O speciální autobus pro vozíčkáře už není zájem. Nahradí ho 8 flexibilních mikrobusů na objednání
Praha pořídí 8 dalších mikrobusů na objednání, systém Bezba dopravy se tak rozšíří na 43 vozidel, která si lze objednat pro přepravu těžce zdravotně postižených lidí. S postupným zpřístupňováním běžné MHD je dnes zájem o speciální autobusovou linku H1 minimální a po většinu času jezdí tato linka, trpící velkými zpožděními vlivem silného provozu v centru, prázdná. Přibližně od léta 2024 ji nahradí mikrobusy Bezba dopravy s flexibilní trasou podle potřeb jednotlivých cestujících.
Systém Bezba dopravy, neboli speciálních vozidel na objednání pro přepravu těžce zdravotně postižených, funguje v dnešní podobě od roku 2022. O efektivní využití 35 speciálně upravených vozidel se stará dispečink, který přijímá jednotlivé objednávky a koordinuje provoz vozidel, která provozují společnosti Lutan a Vega Tour. Zájem o tuto službu neustále roste a i přes výrazně efektivnější nasazení vozidel zdaleka nestačí pokrýt všechny požadavky od klientů. „Díky našemu dispečinku i rozšíření flotily vozidel dokážeme každý den odvézt až 350 pasažérů, což je skoro o 50 % více, než s původními provozovateli. Denně však musíme odmítnout zhruba padesátku klientů s požadavkem na jednorázovou jízdu. Oproti původnímu plánu se navíc k této aktivitě připojil i Středočeský kraj a Bezba doprava tak obsluhuje i města a obce v těsném sousedství hlavního města,“ vysvětluje potřebu rozšíření služby ředitel ROPID Petr Tomčík.
„Praha udělala obrovský pokrok ve zpřístupňování MHD hendikepovaným. Pro určitou skupinu lidí je ale i tak obtížné klasickou veřejnou dopravu používat, proto tu pro ně máme speciální službu přepravy od domu k domu i včetně asistence. Rostoucí zájem ale nestačíme plně uspokojit, a proto nyní Rada hl. m. Prahy schválila potřebné navýšení počtu vozidel z 35 na 43 a také posílení počtu asistentů přepravy, kteří pomáhají při nástupu a výstupu u lidí s nejtěžším omezením. Denně tak budeme moci uspokojit až 80 dalších klientů,“ říká náměstek pražského primátora a radní pro oblast dopravy Zdeněk Hřib. Pro efektivnější řízení provozu bude také personálně posílen dispečink Bezba dopravy, který má na starosti organizace ROPID.„Dopravci mají dle smluv na pořízení a vybavení nových vozidel 6 měsíců, tedy reálné nasazení do provozu očekáváme během léta 2024,“ upřesňuje Petr Tomčík.
Speciální autobusová linka H1, která slouží pro osoby se zdravotním hendikepem v různých obměnách už přes 30 let, s postupujícím zpřístupňováním metra, tramvají i autobusů pro tělesně postižené, ztratila svůj původní význam a v současné době je většina spojů, které zajišťuje speciálně upravený autobus, prázdná nebo veze pouze jednoho pasažéra. Tato linka zajišťující v pracovní dny v trase Chodov – Náměstí Republiky 7 párů spojů je navíc sužována častými kolonami v centru a běžně dosahuje zpoždění desítek minut. Proto bude tato dnes již přežitá linka nahrazena efektivnějšími a flexibilnějšími mikrobusy schopnými uvézt až 4 lidi na invalidním vozíku. Dva speciálně vyčleněné mikrobusy budou mít pevné stanoviště na Pankráci a Strahově, odkud budou vyrážet na trasy zejména v centru Prahy podle aktuálních potřeb lidí.
Více o Bezva dopravě naleznete na webových stránkách Bezba doprava.
Čitelná Praha: Setkání se zástupci SONS na Jiřího z Poděbrad
Uprostřed předvánočního shonu jsme si dali pracovní rande se zástupci SONS (Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých) ve stanici metra Jiřího z Poděbrad, abychom si vyslechli jejich podněty k podobě a rozmístění nových prvků systému Čitelná Praha. Setkání se zúčastnili členové týmu projektu, zástupci ROPID (Regionální organizátor pražské integrované dopravy), grafického studia Side 2 i výzkumného týmu, který má na starosti sběr a vyhodnocování zpětné vazby od široké veřejnosti. Dík patří i zástupcům DPP (Dopravního podniku hl. města Prahy), se kterými úzce spolupracujeme na implementaci systému v prostorách metra.
Co jsme řešili
Probírali jsme otázky užití barev, kontrastu, velikosti písma i jednotlivých nosičů a jejich umístění v prostoru stanice. Prodiskutovali jsme také možnosti zlepšení zvukové navigace směrem k nástupištím metra i k jednotlivým východům na povrch. Vyslechli jsme si specifické potřeby nevidomých, slabozrakých i lidí se zbytky zraku.
K čemu jsme došli
Zástupci SONS kvitovali úpravy zapracované do řešení na základě zpětné vazby z pilotní stanice Palmovka, konkrétně zvýšení kontrastu písma nebo použití nového prvku tzv. vertikálního teploměru se seznamem stanic na nástupištích umístěného ve výšce očí. Zároveň jsme si poznamenali také náměty na další úpravy, které se týkaly např. umístění nosičů, jejich velikosti nebo značení kontrastními bezpečnostními pásky na skleněných výplních dveří u vstupu do stanice. Domluvili jsme se na dalších konzultacích pro dolaďování podoby vizuálních prvků i na úpravě či aktualizaci hlášení ve zvukových orientačních majácích pro nevidomé.
