Vyhledávání spojení nové generace nově v aplikaci PID Lítačka. Cestování ušité přímo na míru opravdu každému
Pražská městská společnost Operátor ICT (OICT) spustila revoluční vyhledávač nové generace v mobilní aplikaci PID Lítačka, která slouží pro kompletní odbavení a cestování po Praze a Středočeském kraji. Vyhledávač najde nejvýhodnější a nejrychlejší spojení kombinací městské a veřejné hromadné dopravy, vlaků, taxi, chůze, sdílených i vlastních aut a kol. Unikátní vyhledávač trasy přispěje k plynulejší dopravě a napomůže snížit environmentální zátěž osobní dopravy. PID Lítačka se tak stává jedinou mobilní aplikací, která cestujícím v české metropoli a Středočeském kraji naplánuje cestu od A do Z včetně nákupu jednotlivých jízdenek, dlouhodobých kupónů či platby za parkování, a to vše přizpůsobené na míru každému cestujícímu.
„Vyhledávač spojení nové generace v aplikaci PID Lítačka představuje revoluci v pražské dopravě. Umožní zcela nové kombinace způsobů pohybu po městě propojených do jedné trasy, které ocení všichni cestující, chodci a cyklisté v rámci úspory času. Je na místě poděkovat všem, kteří se na vývoji této nové městské inovace podíleli už od minulého volebního období, a popřát jim mnoho energie do první týdnů provozu vyhledávače, kdy se budou ladit praktické detaily,“ dodává k vyhledávači spojení nové generace pražský náměstek pro oblast dopravy Zdeněk Hřib.
Oproti ostatním vyhledávačům, které nabízejí trasu jen v rámci jednoho dopravní módu (např. MHD), nebo více dopravních módů, které se ale vzájemně nekombinují, je vyhledávač v PID Lítačce jednou ze špičkových inovací. Umožňuje totiž využití všech dopravních módů osobní dopravy i jejich kombinace v rámci jedné trasy. To je unikátní nejen v Česku, ale i ve světovém měřítku. „Vyhledávač nové generace kromě odjezdů a příjezdů informuje uživatele PID Lítačky také o zpožděních, o umístění zastávek veřejné hromadné dopravy, o místech, kde parkují sdílená kola či auta, a parkovištích, kde je možné zaparkovat vlastní auto (navádění automobilů na P+R parkoviště). Stačí zadat, jaké dopravní prostředky má vyhledávač zahrnout, a výsledkem je cesta šitá cestujícímu na míru,“ doplňuje ke spuštěné novince radní pro veřejnou dopravu Středočeského kraje Petr Borecký.
„Nový vyhledávač představuje přelomové technické řešení, protože dokáže integrovat data od vícero soukromých poskytovatelů služeb, která běží na naší datové platformě Golemio a jsou využívána pro aplikaci PID Lítačka. Necelý týden po postupném nasazování nové funkcionality vidíme, že již 13 % uživatelů mobilní aplikace PID Lítačka vyhledávač nové generace používá, a to jsme teprve na začátku,“ dodává Benedikt Kotmel, předseda představenstva OICT, který má provoz a rozvoj mobilní aplikace PID Lítačka na starosti. Hlavním cílem projektu bylo rozšířit aplikaci o generačně vyšší standard vyhledávání spojů a tras a zlepšit tak možnosti informování uživatel o dopravních službách a možnostech jejich elektronického odbavování.
Pražský radní pro ICT, Smart City, vědu a výzkum Daniel Mazur k novince v aplikaci uvádí: „Vyhledávač tras nové generace je unikátní a mohl v Praze vzniknout jen díky jedinečné datové základně, ze které čerpá při počítání trasy. Je to výbornou vizitkou celého týmu datové platformy Golemio. Datová základna, kterou Operátor ICT pro tyto účely sdružuje, představuje téměř celou datovou reprezentaci dopravní reality osobní dopravy v Praze a Středočeském kraji. Jde o více než 30 rozdílných datových podkladů od silničních map a cystické infrastruktury přes jízdní řády, reálná data s polohami vozidel, obsazenost parkovišť, zohledňování výluk, intenzitu dopravy na silnicích až po zohlednění funkčnosti výtahů a eskalátorů v pražském metru.”
Mobilní aplikaci PID Lítačku aktuálně využívá už více než 1,5 milionu uživatelů a 1 milion uživatelů užívá aplikaci jako identifikátor. V loňském roce například prostřednictvím aplikace PID Lítačka bylo vyhledáno více než 100 milionů dopravních spojení či bylo aktivováno přes 8,4 milionů jízdenek. „Oceňuji především, že záměrem OICT při vývoji vyhledávače nové generace bylo podpořit zájem obyvatel Prahy a Středočeského kraje o udržitelné a šetrné formy dopravy a snížit časovou náročnost při cestování. Využíváním veřejné dopravy se snižuje automobilový provoz ve městě, což přispívá k ochraně životního prostředí,“ dodává náměstkyně pro oblast životního prostředí a klimatického plánu Jana Komrsková.
Do přípravy vyhledávače tras nové generace byly zapojeny společnosti Umotional a CHAPS, dále následující poskytovatelé dat a služeb mobility: Rekola bikesharing, nextbike Czech Republic, HoppyGo, CAR4WAY a.s., Autonapůl, Anytime Carsharing CZ, Liftago, Asociace českého carsharingu, Ředitelství silnic a dálnic s. p., Správa železnic, státní organizace, Regionální organizátor pražské integrované dopravy, Integrovaná doprava Středočeského kraje, Dopravní podnik hl. m. Prahy, Technická správa komunikací hl. m. Prahy, Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy a KORID LK.
Tisková zpráva Operátora ICT
V roce 2007 měl ROPID zaniknout a jeho činnost měl převzít jiný úřad, vzpomíná tehdejší ředitel Jiří Prokel.
Počátky systému Pražské integrované dopravy jsou spojeny s lidmi, kteří si téma vzali za své a dokázali o jeho správnosti přesvědčit i ostatní. Jedním z nich byl Jiří Prokel, který byl ředitelem ROPIDu v letech 1999 až 2007. „Vždycky mě bavilo vymýšlet dopravní řešení a pak je tlačit do praxe,” říká. V 90. letech hájil pozici veřejné dopravy vedle stále oblíbenější automobilové, na přelomu tisíciletí loboval za lepší železnici a v roce 2007 usiloval o zachování ROPID jako samostatné organizace – to se podařilo, poté ale jeho mise v nejvyšší pozici ROPIDu skončila.
S myšlenkou integrace si pohrával Jiří Prokel už při studiích na VŠE v 70. letech, tehdy mu ale téma diplomové práce na to, jak zapojit železnici do pražské městské dopravy, bylo zamítnuto. Znovu ho mohl začít rozvíjet až jako zaměstnanec Dopravních podniků na konci 80. let, kdy se na integraci začalo hledět i jako na možnost ekonomických úspor. Inspirací pro první plány v Praze byla trať Otrokovice-Zlín (Gottwaldov), která byla v roce 1983 jako první zapojena do systému veřejné městské dopravy a cestující zde mohli jezdit na jízdenku dopravního podniku. V Praze si ale lidé museli na tento okamžik ještě pár let počkat. „Až v porevolučních letech došlo v Praze k dobré konstelaci a skupina osvícených lidí v čele s tehdejším náměstkem primátora Pavlem Holbou prosadila zřízení ROPIDu jako profesionální organizace, která by měla objednávat dopravu pro město,” vzpomíná Jiří Prokel, který do ROPIDu z DPP přešel v roce 1994.
