Čitelná Praha: výsledky prvního výzkumu s širokou veřejností na Palmovce a co budeme zkoumat dál
Stanice metra Palmovka je první pilotní lokalitou projektu nového pražského informačního a navigačního systému Čitelná Praha. Nové grafické zpracování informačních nosičů bylo v polovině stanice instalováno na sklonku loňského roku, letos na jaře jsme na Palmovce realizovali odborný výzkum s širokou veřejností, jehož podrobné výsledky nyní přinášíme. Dozvíte se také, jak se závěry výzkumu promítly do podoby zrekonstruované stanice Jiřího z Poděbrad, kterou nyní podrobíme podobnému zkoumání a přidáme k tomu novou grafiku ve vozech metra.
Postupná cesta k Čitelné Praze
Systém nové pražské navigace vzniká postupně. Vychází z návrhu připraveného grafickým studiem Side2, ateliérem A69 architekti a typografickým studiem Superior Type pro mezinárodní soutěž, ve které v roce 2022 zvítězili. O vítězném návrhu jednomyslně rozhodla porota složená z odborníků z celého světa i zástupců klíčových aktérů pražské dopravy. Soutěžní návrh autoři postupně finalizují v rámci úzké spolupráce s celou řadou pražských organizací (Dopravní podnik hl. m. Prahy, Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy, Operátor ICT, Prague City Tourism, Technická správa komunikací hl. m. Prahy, Technologie hl. m. Prahy, ale i jednotlivé odbory Magistrátu HMP, Středočeský kraj – IDSK a také třeba celostátní Správa železnic) i na základě výsledků výzkumu s veřejností, který probíhá v pilotních lokalitách.
Proč pilotujeme
V rámci pilotních projektů postupně sbíráme zpětnou vazbu z každodenní praxe v provozu i formou uživatelských výzkumů se širokou veřejností, které probíhají po instalaci nových nosičů na pilotní lokalitě. Z výsledků výzkumu navrhujeme potřebné úpravy a do jednotlivých prvků systému tímto způsobem postupně propisujeme zpětnou vazbu z provozu i od cestujících. Upravené prvky následně znovu testujeme na dalších pilotních lokacích, abychom ověřili jejich srozumitelnost v různých kontextech. Na konci pilotního testování pak vznikne komplexní manuál celého systému pro jednotnou aplikaci v rámci celé sítě PID i pěší navigace uvnitř jednotlivých městských částí.
„Postupné pilotování je u systému Čitelné Prahy zcela zásadní ze dvou hlavních důvodů. Umožňuje dopracování původního soutěžního návrhu na základě relevantní zpětné vazby od uživatelů i všech klíčových aktérů pražské dopravy a v konečném důsledku výrazně šetří veřejné finance. Před jeho širokou implementací máme možnost vychytat všechny mouchy a zajistit maximální praktičnost pro všechny jeho uživatele. V neposlední řadě máme díky tomu možnost zamyslet se i nad historicky zaběhnutými principy, které se v kontextu rozšiřující se dopravní sítě, měnících se nároků cestujících i možností digitalizace mohou ukázat jako přežité,“ říká náměstek pražského primátora a radní pro oblast dopravy Zdeněk Hřib.
Výzkumy s širokou veřejností
Realizaci výzkumů s širokou veřejností má v projektu na starosti Dominika Potužáková, vedoucí výzkumného týmu Bohemia design & research.
„Pod vedením ROPID a v úzké spolupráci s dalšími organizacemi hl. m. Prahy podrobujeme prototypy nových prvků řadě výzkumů s širokou veřejností. Zajímají nás podněty Pražanů i návštěvníků metropole především z pohledu čitelnosti, srozumitelnosti a celkové funkčnosti systému v širším kontextu jednotlivých lokalit,“ přibližuje Dominika Potužáková.
