Na železnici se rozšiřovala plná integrace, tedy možnost využívat i jízdenky pro jednotlivou jízdu na trati do Lysé nad Labem a Milovic, kam tehdy jezdily ještě jen motorové vlaky. Využívat jízdenky PID mohli cestující nově také v rychlících mezi Prahou a Kladnem.

Počet příměstských autobusových linek se rozrostl o 12, pokračovalo přečíslování autobusových třístovek na čtyřstovky. Určité zpomalení do té doby slibného rozvoje Pražské integrované dopravy přinesla reforma samosprávných celků, znamenající zrušení okresů a převedení pravomoci objednávat veřejnou dopravu na kraje. Už tehdy se začaly datovat snahy Středočeského kraje o zřízení vlastního dopravního systému nezávislého na Praze. Možná i proto byla právě v roce 2002 zastavena připravovaná integrace příměstské linky 396 mezi Prahou a Berounem.

Pražská MHD přinesla v roce 2002 třeba novou expresní linku 100 spojující ruzyňské letiště se stanicí metra Zličín. Novinkou byly i kloubové nízkopodlažní autobusy, které tehdy jezdily hlavně do Bohnic jako určitá kompenzace za rozhodnutí netrasovat přes Bohnice prodloužení metra C. Záchytná parkoviště P+R se rozrostla o Modřany a Běchovice.

Od roku 2002 se také používá nový široký formát jízdních řádů, generovaný přes operační systém Windows do formátu Excel, který tehdy nahradil úzké jízdní řády tvořené v programu na bázi MS DOS.

Rok 2003 byl z pohledu Pražské integrované dopravy bohatý především na události v pražské MHD. I přes postupné zotavování z ničivých následků povodní v létě 2002 pokračovala stavba nové tramvajové trati na Barrandov, která byla otevřena v listopadu 2003 a znamenala zásadní kvalitativní posun nejen pro velké barrandovské sídliště. Pozornost na sebe upoutala také odvážným řešením zastávek z dílny architekta Kotase.
Stejný rok spatřila světlo světa první midibusová linka v centru Prahy, která tehdy pod číslem 291 spojovala I. P. Pavlova a Karlovo náměstí s nemocničními areály na Karlově a Větrově. Dnes tato linka jezdí v téměř nezměněné podobě pod číslem 148 už s druhou generací vozidel.

Před 20 lety také vyjel Brdský cyklobus, speciální upravená Karosa pro přepravu velkého množství kol od dobřichovického vlakového nádraží přes Mníšek pod Brdy do Kytína. Tato linka jezdí dodnes a má už několik mladších sestřiček.

Na železnici se podařilo zmodernizovat důležitý úsek na malebné, ale klikaté trati mezi Prahou a Kralupy nad Vltavou, plné integrace se dočkaly trati na Kladno a do Kralup nad Vltavou.

Hlavní událostí bylo prodloužení metra C o dvě stanice z Nádraží Holešovice přes Kobylisy na Ládví. Obyvatelé Severní terasy tak už nemuseli jezdit autobusem až do Holešovic, cesta do centra se jim výrazně zrychlila pomocí přestupu na metro v jedné z nových stanic. Zároveň se naplno rozeběhly práce na dalším prodloužení do Letňan.

Premiéru si tehdy odbyla také nová Městská železniční linka z Libně přes Holešovice do Roztok, která dnes jezdí pod označením S49 až do Hostivaře a už na konci příštího roku na ni vyjedou nové elektrické jednotky. Na jízdenky pro jednotlivou jízdu dojedete vlakem nově až do Berouna, Peček nebo Sadské.

Zájem o noční dopravu i přes nedávné zkrácení intervalů roste, a tak vzniká už devátá noční tramvajová linka, která posiluje nejvytíženější linky 57 a 58. Zároveň vznikají další dvě noční příměstské autobusové linky – 602 do Berouna a 603 do Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi.

Integruje se poslední velká oblast v těsném okolí Prahy – Štěchovicko. Nové linky 338, 361 a 390 vyjíždějí ze Smíchovského nádraží a spolu s nimi je do PID zapojen další dopravce – Bosák. V systému PID je už 299 měst a obcí. Toto číslo však bude na nějakou dobu konstantní – Středočeský kraj se totiž rozhodl vydat se vlastní cestou a postupně založil Středočeskou integrovanou dopravu, která však zahrnovala jen autobusy a kromě výhodnějších jízdenek při nákupu čipovou kartou a omezené možnosti přestupovat vlastně nenabízela nic nového.

Do rodiny druhů dopravy, kterými lze jezdit na jenu jízdenku po Praze, přibyl první přívoz, to ten nejsevernější mezi Sedlcem a Zámky pod označením P1. Tehdy zde fungovala ještě malá motorová loď, u které byste si dnes už stěží dokázali představit tehdy běžnou přepravu kol i kočárků. Tento přívoz však nebyl v roce 2005 jediným, na kterém šlo uplatnit jízdenky PID – na podzim se totiž konala komplikovaná autobusová výluka mezi Davlí a Štěchovicemi, kde sloužila jako náhradní doprava za autobusy právě loď.

Další pražskou novinkou byla expresní autobusová linka Airport Express, která začala spojovat ruzyňské letiště s nádražím Holešovice. Právě tady totiž tehdy začínaly rychlovlaky Pendolino i další dálkové vlaky do Ostravy, na které tato linka navazovala. Aktuálně totiž probíhala důležitá stavba Nového spojení, čili nového železničního tunelu i mostů pod Vítkovem, které pak v roce 2008 zásadně zvýšily kapacitu železničních kolejí v Praze.

Rok 2005 byl také milníkem v oblasti bezbariérovosti u tramvají – těsně před jeho závěrem byla totiž Pražanům představena zbrusu nová nízkopodlažní tramvaj Škoda 14T s designem Porsche, kterých bylo později dodáno 60. Odstraňování bariéro pokračovalo také v metru díky novému výtahu na Florenci k lince C. A výrazného zkvalitnění pěší dostupnosti pro hůře pohyblivé se dočkal i Žvahov díky již druhé midibusové lince, která dostala číslo 128.

Každé zlepšování služeb však něco stojí, proto bylo po 7 letech přikročeno ke zvýšení cen jízdného – základní jízdenka za 12 Kč podražila na 20 korun. Levnější jízdenka za 8 Kč stála nově 14 korun, tehdy s ní ale nebylo možné přestupovat a v metru jste se na ni mohli svézt jen 5 stanic. Roční kupon na pražskou MHD podražil na 4 150 Kč, což je stále o 500 korun víc než v současnosti! A jelikož tehdy zároveň nezdražoval Středočeský kraj, bylo nutné prohlásit pražské pásmo P za dvojpásmo, aby byla zachována posloupnost výpočtu ceny jízdného do Středních Čech.

Do Středních Čech vyjela už čtvrtá noční linka (604 do Roztok). Plná integrace, čili možnost využívat jízdenky pro jednotlivou jízdu i ve vlacích, byla rozšířena do Čakovic a do Davle, resp. Měchenic. Poblíž Lysé nad Labem byla otevřena nová železniční zastávka Ostrá. Na další pokroky v rozšiřování systému PID si ale musíme ještě nějakou dobu počkat, protože právě v roce 2005 vznikla tzv. Středočeská integrovaná doprava odrážející tehdy odlišný pohled Středočeského kraje na rozvoj veřejné dopravy.

Pražské metro se v květnu rozrostlo o novou stanici Depo Hostivař na zeleném áčku, kde se využilo existující manipulační trasy do depa a nová stanice vznikla z jedné jeho krajní haly. Bylo tak možné přesměrovat návazné autobusy ze sídliště na Skalce a mohlo zde vzniknout také nové záchytné parkoviště P+R. Na přiložených fotkách z prvních dnů provozu si můžete prohlédnout dnes již neexistující podobu autobusového terminálu, který byl nedávno přestavěn a přibyla zde také tramvajová konečná. Snad již za pár let tu vyroste nový kapacitní parkovací dům a také nová železniční zastávka pro vlakové linky S49 a S61.

Dobová fotodokumentace přibližuje také pokračující výstavbu dalšího úseku metra C do Letňan, na jehož staveniště se mohli Pražané podívat už v roce 2006. V roce 2006 se také otevřel druhý terminál ruzyňského letiště, což znamenalo změnu zastávek místních autobusových linek.

Pamatujete si ještě na způsob náhradní autobusové dopravy za tramvajové výluky v Praze? Po dlouhá léta ji zajišťoval dopravce Hotliner s autobusy mnohdy nevalné kvality, který zároveň provozoval některé městské i příměstské linky v severovýchodní části Prahy.