Možnosti ke zlepšení veřejné dopravy přišly právě včas. Lidé začali objevovat výhody bydlení za městem a navíc po vzoru západního stylu života přesedat ve velkém z hromadné dopravy do té individuální. ROPID měl zpočátku ztížené vyjednávací podmínky v tom, že kraj jakožto samosprávný celek ještě neexistoval, vyjednávalo se tedy s okresy anebo napřímo s developery, kteří budovali nové sídelní oblasti, do nichž bylo potřeba přivést nové autobusové linky. „Náš motiv byl od začátku jeden – nechtěli jsme, aby se do Prahy valily kolony aut. Šlo o čistý altruismus, když jsme dělali práci za vedoucí odboru dopravy v Praze-východ a Praze-západ a zkoušeli vyjednávat s developery podmínky pro zřizování smyčky nebo zastávky na jejich pozemcích,” vypráví Jiří Prokel a dodává, že za svůj dobrý úmysl několikrát vyslechl nařčení z braní úplatků.
Hlavním motorem integrované dopravy měla být ale od začátku železnice. Od poloviny 90. let se dařilo tarifními řešeními a úpravami návazné dopravy vlakovou dopravu pro lidi výrazně zatraktivnit. K nárůstu počtu cestujících však došlo skokově a neočekávaně. Z roku na rok bylo potřeba náhle vyplatit Českým drahám o 40 milionů korun více jako náhradu za jejich ztráty tržeb. To překvapilo i samotného Jiřího Prokela, který byl tehdy zástupcem ředitele ROPIDU. Jelikož byl v té době ROPID bez ředitele, bylo na něm, aby šel o peníze požádat radního pro dopravu.
„Byl březen, kdy už byl schválen rozpočet města. Očekával jsem nejhorší scénář, že se mnou radní vyrazí dveře. To se ale k mému překvapení nekonalo. S klidným hlasem řekl, že se to zaplatí z přebytku pololetního rozpočtu,” vypráví se smíchem historku, na níž ilustruje uvolněnou rozpočtovou politiku 90. let. Města se podle něj tehdy teprve učila utrácet, rozpočty byly přebytkové, takže každé pololetí docházelo k tomu, že peněz bylo víc, než se čekalo. Jak by asi náměstek pro dopravu reagoval dnes, kdyby po něm ředitel městské organizace chtěl (přepočteno na dnešní peníze) zhruba čtvrt miliardy korun navíc?
Jiřímu Prokelovi se nejednou jeho ekonomické znalosti z VŠE hodily. Už při studiích ale profesně směřoval především k dopravě, na kterou se oborově specializoval. „Zásadní pro mě byl kroužek na VŠE s tehdejším ředitelem Dopravních podniků Mikulášem Lackem. Byl to člověk, který toho udělal pro veřejnou dopravu v Praze hodně. Dokázal získat finanční prostředky a pak je v socialistickém prostředí proměnit v kilometry opravených tratí a kilometry fungujícího metra. Po škole mě pak zaměstnal v DPP, “ vysvětluje Prokel.
V DPP nejprve působil v roli projektanta, brzy po svém příchodu do ROPIDU už ale přešel do vedoucí pozice. „Bavilo mě vymýšlet a prosazovat do praxe dopravní řešení, která mimo jiné zaváděla integraci,” vypráví. V 90. letech se postavil proti tomu, aby se smělo parkovat podél tramvajových tratí, tehdejší naladění ale hrálo do karet více automobilistům a parkování se zavedlo. Když o něco později navštěvoval evropské metropole coby člen mezinárodní organizace sdružující organizátory dopravy EMTA (European Metropolitan Transport Authorities), všiml si, že na západ od nás už je trend opačný a veřejná doprava je městy upřednostňována na úkor té individuální. Zároveň ho mile překvapilo zjištění, že je na tom pražská veřejná doprava v porovnání s jinými evropskými městy i přes všechny nedostatky velmi dobře.
V roce 2007 měl ROPID v rámci úspor přejít pod Ústav dopravního inženýrství. Jiří Prokel se coby ředitel ROPIDu za svou organizaci jednoznačně postavil a se svými kolegy udělal maximum pro to, aby samostatnost organizátora dopravy zůstala zachována. „Znamenalo to udělat řadu ústupků a kompromisů, které byly někdy za hranou toho, jak bych jednal za běžné situace. Proto jsem si vyhodnotil, že mé další setrvání ve funkci ředitele není možné a rezignoval jsem,” popisuje události, při níž ROPID prošel důslednou auditorskou kontrolou. I díky jeho přičinění ale z nápadu udělat z ROPIDu ÚPID, jak zněl pracovní název nového organizátora, sešlo. V ROPIDu pak Jiří Prokel setrval dalších šest let na pozici ekonomického náměstka.
Dnes si užívá zaslouženého důchodu. Kontakt s veřejnou dopravou ale neztratil. Celý systém pečlivě sleduje skrze Českou asociaci organizátorů dopravy, jejíž je zasloužilým členem.
Jako civilkář jsem dělal nekvalifikovanou práci. Nebylo jednoduché se s tím smířit, vzpomíná na své působení v ROPIDu Jan Šurovský
O Janu Šurovském se ví, že je celoživotní příznivec veřejné dopravy a také dlouholetý zaměstnanec Dopravního podniku hl. m. Prahy. Méně je už o něm už známo, že na začátku své profesní kariéry nahlédl na čas také do fungování ROPIDu v rámci takzvané civilní služby. Jak na tuto nedlouhou epizodu současný technický ředitel povrchového provozu DPP vzpomíná? A na jaké poslední projekty DPP je nejvíc pyšný?
V roce 2002 postihly Prahu ničivé povodně. Doprava v Praze byla kvůli výpadku metra zásadně ochromena a lidé, kteří dojížděli do centra, se povětšinu tísnili v přeplněných autobusech a tramvajích. Osmadvacetiletý Jan Šurovský tehdy jezdil autobusem z Hájů na Muzeum a dále seběhnul dolů do Rytířské ulice, sídla ROPIDU, kde si prvním rokem nahrazoval povinnou vojenskou službu. „V té době jsem poznal, že dopravní obsluha centra je opravdu otřesná, a že především v té horní části Václavského náměstí chybí tramvajové spojení,” říká Jan Šurovský coby známý propagátor městské kolejové dopravy. Dnes už je jisté, že nejen on se obnovené tramvajové tratě na horním Václaváku dočká. S její stavbou se má začít už na jaře roku 2024. „Má to v sobě jistou symboliku, Václavák je srdce města, ale i srdce tramvajového systému,” říká k projektu, jehož součástí je celková kultivace veřejného prostoru náměstí, včetně rozšíření chodníků, vysázení nových stromů, ale i snížení počtu parkovacích míst.
Přenesme se ale zpět do doby před 20 lety. „Splnit si povinnost civilky, nebylo nic, na co se člověk těšil. V ROPIDU to pro mě ale bylo ideální řešení, abych úplně nevypadl z oboru,” vypráví. V té době měl diplom z magisterského studia na stavební fakultě ČVUT a téměř dokončený doktorát na dopravní fakultě. U DPP si přivydělával jako řidič tramvaje, během civilky ale tuto činnost musel na čas přerušit. Také prostředí ROPIDu mu nebylo neznámé; řadu zaměstnanců znal z dob studií, kdy za nimi chodil konzultovat některé své nápady na zlepšení veřejné dopravy. Tehdy se jeho místem výkonu práce stalo na 18 měsíců oddělení průzkumů. Kancelář sdílel s dnešním vedoucím odboru kvality služby Petrem Ježdíkem, kterému pomáhal připravovat podklady k přepravním průzkumům a pak je i vyhodnocovat. „Civilkář musel dělat nekvalifikovanou práci, to bylo z podstaty té služby. Přiznám se, že pro mě nebylo úplně jednoduché se s tím smířit,” vzpomíná.
