výrazného omezení stávajících osobních i nákladních vlaků. Jsme připraveni v rámci svých možností Správě železnic a Ministerstvu dopravy pomoci s projednáním těchto klíčových železničních staveb,“ konstatuje Petr Tomčík, ředitel ROPID.

Kokořínské cyklobusy vyjedou 1. 7. 2024

Od 1. července 2024 do konce srpna 2024 budou opět v provozu speciální cyklobusy na linkách PID v oblasti Mělnicka a Kokořínska. Autobus s kapacitou 20 kol bude jezdit o sobotách, nedělích a svátcích na třech trasách:

695    spoje v trase Mělník – Kokořínský Důl – Ráj – Mšeno

697    spoje v trase Mšeno – Ráj – Dubá – Houska – Doksy

693    spoje v trase Mšeno – Lobeč – Libovice

S pomocí cyklobusů bude možné navštívit i s kolem turisticky oblíbenou oblast Kokořínských skal s nespočtem skalních útvarů a kulturních památek:

  • hrady a zámky: Kokořín, Houska, Starý Bernštejn, zámek Doksy
  • rozhledna: Vrátenská hora
  • muzeum pivovaru a vlastivědné muzeum E. Štorcha v Lobči a parostrojní pivovar Lobeč
  • zoopark a muzeum Čtyřlístku v Doksech
  • koupaliště: Harasov, Nedamov
  • skalní hrady a stezky: Cinibulkova stezka (Skalní bludiště), skalní hrad Nedamy, skalní útvary – Pokličky, Skalní brána, Obří hlava a žába, Čertovy hlavy (Želízy) atd.

Na těchto linkách platí běžný Tarif PID, na lince 697 také Tarif IDOL. Cena za přepravu kola je 20 Kč.

Limitovaná edice Lítačky k 50. výročí pražského metra

Od pondělí 17. června 2024 si budou moct cestující pražské MHD pořídit limitovanou edici karty Lítačka se speciálním designem. Kartu vydává Operátor ICT ve spolupráci s Dopravním podnikem hl. m. Prahy (DPP) u příležitosti 50. výročí zahájení provozu metra v Praze. Zájemci o ni si ji budou moct nechat vystavit na zákaznických přepážkách Lítačky ve Škodově paláci a dalších sedmi prodejních místech DPP, která slouží i jako kontaktní místa Lítačky v Praze.

Pro design limitované edice karty Lítačka jsme se inspirovali unikátními obklady stěn, které navrhl hlavní architekt pražského metra Jaroslav Otruba. Dlaždice zvané lidově ‚prsa‘ a ‚antiprsa‘ jsou charakteristické pro linku A. Tento design jsme vybrali jako reprezentativní pro kulturní a technické dědictví pražského metra, které je považováno za jedno z nejkrásnějších a nejefektivnějších na světě,“ dodal k nové limitované edici karty Lítačka Zdeněk Hřib, 1. náměstek primátora hlavního města Prahy pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP.

Pořízení karty se speciálním designem bude možné v kontaktním centru Lítačky ve Škodově paláci v Jungmannově ulici, ve čtyřech Infocentrech DPP ve stanicích metra Anděl, Hradčanská, Můstek, Nádraží Veleslavín a na třech předprodejních místech – tradičně v budově Centrálního dispečinku DPP a ve stanicích metra Letňany a Roztyly za správní poplatek 200 Kč.

V současnosti bude k dispozici zatím 20 000 kusů limitované edice karet Lítačka k 50. výročí metra, pokud bude zájem veřejnosti velký, zvážíme dodatečné navýšení této edice karet,“ doplnil praktické podrobnosti o novém designu karty Luboš Kratochvíl, generální ředitel pražské městské společnosti Operátor ICT, která má provoz i rozvoj karty Lítačka a aplikace PID Lítačka na starosti.