Chceme znát i vaše podněty
Do vývoje nového pražského navigačního systému se může zapojit úplně každý, kdo má chuť pomoci nám na cestě k Čitelné Praze. Podněty, výtky i pochvaly nám cestující mohou jednoduše předat prostřednictvím online dotazníku, který najdou pod tímto odkazem: zpětnovazební dotazník.
Pro vás, kteří máte chuť a prostor stát se respondentem či respondentkou třeba právě v připravovaném výzkumu s širokou veřejností na Jiřího z Poděbrad, je připraven náborový dotazník, který najdete pod tímto odkazem: přihlášení do výzkumné databáze.
Všem, kteří nám poskytnou zpětnou vazbu a zejména těm, kteří si najdou čas zúčastnit se některého z výzkumů, patří náš velký dík.
Více o projektu najdete v sekci Čitelná Praha.
Nová autobusová linka 104 propojí Barrandov a Chuchli
Od soboty 16. prosince 2023 vyjede v návaznosti na ukončení uzavírky ulice mezi Slivencem a Velkou Chuchlí nová autobusová linka, která nově zajistí přímé spojení oblasti Barrandova a Slivence s Velkou Chuchlí.
Nová linka číslo 104 vyjede v trase Klukovice – Poliklinika Barrandov – Stará Holyně – Škola Slivenec – Velká Chuchle – Na Hvězdárně. V provozu bude celodenně a celotýdenně v intervalu 60 minut, ve špičkách pracovních dnů zkráceném na 30 minut. Nová trasa nabídne cestovní dobu mezi Velkou Chuchlí a Barrandovem cca 15 minut s možností přestupu na tramvaje v zastávce Poliklinika Barrandov.
Nová linka 104 nahradí stávající linku 230 v trase Filmové ateliéry Barrandov – Škola Slivenec, která bude zrušena. Pro zachování spojení mezi barrandovským sídlištěm a oblastí filmových ateliérů bude stávající linka 130 prodloužena o úsek Chaplinovo náměstí – Filmové ateliéry Barrandov.
Provozovatelem nové linky 104 bude Dopravní podnik hl. m. Prahy, který zde nasadí autobusy kategorie midibus (autobusy o délce cca 9 metrů).
„Za třicet let se v muzeu MHD mnoho nezměnilo. Teď je ten pravý čas to změnit,” říká Petr Malík. Součástí by měla být i expozice PID
Muzeum MHD zažilo v roce 2023 velkolepý rok. Na jaře oslavilo své 30. výročí. Ještě před tím stihlo přivítat svého půlmiliontého návštěvníka. A ještě letos by měly začít práce na výstavbě nové haly pro historické autobusy. Jak se bude muzeum ve Střešovicích dál rozvíjet? Jaký bude nejvzácnější kousek nové expozice? A bude její součástí také výstava o historii Pražské integrované dopravy? O tom jsme si povídali s vedoucím jednotky Historická vozidla Petrem Malíkem. Řeč přišla i na jeho působení v ROPIDu, v němž v 90. letech pomáhal rozjíždět první integrované autobusy.
Interaktivní, modernější, větší a zajímavější. Tak vidí budoucí expozici Muzea MHD jeho vedoucí Petr Malík, který převzal kontrolu nad historickými vozidly MHD v roce 2019. Nová hala nejvýznamnější muzejní instituce, která se u nás specializuje na historii městské hromadné dopravy, bude dvoupatrová s umístěním na dolním nádvoří vozovny Střešovice. Projekt samotné haly byl navržen s ohledem na svažitý terén a složitý přístup k místu stavby. Vjezd do dolního patra haly připomínající autobusové garáže bude umístěn v ulici Na Ořechovce. V horním patře haly bude showroom určený k výstavě silničních vozidel, která se budou střídat v rámci expozice. Se svým návrhem uspěla ve veřejné soutěži společnost OHLA ŽS, která má ve svém portfoliu například realizaci nové tramvajové haly v Olomouci.
Petr Malík doufá, že nová expozice přiláká do muzea ještě více návštěvníků. „V současnosti je roční návštěva muzea okolo 30 tisíc osob, což dělá z muzea nejnavštěvovanější turistickou atrakci v městské části Praha 6. Tohle číslo by ale neměl být náš strop, chceme oslovit širokou veřejnost a chceme, aby návštěvníci měli důvod se do muzea vracet,” říká Petr Malík. Součástí výstavy budou proto například hravé interaktivní prvky, které by návštěvníky vtáhly do děje a přiblížily tak více svět techniky i laické veřejnosti. V areálu je také zamýšleno vytvořit prostory pro pořádání školních programů a workshopů a dále místnosti pro konání přednášek a veřejných kulturních akcí A jaké vozidlo bude hlavní ‘tahoun’ nové expozice? „Autobus Škoda 506N z roku 1929. Momentálně je na opravě ve Zlíně, ale do dvou let, kdy se má nová hala otevřít pro veřejnost, už bude mít v expozici své místo mezi dalšími osmnácti silničními vozidly,” vysvětluje vedoucí jednotky Historická vozidla. Otevření nové haly plánuje Dopravní podnik spojit s oslavami 100. výročí od zahájení pravidelného provozu autobusů v Praze a 150. výročí MHD v Praze, které se uskuteční v září 2025.