Výzkumy probíhají především v terénu přímo u zkoumaných prvků a to buď formou kvalitativního hloubkového dotazování předem vybraných respondentů nebo kvantitativním sběrem většího vzorku dat od náhodných kolemjdoucích. Specifickou zpětnou vazbu budeme získávat také prostřednictvím řízených skupinových rozhovorů, tzv. Focus groups.
„Pro každou lokalitu musíme připravit výzkum individuálně v kontextu daného místa i pilotovaných prvků. Následně definujeme cíle, metody výzkumu i skupiny respondentů, které je třeba oslovit. Pak už je na řadě samotný sběr dat a nakonec jejich vyhodnocení. Na základě výsledků dochází k úpravám návrhu a jeho aplikaci na další pilotní lokace, kde řešení znovu testujeme,“ upřesňuje Dominika Potužáková.
Na jaře tohoto roku probíhal rozsáhlý výzkum s širokou veřejností ve stanici metra Palmovka, na podzim jsme realizovali první výzkum zaměřený na prvky pěší navigace pilotované na lokaci HolKa u Holešovické tržnice.
„V následujících měsících budeme ve výzkumech s cestujícími pokračovat. Nejbližší výzkum připravujeme na nově otevřené stanici metra Jiřího z Poděbrad, vrátíme se znovu i na Palmovku, kde nás čeká komplexní testování většiny prvků z široké škály nového informačního systému, a to včetně pilotování nových fyzických nosičů, které umožní kvalitnější nasvícení informací a zvýší čitelnost. Uživatelskému zkoumání podrobíme také novou podobu digitálních informací ve vozidlech nebo tištěných informací na zastávkách,“ přibližuje plány na uživatelské testování ředitel ROPID Petr Tomčík.
Jak probíhal výzkum na Palmovce
Palmovka je „laboratoří projektu“, jedná se o pilotní stanici, ve které postupně otestujeme všechny prvky nové navigace pro velký přestupní uzel. Na jaře letošního roku šlo o prvotní sběr zpětné vazby na navigační systém v polovině stanice metra. Cílem výzkumu bylo hloubkově prozkoumat chování cestujících při navigaci a orientaci v systému PID, uživatelsky zhodnotit přístupnost, použitelnost, čitelnost, viditelnost a srozumitelnost grafických návrhů, ale také zjistit vhodné umístění jednotlivých nosičů v návaznosti na kritická místa v prostoru. Kvalitativní výzkum, do kterého se zapojila téměř stovka respondentů, kombinoval dvě metody, ty umožnily získání co nejširší zpětné vazby. Jednalo se o hloubkové rozhovory s pečlivě vybraným reprezentativním vzorkem respondentů, tzv. doprovázené návštěvy, a pozorování přirozeného chování cestujících s cíleným dotazováním.
Co jsme na Palmovce zjistili
Celkově se potvrdila dobrá čitelnost a kontrast bílé a žluté barvy písma vůči tmavému podkladu. To ostatně potvrdili také zástupci nevidomých a slabozrakých z organizace SONS. Mírně problematické však bylo použití šedé barvy pro doplňkové texty. Připomínky se týkaly například nového způsobu značení bezbariérovosti stanic nebo čitelnosti schématu metra u vstupu do stanice. Opakující se výtky byly také k umístění nosiče s úplným seznamem stanic (tzv. „teploměru“) daleko za vstupem na nástupiště, kde se lidé rozhodují, na kterou stranu se mají vydat.
„Na základě těchto poznatků jsme pro rekonstruovanou stanici Jiřího z Poděbrad upravili základní směrové tabule navigující do jednotlivých směrů jízdy metra, vznikly dvě upravené varianty teploměru i zcela nový „vertikální teploměr“. K úpravě došlo také u schématické mapy metra, kterou nyní testujeme i s novým detailem centra ve vybraných vozech,“ říká Tomáš Machek za designérské studio Side2.
