Lidé z PIDu: Ing. Ondřej Kotrc, odbor zastávkové péče, vedoucí odboru

Na autobusovém terminálu v pražských Letňanech se nachází společné pracoviště zastávkové služby organizací ROPID a IDSK. Sídlí zde Ondra se svými 14 kolegy, kteří pravidelně pečují o zastávkové označníky dopravců v systému PID i mimo něj na území Prahy (mimo Dopravní podnik hlavního města Prahy) i v části Středočeského kraje.

 

 

Ondra chtěl být v dětství řidičem autobusu. Nakonec ale plány změnil a při studiu vysoké školy nastoupil v roce 2014 jako brigádník na přepravní průzkumy k nám do ROPIDu. Postupně se zde vypracoval až na vedoucí pozici, která mu byla svěřena v září 2019. Nicméně vysněnému povolání se věnuje alespoň brigádně ve svém volném čase. Za volantem autobusu jednoho z dopravců PID se zrelaxuje po celodenním papírování, důležitých jednáních s dopravci a pendlováním mezi svou kanceláří v Letňanech a základnou ROPIDu v Rytířské. A mimo jiné si tak může ověřit práci svého odboru z jiného úhlu pohledu. Částečný relax pro něj představují také služební cesty do terénu, ať už s cílem kontrol, nebo vyvěšování jízdních řádů. Nejraději ale tráví čas se svou manželkou a dvěma dětmi.

Co má vedoucí odboru zastávkové péče na starost? 

Ve své práci se mimo jiné snaží zefektivnit a zpřehlednit systém správy jednotlivých částí zastávek a doufá, že se zastávky a terminály veřejné dopravy podaří sjednotit a úroveň zastávek v Praze i ve středních Čechách pozvednout tak, aby zde cestující vždy našel informace, které potřebuje, přesné a aktuální. Podle něj by zastávky a jejich mobiliář měly být výkladními skříněmi měst a obcí,  ne jejich jizvami. Zastávky veřejné dopravy jsou přece pro spoustu lidí prvním kontaktem s veřejnou dopravou. Či naopak vstupní branou a měly by tak dělat dobrou reklamu jak obci, tak systému veřejné dopravy. Ondra se také podílí na vznikajících projektech Jednotného informačního systému hl. m. Prahy (JIS) a redesignu zastávkových označníků PID, jehož první prototyp z dílny studia Olgoj Chorchoj je k vidění v Praze na Palackého náměstí.  

Co má odbor zastávkové péče PID na starost? 

Na úvod je důležité říci, že Ondra ani jeho kolegové neřeší to, kde je zastávka umístěna či jak je technicky a stavebně řešená. Na to máme v ROPIDu jiné kolegy, kteří tuto problematiku řeší se správci silnic a úřady. K tomu se dostaneme někdy příště. Každému výjezdu, bez ohledu na cíl, předchází pečlivá příprava v podobě zpracování zadání požadavků v kanceláři v Letňanech. Součástí přípravy je také výroba všech nově požadovaných informací – kapes s jízdními řády či vývěskami i tzv. “čoček” – hovorově se tak stále říká informačním tablům s názvem zastávky a čísly linek, i když původní smaltová čísla už se dávno nepoužívají. Informační materiály si pak přeberou terénní kolegové, podle potřeby ve skladu doplní další informační skříně či třeba přenosné označníky a vyrážejí.

Zatímco některé označníky mají na starosti komplet, péče o jiné je rozdělena mezi více subjektů – v Praze se dělí o práci se zastávkovou službou DPP a v regionu se k tomu přidávají i zastávkové služby jednotlivých dopravců a další jiné subjekty, třeba jednotlivé obce. Vyznat se v tom, kdo se o konkrétní zastávku stará, je někdy trochu oříšek. Řečí čísel tak mají v Praze na starosti přibližně 1 200 zastávek,  z toho necelé dvě stovky kompletně, a přibližně 1400 zastávek ve středních Čechách, kde si péči o ně dělí s dopravci. Ve Středočeském kraji také pomáhají s měřením standardů kvality autobusových zastávek PID. Každé čtvrtletí je tak čeká přes 6000 zastávek, které je potřeba navštívit a zkontrolovat. Počet zastávek roste s integrací každé další oblasti. Kromě toho ale zastávky kontrolují samozřejmě při každém výjezdu za účelem vyvěšení nových informací a ani namátkové kontroly nejsou výjimkou. Při takovém množství zastávek se cestující zcela pochopitelně mohou setkat s nějakým zastávkovým nešvarem dříve, než Ondrův tým. V takovou chvíli velmi pomůže dát nám vědět na infolinku PID. Kolegové z infolinky se už postarají o to, aby se informace dostala co nejrychleji ke správným lidem, kteří neplechu napraví. Někdy k Ondrovi, v případě zastávek DPP či ve středních Čechách pak i k samotným dopravcům, pokud si zastávku spravují sami. 

Zastávková služba PID se ale nezabývá jen autobusovou dopravou. Ve Středočeském kraji jezdí vyvěšovat také informace o PID na železniční zastávky. Celkem se jedná o přibližně 400 zastávek napříč celým krajem i s přilehlými oblastmi jiných krajů. Auta s nápisem zastávková služba tak můžete potkat od Bezdězu až po Sedlčany a od Kařezu až po Golčův Jeníkov…

Od loňského roku je také odbor zastávkové péče ROPID za hlavní město Prahu garantem smluv s dálkovými dopravci, kteří využívají zastávky a terminály v Praze. Aktuálně se jedná o přibližně 80 dopravců z celé republiky i ze zahraničí.