Na svůj první průzkum byl vyslán týden po svém nástupu v listopadu 2001 na zastávky Zálesí a Nemocnice Krč, kde měl vyhodnocovat obraty cestujících. „Úkolem bylo zjistit, zda je živěji na jedné či druhé, protože se tehdy intenzivně jednalo, jestli plánovaná stanice metra D by neměla být místo na Zálesí raději u Nemocnice Krč,” usmívá se při této vzpomínce. Ještě více se mu ale vybavuje nesnesitelná zima, která mu při tom byla. „Poznal jsem, že je to opravdu náročná práce. Později jsem začal na průzkumy nosit několik vrstev oblečení, ale stejně mi byla pokaždé zima,” vypráví.
Jindy dostal za úkol dojít na poštu s novoročenkami nebo donést mapy do Dopravního podniku hl. m. Prahy. Lehčí způsob práce ale přinášela i svá pozitiva; měl čas navazovat kontakty i pochopit roli a fungování regionálního organizátora integrované dopravy. Tuto zkušenost zužitkoval o pár let později, když se stal manažerem v DPP. „Myslím, že jsem byl ve své době jeden z mála, kdo v Dopravním podniku vysvětloval význam a smysl ROPIDu i to, jaká má být ta správná dělba moci,” vysvětluje. Zejména poté, jak dodává, kdy se dopravním ředitelem DPP stal Ladislav Urbánek, tak to začalo takříkajíc padat na úrodnou půdu a mnoho příkopů se podařilo zasypat. „V roce 2003 bylo vnímání ROPIDu v DPP takové, že je to něco, co vzniklo paralelně vedle nás. Někteří zaměstnanci vyrostli na knihách Mikuláše Lacka, tehdejšího ředitele DPP, který jim ideově vštěpoval důležitost Dopravních podniků v Praze. Vůbec nechápali myšlenku prozápadního směru systému organizační autority a systému dopravců v celku integrované dopravy,” říká.
„Na Dědině jsme vestavovali trať do hotového města“
Jan Šurovský nicméně zanechal v ROPIDu důležitou stopu ještě před tím, než do něj vstoupil v roce 2001. Jeho jménem byly podepsány mapy dopravní sítě, které ROPID používal řadu let a čerpá z nich dodnes. „Mapy jsem kreslil zhruba od čtyř let, měl jsem to neuvěřitelně v oku. Za dvě minuty jsem byl schopen vytvořit celou tramvajovou mapu,” vzpomíná současný technický ředitel DPP, který ji tehdy musel kreslit po paměti, protože v Československu mapy téměř nevycházely. Po revoluci pro něj představovala tato dovednost způsob, jak si přivydělat své první peníze. To už vytvářel mapy pomocí moderního počítače, který vlastnil jeho otec podnikající s kolegy v oblasti radioamatérského sportu. Nejprve se “zaučoval” na menších městech jako Ústí nad Labem či Litvínov a v roce 1991 nakreslil i mapu tramvajové sítě v Praze a nabídl ji Dopravnímu podniku. Ten si od tehdy sedmnáctiletého mladíka vyžádal ještě dokreslení sítě autobusů a poté od něj hotovou mapu převzal. A od DPP ji poté převzal i ROPID, který její kopie používal například pro informování cestujících o změnách v dopravě. K autorství se nicméně Jan Šurovský musel přihlásit. „Tantiémy jsem z toho nedostával, ale alespoň jsem měl dobrý pocit, že jsem to nedělal zbytečně,” dodává.
Dnes už Jan Šurovský mapy netvoří, ani neaktualizuje ty původní, jak to dělal ještě několik let po jejich vzniku. Jako technický ředitel povrchového provozu má v DPP na starosti reálnou přípravu a výstavbu nové infrastruktury, a to nejen tramvajových tratí, ale i nových trolejbusových tratí, které v Praze zažívají překvapivou renesanci. Letošní rok byl ve znamení otevření tří nových úseků tramvajových tratí: do Libuše, Slivence a na Dědinu. Zvláště z té poslední jmenované má Jan Šurovský velkou radost. „Je to rozhodně nejnáročnější projekt, který Dopravní podnik na poli nových tramvajových tratí dělal, dokonce bych řekl, že náročnější než trať na Barrandov se dvěma mosty a dvěma tunely. Na Dědině jsme vestavovali trať do hotového města, mezi vzrostlé stromy apod. Věřím ale, že pro místní bude tramvaj velkým přínosem, protože jim umožní cestovat snáz do lokalit, kam se dřív dostali jen s přestupem,” říká. Příští novou tratí by měla být již zmíněná trať v horní části Václavského náměstí, která propojí Vinohradskou s Jindřišskou a Vodičkovou ulicí a očekává se, že bude výrazným odlehčením pro přetížené tratě v centru. A ani tím tramvajový boom v Praze neskončí, následovat bude již rozestavěný Dvorecký most. „Dvorecký most nestaví DPP, ale investiční odbor Magistrátu. Po jeho dokončemí propojí tramvajovou trať do Braníka a Modřan s tratí z Anděla na Barrandov. V budoucnu by se měl stát součástí jižní části tzv. tramvajového okruhu, navázat by na něj měla trať Jeremenkovou ulicí na Budějovickou a dále Vyskočilovou a Pekárenskou do Michle,” upřesňuje technický ředitel DPP.
Také v případě budování trolejbusové infrastruktury může být Jan Šurovský spokojený. Elektřinou poháněné vozy by měly jezdit už brzy rovnou na několika linkách. S výjimkou trolejbusu na letiště, kde budou namísto osmnáctimetrových vozů jezdit tříčlánkové vozy o délce 24 metrů, ale nedojde k navýšení kapacity. Trolejbus na letiště je spolu s tramvají na Dědinu projekt, na který je Jan Šurovský za svůj tým v DPP nejvíce pyšný. „Jsou to projekty, které jsme měli ve své režii od začátku do konce, tj. od navržení, přes získání podpory, po realizaci. Narozdíl například od tramvajového spojení k hlavnímu nádraží, kde jsme rozsahem relativně méně významní mezi všemi dalšími účastníky záměru,” říká.
O Janu Šurovském se ví, že si udržuje vztah s veřejnou dopravou i přímo v provozu. Letos je to už 30 let od chvíle, kdy si udělal řidičské oprávnění na tramvaj. Od té doby jezdí pravidelně, s výjimkou civilky v ROPIDu. „V roce 2005 jsem byl vedoucím vozovny Vokovice, a tam jsem poznal, že brigádník, který nemá čas, když je potřeba, tak je brigádník k ničemu. Podle toho se snažím fungovat,” říká technický ředitel DPP, kterému jeho volný čas umožňuje sedat si za řídící pult zejména v pátky odpoledne či o víkendech. Linky záměrně střídá. „Chci být tam, kde se něco děje nebo tam, kde se něco změnilo. Vybírám si akce typu náhradní doprava za metro, abych si udělal obrázek o tom, jak to zvládáme, co se povedlo nebo co příště zlepšit. A pak mě samozřejmě lákají nové tratě. Jeden čas jsem jezdil hodně do Libuše, teď si užívám jízdy do Slivence a na Dědinu,” dodává.
Čitelná Praha: Rekapitulace roku 2023 a letošní plány
Projekt nového systému pražské navigace Čitelná Praha se v roce 2023 překlenul do klíčové etapy. V rámci takzvané „fáze pilotování“ jsme testovali jednotlivé prvky navigačního a orientačního systému jak v rovině nového přístupu k zobrazování informací a jejich grafického zpracování, tak na úrovni materiálového řešení, tvarosloví, rozmístění nebo odolnosti samotných nosičů. Ve středu zájmu fáze pilotování jsou uživatelé, tedy cestující, se kterými jsme realizovali několik odborných výzkumů. V roce 2024 budeme v našich aktivitách pokračovat. Pracovní tým designérů, zástupců jednotlivých městských organizací i výzkumníků nadále intenzivně připravuje realizaci dalších pilotních projektů, výzkumů s cestujícími i podkladů pro transparentní a aktuální prezentaci tohoto komplexního projektu široké i odborné veřejnosti.