Velkou pomocí MHD cyklistům bylo rozšíření možností přepravy jízdních kol v metru – nově bylo možné přepravovat kola na každé poslední plošině každého vozu, což zpětinásobilo kapacitu metra pro lidi, kteří si nějakým způsobem potřebují zkrátit cestu nebo překonat obtížné nebo nebezpečné úseky v centru.

V roce 2006 vyplul už druhý pražský přívoz PID, a to mezi Podbabou a Podhořím, který je dodnes nejoblíbenějším pražským přívozem.

V regionální autobusové dopravě přinesl tento rok 3 nové denní linky (330 z Depa Hostivař do Úval, 391 z Klánovic také do Úval a 456 z Kralup nad Vltavou do Holubic) a také 3 noční linky 605-607 do Průhonic, Jesenice a Hostivice.

Na železnici byla zprovozněna nová zastávka Čelákovice-Jiřina, ale zastaven byl provoz na lokálkách z Čelákovic do Mochova a z Bošic do Bečvár. Vlaky díky integraci do systému PID sloužily v roce 2006 také jako náhradní doprava za autobusy mezi Prahou a Roztoky, a to i díky městské železniční lince, kde tehdy jezdily motorové vozy řady 810 nebo Regionova. A právě žlutozelené Regionovy, kterých bylo postupně od roku 2006 vyrobeno přes 230, se staly symbolem mnoha lokálních tratí v celé České republice.

Na Vltavě vyplul už třetí pražský přívoz P3 mezi Lihovarem a Veslařským ostrovem. Přívozy se začaly postupně stávat každodenním pomocníkem pěších i cyklistů tam, kde chybí mosty. Cyklistům začal v roce 2007 pomáhat také speciální víkendový Cyklovlak, díky kterému došlo k obnovení provozu na trati mezi Hostivicí, Středokluky a Podlešínem. Nový produkt s vozy pro hromadnou přepravu kol začal jezdit z Masarykova nádraží kolem hradu Okoř do Slaného. A v jeho stopách pak o pár let později vyjel dnes velmi oblíbený dětský výletní vlak Cyklohráček.

Ale zpátky do Prahy: v roce 2007 začala fungovat možnost koupit si jízdenku na pražskou MHD formou SMS. Tehdy totiž nebylo možné si koupit jízdenku přímo v tramvaji, u autobusů to šlo u řidiče, ale s přirážkou. Ke zrychlení autobusové dopravy přispělo poměrně významné navýšení počtu zastávek na znamení. Poprvé byla veřejnosti přestavena první modernizovaná tramvaj T3 se středním nízkopodlažním vstupem, kterých bylo následně pod označením T3R.PLF vyrobeno celkem 35 a nyní vznikají další takové pro budoucí plně bezbariérový noční provoz. K bezbariérovosti pražské MHD: na konci roku 2007 bylo k dispozici 47 bezbariérově přístupných tramvají a 390 autobusů.

V regionální dopravě v tomto roce k žádným zásadním změnám nedošlo, přibylo akorát pár doplňkových příměstských autobusových linek (rychlíková 320 a školní 358), v letní sezoně byl obnoven provoz na lokálních železničních tratích díky víkendovým vlakům dopravce KŽC.

V prosinci 2007 se změnou jízdního řádu na železnici začal fungovat systém pražského Eska s cílem po vzoru mnoha německých měst zjednodušit orientaci lidí ve složité spleti železničních spojů a postupně vybudovat úspěšný systém páteřní železnice pro kapacitní dopravu lidí v celé metropolitní aglomeraci Prahy a Středočeského kraje. Jednotlivé páteřní radiální linky dostaly čísla S1 až S9 (postupně číslované proti směru hodinových ručiček), spojovací linky pak měly čísla linek, které spojují – například městská linka tehdy dostala číslo S41. Na nádražích i vlacích se objevilo výrazné modrobílé logo S, přibyly mapy této páteřní sítě nebo směrovky na nástupištích. Na výraznější posílení vlakové dopravy, které by přilákalo další cestující, jsme si však museli ještě rok počkat. Ale o tom zase příště….

Hned v úvodu bylo zdraženo jízdné jak v Praze, tak ve Středočeském kraji, nejpoužívanější přestupní jízdenka pro pražskou MHD nově stála 26 korun, roční kupón 4750 Kč. Kvůli návaznosti na jízdné ve vnějších pásmech, kdy se více zdražilo v Praze než ve Středočeském kraji, muselo být zavedeno okrajové pásmo B pro cenově přijatelnější dojezd ze středních Čech na okraj Prahy, a území metropole se tak nově počítalo jako 4 pásma. V roce 2008 se také Praha rozhodla, že bude rozvíjet červenou čipovou kartu Opencard, na kterou se začaly nahrávat dlouhodobé předplatní kupony a kterou pak časem nahradila zelená Lítačka. Spolu s novým elektronickým nosičem jízdného přišla i možnost koupit si kupóny z pohodlí domova přes nový e-shop.

Za vyšší jízdné se v roce 2008 výrazně pozvedla kvalita veřejné dopravy. V květnu byly otevřeny 3 nové stanice metra na lince C (Střížkov, Prosek a Letňany) včetně již 17. záchytného parkoviště P+R, tramvajová síť byla na podzim rozšířena o novou trať ke stanici metra Radlická a konečně od prosince byla zhruba o 30 % navýšena nabídka vlaků v Praze a okolí díky novému železničnímu spojení z hlavního nádraží severovýchodním směrem. Otevřen bylo totiž komplex tunelů a estakád Nové spojení okolo Vítkova. Nejvíce byla posílena vytížená vlaková linka S7, ráno z Radotína do centra se začalo jezdit každých 10 minut. Díky novým tunelům pod Vítkovem byla zavedena také nová vlaková linka S29 ze Strančic přes Hlavní nádraží až do pražských Vysočan.

Pražská MHD se ale vylepšovala i pomocí relativních drobností. Díky zrušení pásmového provozu na lince metra B začaly na Černý Most i Zličín jezdit všechny vlaky metra. Posílení koncových úseků nastalo i na vytížené páteřní tramvajové lince 22, která začala jezdit ve špičkách každé 4 minuty a nahradila kratší souběžnou linku 23. Lepší dostupnost pražského letiště i v noci přineslo přesměrování autobusové linky 510 přes Strahov a centrum až do Modřan. Větší pravidelnost pro dojíždějící autobusem z jihovýchodu středních Čech přineslo přesměrování příměstských autobusů proudících do Prahy z Říčan z původní konečné Depo Hostivař ke stanici metra Háje. Pražané se také dočkali dalších dvou přívozů P4 a P5 jezdících v centru Prahy. Rozšířili jsme také možnosti cestování po Praze s jízdním kolem o vybrané tramvajové úseky do kopce směrem z centra.

Reorganizací prošel i samotný ROPID, který absolvoval jednak zeštíhlovací kúru (z 50 zaměstnanců klesl jejich počet na 42), ale také optimalizaci činností. Místo dosavadního dlouholetého ředitele Jiřího Prokela byl řízením pověřený Pavel Procházka. Kromě jiného začal ROPID zcela jinak přistupovat ke kontrole dopravců nebo k marketingu a informování cestujících. Spolu s přípravou nových dlouhodobých smluv začal ROPID připravovat nové standardy kvality s cílem zvýšit a sjednotit kvalitu poskytovaných služeb. Bylo také vybráno nové logo systému PID.

I když se v tomto roce neotevřela žádná nová tramvajová trať nebo stanice metra, proběhla celá řada změn linkového vedení s cílem vytvořit přehlednější síť a posílit nejvytíženější linky. V Praze se to týkalo reorganizace autobusových linek v oblasti Jižního Města, Spořilova, Prahy 10 i Letňan a Čakovic. Tramvajové linky se změnily na Barrandově, Smíchově či v Braníku – díky přetrasování šestnáctky byla posílena linka 17, ze které se stala páteřní linka s intervalem 4 minuty. Na 4 roky byla zrušena tramvajová linka 13, která do té doby posilovala dopravu ze Smíchova na Barrandov.

Na severu Prahy vyjela další midibusová linka spojující Bohnice s Trojou a oběma zdejšími přívozy v Podhoří a v Zámcích. Nová linka 263 například nahradila také bezplatné nákupní autobusy do obchodního centra ve Štěrboholech

Ve Středočeském kraji proběhly velké změny v Říčanech, Průhonicích, Jesenici nebo Mníšku pod Brdy. Vznikly také nové příměstské linky: 325 z Uhříněvsi do Čestlic a 378 z Letňan do Jenštejna. Na železnici se dále posilovala doprava na páteřních tratích díky novým tunelům pod Vítkovem. Dokončená elektrizace trati do Milovic umožnila zavést přímé vlaky z Milovic až do Prahy označené jako linka S20.