Poté by proměnou měla projít také současná expozice tramvají a dalších prostor střešovické vozovny. „Za třicet se v muzeu mnoho nezměnilo a příliš se do něj neinvestovalo. Teď je ten pravý čas to změnit,” míní Petr Malík. V plánu je nejen obměna expozice, ale také její rozšíření do dalších prostor. Její součástí by mělo být do budoucna metro a také přívoz reprezentující nejstarší pražskou městskou dopravu. „Na místě původní restaurace má vzniknout nový vstupní objekt, kde bude pokladna, obchod a bistro. Odtud by pak měl vést vstup do patra, z něhož bude výhled na celou vozovnu,” nastiňuje další záměry šéf muzea. Jednou by v muzeu měla vzniknout také výstava mapující historii Pražské integrované dopravy. „Výstava by měla být dlouhodobá, přece jen 30 let je významné časové období, které by se mělo veřejnosti připomenout,” říká Petr Malík s tím, že jednání o podobě a rozsahu této výstavy jsou teprve v začátcích.
Po otevření nové expozice v roce 2025 s největší pravděpodobností dojde ke změně otevírací doby muzea. „Bude záležet na tom, jak budou probíhat práce na vstupním objektu a také ve třetí hale střešovické vozovny, kam se muzejní expozice rozšíří,” upřesňuje Petr Malík. V současnosti má veřejnost možnost navštívit expozice pouze o víkendech a státních svátcích, v budoucnu by mělo být otevřeno od středy do neděle. A jaké další cíle má šéf muzea na seznamu? „Jeden z největších úkolů, které máme, je výstavba nového depozitáře, protože počet exponátů muzea se přirozeně stále navyšuje a přibývá vozů pro nostalgický a komerční provoz. Snad jednou vznikne v Hostivaři, v místech nedávno vybudovaného kolejiště. Jeho otevření se těžko plánuje, snad se podaří mezi roky 2026 a 2030,” dodává vedoucí jednotky Historická vozidla.
Historické vozy v ulicích
Střešovická vozovna, jak známo, ale neslouží pouze jako muzeum. Z jedné její haly jsou vypravovány i některé provozní soupravy historických tramvají, které však nejsou muzejními exponáty. Po Praze je možné se svézt o víkendech a o svátcích historickou historickými linkami 41 a 42. Svým způsobem zážitkovou jízdu představuje také nostalgická tramvaj č. 23, která je obsluhována legendárními historickými vozy řady T2 a T3. V trase od Královky ke Zvonařce jezdí za tarif PID ve všední dny v intervalech zhruba 30 minut a 15 minut o víkendech. Pro rok 2024 se připravuje jeho další zkrácení v turistické sezoně. Pro cestující bývá nostalgická linka zpestřením při cestování MHD. Pomocí webu DPP si lze dokonce vybrat a naplánovat cestu s jedním z deseti možných typů vozidel, které na lince jezdí. Petr Malík ale nabízí i jiný a méně líbivý pohled na věc. „Všechny vozy jezdí jen solo, nemohou jezdit ve dvojicích, protože zadní vozy často podléhaly vandalismu. Údržba těchto vozů je drahá. Odhadovaná cena generální opravy jedné tramvaje vyjde na šest až deset milionů a z toho si část prací uděláme ve vlastní režii,” vysvětluje. Do budoucna by se z tohoto důvodu nebránil otevření diskuze o zavedení speciálního jízdného na lince 23, tak jako platí zvláštní tarif na dvou zmíněných historických tramvajových linkách a na retro autobusové lince K.
Právě historická autobusová linka K je zatím poslední novinkou muzea MHD. Pro její provoz je vyčleněno šest vysokopodlažních retrobusů, s nimiž se cestující dříve mohli setkat na linkách 180 a 213. Autobus vozí návštěvníky do atraktivních lokalit Prahy 6, jako je Hanspaulka, kostel sv. Matěje či Strahov. Podle vedoucího JHV je retrolinka K zatím vyhledávaná spíše dopravními fajnšmekry. „Dvacet let staré autobusy jsou pro některé lidi příliš nové, nezajímavé. Rádi bychom nasadili na linku starší vozy, ale zatím se nám nepodařilo najít žádné vhodné. Je to jeden z dalších úkolů, které máme,” upřesňuje..
Začátky PID? Boj o místo na slunci
Petr Malík s veřejnou dopravou spojil celý svůj kariérní život. Začínal jako výpravčí v Trnovanech u Žatce a v Dobřichovicích a poté pracoval v Pražském dopravním podniku. Od roku 1994 patřil k těm, kdo v ROPIDu pomáhal rozjíždět první integrované linky. Co mu z té doby utkvělo v paměti? „Začínali jsme v pár lidech, v pár kancelářích a téměř bez vybavení. Pamatuji si, že když v lednu nastoupil kolega z Českých drah, který měl na starosti komunikaci s dráhami, musel si přinést starý psací stroj, aby měl na čem psát. Slaví se sice 30 let ROPIDU na podzim, ale musím říct, že na podzim roku 1993 rozhodně nebylo nic. Oficiálně začal ROPID fungovat až v lednu roku 1994 a samostatně až na přelomu prvního a druhého čtvrtletí,” vypráví. „Myslím, že se nám podařilo ten systém dobře nastartovat a pak bylo na co navazovat. V těch prvních letech bych za úspěch označil fakt, že se nám podařilo navázat dobrý vztah s obcemi a přesvědčit je o důležitosti pražské integrované dopravy a o tom, že veřejná doprava může být kvalitní. Byl to trochu boj o místo na slunci, protože do té doby tu žádný organizátor nebyl,” míní.