„Chceme Prahu, která bude pro návštěvníky i pro svoje obyvatele jednoduše přehledná. Dobrá orientace usnadňuje pohyb, a tedy i život lidí v metropoli. Proto také letos budeme pokračovat s umisťováním prvků systému navigace Čitelná Praha na celé řadě pražských zastávek, jako je například nová zastávka vlaků Rajská zahrada, celý přestupní uzel Palmovka, nebo stanice metra Chodov,“ uvedl náměstek pražského primátora pro dopravu Zdeněk Hřib.
Rekapitulace roku 2023
K „laboratoři projektu“ ve stanici metra Palmovka na žluté lince B se během roku přidaly dvě další pilotní lokace podzemní dráhy, na kterých ověřujeme vznikající systém. Do nové grafiky se v rámci rekonstrukce převlékla zelená stanice linky A Jiřího z Poděbrad, kde byl poprvé otestován také zcela nový prvek navigace na nástupišti, tzv. vertikální teploměr. Pilotní stanicí červené linky C je Chodov, kde plánujeme k již realizovaným prvkům na nástupišti doplnit v první části letošního roku testovaný systém i na nosiče ve vestibulu a u vstupů do metra. Na každé lince metra tedy systém testujeme v rámci jedné pilotní stanice. Do systému navigace k podzemní dopravě patří také zcela nový výrazný nadzemní nosič zdálky upozorňující na přítomnost stanice metra. Jedná se o takzvaný totem, jehož první prototypy testujeme na Palackého náměstí a u nového nádraží Rajská zahrada.
Ve fázi pilotování hrají zásadní roli uživatelé, se kterými celkovou funkčnost vznikajícího systému ověřujeme především prostřednictvím odborných výzkumů s širokou veřejností. V rámci pilotních projektů byl rozsáhlý průzkum realizován ve stanici metra Palmovka a na první lokaci s kompletní pěší navigací u nové Štvanické lávky. Naším cílem je dopracovat systém k inkluzivnímu řešení, které bude funkční pro všechny. Dílčí prvky proto průběžně konzultujeme také se zástupci SONS (Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých), se kterými jsme se před koncem roku setkali ve stanici Jiřího z Poděbrad.
„Právě na příkladu této stanice je patrné, jak pracujeme se zpětnou vazbou od cestujících. Na základě průzkumu na Palmovce jsme pro stanici Jiřího z Poděbrad upravili celou řadu prvků a podobně budeme postupovat i u proběhlého průzkumu u prvků pěší navigace. Podle připravovaného průzkumu na Jiřího z Poděbrad a ve vozech metra následně doladíme jednotlivé prvky do finální podoby, abychom mohli začít systematicky přeznačovat celou Prahu. Každý, kdo má zájem se s námi podělit o zpětnou vazbu nebo se zapojit do průzkumu, najde příslušné formuláře na stránkách Čitelné Prahy,“ doplnil Zdeněk Hřib.
Nové navigační prvky byly nainstalovány také na lávce nad novou železniční zastávkou Rajská zahrada. Nová grafika schémat metra se začala testovat také ve vybraných vozech metra a grafikou Čitelné Prahy jsou opatřena i nová zastřešení vstupů do metra u Masarykova nádraží. Na dalších zastávkách povrchové dopravy i ve stanicích metra či železnice jsme implementovali nové digitální displeje zobrazující nejbližší odjezdy spojů veřejné dopravy.
Důležitou součástí nového pražského wayfindingu jsou také elektronické informace o provozu, ať už pro různé digitální tabule ve stanicích nebo vozidlech, tak i třeba v mobilních aplikacích nebo vyhledávačích spojení. V roce 2023 zahájil operátor ICT práce na vzniku Datové základny, která bude klíčová pro dlouhodobé fungování nového systému. Došlo také k dílčímu vylepšení jednotlivých funkcí mobilní aplikace PID Lítačka a intenzivně se připravoval nový intermodální vyhledávač tras, který mnohem lépe propojí jednotlivé druhy mobility zejména v Praze a stane se hlavním digitálním nástrojem Čitelné Prahy.
Plány pro rok 2024
V roce 2024 budeme pokračovat v pilotování dalších nových prvků navigačního systému jak v metru a na zastávkách povrchové dopravy či na železnici, tak i v rámci pěší navigace.
V metru bude dokončena instalace nové grafiky ve stanici Chodov a novou grafiku dostane i druhá polovina stanice Palmovka. Tam otestujeme i fyzické nosiče s novým řešením nasvícení informací. Totemy zdálky upozorňující na přítomnost stanice metra nebo vlakového nádraží postupně instalujeme i na dalších místech, hned počátkem roku na Malostranské nebo u nádraží Eden. Vyzkoušíme i výraznější označení různých typů vstupů do stanic metra.
Na zastávkách povrchové dopravy budeme v rámci nových vitrín v přístřešcích testovat revidovanou podobu map a schémat či dalších informačních materiálů včetně výlukových informací a informací na zastávkových označnících. Otestujeme také další prototypy nových zastávkových označníků, osazení digitálními odjezdovými panely plánujeme i pro další tramvajové a autobusové zastávky.
Pilotní vlakovou stanicí pro testování doplňkových prvků Čitelné Prahy k celostátnímu systému Správy železnic bude Praha-Dolní Počernice a ve spolupráci se Středočeským krajem plánujeme testovat také novou podobu informací i nové navigace ve středočeském nádraží Úvaly. Nové navigační tabule budou doplněny i na dokončované druhé části lávky od nového nádraží Rajská zahrada k metru, kvalitnější navigaci na jednotlivá nástupiště získají také autobusové terminály Černý Most nebo Roztyly.
Další prvky pěší navigace se objeví v „laboratoři“ Čitelné Prahy na Palmovce, na dalších místech Prahy 7 či v Běchovicích. Ucelený systém postupně nahradí stávající místní značení v různých typech městského území.
Pokračovat budeme také s uživatelskými výzkumy. V prvním čtvrtletí 2024 proběhnou ve stanici metra Jiřího z Poděbrad a ve vozech metra, další průzkumy se zaměří na novou podobu informací na zastávkách povrchové dopravy či ve vozidlech tramvají a autobusů, kde připravujeme novou grafiku i nové funkce pro informační obrazovky. Do vývoje nového pražského navigačního systému se může zapojit úplně každý, kdo má chuť pomoci nám na cestě k Čitelné Praze. Podněty, výtky i pochvaly nám cestující mohou jednoduše předat prostřednictvím online dotazníku, který najdou pod tímto odkazem: zpětnovazební dotazník. Pro vás, kteří máte chuť a prostor stát se respondentem či respondentkou třeba právě v připravovaném výzkumu s širokou veřejností na Jiřího z Poděbrad, je připraven náborový dotazník, který najdete pod tímto odkazem: přihlášení do výzkumné databáze.
Počátkem roku bude také spuštěn nový intermodální plánovač tras v rámci mobilní aplikace PID Lítačka a následně ji čekají další vylepšení například v podobě implementace oblíbené mapy spojů PID.
Během roku 2024 plánujeme u otestovaných prvků postupně přecházet do implementační fáze pro celé území Prahy i s přesahy do Středočeského kraje v rámci PID. Nejdříve ale bude nutné dokončit potřebné uživatelské průzkumy a doladit finální podobu jednotlivých fyzických prvků i grafiky. Současně s tím budou vznikat jednotlivé manuály i metodická pravidla včetně přípravy datové základny a určení jednotlivých kompetencí pro celoměstskou implementaci a rutinní provoz nového jednotného systému.
Vše o projektu Čitelná Praha naleznete zde.