Novinky ve vozovém parku: v roce 2009 byla zařazena první plně nízkopodlažní tramvaj Škoda ForCity, kterých následně Dopravní podnik pořídil 250. Do pražských ulic v tomto roce také poprvé vyjely nové čtyřdveřové nízkopodlažní autobusy SOR NB12, které postupně zcela nahradily včetně kloubové verze všechny dosavadní typy autobusů DPP.
V roce 2009 také vyplul už šestý pražský přívoz. Nejjižnější linka mezi Modřany a Lahovičkami obdržela označení P6.

Rok 2010 byl bohatý hlavně na dopravní novinky v Praze. Bouřlivý rozmach zažily pražské midibusové linky, kterých v tomto roce vzniklo celkem pět.

Nové linky zpřístupnily některá hůře dostupná místa včetně nemocnic Pod Petřínem, Bulovka, Krč, IKEM či Vinohrady. Na linku 292 nasadil Dopravní podnik dva minielektrobusy, které zde však dlouho nevydržely. Většinu nových linek provozoval nový dopravce About Me, u kterého mělo zároveň premiéru nové barevné řešení autobusů PID. Výrazně lepší dostupnost některých částí Prahy pro hůře pohyblivé ještě doplnila další novinka – speciální mikrobusy na zavolání pro těžce hendikepované. V souvislosti s tím byl přehodnocen dosavadní provoz speciálních autobusových linek H1 až H3.

V Praze vznikly ale i další autobusové linky – například pod číslem 206 linky z Dejvické k obchodnímu centru Šestka nebo nové noční linky 514, 515, 516, 608 a 609. Díky výraznému rozšíření nočních linek byla nově zajištěna nonstop obsluha třeba Klánovic, Nebušic, Ďáblic nebo Dubče.

Hitem roku se ale stala nová expresní linka 125 ze Smíchovského nádraží na Háje využívající Jižní spojku s rekordní jízdní dobou 20 minut z Hájů na Smíchov. Původně zde jezdily autobusy standardní délky v desetiminutovém intervalu. Dnes se jezdí téměř dvakrát častěji a kloubovými vozy. Větší reorganizaci linek zažilo sídliště Černý Most a Horní Počernice.

Železniční síť v Praze se rozrostla o novou provizorní zastávku Na Knížecí a s ním i o novou linku S65, která měla původně sloužit jen jako náhradní doprava za rekonstrupvanou tramvajovou trať do Řep. Zájem o ni ale předčil očekávání, a tak s námi zůstala S65 dodnes, i když koncová zastávka Na Knížecí už před pár lety ustoupila novým domům. Na trati, po které tato linka jezdí, tzv. Pražském Semmeringu, se v roce 2010 usídlila také nostalgická víkendová linka Pražský motoráček jezdící z Hlavního nádraží do stanice Praha-Zličín. Ve špičkách všedních dnů byly od prosince 2010 prodlouženy vlaky linky S7 od Berouna z Hlavního nádraží do Úval.

V roce 2010 pokračoval přesun předplatních kuponů na červenou čipovou kartu opencard – už jen na ni bylo možné si pořídit dlouhodobý kupon postupně pro všechny kategorie cestujících kromě studentů. Celkově se ale jízdné dál zlevňovalo. Nově mohly zdarma cestovat děti od 6 do 10 let a u ročního kuponu bylo možné si na dva měsíce přerušit jeho platnost. Po zkušebním provozu byla plošně zavedena možnost nastupovat všemi dveřmi i do příměstských autobusů, ale jen na území Prahy a jen směrem do centra.

Rozrostla se také působnost organizace ROPID, která rozjela v tomto roce vlastní zastávkovou službu starající se o vývěs jízdních řádů pro soukromé autobusové dopravce na území Prahy. Začalo se také s rutinním měřením a vyhodnocováním standardů kvality pro autobusy a vlaky, pomocí kterých se snažíme trvale zvyšovat kvalitu a garantovat jednotnou úroveň poskytovaných služeb všemi dopravci. V roce 2010 jsme začínali z 15 autobusovými dopravci, dnes je jich v systému 33.

Rok 2011 byl v historii Pražské integrované dopravy z těch o něco klidnějších, nicméně i před 12 lety se událo mnoho věcí, které posunuly veřejnou dopravu v Praze a okolí zas o kus dál.

Na podzim 2011 byla pražská tramvajová síť rozšířena o krátký úsek v Podbabě – tehdy tam ale ještě nezastavovaly vlaky. I nadále pokračoval proces optimalizace autobusové sítě, a to jak v Praze, tak v jejím okolí. Změnami si tento rok prošla jihozápadní část Prahy, linky v oblasti Žižkova a Starého Města, doladěny byly změny v předchozím roce na Černém Mostě a Hloubětíně. Posílení se dočkaly příměstské linky na Dolnobřežansku a Jesenicku nejen díky častějšímu spojení z Dolních Břežan k modřanským tramvajím, ale také díky nové expresní lince 334 z Psár a Jesenice po Pražském okruhu na Smíchovské nádraží.

Jako houby po dešti rostl počet midibusových linek – malé autobusy se začaly objevovat na linkách 101, 116, 151 a 216, zcela nově vznikly midibusové linky 156, 168, 260, 262 a 264. Naopak kloubové autobusy místo standardních začaly jezdit na expresních linkách 100 a 125 či na příměstské lince 332.

Na železnici bylo očíslováno systémem Esko dalších 13 vlakových linek ve Středočeském kraji. Lepší průjezd skrz centrum Prahy nabídly vybrané vlaky na lince S9, která byla z hlavního nádraží prodloužena do Horních Počernic. Linka S6 byla posílena v úseku mezi Prahou a Nučicemi.

Rušno bylo také na vodě – skončil přívoz P4 v centru Prahy, který sloužil spíš turistům než místním a více pro potřeby místních byla upravena také linka P5 spojující Císařskou louku s oběma vltavskými břehy. Nejvytíženější přívoz P2 mezi Podbabou a Podhořím dostal druhou posilovou loď.

Zlepšování dopravních služeb šlo v Praze ruku v ruce se zdražením jízdného, základní jízdenka za 26 Kč byla zdražena na 32 Kč, levnější půlhodinová jízdenka za 18 korun stála nově 24 Kč, ale nově s ní bylo možné přestupovat. Rozšířil se také počet cestujících s nárokem na bezplatnou přepravu – nově mohly jezdit zdarma děti do 15 let a senioři nad 65 let. Zvýšilo se také jízdné na území Středočeského kraje, bohužel za skoro současného (a naštěstí dočasného) omezení rozsahu autobusových linek z důvodu nedostatku financí v rozpočtu kraje.

Díky odstranění nutnosti mávat na přijíždějící vozidlo v zastávkách na znamení mohlo dál docházet k postupnému rozšiřování jejich počtu a tím i ke zvyšování efektivity provozu, cestovní rychlosti i třeba tepelného komfortu ve vozech během zimních měsíců.

ROPID začal v roce 2011 provozovat své první infocentrum v rámci zákaznického centra ČD na pražském hlavním nádraží.

Rok 2012 byl především ve znamení velkých změn linkového vedení MHD v Praze ale také prvního nového rozšíření integrované dopravy po létech stagnace.

V září 2012 došlo k výrazným změnám sítě linek tramvají a autobusů s cílem zjednodušit a zpřehlednit linkové vedení MHD. Prahu zaplavila oranžová kampaň, která pod hlavním heslem “Vždyť to jede jinam” upozorňovala na nejdůležitější změny – na mnoha zastávkách totiž nezůstal kámen na kameni. V síti autobusů se páteřním linkám začalo říkat metrobusy a na mapách a schématech dostaly fialovou barvu. Vznikly další páteřních link s krátkými intervaly (3 a 11) a trasy některých dalších tramvajových linek se upravily do tzv. páteřních svazků (1+25, 5+26 nebo 10+16). S ohledem na požadované úspory byl zrušen prodloužený víkendový denní provoz metra i návazné povrchové MHD.