Připomínky k rozmístění jednotlivých navigačních nosičů na nástupišti si žádají systémové řešení, stejně tak i stanovení konkrétních cílů na směrových tabulích navigujících na jednotlivé výstupy z metra a koordinace mezi základní navigací a bezpečnostním značením nouzových východů, která v současnosti neexistuje. Podněty, které nebylo možné aplikovat na Jiřího z Poděbrad, promítneme do řešení v dalších pilotních stanicích a následně i ve finálním manuálu pro označování stanic pražského metra.
Podrobné výsledky výzkumu najdete pod tímto odkazem.
Pilotování ve stanici Jiřího z Poděbrad a ve vozech metra
I když se už část výsledků z uživatelského průzkumu na Palmovce projevila v nově zrekonstruované stanici metra Jiřího z Poděbrad, stále se jedná o pilotní testování. Abychom změny ověřili s uživateli, budeme i na Jiřího z Poděbrad realizovat výzkum s širokou veřejností.
Výzkumy budou probíhat několika způsoby přímo ve stanici. Půjde o kvantitativní průzkumy formou anket, ze kterých získáme základní data od většího počtu lidí, dále proběhne hloubkový kvalitativní výzkum podobný tomu na Palmovce, díky kterému získáme hlubší vhled do funkčnosti a čitelnosti od pečlivě vybraných respondentů.
K těmto výzkumům přidáme ještě testování použitelnosti nových schémat linek metra – tzv. jezevčíků – a upravených schémat Prahy s páteřními trasami PID. Testování proběhne přímo ve vozech metra. Opět se uskuteční kvantitativní šetření s cestujícími v přirozených situacích i hloubkové kvalitativní testování s respondenty, kteří budou reprezentovat všechny sociodemografické skupiny i různé míry závažnosti zrakových, kognitivních a pohybových bariér.
Jak se můžete zapojit?
Do vývoje nového pražského navigačního systému se může zapojit úplně každý, kdo má chuť pomoci nám na cestě k Čitelné Praze. Podněty, výtky i pochvaly nám cestující mohou jednoduše předat prostřednictvím online dotazníku, který najdou pod tímto odkazem: zpětnovazební dotazník.
Pro ty, kteří mají chuť a prostor stát se jedním z respondentů v některém z dalších odborných průzkumů s širokou veřejností, je připraven náborový dotazník, který najdou pod tímto odkazem: přihlášení do výzkumné databáze.
Všem, kteří nám poskytnou zpětnou vazbu a zejména těm, kteří si najdou čas zúčastnit se některého z výzkumů, patří náš velký dík.
Více o projektu na stránkách Čitelné Prahy.
S Ondřejem Kotrcem o zastávkové službě
Ondřej Kotrc: Při výměně jízdních řádů je důležitá rychlost a efektivita, digitalizace by nám usnadnila práci
Na autobusovém terminálu v pražských Letňanech se nachází společné pracoviště zastávkové služby organizací ROPID a IDSK. Zde sídlí Ondřej se svým týmem, který pravidelně pečuje o zastávky v Praze i středních Čechách.
Ondřej chtěl být v dětství řidičem autobusu. Plány nakonec změnil a v roce 2014 nastoupil do ROPIDu na přepravní průzkumy, tehdy ještě coby brigádník studující na ČVUT. Vyzkoušel si i práci na infolince a poté se už jeho cesta začala ubírat směrem k jeho současné specializaci: dělal kontrolora zastávek ve středních Čechách, podílel se na přípravě standardů zastávek PID a pomáhal rozjíždět projekt jednotného informačního systému. Když potom v roce 2019 vznikl nový odbor zastávkové péče, měl Ondřej dost zkušeností, aby se ujal jeho vedení.
Jak sám přiznává, je rád, že si některé věci mohl zkusit takříkajíc od píky: „Přínosná pro mě byla zkušenost kontrolora, kdy jsem během pár měsíců objel všechny zaintegrované zastávky ve středních Čechách, takže si troufám tvrdit, že mám celkem slušnou znalost o jednotlivých místech.” Na různých postech se seznámil s lidmi z ROPIDu a poznal úskalí některých činností, například situaci bezradného infolinkáře, kterého rozzlobený cestující žádá o okamžité řešení složitého problému.