Dnes je to téměř přesně rok, co jsme na našich vybraných sedmi prodejních místech zahájili výrobu a vydávání karet Lítačka. Za tu dobu jsme cestujícím vydali více než 14 110 karet. Lítačka s designem ikonických eloxovaných hliníkových obkladových kazet z trasy A je vůbec první speciální edicí této karty, která je věnována nějakému výročí pražské MHD. Cíleně jsme pro ni vybrali kazetu v barvě Champagne, protože obklady v tomto odstínu jsou použity ve všech stanicích od Hradčanské po Floru, a tvoří tak spojovací linii. Speciální edice karty Lítačka je dalším příspěvkem do portfolia dárkových předmětů, které jsme připravili k 50. výročí zahájení provozu pražského metra,“ říká Petr Witowski, předseda představenstva a generální ředitel DPP a dodává: „Příští rok oslavíme další dvě významná výročí týkající se MHD v Praze: 150 let od zahájení provozu MHD jako takové a 100 let od zahájení provozu pravidelné autobusové dopravy. Pevně věřím, že společně s Operátorem ICT se nám povede připravit pro fanoušky MHD další limitované edice karet Lítačka i k těmto výročím.“

V minulosti se limitované edice karty Lítačka setkaly s výrazným zájmem veřejnosti. Mezi nimi vynikly například charitativní edice Maappi, kterou navrhl nadšenec veřejné dopravy Matěj Hošek. Velkou popularitu si získala také edice připomínající 100. výročí založení Československa, či edice věnovaná Zoo Praha, nebo místům Středočeského kraje.

Tisková zpráva Operátora ICT a Dopravního podniku hl. m. Prahy

 

Začátkem června bude posílena linka 413 z Prahy do Terezína a Litoměřic

Díky dohodě Středočeského a Ústeckého kraje bude od 1. června do 3. listopadu 2024 posílena autobusová linka 413 Praha – Terezín – Litoměřice o nové sezonní spoje, a to zejména o víkendu.  

Z pražských Letňan pojedou nové spoje linky 413 o sobotách, nedělích i svátcích v 9:00 hod. a 11:00 hod., a zajistí tak po celé dopoledne pravidelný hodinový interval do Litoměřic. Z Litoměřic pak pojede o víkendech ráno spoj navíc oproti dnešnímu jízdnímu řádu také v 6:50 hod. Sobotní odpolední a večerní provoz bude rozšířen a prodloužen o nové spoje z Litoměřic v 16:50 a 19:50 hod. a z Letňan ve 20:05 hod. a 21:30 hod. V pracovní dny bude od 1. června do 3. listopadu posílen provoz kolem poledne novým spojem z Letňan v 11:00 hod. a z Litoměřic ve 12:50 hod. Celoročně pak bude posunut ranní spoj z Letňan z 8:00 hod. na 9:00 hod. 

„Díky výborné mezikrajské spolupráci se podařilo zavést tuto linku, díky které cestující nevnímají hranice kraje. Proto se také těší zaslouženému zájmu cestujících. Její posílení zvýší komfort a rozšíří možnosti cestování a má potenciál podpořit oboustranně cestovní ruch,“ řekl Marek Hrabáč, radní Ústeckého kraje pro oblast dopravy. 

„Autobusová linka 413 se od svého zavedení těší velkému zájmu ze strany cestujících, proto jsme do letní sezóny přidali nové spoje, aby byl komfort pro cestující zachován,“ uvedl Zdeněk Šponar, ředitel IDSK. 

Při uvádění této linky v život jsem děkoval všem, co se na jejím zřízení podíleli s tím, že teď je na cestujících, aby ukázali, že tato linka je potřebná. Zájem cestujících vysoce předčil veškerá očekávání a i díky němu se linka bude dále rozvíjet“, konstatuje Jiří Adámek, místostarosta města Litoměřice. 

„S potěšením jsme přijali zprávu o posílení autobusové linky 413 mezi Prahou a Litoměřicemi se zastávkou mimo jiné u nás v Terezíně, které by mělo navýšit možnosti přepravní kapacity cestujících zejména o víkendech a státních svátcích. Tato změna přichází pro období, které je pro nás velmi důležité, neboť v průběhu letních prázdnin k nám míří pravidelně velké množství individuálních návštěvníků a to zejména právě z Prahy.  Posílení linky je také důkazem toho, že její zřízení v loňském roce bylo velmi dobrým krokem, a že je o ni mezi cestujícími zájem,“ doplnil Jan Roubínek, ředitel Památníku Terezín. 