Nejdůležitější události PID za rok 2023 a výhled do roku 2024
Rok 2023 se nesl v duchu dalšího rozvoje integrace dopravy ve Středočeském kraji a nové kolejové infrastruktury v Praze. Do systému PID se zapojila příbramská MHD a autobusová linka PID dojela až do Karlových Varů. V Praze byly otevřeny hned tři nové tramvajové tratě, jedno nové a dvě zrekonstruovaná vlaková nádraží. Cestující se dočkali dalších vylepšení v informovanosti i pohodlí díky novým vozidlům i zastávkám. Organizátor dopravy ROPID oslavil 30 let své existence. Rok 2024 by měl být co do změn jízdních řádů klidnější. V jeho závěru vyjedou na autobusové linky ve Středočeském kraji nově vysoutěžení dopravci. Cestující na železnici se mohou těšit na nové elektrické i motorové vlaky včetně nové městské vlakové linky S61. Naplno se rozjedou nové trolejbusy na lince 58 i na letiště Václava Havla v podobě nové linky 59. Další vylepšení a novinky se odehrají v rámci informování cestujících, ať už díky nové verzi mobilní aplikace PID Lítačka, novým odjezdovým panelům na zastávkách nebo dalšími navigačními prvky Čitelné Prahy.
Provoz a infrastruktura
Po téměř roční rekonstrukci byla v listopadu znovu otevřena stanice metra Jiřího z Poděbrad. Pražská tramvajová síť byla rozšířena o 3 nové úseky (Sídliště Modřany – Libuš, Holyně – Slivenec a Divoká Šárka – Dědina). Linkové vedení tramvají doznalo kromě prodloužení linek do nových úseků úprav v oblasti Prahy 9, kde byly prohozeny konečné zastávky linek 6 a 14. Do trvalého trasování se vrátily také linky 7 a 19. Současně s dodávkami nových vozidel byl rozšířen provoz první trolejbusové linky 58. K větším úpravám autobusových linek v Praze došlo v souvislosti s otevřením nových tramvajových tratí, zejména v rámci nové trati do Libuše. Přímé spojení Velké Chuchle a Barrandova zajistila nová autobusová linka 104. Noční doprava byla rozšířena prodloužením autobusové linky 904 ze Stodůlek do Řep.
Ve Středočeském kraji došlo k nejvýraznějším změnám v prosinci na Rakovnicku v rámci projektu Čtyřmezí, který propojuje dopravní systémy 4 sousedních krajů. Autobusová linka PID v rámci toho dojela až do Karlových Varů. Rovněž v prosinci se do systému PID zapojila také MHD v Příbrami. Pokračovalo rozšiřování počtu zastávek na znamení na území vybraných středočeských měst (Benešov, Čáslav, Kralupy nad Vltavou, Kutná Hora, Lysá nad Labem, Milovice, Slaný, Vlašim, Votice) i celého okresu Benešov. V průběhu roku vznikly nové příměstské autobusové linky do Litoměřic (413), Zdib (411), Jinočan (418), Tuchoměřic (414) nebo z Klánovic do Brandýsa nad Labem (418). Pro zlepšení místní obsluhy byly také zavedeny nové regionální linky 672 z Hlásné Třebaně do Všenor a 856 z Kralup nad Vltavou do Zákolan. Naopak zrušeny byly linky 774 ve Zdibech a 862 v Berouně. Větší reorganizací prošly také regionální autobusové linky na Mělnicku, Kostelecku a Mladoboleslavsku v souvislosti se změnou rozsahu železniční dopravy, a také v rámci města Kutná Hora.
Na železnici byla v prosinci zprovozněna nová zastávka Praha-Rajská zahrada. Správa železnic dokončila modernizaci pražských stanic Vysočany a Radotín. V rámci zahájení modernizace Smíchovského nádraží byla snesena lávka pro pěší a zrušena vlaková zastávka Praha-Smíchov severní nástupiště. Pro zlepšení přístupnosti okolí nádraží byla zavedena autobusová linka 232. Ve Středočeském kraji byl posílen a obnoven provoz na některých regionálních tratích na Rakovnicku, platnost tarifu PID byla rozšířena až do Žatce. Naopak na lince S33 Mělník – Mladá Boleslav je nově provoz zachován pouze o víkendech.
Díky otevření nové Štvanické lávky byl v létě ukončen provoz přívozu P7 (HolKa) mezi Holešovicemi a Karlínem. Následně byl trvale zřízen sezonní přívoz P4 (Dostihová – Belárie), který byl zkušebně zaveden již v roce 2022 v rámci rekonstrukce Barrandovského mostu.
Ve spolupráci s TSK hl. m. Prahy významně pokročil ROPID v revitalizaci dopravního terminálu Černý Most včetně instalace digitálních odjezdových panelů. Odjezdové panely pořízené ROPIDem byly instalovány také na dalších významných autobusových zastávkách v Praze. On-line informace poskytují také všechny tramvajové zastávky na nových tratích.
Vozový park dopravců PID
V tramvajové dopravě pokračoval Dopravní podnik hl. m. Prahy v modernizaci obousměrných kloubových tramvají KT8D5.RN2P, a to včetně nově zařazených tramvají původem z Maďarska, a zprovozněna byla první desítka nově dodaných částečně nízkopodlažních tramvají T3R.PLF, které umožní bezbariérově zpřístupnit i noční linky. Na železnici začala v rámci dopravce České dráhy obnova motorové trakce novými nízkopodlažními jednotkami RegioFox na linkách S6 a S75. V rámci boje proti nelegálnímu graffiti a vandalismu byly první patrové jednotky CityElefant opatřeny antigraffiti polepem v barvách PID. U autobusových dopravců pokračovala průběžná obnova vozových parků různými typy vozidel. Nově vysoutěžení dopravci pro období od prosince 2024 na linkách ve Středočeském kraji se začali připravovat na nové desetileté kontrakty již v roce 2023 úpravou stávajících autobusů i nákupem zvýšeného množství nových vozidel. Zhruba šedesátku nových autobusů pořídil dopravce ČSAD Střední Čechy včetně většího množství kloubových vozů MAN. O něco nižší počet nových autobusů pořídili dopravci ze skupiny ARRIVA (převážně standardní autobusy Iveco Crossway LE Line). Přes 40 nových vozidel pořídili dopravci ze skupiny ICOM v podobě standardních autobusů Setra a čtvrtá příčka u soukromých dopravců patří dopravci OAD Kolín z 25 vozy SOR ICN 12. Ve flotile pražského Dopravního podniku se mohli cestující poprvé svézt kloubovými autobusy Iveco Streetway nebo midibusy SOR ICN 9,5. Přibyly také velkokapacitní autobusy Iveco Crossway LE City 14,5M s úpravou pro letištní linky. Zatím ve zkušebním provozu svezli cestující také první dvoučlánkové trolejbusy SOR TNS 18 nebo tříčlánkový trolejbus Škoda 38Tr s karoserií Solaris.
Čitelná Praha
Projekt Čitelná Praha, neboli jednotný informační a navigační systém hl. m. Prahy, pokračoval pilotováním jednotlivých prvků, a to jak nové grafiky, tak i nových nosičů informací. Realizovány byly uživatelské průzkumy ve stanici metra Palmovka a u nových prvků pěší navigace u Štvanické lávky. Na Palackého náměstí se objevil první totem, zdálky upozorňující na přítomnost stanice metra. Nové navigační prvky byly nainstalovány také na lávce nad novou železniční zastávkou Rajská zahrada a do nové grafiky se proměnily stanice metra Jiřího z Poděbrad a Chodov. Nová grafika schémat metra se začala testovat také ve vybraných vozech metra.
Komunikace a akce pro veřejnost V závěru roku byla spuštěna nová podoba webových stránek www.pid.cz s inovovaným vzhledem i novými funkcemi včetně vylepšeného vyhledávače spojení a portálu jízdních řádů. Vylepšený vyhledávač získala také mobilní aplikace PID Lítačka. Ve Středočeském kraji zprovoznila organizace IDSK již druhé infocentrum PID, a to v Kutné Hoře.