V ROPIDu zůstal Petr Malík na pozici projektanta do roku 1996, poté se vrátil do Dopravního podniku, kde vedl podnikový měsíčník DP kontakt. Spolupráci s organizátorem opět navázal až o 17 let později. To už měl na starosti přípravu periodika ČasoPID. V době už poznal rozšířenější Pražskou integrovanou dopravu, protože jeho práce často vyžadovala vyjíždět do obcí v regionu. A jaká byla jeho oblíbená rubrika? „Určitě ta, v níž jsme ukazovali inspirativní zastávky. Většinou jsem dostal nějaký tip na zastávku, a za ním jsem se rozjel, ale mnohokrát se stačí pořádně dívat okolo sebe a když jsem chtěl dát do protikladu nějaký špatný příklad, nebylo těžké ho najít. Dnes se i situace okolo zastávek podstatně zlepšila,” dodává
15 autobusových zastávek ukazuje aktuální odjezdy spojů. Přibude až 150 dalších
Během listopadu 2023 dokončil ROPID osazování digitálních odjezdových panelů na 15 významných autobusových zastávkách v Praze. Zároveň vysoutěžil zakázku na dodání až 150 dalších panelů v designu Olgoj Chorchoj na důležité tramvajové a autobusové zastávky. Aktuální informace o příjezdech spojů se zároveň objeví na dalších zastávkách v rámci nových přístřešků, které instalují Technologie hl. m. Prahy. Digitální panely budou podávat informace také o případných mimořádnostech v provozu.
V posledních týdnech přibyly nové informační panely například na autobusových zastávkách Budějovická, Anděl, Spojovací nebo Brumlovka. Již delší dobu se s nimi mohou cestující setkat také například na Dejvické, Želivského, Bohdalci, Nádraží Radotín, Kolejích Strahov nebo v rámci terminálu Černý Most. On-line informace v podobě velkoplošných panelů viditelných z celého prostoru nástupiště jsou umisťovány na nejvytíženější zastávky nebo tam, kde dochází k častým nepravidelnostem a cestující potřebují aktuální informace o příjezdech spojů v reálném čase.
„I když mají Pražané už delší dobu informace o reálné poloze vozidel MHD ve svých mobilech díky aplikaci PID Lítačka, běžným standardem všech vyspělých měst je zobrazovat tyto informace všem cestujícím přímo tam, kde čekají na tramvaj nebo autobus. Postupně chceme takto modernizovat informovanost cestujících nejen na nových tramvajových tratích, ale na všech významných tramvajových a autobusových zastávkách,“ říká náměstek pražského primátora a radní pro oblast dopravy Zdeněk Hřib. Informace o příjezdech nejbližších spojů jsou na panelech pořízených organizací ROPID poskytovány na základě skutečné polohy vozidel prostřednictvím městské datové platformy Golemio, která je zdrojem těchto informací také pro mobilní aplikaci PID Lítačka nebo vyhledávače spojení, ale i aplikace třetích stran jako například mapy.cz nebo mapy Google.
Organizace ROPID, která se stará o fungování integrovaného dopravního systému pro Prahu a Středočeský kraj, nyní vysoutěžila zakázku na dodání až 150 dalších odjezdových panelů, které budou postupně od příštího roku osazovány ve spolupráci s Technologiemi hl. m. Prahy a Dopravním podnikem hl. m. Prahy na další důležité tramvajové a autobusové zastávky. „Digitální odjezdové panely budou v designu nového pražského zastávkového mobiliáře od studia Olgoj Chorchoj a budou tak vzhledově zapadat do jednotné rodiny přístřešků, laviček, košů nebo zábradlí,“ upřesňuje ředitel ROPID Petr Tomčík. Prototyp takového panelu je k vidění od roku 2022 v zastávce Nádraží Klánovice-sever. Nové panely budou umístěny na samostatné konstrukci nebo zavěšené na stávajících sloupech veřejného osvětlení tak, aby byly dobře viditelné z celého prostoru nástupiště. „Díky skvělé spolupráci s Technologiemi hl. m. Prahy je mnoho zastávek na osazení digitálních panelů již připraveno – základy a elektrické přípojky zde byly budovány už v rámci výměny zastávkových přístřešků,“ dodává Petr Tomčík.
Digitální panely s aktuálními odjezdy spojů se brzy objeví také v nových zastávkových přístřešcích, o které se starají Technologie hl. m. Prahy. Samostatnými odjezdovými panely disponují díky Dopravnímu podniku hl. m. Prahy také zastávky na nových tramvajových tratích do Libuše, Slivence a na Dědinu nebo v rámci nového terminálu Depo Hostivař. Postupně se mohou lidé s digitálními informačními prvky setkat také ve významných autobusových terminálech, jenž má ROPID ve své správě – od konce roku 2022 je jimi osazen terminál Černý Most a ještě do konce letošního roku přibude velkoplošný panel také na autobusovém nádraží Roztyly.