Linka 413 byla nově zavedena 2. září 2023, a to díky dohodě Středočeského a Ústeckého kraje. Linka odjíždí od stanice metra C „Letňany“. Trasa vede až do Nové Vsi po dálnici D8, poté linka obsluhuje např. obce Ledčice, Straškov-Vodochody, Doksany či Terezín. V Litoměřicích je linka ukončena na autobusovém nádraží. 

Integrovaná doprava Středočeského kraje zajistí mimořádné spoje na představení oper Antonína Dvořáka

Představení oper se bude konat ve Vysoké u Příbrami, malé obci ležící v malebné krajině nedaleko Brd, kde na více 20 let našel svůj druhý domov jeden z největších géniů české hudby Antonín Dvořák (1841 – 1904). Opery budou zahájeny 16. června 2024 představením Čert a Káča.

O tuto akci je ze strany veřejnosti velký zájem, z tohoto důvodu zajistíme v termínech představení mimořádnou linku X395, která pojede z Prahy, Smíchovského nádraží přímo k Památníku ve Vysoké u Příbrami,“ uvedl Zdeněk Šponar, ředitel IDSK.

Velice si vážíme pomoci IDSK se zajištěním dopravy na opery Čert a Káča a Rusalka. Představení v našem romantickém zámeckém parku oslovují stále větší a větší počet návštěvníku, které k nám vedle Dvořákovy hudby láká i kouzelná příroda, která skladatele uchvátila a inspirovala. Nacházíme se na odlehlém místě uprostřed lesa. Místo je to krásné, ale dopravně hůře dostupné. Jsme proto moc rádi, že se letos komfort našich návštěvníků díky autobusovým spojům podstatně zvýší a nebudou již odkázáni pouze na osobní automobilovou dopravu,“ doplnil Vojtěch Poláček, ředitel Památníku Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami.

Vstupenka na představení bude současně jízdenkou na tyto mimořádné spoje, které budou jinak ve standardním režimu tarifu PID.

Jizdní řád linky X395

Informace k programu Památníku Antonína Dvořáka naleznete na webových stránkách Program – Památník Antonína Dvořáka (antonindvorak.cz).

Na cestě do Blatné se strojvedoucím Jiřím Rozboudem: Tady si člověk uvědomí, že je na světě rád

Jiří Rozboud patří ke zkušeným strojvedoucím Českých drah. V sezoně nejčastěji usedá za řídící pult výletních motoráků. Jeli jste někdy s Cyklohráčkem? Pak je dost možné, že vás vezl právě Jiří Rozboud, který vždy dbá na to, aby se cestující na palubě jeho vlaku cítili pohodlně. My se s ním svezli do jihočeské Blatné víkendovým vlakem „Cyklobrdy”. A byl to zážitek. Nevěříte?

Do Blatné vyrážíme z hlavního nádraží v Praze v 8 hodin a 19 minut. V aplikaci PID Lítačka máme nastavenou krajskou jízdenku PID za 140 korun pro cestu do Blatné a zpět. S kuponem pro Prahu není nutné už nic připlácet. Z  lokomotivy zvané brejlovec přistavené na nástupišti č. 3 už nám mává vždy dobře naladěný Jiří Rozboud. Máme před sebou krásnou cestu, o tom není pochyb.

Vyrážíme. Krátce na to začne lokomotiva vydávat pískavý zvuk, který značí, že je něco v nepořádku. Dojedeme do smíchovského nádraží a strojvedoucí jde prozkoumat, co bylo příčinou pískání. Netrvá to dlouho a věc je vyřešena. „Posunovač, který mě svěšoval, si nevšiml, že na jedné vzduchové hadičce chybí těsnící gumička. Musel jsem to rozpojit a dát gumičku novou,” vysvětlí. Můžeme pokračovat v cestě. Příští stanice – Beroun.

Jiří Rozboud měl k vlakům blízko od dětství. „Moje maminka dělala v depu ve Vršovicích, chodil jsem za ní a líbilo se mi to. Ale učení mi moc nešlo, tak jsem tam nastoupil do učení na elektromechanika pro dráhu. A jak jsem se vyučil, tak jsem šel hned jezdit. Dva roky na páře. Ale ne jako strojvedoucí, ale jako topič. To byla dřina. Za šichtu jsme spálili třeba 70 metráků uhlí. A to jsem nejezdil žádné dálky. A pak jsem si udělal zkoušky na lokomotivu a začal jezdit jako strojvedoucí,” vzpomíná na své začátky Jiří Rozboud.