V roce 2023 oslavila organizace ROPID již 30 let své existence. Toto významné jubileum doprovázela celá řada akcí pro širokou i odbornou veřejnost a v rámci oslav jsme představili také propagační kampaň Můj čas, která kromě vizuálů znázorňujících hlavní výhody veřejné dopravy přináší do ulic akce ke zpříjemnění každodenního cestování. Na podzim se konala na Palackého náměstí akce Zasněná zastávka, před Vánoci jsme měli Vánoční zastávku na Strossmayerově náměstí. V průběhu roku se konala také celá řada akcí pro veřejnost jako Trolejbusovo-autobusový den v Letňanech, Železniční den ve Vršovicích, den dětí v Braníku nebo Středočeský regionální den PID v Kutné Hoře. Provoz dětského výletního vlaku Cyklohráček byl během letních prázdnin v rámci tzv. Letních výletů do Středočeského kraje oproti roku 2022 zdvojnásoben.
Cestující se mohli setkat s pokračováním oblíbených osvětových videospotů PIDikrůček s Janem Vondráčkem v hlavní roli, který se stal novým hlasem Pražské integrované dopravy pro tramvaje a autobusy. Jeho hlas vystřídal v průběhu roku 2023 Dagmar Hazdrovou v tramvajích i autobusech pražského Dopravního podniku.
Ekonomika, smluvní zajištění a tarif
Ve Středočeském kraji došlo od dubna k úpravám cen jízdného, zejména u krátkodobých jízdenek pro jednotlivou jízdu. U některých jízdenek byla zkrácena jejich časová platnost, naopak byla zastropována cena vícepásmových jednotlivých jízdenek i předplatních kuponů. Zavedeny byly 10měsíční kupony a také přenosné kupony pro firmy. V rámci integrace Čtyřmezí byl systém PID rozšířen o 13. tarifní pásmo.
Úspěšně byli vysoutěženi provozovatelé autobusových linek v celém Středočeském kraji od prosince 2024 na dalších 10 let. Organizace IDSK zahájila činnost vlastní přepravní kontroly pro posílení tarifní kázně ve Středočeském kraji.
Výhled do roku 2024
V roce 2024 neočekáváme žádné zásadnější změny v provozu MHD i na příměstských a regionálních linkách PID. Přelomový pro Středočeský kraj bude prosinec 2024, kdy začnou platit nové smlouvy s autobusovými dopravci, a v mnoha oblastech dojde ke změně provozovatele jednotlivých linek. Současně s tím ale očekáváme výrazné zvýšení kvality poskytovaných služeb, ať už díky nákupu nových vozidel nebo zahájením platnosti nových jízdních řádů, mnohde i s navýšením kapacity. Připravuje se další rozšiřování a sjednocování charakterů autobusových zastávek, které budou nově na znamení. Chystá se také další propojování PID s dopravními systémy sousedních krajů.
Od prosince 2024 vyjede nově vysoutěžený dopravce s novými elektrickými jednotkami na městskou vlakovou linku S49 i na novou linku S61 z Vršovic do Běchovic. Nové jednopodlažní elektrické jednotky začnou jezdit také na vlakové lince S4 do Kralup nad Vltavou nebo na spěšných vlacích do Kutné Hory. V průběhu roku bude postupně celá linka S6 zajištěna novými motorovými jednotkami RegioFox. Na první trolejbusové lince 58 bude po dodání nových vozidel zaveden plnohodnotný provoz, který nahradí autobusovou linku 140. Na jaře bude zahájen provoz na druhé trolejbusové lince 59 z Nádraží Veleslavín na Letiště s novými tříčlánkovými trolejbusy. V plánu je také zapojení některých dalších nákupních autobusových linek v Praze do systému PID.
Po novém roce spustíme se spolupráci s Operátorem ICT novou vylepšenou verzi mobilní aplikace PID Lítačka s novým multimodálním plánovačem tras. Následně do PID Lítačky začleníme i mapu spojů. Dále bude probíhat osazování digitálních odjezdových panelů na významné tramvajové i autobusové zastávky v Praze. V rámci správy autobusových terminálů chystáme nový zastávkový mobiliář na Roztyly a pokračování drobných vylepšení na Černém Mostě včetně záměru obohatit a zkulturnit zdejší prostor o umělecké instalace.
V rámci projektu Čitelná Praha budeme pilotovat další nové prvky navigačního systému jak v metru a na zastávkách povrchové dopravy (Palmovka) či železnice (Praha-Dolní Počernice), tak i prvky pro pěší navigaci (Praha 7, Palmovka, Běchovice). Testovat budeme také novou podobu map a schémat či dalších informačních materiálů, novou grafiku a funkce informací na obrazovkách ve vozidlech i další prototypy nového pražského zastávkového označníku. Ve Středočeském kraji se naplno rozběhne obnova stávajících a doplnění nových zastávkových označníků. Pokračovat budeme také v certifikaci zařízení pro automatické sčítání cestujících ve vozidlech nebo v přípravě nových standardů kvality pro metro či tramvaje. Praha společně se Středočeským krajem vyhlásí soutěže na provoz vlaků PID od roku 2029 a připravovat se budou také nové smlouvy s dopravci formou přímého zadání.
V létě rozšíříme služby mikrobusů na objednání (Bezba doprava) o další vozidla i asistenty přepravy. Tato rozšířená služba nahradí již nevyužívanou speciální linku H1 pro tělesně postižené. Zlepšení bezbariérovosti také očekáváme na jaře zprovozněním nového výtahu ve stanici metra Jiřího z Poděbrad.
Trvalé změny PID v lednu 2024
Od ledna 2024 dojde k několika drobným změnám v provozu autobusových linek PID v Praze i ve Středočeském kraji. Nejvýznamnější změnou je zavedení nové městské autobusové linky 214 Bílá Hora – Sobín a současné zkrácení linky 164 o úsek Sídliště Řepy – Sobín. Dále bude pro posílení obsluhy oblasti Brumlovky a pro zlepšení spojení k IKEMu přetrasována linka 193 mezi Budějovickou a Nemocnicí Krč přes Brumlovku a Kačerov.
Většina změn bude realizována k 3. 1. 2024, jiné termíny jsou uvedeny u konkrétních linek nebo zastávek.
Změny jednotlivých linek
164 Linka je celotýdenně zkrácena o úsek Sídliště Řepy – Sobín (nahrazena novou linkou 214).
193 Pro posílení spojení do oblasti Brumlovky a pro sjednocení nástupu ve směru IKEM je linka v úseku Na Strži – U Labutě nově vedena přes Budějovickou, Brumlovku a Kačerov a již nejede přes Polikliniku Budějovická a Lísek.
208 Úprava večerních spojů celotýdenně v souvislosti s optimalizací spojení do OC Štěrboholy.
214 Nová autobusová linka v trase Bílá Hora – Selských baterií – Radnice Řepy – Bazovského – Sídliště Řepy – Halenkovská – Sobín (v provozu celotýdenně cca od 6:00 do 22:00).
224 Linka je prodloužena o zastávku Sídliště Černý Most, zřízena druhá zastávka Bryksova. Ve směru Ve Žlíbku již linka nezajíždí do terminálu Černý Most, ale nově zastavuje pouze jednou v zastávce linky 912 v Chlumecké ulici.
228 Zrušeny 2 páry vložených večerních spojů celotýdenně v trase Poliklinika Malešice – OC Štěrboholy.
279 Nová školní linka v trase Sobín – Halenkovská – Sídliště Řepy (v provozu 1 spoj ráno směr Sídliště Řepy).
354 Většina spojů v pracovní dny nově nejede přes zastávku Jirny, DHL. Část spojů v pracovní dny je prodloužena do Nehvizd a část spojů v trase Černý Most – Jirny, DHL je zrušena. Naopak vybrané spoje o víkendu nově zajíždějí do zastávky Jirny, DHL (od 1. 1.).