Nová vlaková zastávka Praha-Rajská zahrada s navigací Čitelné Prahy na lávce
V neděli 10. prosince začnou vlaky linek S2, S3, S9, S22 a S34 zastavovat v nové železniční zastávce Praha-Rajská zahrada. S okolím bude nová bezbariérově přístupná zastávka propojena novou pěší lávkou, v rámci které otestujeme i nový systém statické navigace v rámci projektu Čitelná Praha. Vůbec poprvé zde vyzkoušíme nové prosvětlené nosiče, které by se v budoucnu měly objevit také v pražském metru. Zdálky upozorní na přítomnost vlakové zastávky také výrazný totem se symbolem vlaku a Eska. Zbývající část pěší lávky, která naváže na nově otevřenou nad nástupišti a napojí zastávku na sídliště Černý Most a stanici metra, by měla být dokončena během 1. čtvrtletí 2024.
Díky nové vlakové zastávce se usnadní cestování z oblasti sídliště Černý Most a Hutí nejen do centra Prahy, ale také do Středočeského kraje. Naopak Středočechům umožní nová zastávka mnohem rychlejší přestup do celé oblasti Černého Mostu a Prahy 14. Vlaky zde budou zastavovat ve špičkách všedních dnů v souhrnném intervalu 10-15 minut, mimo špičky a o víkendu 15-30 minut. Jízdní dobou 13 minut vlaky směle konkurují metru, jehož jízdní doba mezi Rajskou zahradou a Náměstím Republiky je o 3 minuty delší.
Nová pěší lávka významně usnadní přístup místním obyvatelům oblasti Hutě jak od vlaku, tak i od stanice metra Rajská zahrada. Vzhledem k pokračující výstavbě druhé části lávky nad Chlumeckou ulicí s předpokladem zprovoznění během 1. čtvrtletí 2024 je dočasně nutné použít pro přístup ke stanici metra a do sídliště Černý Most stávajícího podchodu pod Chlumeckou ulicí.
Čeká vás tu trojice novinek: lávka, jednotný navigační systém i nosiče, které jsou jeho nedílnou součástí. Na lávce navádí cestující k jednotlivým nástupištím, výtahům i východům pilotní verze navigačního systému Čitelná Praha. Pro jednotlivé směrové tabule jsou zde poprvé použity také prototypy prosvětlených nosičů, které plánujeme otestovat v drobných modifikacích pro interiérové použití také ve stanici metra Palmovka. Prototypujeme tu také směrovky navigující na jednotlivé pěší i dopravní cíle v okolí a totem, neboli velká prosvětlená kostka se symboly vlaku a Eska, upozorňující na existenci vlakové zastávky už z dálky. V návaznosti na dokončení druhé části lávky bude navigace Čitelné Prahy použita i tam. Jednotný navigační systém se propíše také v rámci výtahů, které propojují lávku s jednotlivými nástupišti a na jižní straně s budoucí druhou částí lávky přes Chlumeckou ulici a také s úrovní okolního terénu.
Trvalé změny PID od 10. 12. 2023
K celostátnímu termínu změn jízdních řádů v neděli 10. prosince 2023 čeká na cestující v největším integrovaném dopravním systému v České republice celá řada novinek na železnici i na příměstských a regionálních autobusových linkách PID. Největší změnou je dopravní propojení Středočeského, Plzeňského, Karlovarského a Ústeckého kraje v oblasti tzv. Čtyřmezí. V rámci toho bude autobusová linka 305 prodloužena až do Karlových Varů, čímž přibude v systému PID 13. tarifní pásmo. Dále bude nově do systému PID zapojena příbramská MHD, kde budou kromě uznávání jízdních dokladů PID jednotlivé linky přečíslovány, a přejmenována bude část zastávek. Větší změny autobusových linek se odehrají také na území města Kutná Hora nebo v oblasti Hostivice.
Nejvýznamnější změnou na železnici bude otevření nové zastávky Praha-Rajská zahrada. Bohužel dojde k omezení osobních vlaků mezi pražským Hlavním nádražím a Smíchovem z důvodu havarijního stavu výtoňského mostu. Naopak k návratu dříve zrušených vlaků a k posílení provozu dojde na středočeských lokálkách na Rakovnicku v rámci projektu integrace Čtyřmezí.
Výrazně se rozšíří počet autobusových zastávek na znamení ve Středočeském kraji – celoplošně je zavedou města Čáslav, Kralupy nad Vltavou, Kutná Hora a Slaný. Zastávky už jen na znamení budou také v celém okrese Benešov.
Vybrané autobusové linky na Kladensku, Nymbursku, Příbramsku i v okolí Prahy změní čísla. Na celé řadě autobusových linek dojde k časovým posunům spojů vlivem změny časových poloh vlaků, na které tyto autobusy navazují.
Podrobný popis všech trvalých změn naleznete zde.
Nové jízdní řády jsou zveřejněny na našem webu, který dostal novou podobu. Stačí zadat do vyhledávacího políčka na úvodní stránce číslo linky a nově se zobrazí kromě jízdních řádů i všechny související změny, výluky či mimořádnosti k zadané lince. Po jednoduché registraci a přihlášení na webu si lze u jakéhokoli jízdního řádu objednat zasílání všech změn a nových jízdních řádů přímo do e-mailu.