V roce 2012 však po dlouhé době vyrazily příměstské autobusové linky do dalších tarifních pásem – díky zavedení pásma 6 a 7 jste mohli nově dojet autobusem PID až do Kutné Hory, Uhlířských Janovic či Poděbrad. V Milovicích vznikla nová linka 432 navazující na vlaky z Prahy. Aktivována byla pracovní skupina pro sloučení veřejné dopravy v Praze a Středočeském kraji, což bylo nakonec dokonáno o 10 let později. 20 let fungování Pražské integrované dopravy jsme si připomněli speciálním výročním nátěrem vlakové jednotky CityElefant.

Od roku 2012 má PID také svůj facebookový profil a koordinační dispečink, který sídlí v Letňanech a dnes už nonstop dohlíží nad fungováním všech dopravců PID. V roce 2012 byla také zavedena první tramvajová zastávka na znamení – dnes už neexistující ČSAD Smíchov. Výrazně se pokročilo ve zlepšování podmínek pro autobusy – vznikly nové buspruhy třeba na Zahradním Městě, před Jižním Městem od Petrovic nebo před Barrandovským mostem.

Co se stalo v pražské a středočeské dopravě v roce dvacetiletého výročí?

V síti tramvají a autobusů v Praze došlo od září k doladění velkých změn realizovaných o rok dříve. Vznikla třeba linka 13 přečíslováním poloviny spojů linky 11 a tím bylo obnoveno přímé spojení Vinohrad s Žižkovem i Strašnicemi. Na linkách 3 a 17 skončil kombinovaný provoz sólo- a dvouvozových tramvají. Větší změnou prošly také autobusové linky v jihovýchodní části Prahy (například byly zrušeny linky 122 a 154).

Na železnici došlo k rozšíření plné integrace na lince S9 o úsek Senohraby – Čerčany a následně i k posílení provozu na této trati. V Praze vznikla zcela nová železniční linka S34 mezi Masarykovým nádražím a Čakovicemi, tehdy ještě v podání sólo motorových vozů řady 810 dopravce KŽC Doprava.

V červnu zasáhly Prahu opět povodně, kvůli kterým byl na pár dní přerušen provoz všech linek metra v centru. Náhradní dopravu zajistily kromě tramvajových linek XA+XB a autobusové linky XC také posílené vlaky. Naštěstí díky včasnému uzavření metra nedošlo k žádným škodám na majetku. Pořádný nápor zažil a velkou službu cestujícím tehdy v informační úloze vykonal náš poměrně čerstvý Facebookový kanál.

Vizuální proměnou si v roce 2013 prošly také informační materiály pro cestující, které získaly novou jednotnou podobu, ať už byly vydávané ROPIDem nebo Dopravním podnikem, a tento vizuál požíváme dodnes. Tehdy k tomu probíhala ještě kampaň Kde jinde na podporu cestování veřejnou dopravou.

Největším dárkem k dvacetinám ROPIDu ale bylo schválení záměru sjednotit Pražskou a Středočeskou integrovanou dopravu do jednoho systému Prahou i Středočeským krajem, což o 9 let později vyústilo v dointegrování veřejné dopravy v celém Středočeském kraji.

V Praze i okolí vzniklo hned několik nových železničních zastávek. V Praze to byla Podbaba a Kačerov, ve středních Čechách vznikly Rudná zastávka, Chýně, Jinočany, Hostivice-Sadová a Hostivice-U hřbitova.

Oslavili jsme také neuvěřitelných 50 let legendárních elektrických jednotek “Žabotlam”, které tvořily dlouhá léta páteř příměstské železniční dopravy.

A premiéru měl také dětský výletní vlak Cyklohráček na trase Praha – Slaný složený ze tří speciálně upravených zelenobílých vozů motorové jednotky Esmeralda.

Pražskou MHD obohatila nová midibusová linka 294, která poprvé dobyla historické centrum Prahy včetně Staroměstského náměstí. S kolem bylo nově možné cestovat ve vybraných úsecích tramvají i v ranní špičce. První novodobé výběrové řízení na příměstskou autobusovou linku zažily Přezletice, kde se na lince 302 objevil dopravce About Me s novými vozy SOR NB12.

V závěru roku potrápila Pražany ledovka, která ochromila tramvajovou dopravu i část elektrických vlaků. Kde to šlo, vyjely na tramvajových linkách autobusy a místo elektrických vlaků byly nasazeny motorové včetně soupravy Cyklohráčku. S informovaností cestujících nově výrazně pomohl také čerstvě založený twitterový účet PID, který dnes aktivně sleduje už téměř 30 tisíc lidí.

Rok 2015 byl jedním z dopravně nejnabitějších v třicetileté historii Pražské integrované dopravy. Hlavními událostmi bylo prodloužení metra A do Motola a integrace autobusů na Mělnicku a Neratovicku.

Od zatím posledního prodloužení pražského metra uběhlo již 8 let. V dubnu 2015 se otevřely nové stanice Bořislavka, Nádraží Veleslavín, Petřiny a Nemocnice Motol. Ze začátku však ještě k motolské nemocnici jezdila jen část souprav. Nový úsek metra také pořádně zamíchal linkovým vedením autobusů v celé západní části Prahy. Následně došlo na levém břehu Vltavy i k úpravě kritizovaných přestupů mezi autobusy na Strahově obnovením linky 149.

Rokem 2015 se začala psát novodobá historie integrace veřejné dopravy ve Středočeském kraji. Dubnová integrace Mělnicka a Neratovicka spočívající v zapojení autobusových linek z Mělníka a Neratovic do Prahy do systému PID byla jakýmsi pilotním projektem novodobého slučování pražské a středočeské dopravy, které bylo dokončeno v roce 2022. Ještě nějakou dobu po změnách budilo vášně změna ukončení autobusů z Nádraží Holešovice na Ládví, nicméně díky výhodným předplatním jízdenkám a atraktivním intervalům na sebe úspěch nenechal dlouho čekat a od té doby musely být autobusy na těchto trasách několikrát posilovány. Například kloubové autobusy, jako dnes už naprostá samozřejmost na lince do Neratovic, tehdy ještě nejezdily a cestující se museli vejít do mnohem kratších vozidel.

Rozvoj autobusových linek probíhal ale i v jiných oblastech. Výrazně byla posílena autobusová linka 333 z Dolnobřežanska do Prahy, pro její odlehčení navíc vznikla i nová linka 445 z Březové a Oleška do Vraného nad Vltavou k vlaku. V Praze vznikly dvě nové midibusové linky 146 do Hrdlořez a 159 do Kbel. A Beroun se dočkal nového důstojného autobusového nádraží hned vedle toho vlakového.

K výraznému posílení došlo u noční dopravy, kdy se v nocích z pátku na sobotu a ze soboty na neděli zkrátil 30minutový interval hlavních linek na 20 minut.
Klid nebyl ani u pražských přívozů – vznikla nová linka P7 mezi Holešovicemi, Karlínem a ostrovem Štvanice, kterému se začalo říkat HolKa. Novou trasu získal také přívoz P5 vyjíždějící z Císařské louky.

Další dnes už naprostá samozřejmost – možnost platby kartou u řidičů příměstských autobusů – se v roce 2015 začala testovat na pár autobusech dopravce ČSAD Polkost.
A na závěr pár novinek ze železnice – v Praze vznikla další zastávka – Běchovice střed, zavedena byla nová linka S54 z Hostivice do Středokluk pro návoz a odvoz pracovníků místního logistického areálu a průjezdná linka S7 přes Hlavní nádraží byla prodloužena do Českého Brodu. Velkou proměnou si v rámci modernizace koridoru na Benešov prošlo nádraží v pražské Hostivaři.

Rok 2016 byl především rokem tramvajových změn.Ty přinesly na konci srpna po dlouhých přípravách a důkladných anketách mezi cestujícími i jednotlivými městskými částmi nový systém linkového vedení, který se až na drobnosti udržel dodnes a který už tehdy počítal s plány na další rozvoj tramvajové sítě včetně záměru nové trati na Václavském náměstí. Možná už si dnes nevzpomenete, že vznikly 3 rozdílné návrhy linkového vedení – návrh konzervativní, návrh příležitostí a návrh vídeňský. Výslednou vybranou variantou bylo něco mezi návrhem konzervativním a návrhem příležitostí. Vznikly tři nové linky (2, 15 a 21), 9 stávajících linek změnilo svou trasu. Vzniklo mnoho nových přímých spojení.

Kromě změn tramvají se částečně měnily také autobusy – větší změny byly realizovány na Jihozápadním Městě, vznikla nová minibusová linka 243 do Kazína a Dolních Černošic. Navráceny byly linky 123 na Knížecí a 172 na Smíchovské nádraží. V říjnu pak proběhla komplexní změna autobusové sítě ve východní části Prahy. Změnilo se 23 linek, 8 linek přibylo (například 134, 145, 154 nebo 182), 4 byly zrušeny a 4 linky přečíslovány (třeba midibusová linka 291 dostala nové číslo 148).