Od Zdic už jede vlak jenom po jednokolejce. Jedeme řidším lesem, kolem potoka. Člověka to nutí jen tak zírat do ubíhající krajiny, Jiří Rozboud kývnutím hlavy dává najevo, že se mu to také líbí. Jeho ruka přitom spočívá na tlačítku bdělost, které musí každých sedm vteřin mačkat. Kdyby to neudělal, tlačítko se mu připomene pískotem. V tom se nečekaně zprava vyřítí zajíc a než stačíme cokoliv říct, už je na druhé straně trati. A hop do lesa. Tady srážka nehrozila, bylo to s dostatečnou rezervou. „Jindy to bývá víc natěsno, to si říkám: ‘je tam.’ A pak vidím, že ne, že to stihnul,” vypráví. Ale moc dobře zná i ten pocit, kdy ví, že to zvíře nestihlo.

S jarem začíná Jiřímu Rozboudovi sezona. Kromě Brdského cyklovlaku ho cestující mohou potkat i jako strojvedoucího cyklovlaku „Český ráj” na trati Praha – Jičín – Turnov nebo výletního Cyklohráčku, který jezdí obvykle mezi Prahou a Slaným, ale o prázdninách se vydává i do jiných lákavých míst. „Můžu tam, kde jezdí motoráky. S tramvajemi nejsem kamarád, musím za sebou slyšet, že to vrčí, ne bzučí,” říká. Může si strojvedoucí vybírat, kam pojede? „Asi jak už mám ten věk, tak se mě zeptají. Ale moc to neřeším. Měl jsem rád tratě do Českých Budějovic a do Tanvaldu, ale tam teď jezdí Arriva,” povídá. Jeho výběr nicméně není úplně neomezený, jezdit může jen na tratích, které předtím cvičně projel a podepsal k nim prohlášení, že se s nimi dostatečně seznámil. Trasa Brdského cyklovlaku patří k jeho oblíbeným. „Hlavně od Březnice do Blatné. Když se dívám do té krajiny, uvědomím si, jak jsem na světě rád,” řekne. Zatím se ale řítíme Brdskou zalesněnou krajinou. Je krásný den, lidé vyrazili na výlety a na obsazenosti vlaku je to vidět. Na každé další zastávce přibíráme nové cestující.

Jince – nejlepší výchozí bod do Brd. S mašinou jezdí Jiří Rozboud bez přestávky celý svůj profesní život. „Jeden čas jsem vedle toho jezdil s náklaďákem, vozil jsem železo pro Feronu. Byla to dřina, ale potřeboval jsem peníze. Pak jsem toho musel ze zdravotních důvodů nechat,” vypráví. Na trati potkal svou životní partnerku, která dělala výpravčí a později prodávala jízdenky. U nádraží v Praze pak dlouho i žili a když se před lety odstěhovali za Prahu, vybrali si domek s výhledem opět na koleje.

 

Jiřímu Rozboudovi je 71 let. Mohl by si užívat zaslouženého důchodu, sedět na své zahradě, mávat projíždějícím vlakům. Ale to nechce. „Jezdit budu, dokud mi to zdraví dovolí. Každé tři roky musím projít zkouškami, splnit testy z předpisů, které se neustále mění, jak jde doba dopředu. A pak zdravotní testy – ale tím nemá smysl se trápit. Sám sobě jsem si strop nedal, nechávám tomu volný průběh. Něco se stane a skončím,” říká smířeně. Pro České dráhy pracuje už jen na poloviční úvazek. Vychází to tak na dvě směny za týden. „Většinou jezdím víkendy, ty nikdo nechce, ale mně nevadí. Odmítám jen noční, těch jsem se najezdil za svůj život až až,” říká. Když má volný čas, od vlaků si dává odpočinek a pomáhá synovi v jeho autodílně.