V dopravních infocentrech a na pokladnách ČD jsou k dispozici nové tištěné jízdní řády vlaků PID. V souvislosti s integrací oblasti Čtyřmezí a MHD Příbram byly vydány také informační brožury s jízdními řády autobusů, které jsou dostání na místních úřadech i v infocentrech či u dopravců. Se změnami v MHD Příbram budou v pátek 8.12. od 8 do 16 hodin a v pondělí 11.12. od 7 do 16 hodin pomáhat také informátoři na stánku v zastávce Příbram, Jiráskovy sady.
Čitelná Praha: výsledky prvního výzkumu s širokou veřejností na Palmovce a co budeme zkoumat dál
Stanice metra Palmovka je první pilotní lokalitou projektu nového pražského informačního a navigačního systému Čitelná Praha. Nové grafické zpracování informačních nosičů bylo v polovině stanice instalováno na sklonku loňského roku, letos na jaře jsme na Palmovce realizovali odborný výzkum s širokou veřejností, jehož podrobné výsledky nyní přinášíme. Dozvíte se také, jak se závěry výzkumu promítly do podoby zrekonstruované stanice Jiřího z Poděbrad, kterou nyní podrobíme podobnému zkoumání a přidáme k tomu novou grafiku ve vozech metra.
Postupná cesta k Čitelné Praze
Systém nové pražské navigace vzniká postupně. Vychází z návrhu připraveného grafickým studiem Side2, ateliérem A69 architekti a typografickým studiem Superior Type pro mezinárodní soutěž, ve které v roce 2022 zvítězili. O vítězném návrhu jednomyslně rozhodla porota složená z odborníků z celého světa i zástupců klíčových aktérů pražské dopravy. Soutěžní návrh autoři postupně finalizují v rámci úzké spolupráce s celou řadou pražských organizací (Dopravní podnik hl. m. Prahy, Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy, Operátor ICT, Prague City Tourism, Technická správa komunikací hl. m. Prahy, Technologie hl. m. Prahy, ale i jednotlivé odbory Magistrátu HMP, Středočeský kraj – IDSK a také třeba celostátní Správa železnic) i na základě výsledků výzkumu s veřejností, který probíhá v pilotních lokalitách.
Proč pilotujeme
V rámci pilotních projektů postupně sbíráme zpětnou vazbu z každodenní praxe v provozu i formou uživatelských výzkumů se širokou veřejností, které probíhají po instalaci nových nosičů na pilotní lokalitě. Z výsledků výzkumu navrhujeme potřebné úpravy a do jednotlivých prvků systému tímto způsobem postupně propisujeme zpětnou vazbu z provozu i od cestujících. Upravené prvky následně znovu testujeme na dalších pilotních lokacích, abychom ověřili jejich srozumitelnost v různých kontextech. Na konci pilotního testování pak vznikne komplexní manuál celého systému pro jednotnou aplikaci v rámci celé sítě PID i pěší navigace uvnitř jednotlivých městských částí.
„Postupné pilotování je u systému Čitelné Prahy zcela zásadní ze dvou hlavních důvodů. Umožňuje dopracování původního soutěžního návrhu na základě relevantní zpětné vazby od uživatelů i všech klíčových aktérů pražské dopravy a v konečném důsledku výrazně šetří veřejné finance. Před jeho širokou implementací máme možnost vychytat všechny mouchy a zajistit maximální praktičnost pro všechny jeho uživatele. V neposlední řadě máme díky tomu možnost zamyslet se i nad historicky zaběhnutými principy, které se v kontextu rozšiřující se dopravní sítě, měnících se nároků cestujících i možností digitalizace mohou ukázat jako přežité,“ říká náměstek pražského primátora a radní pro oblast dopravy Zdeněk Hřib.
Výzkumy s širokou veřejností
Realizaci výzkumů s širokou veřejností má v projektu na starosti Dominika Potužáková, vedoucí výzkumného týmu Bohemia design & research.
„Pod vedením ROPID a v úzké spolupráci s dalšími organizacemi hl. m. Prahy podrobujeme prototypy nových prvků řadě výzkumů s širokou veřejností. Zajímají nás podněty Pražanů i návštěvníků metropole především z pohledu čitelnosti, srozumitelnosti a celkové funkčnosti systému v širším kontextu jednotlivých lokalit,“ přibližuje Dominika Potužáková.
Výzkumy probíhají především v terénu přímo u zkoumaných prvků a to buď formou kvalitativního hloubkového dotazování předem vybraných respondentů nebo kvantitativním sběrem většího vzorku dat od náhodných kolemjdoucích. Specifickou zpětnou vazbu budeme získávat také prostřednictvím řízených skupinových rozhovorů, tzv. Focus groups.
„Pro každou lokalitu musíme připravit výzkum individuálně v kontextu daného místa i pilotovaných prvků. Následně definujeme cíle, metody výzkumu i skupiny respondentů, které je třeba oslovit. Pak už je na řadě samotný sběr dat a nakonec jejich vyhodnocení. Na základě výsledků dochází k úpravám návrhu a jeho aplikaci na další pilotní lokace, kde řešení znovu testujeme,“ upřesňuje Dominika Potužáková.
Na jaře tohoto roku probíhal rozsáhlý výzkum s širokou veřejností ve stanici metra Palmovka, na podzim jsme realizovali první výzkum zaměřený na prvky pěší navigace pilotované na lokaci HolKa u Holešovické tržnice.