370 1 spoj v pracovní dny ráno z Postřižína jede nově již z Veltrus.
411 Větší úpravy časových poloh spojů.
446 2 spoje v pracovní dny dopoledne ve směru Kytín jedou nově přes Chouzavou.
629 Část spojů zajíždí do nové zastávky Stehelčeves, obchodní centrum. Tyto spoje jsou v úseku Stehelčeves, ObÚ – Kladno, kolonie vedeny nově přes zastávky Buštěhrad, u školy a Kladno, Dvorská (od 15. 1.).
637 Večerní spoje jedou nově obousměrně také přes Halouny a ve směru Řevnice nejedou přes Zadní Třebaň.
663 Nový spoj v pracovní dny ráno z Odoleny Vody do Kralup.
Změny zastávek
Králův Dvůr, Zahořany, Pod Hájem nová zastávka pro linku 637 také ve směru Kublov (na znamení)
Milín, Kamenná nová zastávka pro vybrané spoje linky 511 (stálá)
Stehelčeves, obchodní centrum nová zastávka pro vybrané spoje linky 629 (stálá) (od 15. 1.)
Václava Špačka nová obousměrná zastávka pro linky 209, 221, 222 (dosud byla tato zastávka zřízena jen dočasně)
Veltrusy, hřiště nový název pro zastávku Veltrusy, STS
Provoz pražské MHD v lednu a únoru 2024
Na vánoční a novoroční provoz naváže od 3. ledna 2024 do 18. února 2024 mírně omezený provoz MHD v Praze s ohledem na každoročně sníženou poptávku začátkem roku. Provoz linek metra, tramvají a většiny městských autobusů bude organizován podle poloprázdninových jízdních řádů, tedy v obdobném rozsahu jako v prvních měsících roku 2023.
Vyhodnocení (3. čtvrtletí 2023)
Vyhodnocení standardů kvality se provádí každé čtvrtletí. Zveřejněny jsou konkrétní hodnoty plnění za jednotlivé druhy dopravy i dopravce Jednotlivé čtvrtletní výsledky se sdružují do ročních vyhodnocení a vytváří se tak souvislá vývojová řada, kde si může každý cestující ověřit celkový vývoj kvality poskytovaných služeb.
AUTOBUSY
V rámci pravidelného měření a vyhodnocování úrovně kvality jednotlivých autobusových dopravců PID proběhlo vyhodnocení plnění Standardů kvality PID za 3. čtvrtletí 2023. Hodnotí se celkem 21 indikátorů napříč všemi 33 dopravci, a to jak v rámci Prahy, tak Středočeského kraje, a to i u dopravců sousedních krajů, kteří zajišťují výkony na území systému PID. Mezi sledovanými indikátory jsou plnění grafikonu, přesnost provozu, bezbariérovost, informování ve vozidlech a na zastávkách, stáří vozového parku nebo čistota vozidel a teplotní komfort. Sleduje se také ústrojová kázeň řidičů a míra dodržování jejich povinností.
Všechny požadované indikátory splnili 4 dopravci (ARRIVA STŘEDNÍ ČECHY, Dopravní podnik hl. m. Prahy, LEXTRANS BUS a Martin UHER), velmi kvalitní výkon podalo i dalších 6 dopravců s jediným nesplněným indikátorem.
Nejlépe plněnými indikátory jsou „Tepelná pohoda“ (splnili všichni dopravci) a také „Čistota vozidel“ (nesplnili pouze 2 dopravci). Naopak nejhůře je i nadále plněný indikátor „Informování ve vozidlech“, který sice splnilo jen 16 dopravců, 2 dopravci ale nově tento indikátor splnili. Druhým nejčastěji neplněným indikátorem zůstává „Ústrojová kázeň“, kde mají negativní vliv na plnění především vysoké teploty (nesplnilo 11 dopravců). K výraznému zlepšení došlu o indikátoru „Plnění grafikonu“, který nově splnili 4 dopravci (celkem splnilo 29 z 33 dopravců). Mírné zlepšení jsme zaznamenali také u indikátorů „Dodržení kapacity vozidla“ a „Garance bezbariérových spojů.“ K mírnému zhoršení počtu vyhovujících dopravců došlo naopak u „Přesnosti provozu,“ neboli předjetí oproti jízdnímu řádu, a „Bezbariérovosti vozidel.“
Standardy kvality PID jsou měřeny kontinuálně automaticky ze sledovacího systému MPVnet, díky kterému máme informace o aktuální poloze vozidel, nebo manuálně pomocí sběru dat metodou fiktivních zákazníků či měřením pracovníky kontroly, kteří kontrolují v předem definovaných počtech vozidla jednotlivých dopravců a sledují všechny měřené aspekty (například chování řidičů, čistotu vozidel nebo informace pro cestující).
Podrobné výsledky plnění jednotlivých standardů za jednotlivé dopravce jsou uvedeny v tabulce (viz níže).
METRO, TRAMVAJE, VLAKY
Viz přiložené tabulky (viz níže).
Čitelná Praha už i na Chodově
Po Palmovce a Jiřím z Poděbrad oblékáme do nového informačního kabátu také stanici metra Chodov. Aktuálně je hotové nástupiště, další nosiče v prostoru vestibulu a jednotlivých východů na povrch by měly být hotové po Novém roce. Proč novou grafiku zkoušíme hned na třech stanicích zároveň? Každá z testovaných stanic má svá specifika a každá je na jiné lince metra. Vyzkoušíme si tak umístění nové grafiky v kombinaci se všemi třemi barvami linek metra a také v různém uspořádání nástupišť i jednotlivých východů.
Tím to ale nekončí – počátkem roku 2024 se vrátíme na Palmovku, kde chceme otestovat úplně nové nosiče s mnohem lepším osvětlením. Palmovka je také změněná jen z poloviny, tu druhou ještě doplníme. Velký dík patří kolegům z Dopravního podniku hlavního města Prahy, kteří jednotlivé prvky v metru vyrábějí a umisťují.
V prvních měsících příštího roku nás také čeká uživatelský výzkum ve stanici Jiřího z Poděbrad. Pokud se do něj chcete přihlásit, neváhejte a klikněte sem.
Provoz PID během vánočních a novoročních svátků
Během letošních vánočních a novoročních svátků a prázdnin bude tradičně upraven provoz Pražské integrované dopravy. Na Štědrý den bude Pražská integrovaná doprava jezdit podle sobotních jízdních řádů s ukončením denního provozu tramvají a autobusů cca v 18:00. Metro pojede až do půlnoci, večer ale v prodloužených intervalech. Od 25. do 26. prosince 2023 a 1. ledna 2024 bude PID v provozu podle nedělních jízdních řádů. O pracovních dnech, tj. 27.–29. prosince 2023 a 2. ledna 2024, bude jezdit PID podle prázdninových jízdních řádů. Na Silvestra bude PID jezdit podle nedělních jízdních řádů s úpravou provozu ve večerním období a s prodlouženým provozem metra.
Provoz PID v sobotu 23. prosince 2023
Provoz PID podle sobotních jízdních řádů s předvánočním posílením (posílené metro večer, kloubové vozy na lince 207, posílené linky 23, 395, AE).
Provoz PID na Štědrý den v neděli 24. prosince 2023
Pražská integrovaná doprava bude letos na Štědrý den jezdit podle sobotních jízdních řádů. Metro pojede podle sobotních jízdních řádů cca do 18:00, poté pojede v intervalu 20 minut až cca do půlnoci. Denní provoz tramvají, autobusů i přívozů bude ukončen cca v 18:00. Lanová dráha na Petřín pojede cca do 17:00. Letištní linka 119 pojede do ukončení provozu metra. Podle zvláštních jízdních řádů pojedou také autobusové linky primárně obsluhující obchodní centra. Studentské linky 143 a 187 nebudou v provozu po celý den.