Do Milína přijíždíme na vteřinu přesně. „Tohle mě dokáže potěšit,” usměje se. Na trati hraje čas důležitou roli, zpoždění jednoho vlaku může rozhodit celý systém na trati. Dálkově to hlídá a koordinuje dispečer, který posílá do mašiny průběžně zprávy. Strojvedoucí se mu musí na přesně daných stanovištích hlásit. Stanicí prosviští protijedoucí Arriva. Pak se ozve píšťalka našeho vlakvedoucího, strojvedoucí pohne pákou a vlak se pomalu dá do pohybu. Nejdůležitější vlastnost strojvedoucího? „Odpovědnost,” odpovídá bez přemýšlení Jiří Rozboud. A po chvíli dodá: „Ale musím jet i tak, aby se cestující cítili pohodlně. Nesmí to cukat, žádné prudké rozjezdy a brzdění. Je příjemné, když to pak cestující dokáže ocenit. Jedete, jak nejlépe umíte a pak na nádraží k vám přijde cestující a řekne: ‘Pane strojvedoucí, vy jste jel nádherně’.”

Mezi Hudčicemi a Bělčicemi dostává od dispečera příkaz zpomalit jízdu z padesátky na třicítku. Technický stav kolejí nedovoluje jet víc. „Nejhorší je, když je problém s lokomotivou, to pak člověk bývá nervózní. Člověk se musí soustředit na jízdu a vedle toho řeší, co je s mašinou, co může udělat. To je pak stres,” povídá. Strojvedoucí by si měl umět pomoci sám v situacích, kdy ho něco neočekávaného potká na trati. „U nových mašin to bývá horší, protože mají moc techniky. Proto mám radši ty staré vlaky,” povídá.

Po celou dobu jízdy náš vlak provází skupina lidí. Zprvu vypadali docela nenápadně. Mají společné poznávací znamení – fotoaparát, kterým míří na „našeho” brejlovce. Míjíme je v místech, kde by je člověk čekal i nečekal. U krajnice kolejí, na nádražích, na silnicích u přejezdů, naklánějí se na mostech nebo se vynoří zčistajasna za zatáčkou, jsou schovaní i mezi smrky v lese. Mají s sebou štafličky nebo stoličky, na které si podle potřeby stoupají. „Kolikrát je potkávám stát i na střeše auta,” podotkne s úsměvem Jiří Rozboud zatímco přibržďuje před zastávkou v Bělčicích. Tady musí zastavit na chlup přesně. Peron je tu tak krátký, že mu zůstane jeden vagon na silnici. Kdo chce vystupovat, musel v Hudčicích přejít do předního vagonu.

A pak dál už míříme svižnou jízdou do cíle. Malebné rybníky kolem nás napovídají, v jakém kraji se nacházíme. Obyvatelé Blatné nás zdraví máváním a strojvedoucí jim odpovídá zahoukáním. Ještě pár zatáček a už se objeví nádražní budova s velkým nápisem Blatná. Přijíždíme do cílové stanice po dvou hodinách a 48 minutách cesty, takže na čas. Vlak zastaví. Jiří Rozboud se přihlásí dispečerovi. Popíše mu jazykem železničáře, co udělá s mašinou v následujících 20 minutách. Z druhé strany se ozve hlas: „Uděláme to přesně tak,” a zopakuje postup navržený strojvedoucím, aby to bylo zcela jasné. Na peronu se zatím shromáždí skupiny cestujících, kteří dojeli až do konečné stanice. Za chvíli je čeká návštěva zdejšího zámku a proslulého anglického parku s volným výběhem krotkých daňků. Nikdo nepřišel za strojvedoucím s pochvalou za krásnou jízdu. Ale zasloužil by si jí. Za zhruba 5,5 hodiny se Jiří Rozboud bude vracet s vlakem zpátky do Prahy.

Regionální den železnice ve Vršovicích v sobotu 1. 6. 2024

Přijeďte si užít s celou rodinou den plný moderní železniční techniky i nostalgie na kolejích. Zveme vás opět do areálu stanice a depa Vršovice, tentokrát už v sobotu 1. června od 9:30 do 17:00. Nebudou chybět jízdy parních a jiných historických vlaků. Děti se mohou těšit na tvořivé dílničky a spoustu další zábavy za přítomnosti slona Elfíka.