„V následujících měsících budeme ve výzkumech s cestujícími pokračovat. Nejbližší výzkum připravujeme na nově otevřené stanici metra Jiřího z Poděbrad, vrátíme se znovu i na Palmovku, kde nás čeká komplexní testování většiny prvků z široké škály nového informačního systému, a to včetně pilotování nových fyzických nosičů, které umožní kvalitnější nasvícení informací a zvýší čitelnost. Uživatelskému zkoumání podrobíme také novou podobu digitálních informací ve vozidlech nebo tištěných informací na zastávkách,“ přibližuje plány na uživatelské testování ředitel ROPID Petr Tomčík.
Jak probíhal výzkum na Palmovce
Palmovka je „laboratoří projektu“, jedná se o pilotní stanici, ve které postupně otestujeme všechny prvky nové navigace pro velký přestupní uzel. Na jaře letošního roku šlo o prvotní sběr zpětné vazby na navigační systém v polovině stanice metra. Cílem výzkumu bylo hloubkově prozkoumat chování cestujících při navigaci a orientaci v systému PID, uživatelsky zhodnotit přístupnost, použitelnost, čitelnost, viditelnost a srozumitelnost grafických návrhů, ale také zjistit vhodné umístění jednotlivých nosičů v návaznosti na kritická místa v prostoru. Kvalitativní výzkum, do kterého se zapojila téměř stovka respondentů, kombinoval dvě metody, ty umožnily získání co nejširší zpětné vazby. Jednalo se o hloubkové rozhovory s pečlivě vybraným reprezentativním vzorkem respondentů, tzv. doprovázené návštěvy, a pozorování přirozeného chování cestujících s cíleným dotazováním.
Co jsme na Palmovce zjistili
Celkově se potvrdila dobrá čitelnost a kontrast bílé a žluté barvy písma vůči tmavému podkladu. To ostatně potvrdili také zástupci nevidomých a slabozrakých z organizace SONS. Mírně problematické však bylo použití šedé barvy pro doplňkové texty. Připomínky se týkaly například nového způsobu značení bezbariérovosti stanic nebo čitelnosti schématu metra u vstupu do stanice. Opakující se výtky byly také k umístění nosiče s úplným seznamem stanic (tzv. „teploměru“) daleko za vstupem na nástupiště, kde se lidé rozhodují, na kterou stranu se mají vydat.
„Na základě těchto poznatků jsme pro rekonstruovanou stanici Jiřího z Poděbrad upravili základní směrové tabule navigující do jednotlivých směrů jízdy metra, vznikly dvě upravené varianty teploměru i zcela nový „vertikální teploměr“. K úpravě došlo také u schématické mapy metra, kterou nyní testujeme i s novým detailem centra ve vybraných vozech,“ říká Tomáš Machek za designérské studio Side2.
Připomínky k rozmístění jednotlivých navigačních nosičů na nástupišti si žádají systémové řešení, stejně tak i stanovení konkrétních cílů na směrových tabulích navigujících na jednotlivé výstupy z metra a koordinace mezi základní navigací a bezpečnostním značením nouzových východů, která v současnosti neexistuje. Podněty, které nebylo možné aplikovat na Jiřího z Poděbrad, promítneme do řešení v dalších pilotních stanicích a následně i ve finálním manuálu pro označování stanic pražského metra.
Podrobné výsledky výzkumu najdete pod tímto odkazem.
Pilotování ve stanici Jiřího z Poděbrad a ve vozech metra
I když se už část výsledků z uživatelského průzkumu na Palmovce projevila v nově zrekonstruované stanici metra Jiřího z Poděbrad, stále se jedná o pilotní testování. Abychom změny ověřili s uživateli, budeme i na Jiřího z Poděbrad realizovat výzkum s širokou veřejností.
Výzkumy budou probíhat několika způsoby přímo ve stanici. Půjde o kvantitativní průzkumy formou anket, ze kterých získáme základní data od většího počtu lidí, dále proběhne hloubkový kvalitativní výzkum podobný tomu na Palmovce, díky kterému získáme hlubší vhled do funkčnosti a čitelnosti od pečlivě vybraných respondentů.
K těmto výzkumům přidáme ještě testování použitelnosti nových schémat linek metra – tzv. jezevčíků – a upravených schémat Prahy s páteřními trasami PID. Testování proběhne přímo ve vozech metra. Opět se uskuteční kvantitativní šetření s cestujícími v přirozených situacích i hloubkové kvalitativní testování s respondenty, kteří budou reprezentovat všechny sociodemografické skupiny i různé míry závažnosti zrakových, kognitivních a pohybových bariér.
Jak se můžete zapojit?
Do vývoje nového pražského navigačního systému se může zapojit úplně každý, kdo má chuť pomoci nám na cestě k Čitelné Praze. Podněty, výtky i pochvaly nám cestující mohou jednoduše předat prostřednictvím online dotazníku, který najdou pod tímto odkazem: zpětnovazební dotazník.
Pro ty, kteří mají chuť a prostor stát se jedním z respondentů v některém z dalších odborných průzkumů s širokou veřejností, je připraven náborový dotazník, který najdou pod tímto odkazem: přihlášení do výzkumné databáze.
Všem, kteří nám poskytnou zpětnou vazbu a zejména těm, kteří si najdou čas zúčastnit se některého z výzkumů, patří náš velký dík.