Nezaháleli jsme ale ani v regionální dopravě. Hned na začátku roku se podařilo zaintegrovat MHD v Kralupech nad Vltavou, kde vznikly linky 457 a 458, následně přibyly autobusové linky PID mezi Kralupy a Mělníkem a také mezi Lysou nad Labem a Milovicemi. Posun v integraci nastal také na železnici – od roku 2016 bylo možné využívat i jízdenky pro jednotlivou jízdu na všech dosud zaintegrovaných tratích, tedy i tam, kde nebyly dosud instalovány označovače jízdenek. Na podzim vznikla nová zastávka Dobrovíz-Amazon a v prosinci došlo k výraznému posílení linky S4 do Kralup nad Vltavou. Rozloučili jsme se také s provizorní zastávkou Praha-Smíchov Na Knížecí.

Výrazně byly rozšířeny možnosti přepravy kol v metru – nově to jde na první a poslední plošině každého vozu (s výjimkou první plošiny prvního vozu) a přibylo také 8 dalších úseků, kde lze vzít kolo do tramvaje. Zkušebně byla poprvé povolena přeprava kol na autobusové lince 147 do Suchdola.

Pokračovali jsme v tradici akcí pro lidi, na jaře jsme podnikli velký šotoden v Milovicích a v červnu oslavili 20 let od integrace autobusů na Mníšecku, na podzim se pak konal regionální den PID v Čerčanech. Dětský výletní vlak Cyklohráček dostal další vůz. ROPID také spustil novou podobu webových stránek, nyní po 7 letech se však jejich čas nachýlil a snad již brzy vám představíme nové webovky pid.cz.

V roce 2017 se přes Střední Čechy se přehnala doslova integrační smršť.

V průběhu roku 2017 byly do systému PID integrovány následující oblasti: Podřipsko, Nymbursko, Neveklovsko a Sedlčansko, Kladensko, Mladoboleslavsko (vlaky), Kouřimsko, Byšicko a Velvarsko, Kolínsko (vlaky), Kutnohorsko (vlaky), Benešovsko (vlaky), Celkem se v roce 2017 systém PID rozšířil o 52 regionálních autobusových a 22 vlakových linek (z toho 8 rychlíkových). Autobusy PID díky tomu nově obsloužily dalších 130 měst a obcí Středočeského kraje, v dalších 155 železničních stanicích a zastávkách začaly být nově uznávány jízdenky PID.

Ani v městské dopravě v Praze se toho neudálo zrovna málo. Především došlo k důležitému přečíslování všech nočních tramvají a autobusů, školních linek, části městských autobusových linek začínajících dvojkou a také části regionálních autobusů začínajících čtyřkou, a to z důvodu nutnosti uvolnění číselných řad pro nové příměstské a regionální linky ve Středočeském kraji. V březnu vyjela nová nostalgická linka 23 provozovaná legendárními tramvajemi T3, jejichž standardní nasazení na ostatní linky bylo tímto ukončeno. V březnu byla také posílena tramvajová linka 15 nasazením kloubových tramvají a s tím souvisely úpravy tras linek 13 a 21.

V dubnu bylo posíleno metro ve večerním období a v pátek odpoledne, na lince C byl v ranní špičce zrušen pásmový provoz mezi Ládvím a Letňany (zdvojnásobení nabízené kapacity). V říjnu byla významně posílena noční autobusová doprava v Praze, nově je noční dopravou obslouženo dalších 10 okrajových čtvrtí Prahy, jednotlivé linky končící na okraji centra byly propojeny skrz centrum a tím ulehčily přetíženým nočním tramvajím.
Přívozy se v roce 2017 rozrostly o další sezónní přívoz PID, a to sice P4 mezi Kazínem a Lipencemi, v závěru roku byl spuštěn dočasný přívoz P8 v Troji jako náhrada za zřícenou lávku pro pěší a původně sezónní přívoz P5 na Výtoni byl do doby znovuzprovoznění pěších lávek na výtoňském železničním mostě zaveden jako celoroční.

Co se týče zastávek, byla například zprovozněna tramvajová zastávka Štvanice (v březnu), pro noční autobusy byla zřízena nová přestupní zastávka Myslíkova poblíž tramvajové zastávky Lazarská, v oblasti nové výstavby v lokalitě Nová Waltrovka vznikla zastávka U Trezorky. Plošně byl rozšířen počet autobusových zastávek na znamení v oblasti Horních Počernic.

Na železnici se začalo jezdit od prosince i v noci – zaveden byl centrální rozjezd vlaků do všech hlavních směrů o víkendových nocích ve 2:30. Ke stejnému datu přibyly také další vlaky na pražských i středočeských linkách včetně nových přímých vlaků Praha – Mělník.

Organizace ROPID spustila novou mobilní aplikaci PID info s komplexními informacemi o Pražské integrované dopravě, která se rok na to proměnila v PID Lítačku. V Letňanech se konal u příležitosti 25 let PID první ročník veleúspěšné akce Autobusový den PID s prezentací historické dopravní techniky i současných autobusů jednotlivých dopravců. Na Karlově náměstí jsme poprvé prezentovali záměr nových železničních tunelů pod centrem Prahy, tzv. Metro S. V rámci osvětové kampaně Nejedeš načerno dostali hříšníci možnost poloviční pokuty, pokud si neprodleně koupí roční kupon. Od roku 2017 je také mnohem snazší možnost koupit si jízdenku přímo na letišti Václava Havla díky výrazně navýšenému počtu nových typů jízdenkových automatů.

Rok 2018 byl pro systém Pražské integrované dopravy klíčový v oblasti rozšiřování integrace na železnici, kdy bylo dokončeno zapojení vlaků v celém Středočeském kraji. Díky změně tarifního systému začaly být ve vlacích celoplošně uznávány také jízdenky PID pro jednotlivou jízdu.

Zásadní zlom nastal také v oblasti odbavovacího systému, kdy byl spuštěn zcela nový systém umožňující nahrávání předplatních kuponů na In Kartu Českých drah nebo bezkontaktní platební kartu včetně možnosti nákupu jízdních dokladů na novém e-shopu i v mobilní aplikaci PID Lítačka. Od té doby je také možné ve všech příměstských a regionálních autobusech platit bankovní kartou. Junioři, studenti i senioři získali v tomto roce štědrou celostátní slevu 75 % a levnější předplatní kupony nabídla i Praha. Cestující v regionu získali možnost kupovat si také roční kupony pro vnější pásma.

Zkvalitňování pražské MHD pokračovalo i v roce 2018. Zkráceny byly víkendové intervaly na linkách metra B a C a do Letňan už jezdilo ve všední dny každé metro, ne každé druhé jako dřív. Výrazně byla posílena letištní linka 119, vznikly nové midibusové linky 216 pro obsluhu sídliště Baba a 248 do radotínských Viniček. Zavedena byla první trolejbusová linka 58 z Palmovky do Letňan, zatím však jen se sporadickým provozem. Na městské železniční lince S41 vyjel místo Českých drah dopravce Arriva vlaky a zároveň byla tato linka prodloužena z Libně do Hostivaře. V rámci modernizace trati byla vlaková zastávka Praha-Jinonice posunuta do nové polohy blíže nové zástavby u Waltrovky i stejnojmenné stanice metra.

V regionální dopravě se tentokrát kromě rozšíření integrace na železnici tolik neudálo, nicméně od prosince byla posílena špičková doprava z Prahy do Kutné hory a Benešova novými spěšnými vlaky. Vznikla také nová autobusová linka 672 od vlaku z Vraného nad Vltavou do Zvole.

Pokračovala příprava nových standardů kvality nebo plánu udržitelné mobility a rozeběhl se například významný projekt Jednotný informační systém hl. m. Prahy, dnes známý pod názvem Čitelná Praha.

V roce 2019 po krátké přestávce pokračovala integrační smršť, díky které se do systému PID zapojily další oblasti Středočeského kraje. V březnu to bylo několik nových autobusových linek na Poděbradsku, Nymbursku a Kolínsku. V červnu se připojily linky z Prahy do Dobříše a Příbrami, které opustily dosavadní konečnou Na Knížecí a přesunuly se na Smíchovské nádraží. Vzniklo také několik regionálních linek v okolí Příbrami. V červenci byly autobusové linky vedené po staré benešovské silnici prodlouženy až do Benešova a v srpnu se připojilo celé Slánsko včetně páteřních linek z Prahy. Integrační maraton roku 2019 zakončila v prosinci část Rakovnícka a Kladenska včetně linek z Prahy. Posílena byla i kapacita stávajících příměstských linek kloubovými vozy například na linkách 307, 332, 348 nebo 380, což souvisí s rekordní obnovou vozových parků jednotlivých dopravců – za rok 2019 bylo pořízeno 373 nových autobusů, z toho 206 pro MHD v Praze.