Kromě zvláštních historických vlaků se ve Vršovicích zájemci mohou setkat  také s novými železničními vozidly, které už letos budou jezdit na tratích v Praze a ve Středočeském kraji. Zpřístupněné budou také běžně nepřístupné prostory – zázemí depa a opravny vozidel. Nebude chybět ani bohatý program pro dětí, které tak mohou oslavit Den dětí v netradičních prostorách a ještě  se něco nového dozvědět.

 

Čím se svezete?

  • Hlavní atrakcí budou jízdy parního vlaku z Prahy do Roztok u Prahy nebo do Čakovic a zpět. Z pražského vršovického nádraží se parní vlak vydá do Roztok v 9:10 hod. a ve 14:28 hod., směr Čakovice odjíždí v 11:40 hod. a 16:40 hod.
  • Historická patrová souprava (Bpjo) vedená lokomotivami řady 749 (Bardotka) pojede několikrát za den z Prahy-Vršovic do Roztok u Prahy a do pražské Uhříněvsi. V metropoli zastaví také na Zahradním Městě, na hlavním nádraží, v Holešovicích a v Podbabě. V těchto vlacích platí jízdné ČD, PID, příp. OneTicket.
  • Bezplatnou kyvadlovou dopravu mezi vršovickým nádražím a depem bude zajišťovat elektrická jednotka CityElefant.
  • Historickým motoráčkem se můžete projet do areálu vršovického depa. Bezplatné jízdy se konají podle zájmu návštěvníků.
  • Historické autobusy pojedou na dvou speciálních linkách od vršovického nádraží. Svezete se s nimi do vršovického depa (PID 2) nebo ke stanicím metra C na Pražského povstání, Pankrác a Budějovickou (PID 1).
  • Kolem vršovického nádraží bude jezdit také historická tramvajová souprava (43), která pojede v polookružní trase Kubánské náměstí – Nádraží Vršovice – Otakarova – Pod Karlovem – I. P. Pavlova – Karlovo náměstí – Palackého náměstí – Výtoň – Albertov – Otakarova –  Nádraží Vršovice – Kubánské náměstí.

Jízdní řády autobusových linek PID 1 a PID 2 a tramvajové linky 43:

Jízdní řády ke stažení v PDF: PID 1; PID 2; (tramvaj) 43

Kolik zaplatíte za jízdenku?

  • Základní cena pro parní vlaky je 190 Kč / jízda (snížená cena 90 Kč). Cestující si kupuje jízdenku na celou trasu Praha-Vršovice – Roztoky u Prahy a zpět nebo Praha-Vršovice – Praha-Čakovice a zpět, jiná varianta není možná.
    Snížená cena platí pro děti od 6 do 18 let, držitele průkazů ZTP a ZTP/P a jejich průvodce. Děti do 6 let cestují zdarma bez nároku na místo k sezení.
    Předprodej jízdenek na parní vlaky probíhá ve všech pokladnách a na e-shopu ČD od 14. 5. 2024).
    Zbývající jízdenky bude možné zakoupit také v den akce na pokladnách ČD, případně u průvodčích ve vlaku.
  • V historické soupravě s patrovými vozy bude platit běžné jízdné PID, ČD, případně OneTicket.
  • Na ostatních zvláštních vlacích, v historické tramvaji i autobusech bude přeprava zdarma.

Doprovodný program:

Nádraží Vršovice

• prezentace organizátorů a partnerů akce
• modelové kolejiště
• občerstvení

Depo Vršovice

• prohlídka depa a opraven vozidel
• komentovaná prezentace lokomotiv na točně
• výstava moderních železničních vozidel v barvách PID
• ukázky práce nehodového vlaku
• prezentace vysokorychlostních tratí a hasičů Správy železnic
• jízdy historických motoráčků v areálu depa
• svezení na pákové drezíně
• modelové kolejiště ve vagoně
• zábava pro děti – tvořivé dílničky, herní koutky, skákací hrad, slon Elfík
• vystoupení kapely Iggy Mayerov
• stánky s prodejem suvenýrů s dopravní tematikou
• další železniční zajímavosti
• občerstvení

Roztoky u Prahy

• otevřené kolejiště Klubu železničních modelářů

Rozhovor s projektantem Matějem Sobotou: Kam se nově svezeme na jednu jízdenku PID?