Noční spoje vyjedou cca v 18:00 a budou v provozu do druhého dne cca 7:00. V době provozu metra bude linka 904 zajíždět ke stanici metra Zličín, linka 908 bude zajíždět ke stanici metra Skalka, linky 911 a 916 ke stanici metra Letňany a linka 911 ke stanici metra Roztyly. Linka 953 bude prodloužena ke stanicím metra Rajská zahrada a Černý Most. Vybrané noční příměstské linky pojedou podle zvláštních jízdních řádů.
Provoz vlaků bude ukončen mezi 18:00 a 20:00 s tím, že cca do 22:00 bude zachován provoz na vybraných páteřních linkách S. Zrušen bude také půlnoční rozjezd vlaků z Prahy.
Příměstské autobusové linky pojedou podle sobotních jízdních řádů a jejich večerní provoz bude upraven příslušnými časovými poznámkami v jízdních řádech.
Provoz PID v období 25.–26. prosince 2023
Po oba vánoční svátky pojedou linky PID podle nedělních (metro a autobusy podle nedělních prázdninových) jízdních řádů. Pouze 25. 12. 2023 bude denní provoz tramvají, městských i vybraných příměstských autobusů zahájen cca od 7:00 s výjimkou linky 119, která vyjede již se zahájením provozu metra. V době provozu metra budou vybrané noční linky opět zajíždět k vybraným stanicím metra stejně jako na Štědrý večer. Studentské linky 143, 187 a vložené spoje linky 177 na Volhu nebudou v provozu. Podle zvláštních jízdních řádů pojedou po oba dny také autobusové linky primárně obsluhující obchodní centra.
Provoz PID v období 27.–29. prosince 2023
Provoz MHD v Praze podle prázdninových jízdních řádů platných pro pracovní den. V tomto období nebudou v provozu tramvajové linky 4 a 21, linka 16 pojede jen v úseku Ústřední dílny DP – Kotlářka, nepojede studentská autobusová linka 187, vložené spoje linky 177 v trase Chodov – Volha a nepojedou ani školní linky a školní spoje příměstských linek. Na vybraných příměstských linkách budou platit prázdninové jízdní řády. Vlaky pojedou podle jízdních řádů pro běžný pracovní den s případnými drobnými omezeními u vybraných spojů.
Provoz PID v sobotu 30. prosince 2023
Provoz PID podle sobotních jízdních řádů. Studentské linky 143, 187 a vložené spoje linky 177 na Volhu nebudou v provozu.
Provoz PID na Silvestra v neděli 31. prosince 2023
Provoz MHD v Praze podle nedělních. Metro pojede podle nedělních jízdních řádů s prodlouženým provozem tak, aby poslední spoje projížděly centrem Prahy druhého dne v cca 2:00 až 2:10. Denní provoz tramvají a autobusů bude ukončen cca ve 22:00 s tím, že do druhého dne cca 2:30 zůstávají v provozu vybrané autobusové linky (102, 103, 106, 107, 109, 111, 112, 113, 118, 119, 120, 123, 125, 126, 129, 131, 134, 136, 137, 139, 141, 142, 145, 154, 159, 161, 162, 163, 174, 176, 177, 180, 190, 191, 193, 197, 199, 201, 207, 215, 221, 226, 227, 229 a 241; některé linky jen v části pravidelné trasy) podle zvláštních jízdních řádů. Podle zvláštních jízdních řádů pojedou také autobusové linky primárně obsluhující obchodní centra. Studentské linky 143, 187 nebudou v provozu po celý den, nepojedou ani vložené spoje linky 177 v trase Chodov – Volha.
Provoz nočních tramvají bude zahájen cca ve 22:00 v intervalu 15 minut na všech linkách do druhého dne cca 3:30, poté přejdou všechny linky na interval 20 minut a budou v provozu druhého dne cca do 7:00. Ruší se garantované přestupy.
Noční autobusové linky vyjedou druhého dne v cca 2:30 a budou v provozu druhého dne cca do 7:00. V době provozu metra bude linka 904 zajíždět ke stanici metra Zličín, linka 908 bude zajíždět ke stanici metra Skalka, linky 911 a 916 ke stanici metra Letňany a linka 911 ke stanici metra Roztyly. Linka 953 bude prodloužena ke stanicím metra Rajská zahrada a Černý Most. Vybrané noční příměstské linky pojedou podle zvláštních jízdních řádů. Ruší se garantované přestupy.
Provoz vlaků bude podle nedělních jízdních řádů a bude ukončen cca ve 20:00 s tím, že cca do 22:00 až 23:00 bude zachován provoz v intervalu 60 minut na všech linkách S (z/do Prahy), vyjma linky S49 (její provoz ukončen cca v 19:00). Zrušen bude také půlnoční rozjezd vlaků z Prahy.
Příměstské autobusové linky pojedou podle nedělních jízdních řádů a jejich večerní provoz bude upraven příslušnými časovými poznámkami v jízdních řádech.
Provoz PID v pondělí 1. ledna 2024
V tento den pojedou linky PID podle nedělních (metro a autobusy podle nedělních prázdninových) prázdninových jízdních řádů s tím, že denní provoz tramvají, městských i vybraných příměstských autobusů zahájen cca od 7:00 s výjimkou linky 119, která vyjede již se zahájením provozu metra. V době provozu metra budou vybrané noční linky opět zajíždět k vybraným stanicím metra stejně jako na Silvestra. Vložené spoje linky 177 na Volhu nebudou v provozu. Podle zvláštních jízdních řádů pojedou také autobusové linky primárně obsluhující obchodní centra. Vlaky pojedou podle nedělních jízdních řádů, linky S3 a S49 zahájí provoz až cca v 7:30
Provoz PID v úterý 2. ledna 2024
Provoz MHD v Praze bude podle prázdninových jízdních řádů platných pro pracovní den. Nebude v provozu tramvajová linka 21, linka 16 pojede jen v úseku Ústřední dílny DP – Kotlářka, nepojedou vložené spoje linky 177 v trase Chodov – Volha a nepojedou ani školní linky a školní spoje příměstských linek. Na vybraných příměstských linkách budou platit prázdninové jízdní řády. Vlaky pojedou podle jízdních řádů pro běžný pracovní den.
Provoz PID v lednu a únoru 2024
Na vánoční a novoroční provoz naváže od 3. ledna 2024 do 18. února 2024 mírně omezený provoz MHD s ohledem na každoročně sníženou poptávku začátkem roku. Provoz linek metra, tramvají a většiny městských autobusů bude organizován podle poloprázdninových jízdních řádů, tedy v obdobném rozsahu jako v prvních měsících roku 2023.
Vánoční zastávka na Strossmayerově náměstí se rozsvítí už ve středu 20. 12. 2023 od 10 do 18 hodin
Zveme všechny cestující ve středu 20. prosince 2023 na pražské Strossmayerovo náměstí, kde na ně bude čekat speciální vánoční zastávka Vánoční. Ve vánočně vyzdobené tramvajové zastávce si s námi budou moci užít vánoční atmosféru, napsat si přání dopravnímu Ježíškovi a rozbalit první letošní dárek. Na místě bude i náš stánek s milými kolegy a s čerstvými infomačními a propagačními materiály. Přímo na zastávce bude možnost napsat si přání Ježíškovi pro lepší dopravu v příštím roce nebo cokoli, co budou chtít cestující vzkázat ostatním. A za to najdou pod stromečkem malý dárek. Kromě dárků, brožur s aktuálními informacemi a zbrusu nové dopravní mapy Prahy budeme rozdávat také placky s obrázky vánoční flotily MHD.