Více o projektu na stránkách Čitelné Prahy.
S Ondřejem Kotrcem o zastávkové službě
Ondřej Kotrc: Při výměně jízdních řádů je důležitá rychlost a efektivita, digitalizace by nám usnadnila práci
Na autobusovém terminálu v pražských Letňanech se nachází společné pracoviště zastávkové služby organizací ROPID a IDSK. Zde sídlí Ondřej se svým týmem, který pravidelně pečuje o zastávky v Praze i středních Čechách.
Ondřej chtěl být v dětství řidičem autobusu. Plány nakonec změnil a v roce 2014 nastoupil do ROPIDu na přepravní průzkumy, tehdy ještě coby brigádník studující na ČVUT. Vyzkoušel si i práci na infolince a poté se už jeho cesta začala ubírat směrem k jeho současné specializaci: dělal kontrolora zastávek ve středních Čechách, podílel se na přípravě standardů zastávek PID a pomáhal rozjíždět projekt jednotného informačního systému. Když potom v roce 2019 vznikl nový odbor zastávkové péče, měl Ondřej dost zkušeností, aby se ujal jeho vedení.
Jak sám přiznává, je rád, že si některé věci mohl zkusit takříkajíc od píky: „Přínosná pro mě byla zkušenost kontrolora, kdy jsem během pár měsíců objel všechny zaintegrované zastávky ve středních Čechách, takže si troufám tvrdit, že mám celkem slušnou znalost o jednotlivých místech.” Na různých postech se seznámil s lidmi z ROPIDu a poznal úskalí některých činností, například situaci bezradného infolinkáře, kterého rozzlobený cestující žádá o okamžité řešení složitého problému.
Dnes má Ondřej možnost pomáhat lidem přímo v terénu. Jak už název odboru napovídá, se svými kolegy má na starost pravidelnou péči o zastávkové označníky, a to jak dopravců v systému PID, tak i mimo něj na území Prahy. V týmu o 13 lidech spravují více než dvě stovky zastávek v Praze a na dalších přibližně 1500 zastávek vyvěšují jízdní řády. Ostatní zastávky má ve své kompetenci Dopravní podnik hl. m. Prahy. Ve středních Čechách spravují dohromady dalších skoro 10 000 zastávek – o tuto agendu se dělí s kolegy z Integrované dopravy Středočeského kraje (IDSK).
Jejich úkolem mimo jiné je, aby informace, které na zastávkách cestující najde, byly přesné a aktuální. Občas zažívají perné chvíle, zpravidla je to v obdobích, kdy se mění více jízdních řádů najednou. Rychlost a efektivita je v takové případě na prvním místě, někdy i na úkor estetické kvality vývěsek a způsobu jejich umístění. „Myslím, že svou práci děláme dobře, protože dbáme na to, aby cestující informace o změnách nepřehlédli. Vývěsky visící na provázku sice nejsou krásné, ale pokud by zůstaly schované mezi ostatními jízdními řády, lidé by si jich potom nemuseli všimnout,” vysvětluje Ondřej.
Za nejtěžší chvíli považuje začátek covidové pandemie, kdy se z hodiny na hodinu rozhodlo o omezení provozu, a přes noc musel s kolegy připravit stovky vývěsek, aby je ráno stihli rozvést. Za normální situace si Ondřej výjezdy do terénu užívá, ať už s cílem kontrol, nebo vyvěšování jízdních řádů. Relaxuje tak od papírování v kanceláři v Letňanech a občas zdlouhavých jednáních s dopravci. Splnil si také dětský sen a některé víkendové dny tráví za volantem autobusu jednoho z dopravců PID. „Podvědomě při jízdách kontroluji zastávky, a když narazím na nějaký nedostatek, hned ho najdou kolegové druhý den v úkolníčku,” směje se. Zároveň ale jedním dechem dodává, že řízení autobusu je pro něj především koníčkem.
Design a vybavení zastávek v posledních letech prochází velkou proměnou. V Praze vzniká projekt Jednotného informačního systému hl. m. Prahy (JIS) a redesignu zastávkových označníků PID. Na zastávkách přibývá elektronických tabulí informující o aktuálních odjezdech. Je zřejmé, že budoucnost směřuje k větší digitalizaci jízdních řádů. „Výhody zastávkových informačních systémů jsou nepochybné. Když dnes potřebujeme vyměnit jízdní řády k jednomu termínu, musíme s tím začít už dva až tři dny předem. Po tu dobu tam jsou tedy bohužel neaktuální informace,” vysvětluje Ondřej.
Zastávková služba PID se ale nezabývá jen jízdními řády na zastávkách. K jejím gescím v nedávné době přibyla také údržba autobusových terminálů, respektive jejich postupná kultivace. Nejprve se zaměřili na terminál na Černém Mostě a významnou měrou se přičinili na tom, že už není ostudným místem. „Bohužel Černý Most byl dlouho zanedbávaný, což je dáno i komplikovanou strukturou vlastníků pozemků. Ale něco se už podařilo. Vyměnili jsme lavičky, nechali nainstalovat elektronické informační tabule, nechali zrenovovat interiér infocentra PID, ale především řešíme důkladněji úklidy. Velkou zásluhu na zlepšení má kolega Pavel Tůma, který si to vzal na starosti,” upřesňuje Ondřej. V budoucnu se podobně chtějí zaměřit i na terminál na Zličíně.