Ani v pražské MHD nebyla o změny nouze. V souvislosti s výběrovými řízeními na provozovatele městských autobusových linek vznikly v prosinci nové linky 153, 171, 204 a 242 a řada dalších linek soukromých dopravců změnila svou trasu. Nově vysoutěžené desetileté kontrakty také znamenaly změnou dopravců na některých městských linkách – s tím souvisela i výraznější obnova vozového parku. Další zlepšení byla realizována na linkách pražského dopravního podniku. Tangenciální linka 130 začala jezdit i o víkendu, posílen byl provoz letištní linky 119 o zdvojené spoje o víkendech a midibusová linka 156 začala obsluhovat také nové obchodní centrum Stromovka. Rozšířena byla i noční obsluha – do Klánovic byla prodloužena linka 908 a do Tuchoměřic vyrazila nová příměstská linka 955.

Pražská městská vlaková linka S34 do Čakovic přivítala nová vozidla v podobě částečně nízkopodlažních motorových jednotek dopravce KŽC Doprava. Dětský výletní vlak Cyklohráček dostal už čtvrtý vagon.

Zlepšování služeb pro cestující se odehrávalo také na poli odbavovacích systémů – v mobilní aplikaci PID Lítačka bylo nově možné nahrát si dlouhodobé předplatní kupony přímo do mobilu a ve všech tramvajích se objevily terminály pro nákup jízdenek pomocí platební karty.

Na  mnoho událostí z roku 2020 by lidé možná rádi zapomněli. V roce totiž nejen na Pražskou integrovanou dopravu, ale i na každodenní život všech lidí těžce dopadla pandemie koronaviru.

První vlna v březnu přinesla do života ve veřejné dopravě povinnost chránit si ústa i nos, tehdy ještě čímkoli, co bylo po ruce, později už dostupnějšími rouškami a respirátory. Kvůli zavření škol, sportovišť či kulturních institucí i onemocnění většího počtu lidí poklesla prakticky ze dne na den poptávka po cestování veřejnou dopravou až o 80 %. Z důvodu ochrany řidičů a obavy o jejich dostatečný počet práceschopných byl zakázán nástup předními dveřmi, po nějakou dobu i na příměstských linkách. Naopak řidiči měli povinnost otvírat v zastávkách všechny ostatní dveře. S rostoucí nemocností řidičů i s výrazným úbytkem cestujících se dočasně prodloužily také intervaly mezi spoji a během druhé podzimní vlny dokonce denní provoz MHD končil už kolem desáté hodiny v závislosti na zákazu vycházení. Ano, na začátku léta 2020 jsme si mysleli, že už je po všem, bohužel na podzim se covid-19 vrátil v ještě větší síle a některá omezující opatření přetrvala až do roku následujícího. Pamatujete ještě, že bylo po krátký čas zakázáno cestovat nejen mezi jednotlivými okresy, ale i městy nebo obcemi?

Rok 2020 však znamenal pro systém PID i přes nelehkou situaci s pandemií koronaviru také významné rozšíření do Středočeského kraje. Konkrétně se připojily tyto oblasti: Kokořínsko, Voticko, Rakovnicko, Dobrovicko, Berounsko, Hořovicko, a Rožmitálsko do ve kterých vyjelo 64 nových autobusových linek. Železniční síť se rozrostla o nové zastávky Neratovice sídliště a Příbram sídliště.

Cestující v Praze se mohli těšit z nové železniční zastávky Praha-Eden nebo znovu zprovozněného Negrelliho viaduktu po náročné rekonstrukci, autobusy nově obsloužily oblasti Nového Zličína, Nových Komořan či nové zástavby ve Kbelích. Otevřena byla nová Trojská lávka pro pěší, což znamenalo konec práce pro náhradní přívoz P8.
I přes prakticky neustálé změny v souvislosti s protiepidemickými opatřeními se podařilo pokročit také v poskytování on-line informací pro cestující a vznikla přehledná webová mapa spojů PID, ve které jsou od roku 2020 zveřejňovány i aktuální polohy autobusů pražského dopravního podniku. Představena byla nově vysoutěžená podoba vozidel PID i nové logo systému. V ulicích Prahy se postupně rozšířily také preferenční pruhy pro autobusy o téměř 8 kilometrů. Zároveň z městských autobusových linek zmizely poslední vysokopodlažní autobusy a začaly platit nové přísnější Standardy kvality pro autobusy PID.

ROPID se nově začal starat také o velké pražské autobusové terminály například na Černém Mostě nebo Zličíně. Na Černém Mostě jsme otevřeli již druhé infocentrum PID a koordinační dispečink PID začal sloužit nonstop. Do mobilní aplikace PID Lítačka je od roku 2020 možné si nahrát i dlouhodobé kupony. Zároveň je možné dobít si Lítačku fyzicky nově na 9 místech ve Středočeském kraji – dosud to bylo možné hlavně v Praze.

Neradostný souboj s pandemií koronaviru pokračoval i v roce 2021, počet cestujících stále ani zdaleka nedosahoval hodnot v roce 2019. Proto přistoupil Středočeský kraj k dočasné redukci spojů cca o 10 %. Až do dubna byly zavřené školy a tudíž nejezdily ani školní spoje. Stále bylo nutné cestovat ve veřejné dopravě s ochranou nosu a úst, a až do května se také do městských autobusů i tramvají nedalo nastupovat předními dveřmi. Od května se postupně začaly vracet také večerní spoje a teprve od července jezdí poslední metro z centra až o půlnoci. Od září bylo obnoveno poptávkové ovládání dveří u tramvají a autobusů.

I přesto ale raketovým tempem pokračovala integrace dalších oblastí Středočeského kraje. V březnu se zapojila oblast Královéměstecka a dvě linky na Mladoboleslavsku (Skalsko). V dubnu bylo přečíslováno několik regionálních linek na Neveklovsku a Voticku v souvislosti s vyhodnocením předchozí integrace a také kvůli přípravě na mezikrajskou spolupráci s nově vznikajícím integrovaným systémem Jihočeského kraje. V červnu bylo integrováno Dobříšsko a Sedlčansko, kde vyjelo 12 nových autobusových linek. Největší balík nových linek vyjel ale v prosinci, kdy byla zaintegrována obří oblast Mladoboleslavska včetně linek do Prahy i do Jizerských hor. Linkami PID se od té doby dostanete třeba do Liberce, Jičína či Harrachova.
Po deseti letech zvýšil Středočeský kraj jízdné na svém území a ceny jízdenek pro jednotlivá pásma jsou nově odstupňována po 10 korunách. Jednorázové jízdenky podražily od srpna také v Praze – původní jízdenka za 32 Kč od roku 2021 stojí 40 korun. Na výraznou změnu jízdného upozorňovala cestující kampaň Kup si kupon zdůrazňující fakt, že cena ročního kuponu pro Prahu zůstala beze změny a roční jízdné se tak stalo ještě výhodnějším.

Na železnici byla v září otevřena nová železniční zastávka Zahradní Město, pod kterou vznikl příkladný přestupní uzel se společnými zastávkami pro tramvaje i autobusy. Na Zahradní Město také začalo jezdit více tramvají – prodlouženy sem byly dvaadvacítky ukončené původně u starého Nádraží Strašnice. Prosincové změny se nesly ve znamení zrušení nebo omezení provozu na některých málo využívaných středočeských lokálkách. Naopak průjezdné vlaky linky S7 byly prodlouženy z Úval až do Českého Brodu.
V Praze došlo začátkem roku k úpravě linkového vedení v oblasti Kbel – vznikla nová midibusová linka 159 přes oblast Valchy. V červnu vyjela na trasu nová tramvajová linka 19 díky zprovoznění nové krátké trati ke stanici metra Pankrác. V listopadu vyjela další nová midibusová linka – 235. Ta nově zajíždí dovnitř areálu Psychiatrické nemocnice v Bohnicích. Krátce nato byla midibusová linka 101 prodloužena z Vršovic přes Vinohrady až k Viktorii Žižkov a na své trase získala i netradiční zastávku U Prdlavky pokřtěnou Zdeňkem Svěrákem u příležitosti známého filmu Vrchní, prchni!, který se v okolí zastávky natáčel.