Projektant Matěj Sobota integroval několik oblastí ve Středočeském kraji. Naposledy zapojoval do systému Pražské integrované dopravy městskou dopravu v Příbrami. A i když už je dnes proces integrace Středočeského kraje hotový, jeho práce tím nekončí. V současné době připravuje zapojení nových linek do systému PID v Jihočeském kraji. Do jakých oblastí se nově svezeme na jednu jízdenku z Prahy? A proč je lepší směřovat své podněty na změny v jízdních řádech na starosty měst a obcí?

Matěj Sobota je součástí týmu PID od roku 2012. Ještě jako student magisterského studia na ČVUT začal pracovat na poloviční úvazek v ROPIDu. O pět let později přestoupil do nově vzniklé organizace IDSK, kde měl i příležitost se plně realizovat v integrování nových oblastí do PID. „Mě vždycky nejvíc bavila práce s novými oblastmi, které ještě nebyly zaintegrovány, vnímal jsem to jako možnost, jak to tam dopravně pozvednout. Když pak přišla chvíle, abych oblast, kterou jsem si takříkajíc ‘vyšperkoval’ a získal k ní i určitý vztah, předal některému ze svých kolegů a ujmul se jiné, tak mě to zpočátku trochu mrzelo. Jeden projektant ale může mít vždy jen jednu oblast,” vysvětluje Matěj Sobota, který v minulosti integroval oblast Mělnicka a nyní se věnuje projektování autobusové dopravy v oblasti Příbramska a Štěchovicka.

Poptávka se mění a my musíme reagovat

Dnes, když je Středočeský kraj kompletně v jednotném integrovaném systému s Prahou, spočívá práce projektanta především v běžné údržbě vymezené oblasti. To obnáší evidenci podnětů, ať už od cestujících, tak především od starostů měst a obcí, na základě nichž pak projektant prověřuje případné změny. „Doprava je živý organismus, který se vyvíjí. Poptávka se mění a my na to musíme reagovat,” říká Matěj Sobota. S některými starosty spolupracuje na pravidelné bázi a s jinými do kontaktu téměř nepřijde. „Některé obce jsou ochotné si za dopravu připlácet a ty se samozřejmě i více zajímají o jednotlivé spoje. Snažíme se jim vycházet v jejich požadavcích vstříc. A pak jsou obce, které na provoz nepřispívají, protože to nepotřebují nebo nechtějí, a ty bývají méně proaktivní,” říká.

Zhruba od března do listopadu pak projektanty plně zaměstnávají různé uzavírky na silnicích. „Letos to začíná být zvláště intenzivní. Řeším několik kolizí, kdy se jedna silnice uzavře, navrhnu objízdnou trasu, a za dva dny se dozvím, že se uzavře i ta,” vysvětluje s tím, že pro každého projektanta je vždy lepší, když uzavírky probíhají alespoň v době prázdnin, protože nemusí řešit školní spoje, u nichž je mnohem méně možností k manévrování. Organizace IDSK je jeden z orgánů, který může připomínkovat řízení o uzavírkách, proto má snahu tyto stavby alespoň „usměrňovat” do období prázdnin, pokud je to možné. Výlukové jízdní řády se vždy konzultují se starosty dotčených obcí. Projektant v případě potřeby prověřuje zvažovanou objízdnou trasu, jestli je autobusem sjízdná.

V listopadu práce na silnicích obvykle končí. „Od října už ale intenzivně řešíme celostátní termín změn jízdních řádů na železnici, který je každoročně v prosinci. A zároveň připravujeme prázdninový provoz, kdy zohledňujeme vánoční a novoroční svátky. Takže práce máme pořád dost. Čas na vydechnutí je snad jen v lednu,” dodává s úsměvem Matěj Sobota.

Změny v jízdních řádech na železnici mívají za následek to, že se musí změnit i jízdní řády autobusových linek. Mnoho středočeských oblastí funguje způsobem, že není navázaná na Prahu přímou linkou, ale autobusy jezdí k nejbližšímu železničnímu koridoru a do Prahy se cestuje vlakem. Pak stačí, aby se jízdní řád vlaku jen o 5-10 minut posunul a projektanti PID tomu musí uzpůsobit i jízdní řády autobusů. „Aktuálně to řešíme v oblasti jižně od Prahy, kde se staví nový železniční koridor Praha – Benešov- Tábor – České Budějovice. Jak postupně dochází ke zprovozňování jednotlivých úseků, tak se mění jízdní řády vlaků na této trati. To znamená, že i návazná autobusová doprava se musí kompletně předělat,” vysvětluje Matěj Sobota.