Dnes má Ondřej možnost pomáhat lidem přímo v terénu. Jak už název odboru napovídá, se svými kolegy má na starost pravidelnou péči o zastávkové označníky, a to jak dopravců v systému PID, tak i mimo něj na území Prahy. V týmu o 13 lidech spravují více než dvě stovky zastávek v Praze a na dalších přibližně 1500 zastávek vyvěšují jízdní řády. Ostatní zastávky má ve své kompetenci Dopravní podnik hl. m. Prahy. Ve středních Čechách spravují dohromady dalších skoro 10 000 zastávek – o tuto agendu se dělí s kolegy z Integrované dopravy Středočeského kraje (IDSK).
Jejich úkolem mimo jiné je, aby informace, které na zastávkách cestující najde, byly přesné a aktuální. Občas zažívají perné chvíle, zpravidla je to v obdobích, kdy se mění více jízdních řádů najednou. Rychlost a efektivita je v takové případě na prvním místě, někdy i na úkor estetické kvality vývěsek a způsobu jejich umístění. „Myslím, že svou práci děláme dobře, protože dbáme na to, aby cestující informace o změnách nepřehlédli. Vývěsky visící na provázku sice nejsou krásné, ale pokud by zůstaly schované mezi ostatními jízdními řády, lidé by si jich potom nemuseli všimnout,” vysvětluje Ondřej.
Za nejtěžší chvíli považuje začátek covidové pandemie, kdy se z hodiny na hodinu rozhodlo o omezení provozu, a přes noc musel s kolegy připravit stovky vývěsek, aby je ráno stihli rozvést. Za normální situace si Ondřej výjezdy do terénu užívá, ať už s cílem kontrol, nebo vyvěšování jízdních řádů. Relaxuje tak od papírování v kanceláři v Letňanech a občas zdlouhavých jednáních s dopravci. Splnil si také dětský sen a některé víkendové dny tráví za volantem autobusu jednoho z dopravců PID. „Podvědomě při jízdách kontroluji zastávky, a když narazím na nějaký nedostatek, hned ho najdou kolegové druhý den v úkolníčku,” směje se. Zároveň ale jedním dechem dodává, že řízení autobusu je pro něj především koníčkem.
Design a vybavení zastávek v posledních letech prochází velkou proměnou. V Praze vzniká projekt Jednotného informačního systému hl. m. Prahy (JIS) a redesignu zastávkových označníků PID. Na zastávkách přibývá elektronických tabulí informující o aktuálních odjezdech. Je zřejmé, že budoucnost směřuje k větší digitalizaci jízdních řádů. „Výhody zastávkových informačních systémů jsou nepochybné. Když dnes potřebujeme vyměnit jízdní řády k jednomu termínu, musíme s tím začít už dva až tři dny předem. Po tu dobu tam jsou tedy bohužel neaktuální informace,” vysvětluje Ondřej.
Zastávková služba PID se ale nezabývá jen jízdními řády na zastávkách. K jejím gescím v nedávné době přibyla také údržba autobusových terminálů, respektive jejich postupná kultivace. Nejprve se zaměřili na terminál na Černém Mostě a významnou měrou se přičinili na tom, že už není ostudným místem. „Bohužel Černý Most byl dlouho zanedbávaný, což je dáno i komplikovanou strukturou vlastníků pozemků. Ale něco se už podařilo. Vyměnili jsme lavičky, nechali nainstalovat elektronické informační tabule, nechali zrenovovat interiér infocentra PID, ale především řešíme důkladněji úklidy. Velkou zásluhu na zlepšení má kolega Pavel Tůma, který si to vzal na starosti,” upřesňuje Ondřej. V budoucnu se podobně chtějí zaměřit i na terminál na Zličíně.