V říjnu začal pilotní projekt spolupráce se sdílenými koly, která bylo možné si půjčit zdarma s platným kuponem na pražskou MHD. Novinka se velmi rychle chytla a dnes je tato možnost běžnou součástí portfolia služeb, které máte k dispozici za 10 korun na den po celé Praze.

Po prvním autobusu v nových barvách PID vyjela v květnu i první šedočervená tramvaj typu 14T a následně schválila Praha i Středočeský kraj použití nového loga PID i nového jednotného vzhledu vozidel PID od studia Superlative.works napříč celým systémem, a to včetně nových log organizátorů dopravy ROPID a IDSK. V tomto roce byla zároveň vypsána soutěž na grafickou podobu projektu Jednotný informační systém hl. m. Prahy, známý dnes pod názvem Čitelná Praha.

Téměř třicetiletý rozvoj integrovaného systému byl završen v červnu 2022 dokončením integrace regionálních autobusových linek ve Středočeském kraji, a to integrací posledních oblastí na Čáslavsku, Březnicku a Krásnohorsku. Ještě předtím se na jaře zapojil také zbytek Vlašimska a Posázaví. Větší reorganizace se dočkaly autobusové linky na Říčansku a Dolnobřežansku, bohužel a snad jen dočasně, byly ze systému PID vyjmuty linky MHD Kladno.

V Praze byla otevřena nová tramvajová trať z Barrandova do Holyně a zprovozněna byla nová tramvajová smyčka na Depu Hostivař. V rámci rekonstrukce Barrandovského mostu byl spuštěn zkušební provoz nového pražského přívozu P4 mezi Belárií a Velkou Chuchlí – předtím byly sloučeny přívozy P4 a P5 spojující Císařskou louku s oběma vltavskými břehy do jedné linky P5. Oficiálně byla zprovozněna po 50 letech od zrušení provozu trolejbusů první novodobá pražská trolejbusová linka 58 z Palmovky do Miškovic.

Teprve v roce 2022 byla ukončena většina protiepidemických opatření “covid-19” a konečně jsme mohli odložit roušky a respirátory. S návratem turistů i normálního života se do pražských ulic vrátila také tramvajová retrolinka 23.

Ve Středočeském kraji došlo k omezení slev pro děti, studenty i seniory ze 75 % na 50 % a zrušena byla také bezplatná přeprava seniorů nad 70 let v příměstských autobusech. V Praze bylo nově zastropováno jízdné při nákupu jednorázových jízdenek přes mobilní aplikaci PID Lítačka na úroveň celodenní jízdenky.

Pokračoval také proces sjednocování vzhledu vozidel PID – představena byla první vlaková jednotka “CityElefant” i první obousměrná tramvaj typu KT8D5.RN2P v nových barvách PID. Byl vybrán nový “hlas” v rámci hlášení zastávek v tramvajích i autobusech PID – Dagmar Hazdrovou postupně vystřídá Jan Vondráček. Poprvé se mohli cestující setkat ve stanici metra Palmovka také s pilotní realizací projektu Čitelná Praha, který dá novou jednotnou tvář systému pražské navigace a informování v dopravě.

ROPID rozšířil svoji činnost o nové infocentrum na Zličíně a také začal fungovat dispečink Bezba dopravy, neboli nové rozšířené podoby služby mikrobusů na objednání pro zdravotně postižené. V sídle ROPIDu v Rytířské ulici byla dokončena celková rekonstrukce 5. patra, kde se začala psát historie PID už v roce 1993.

Rok 2023 se nesl v duchu dalšího rozvoje integrace dopravy ve Středočeském kraji a nové kolejové infrastruktury v Praze. Do systému PID se zapojila příbramská MHD a autobusová linka PID dojela až do Karlových Varů. V Praze byly otevřeny hned tři nové tramvajové tratě, jedno nové a dvě zrekonstruovaná vlaková nádraží. Cestující se dočkali dalších vylepšení v informovanosti i pohodlí díky novým vozidlům i zastávkám. Organizátor dopravy ROPID oslavil 30 let své existence. Rok 2024 by měl být co do změn jízdních řádů klidnější. V jeho závěru vyjedou na autobusové linky ve Středočeském kraji nově vysoutěžení dopravci. Cestující na železnici se mohou těšit na nové elektrické i motorové vlaky včetně nové městské vlakové linky S61. Naplno se rozjedou nové trolejbusy na lince 58 i na letiště Václava Havla v podobě nové linky 59. Další vylepšení a novinky se odehrají v rámci informování cestujících, ať už díky nové verzi mobilní aplikace PID Lítačka, novým odjezdovým panelům na zastávkách nebo dalšími navigačními prvky Čitelné Prahy.

Provoz a infrastruktura
Po téměř roční rekonstrukci byla v listopadu znovu otevřena stanice metra Jiřího z Poděbrad. Pražská tramvajová síť byla rozšířena o 3 nové úseky (Sídliště Modřany – Libuš, Holyně – Slivenec a Divoká Šárka – Dědina). Linkové vedení tramvají doznalo kromě prodloužení linek do nových úseků úprav v oblasti Prahy 9, kde byly prohozeny konečné zastávky linek 6 a 14. Do trvalého trasování se vrátily také linky 7 a 19. Současně s dodávkami nových vozidel byl rozšířen provoz první trolejbusové linky 58. K větším úpravám autobusových linek v Praze došlo v souvislosti s otevřením nových tramvajových tratí, zejména v rámci nové trati do Libuše. Přímé spojení Velké Chuchle a Barrandova zajistila nová autobusová linka 104. Noční doprava byla rozšířena prodloužením autobusové linky 904 ze Stodůlek do Řep.

Ve Středočeském kraji došlo k nejvýraznějším změnám v prosinci na Rakovnicku v rámci projektu Čtyřmezí, který propojuje dopravní systémy 4 sousedních krajů. Autobusová linka PID v rámci toho dojela až do Karlových Varů. Rovněž v prosinci se do systému PID zapojila také MHD v Příbrami. Pokračovalo rozšiřování počtu zastávek na znamení na území vybraných středočeských měst (Benešov, Čáslav, Kralupy nad Vltavou, Kutná Hora, Lysá nad Labem, Milovice, Slaný, Vlašim, Votice) i celého okresu Benešov. V průběhu roku vznikly nové příměstské autobusové linky do Litoměřic (413), Zdib (411), Jinočan (418), Tuchoměřic (414) nebo z Klánovic do Brandýsa nad Labem (418). Pro zlepšení místní obsluhy byly také zavedeny nové regionální linky 672 z Hlásné Třebaně do Všenor a 856 z Kralup nad Vltavou do Zákolan. Naopak zrušeny byly linky 774 ve Zdibech a 862 v Berouně. Větší reorganizací prošly také regionální autobusové linky na Mělnicku, Kostelecku a Mladoboleslavsku v souvislosti se změnou rozsahu železniční dopravy, a také v rámci města Kutná Hora.

Na železnici byla v prosinci zprovozněna nová zastávka Praha-Rajská zahrada. Správa železnic dokončila modernizaci pražských stanic Vysočany a Radotín. V rámci zahájení modernizace Smíchovského nádraží byla snesena lávka pro pěší a zrušena vlaková zastávka Praha-Smíchov severní nástupiště. Pro zlepšení přístupnosti okolí nádraží byla zavedena autobusová linka 232. Ve Středočeském kraji byl posílen a obnoven provoz na některých regionálních tratích na Rakovnicku, platnost tarifu PID byla rozšířena až do Žatce. Naopak na lince S33 Mělník – Mladá Boleslav je nově provoz zachován pouze o víkendech.

Díky otevření nové Štvanické lávky byl v létě ukončen provoz přívozu P7 (HolKa) mezi Holešovicemi a Karlínem. Následně byl trvale zřízen sezonní přívoz P4 (Dostihová – Belárie), který byl zkušebně zaveden již v roce 2022 v rámci rekonstrukce Barrandovského mostu.

Ve spolupráci s TSK hl. m. Prahy významně pokročil ROPID v revitalizaci dopravního terminálu Černý Most včetně instalace digitálních odjezdových panelů. Odjezdové panely pořízené ROPIDem byly instalovány také na dalších významných autobusových zastávkách v Praze. On-line informace poskytují také všechny tramvajové zastávky na nových tratích.