Zapojení nových oblastí na jihu Čech

Organizace IDSK pokračuje ve spolupráci se sousedními kraji v rozšiřování sítě PID. V současnosti se cestující na jízdenku PID dostanou například do Karlových Varů, Litoměřic či Turnova. Přímým spojem, který po trase mění tarif, lze cestovat i do Liberce či Krkonoš, tedy téměř až k samotným hranicím republiky. Přesuňme svou pozornost ale na opačnou světovou stranu, právě na jihu totiž působí Matěj Sobota. „Ve spolupráci s Jihočeským a Plzeňským krajem připravuji tři nové linky, které budou jezdit v trase Praha – Písek – Prachatice, Praha – Strakonice – Vimperk a Praha – Blatná – Sušice. Provoz linky do Sušice plánujeme spustit už letos v prosinci. Do Vimperka a Prachatic by se lidé s PID mohli poprvé svézt v červnu příštího roku,” přibližuje záměry na zapojení nových linek projektant IDSK.

V současnosti probíhají jednání o zapojení komerčních linek, které nejsou v žádném integrovaném tarifním systému. Současně ale vzniknou i zcela nové spoje. Výsledkem bude jednodušší cestování na jednu jízdenku do daných oblastí z Prahy i regionu a zároveň lepší obslužnost obcí po trase a jejich lepší napojení na metropoli,” upřesňuje.

Potěšující zprávou je také možné zapojení Tábora do jednoho integrovaného systému s Prahou. „Platnost tarifu PID v Táboře je také předmětem jednání vzhledem k tomu, jaká je dojížďka lidí z tohoto významného okresního města do Prahy. Především místní MHD funguje mimo jiné jako napaječ k železnici, kde prodloužení platnosti tarifu PID do Tábora dává smysl,” dodává Matěj Sobota.

V prosinci kromě toho nastanou ještě jedny důležité změny. Jak už jsme na těchto stránkách dříve informovali, na konci letošního roku vejdou v platnost nové smlouvy s autobusovými dopravci a některé linky převezmou jiní provozovatelé. Tato novinka by měla přinést zvýšený komfort cestování, protože na dopravce budou kladeny nové požadavky, pokud jde o standardy kvality „Připravujeme se na to dostatečně s předstihem, nemělo by nás tedy nic překvapit. A také dopravci by na to měli být maximálně připraveni. Je možné, že dojde k přesunům řidičů mezi dopravci, aby zůstali v oblasti, kterou znají. To je ale mimo mé kompetence. Přál bych si, aby bylo řidičů dost. Nedostatek řidičů je bohužel problém, který nás trápí trvale a kterého se do budoucna velmi obáváme,” říká Matěj Sobota.

Podněty směřujte na starosty a dopravce

V závěru mě zajímá, jak často se jako projektant vydává do terénu na průzkum „svých” linek. „Času na to, abych ve svém pracovním čase jezdil na plánované kontroly, bohužel moc nemám. Kdykoliv se mi ale naskytne příležitost vyjet pracovně do oblasti mého působení, tak se rád některou projedu, už proto, že řidič automobilu jsem spíš sváteční,” odpovídá. Nejen během svých cest pak má možnost vyslechnout si připomínky řidičů, ale i cestujících.

Na individuální podněty cestujících ale bere zřetel jen v omezené míře. „Pro mě jsou relevantní především připomínky, které dostávám od starostů a dopravců, od nichž mohu získat ucelený náhled na nějaký problém. Jinak je to pro mě věc názoru. Někomu to vyhovuje tak, jinému jinak, zavděčit se všem bohužel nelze,” vysvětluje a přidává i radu, aby cestující své požadavky směřovali primárně na starosty obcí. „Projektanti nemají čas věnovat se individuálním podnětům každého jednotlivého cestujícího. To neplatí v případě podnětu od zástupce obce, zpravidla starosty, kterému se projektant věnovat musí,” dodává.