Vozový park dopravců PID
V tramvajové dopravě pokračoval Dopravní podnik hl. m. Prahy v modernizaci obousměrných kloubových tramvají KT8D5.RN2P, a to včetně nově zařazených tramvají původem z Maďarska, a zprovozněna byla první desítka nově dodaných částečně nízkopodlažních tramvají T3R.PLF, které umožní bezbariérově zpřístupnit i noční linky. Na železnici začala v rámci dopravce České dráhy obnova motorové trakce novými nízkopodlažními jednotkami RegioFox na linkách S6 a S75. V rámci boje proti nelegálnímu graffiti a vandalismu byly první patrové jednotky CityElefant opatřeny antigraffiti polepem v barvách PID. U autobusových dopravců pokračovala průběžná obnova vozových parků různými typy vozidel. Nově vysoutěžení dopravci pro období od prosince 2024 na linkách ve Středočeském kraji se začali připravovat na nové desetileté kontrakty již v roce 2023 úpravou stávajících autobusů i nákupem zvýšeného množství nových vozidel. Zhruba šedesátku nových autobusů pořídil dopravce ČSAD Střední Čechy včetně většího množství kloubových vozů MAN. O něco nižší počet nových autobusů pořídili dopravci ze skupiny ARRIVA (převážně standardní autobusy Iveco Crossway LE Line). Přes 40 nových vozidel pořídili dopravci ze skupiny ICOM v podobě standardních autobusů Setra a čtvrtá příčka u soukromých dopravců patří dopravci OAD Kolín z 25 vozy SOR ICN 12. Ve flotile pražského Dopravního podniku se mohli cestující poprvé svézt kloubovými autobusy Iveco Streetway nebo midibusy SOR ICN 9,5. Přibyly také velkokapacitní autobusy Iveco Crossway LE City 14,5M s úpravou pro letištní linky. Zatím ve zkušebním provozu svezli cestující také první dvoučlánkové trolejbusy SOR TNS 18 nebo tříčlánkový trolejbus Škoda 38Tr s karoserií Solaris.

Čitelná Praha
Projekt Čitelná Praha, neboli jednotný informační a navigační systém hl. m. Prahy, pokračoval pilotováním jednotlivých prvků, a to jak nové grafiky, tak i nových nosičů informací. Realizovány byly uživatelské průzkumy ve stanici metra Palmovka a u nových prvků pěší navigace u Štvanické lávky. Na Palackého náměstí se objevil první totem, zdálky upozorňující na přítomnost stanice metra. Nové navigační prvky byly nainstalovány také na lávce nad novou železniční zastávkou Rajská zahrada a do nové grafiky se proměnily stanice metra Jiřího z Poděbrad a Chodov. Nová grafika schémat metra se začala testovat také ve vybraných vozech metra.

Komunikace a akce pro veřejnost V závěru roku byla spuštěna nová podoba webových stránek www.pid.cz s inovovaným vzhledem i novými funkcemi včetně vylepšeného vyhledávače spojení a portálu jízdních řádů. Vylepšený vyhledávač získala také mobilní aplikace PID Lítačka. Ve Středočeském kraji zprovoznila organizace IDSK již druhé infocentrum PID, a to v Kutné Hoře.

V roce 2023 oslavila organizace ROPID již 30 let své existence. Toto významné jubileum doprovázela celá řada akcí pro širokou i odbornou veřejnost a v rámci oslav jsme představili také propagační kampaň Můj čas, která kromě vizuálů znázorňujících hlavní výhody veřejné dopravy přináší do ulic akce ke zpříjemnění každodenního cestování. Na podzim se konala na Palackého náměstí akce Zasněná zastávka, před Vánoci jsme měli Vánoční zastávku na Strossmayerově náměstí. V průběhu roku se konala také celá řada akcí pro veřejnost jako Trolejbusovo-autobusový den v Letňanech, Železniční den ve Vršovicích, den dětí v Braníku nebo Středočeský regionální den PID v Kutné Hoře. Provoz dětského výletního vlaku Cyklohráček byl během letních prázdnin v rámci tzv. Letních výletů do Středočeského kraje oproti roku 2022 zdvojnásoben.

Cestující se mohli setkat s pokračováním oblíbených osvětových videospotů PIDikrůček s Janem Vondráčkem v hlavní roli, který se stal novým hlasem Pražské integrované dopravy pro tramvaje a autobusy. Jeho hlas vystřídal v průběhu roku 2023 Dagmar Hazdrovou v tramvajích i autobusech pražského Dopravního podniku.

Ekonomika, smluvní zajištění a tarif
Ve Středočeském kraji došlo od dubna k úpravám cen jízdného, zejména u krátkodobých jízdenek pro jednotlivou jízdu. U některých jízdenek byla zkrácena jejich časová platnost, naopak byla zastropována cena vícepásmových jednotlivých jízdenek i předplatních kuponů. Zavedeny byly 10měsíční kupony a také přenosné kupony pro firmy. V rámci integrace Čtyřmezí byl systém PID rozšířen o 13. tarifní pásmo.

Úspěšně byli vysoutěženi provozovatelé autobusových linek v celém Středočeském kraji od prosince 2024 na dalších 10 let. Organizace IDSK zahájila činnost vlastní přepravní kontroly pro posílení tarifní kázně ve Středočeském kraji.

Výhled do roku 2024
V roce 2024 neočekáváme žádné zásadnější změny v provozu MHD i na příměstských a regionálních linkách PID. Přelomový pro Středočeský kraj bude prosinec 2024, kdy začnou platit nové smlouvy s autobusovými dopravci, a v mnoha oblastech dojde ke změně provozovatele jednotlivých linek. Současně s tím ale očekáváme výrazné zvýšení kvality poskytovaných služeb, ať už díky nákupu nových vozidel nebo zahájením platnosti nových jízdních řádů, mnohde i s navýšením kapacity. Připravuje se další rozšiřování a sjednocování charakterů autobusových zastávek, které budou nově na znamení. Chystá se také další propojování PID s dopravními systémy sousedních krajů.

Od prosince 2024 vyjede nově vysoutěžený dopravce s novými elektrickými jednotkami na městskou vlakovou linku S49 i na novou linku S61 z Vršovic do Běchovic. Nové jednopodlažní elektrické jednotky začnou jezdit také na vlakové lince S4 do Kralup nad Vltavou nebo na spěšných vlacích do Kutné Hory. V průběhu roku bude postupně celá linka S6 zajištěna novými motorovými jednotkami RegioFox. Na první trolejbusové lince 58 bude po dodání nových vozidel zaveden plnohodnotný provoz, který nahradí autobusovou linku 140. Na jaře bude zahájen provoz na druhé trolejbusové lince 59 z Nádraží Veleslavín na Letiště s novými tříčlánkovými trolejbusy. V plánu je také zapojení některých dalších nákupních autobusových linek v Praze do systému PID.

Po novém roce spustíme se spolupráci s Operátorem ICT novou vylepšenou verzi mobilní aplikace PID Lítačka s novým multimodálním plánovačem tras. Následně do PID Lítačky začleníme i mapu spojů. Dále bude probíhat osazování digitálních odjezdových panelů na významné tramvajové i autobusové zastávky v Praze. V rámci správy autobusových terminálů chystáme nový zastávkový mobiliář na Roztyly a pokračování drobných vylepšení na Černém Mostě včetně záměru obohatit a zkulturnit zdejší prostor o umělecké instalace.

V rámci projektu Čitelná Praha budeme pilotovat další nové prvky navigačního systému jak v metru a na zastávkách povrchové dopravy (Palmovka) či železnice (Praha-Dolní Počernice), tak i prvky pro pěší navigaci (Praha 7, Palmovka, Běchovice). Testovat budeme také novou podobu map a schémat či dalších informačních materiálů, novou grafiku a funkce informací na obrazovkách ve vozidlech i další prototypy nového pražského zastávkového označníku. Ve Středočeském kraji se naplno rozběhne obnova stávajících a doplnění nových zastávkových označníků. Pokračovat budeme také v certifikaci zařízení pro automatické sčítání cestujících ve vozidlech nebo v přípravě nových standardů kvality pro metro či tramvaje. Praha společně se Středočeským krajem vyhlásí soutěže na provoz vlaků PID od roku 2029 a připravovat se budou také nové smlouvy s dopravci formou přímého zadání.

V létě rozšíříme služby mikrobusů na objednání (Bezba doprava) o další vozidla i asistenty přepravy. Tato rozšířená služba nahradí již nevyužívanou speciální linku H1 pro tělesně postižené. Zlepšení bezbariérovosti také očekáváme na jaře zprovozněním nového výtahu ve stanici metra Jiřího z Poděbrad.