Kutnohorská MHD je zcela bezemisní. „Předpokládáme, že moderní autobusy přilákají do MHD více cestujících,“ říká starosta Lukáš Seifert

Naposledy aktualizováno: 09. 12. 2025 | Publikováno 03. 12. 2025

Město s bohatou historií, jedinečnou architekturou, které se už 30 let pyšní statusem světového dědictví UNESCO. V poslední době je Kutná Hora skloňována také v souvislosti s moderním přístupem k udržitelnosti ve veřejné dopravě. Pro své městské autobusové linky vsadilo jako jedno z prvních měst na výhradně bezemisní provoz. „Návrat k naftovým autobusům si už nedokážu představit. Máme novu generaci elektrobusů, které jsou komfortní pro cestující a zároveň vhodné pro jízdu historickým centrem,” říká starosta města Lukáš Seifert.

Novou flotilu elektrobusů MAN nasadil dopravce Lutan na kutnohorskou páteřní linku 801 a novou linku 802, která zajišťuje spojení do lokalit, které dříve veřejná doprava obsluhovala málo nebo vůbec, jako autobusové nádraží, hřbitov či část Žižkova. V minulosti jezdilo po městě pět elektrobusů společnosti Arriva Autobusy. Ty nyní našly využití pro příměstský provoz. „Například nejlidnatější část města Šipší se tak stala lokalitou obsluhovanou už pouze autobusy na elektrický pohon,” podotýká starosta Lukáš Seifert.

První elektrický autobus MAN Lion’s City 10 E. Zdroj: MÚ Kutná Hora

Provoz elektrobusů se podle něj městu ekonomicky vyplatí. „V soutěži pořádané Středočeským krajem se podařilo dohodnout cenu, za kterou v jiných městech jezdí běžná naftová vozidla. Ani cenově to tedy není pro město taková zátěž,” vysvětluje starosta Seifert a zmiňuje i další přínosy elektrobusů pro město – méně hluku, vibrací i ideální jízdní vlastnosti do kopcovitého terénu Kutné Hory.

Vedení města předpokládá, že nové moderní autobusy přilákají do veřejné dopravy více cestujících. „Do budoucna předpokládáme, že tlak na využívání MHD v Kutné Hoře ještě vzroste, protože se připravuje zpoplatnění parkovací zóny v rámci širšího centra města a bude také docházet k regulacím pohybu turistů, kteří využívají turistické autobusy,” upřesňuje Lukáš Seifert. Používání veřejné dopravy pro cestu do města má podle něj i pozitivní vedlejší efekt v podobě podpory místních podnikatelů.

Budoucí dopravní terminál přiblíží nádraží centru

V Kutné Hoře si letos připomínají výročí 30 let od zápisu na seznam UNESCO. Každoročně sem zavítá několik set tisíc českých a zahraničních turistů, kteří stále častěji přijíždějí také po železnici. Hlavní nádraží je tedy velmi často to první, co turista při příjezdu do Kutné Hory vidí. Omšelá železniční budova a zanedbaný prostor kolem nádraží však pro město nepředstavuje právě dobrou vizitku. „Naše vlakové nádraží není ve stavu, jaký bychom si přáli,” přiznává Lukáš Seifert. O potřebné rekonstrukci se mluví už dlouho, Správa železnic její zahájení naplánovala na rok 2028. Kompletní proměnou má projít nejen nádražní budova, ale také kolejiště a nástupiště, která budou nově plně bezbariérová.

Základní revitalizací přednádražního prostoru, odkud vyjíždí autobusy do města a do okolí, plánuje radnice zahájit už příští rok. „Máme zpracovanou studii na vybudování záchytného parkoviště pro osobní auta a zaokruhování trasy dnes nevhodného příjezdu na hlavní nádraží,” upřesňuje starosta. Další úpravy by měly zahrnovat také vybudování nástupních ostrůvků a čekáren, výsadbu zeleně a vyhrazení odstavného parkoviště pro turistické autobusy.

V delším časovém horizontu je město ve svých plánech mnohem odvážnější. Kdo cestoval do Kutné Hory někdy vlakem, ten ví, že hlavní nádraží je od historického města poměrně vzdálené. Cestu si může zkrátit autobusem anebo místní lokálkou, která ho zaveze do železniční zastávky Kutná Hora-město, od níž už je to do centra pár metrů. A právě zde by se v budoucnu měl nacházet hlavní dopravní terminál, který by spojil do jednoho území městské železniční nádraží a nově i autobusové nádraží. Tento záměr, který je nyní ve fázi projektové dokumentace, úzce souvisí s letitým projektem takzvaného Kutnohorského železničního oblouku, jehož smyslem je odstranění dnešní úvrati tak, aby do Kutné Hory města dojížděly přímé vlaky od Prahy, které ve stávajícím stavu končí na hlavním nádraží. Zda Kutnohorský oblouk vznikne nebo nikoliv, závisí na rozhodnutí Správy železnic, která k němu aktuálně vypracovává investiční záměr.

„Projekt Kutnohorského oblouku byl schválený vládou v roce 2000, vždy ale doplatil na politickou nestabilitu v Kutné Hoře, protože bylo zvykem po volbách zrušit vše, co připravilo předchozí vedení,” vysvětluje Lukáš Seifert, který po svém zvolení do funkce starosty v roce 2022 téma Kutnohorského oblouku opět otevřel. Podle něj se může stát, že Správa železnic dojde k závěru, že projekt nedává aktuálně ekonomicky smysl a k jeho realizaci opět v nejbližších letech nedojde. To by ale nemělo ovlivnit vznik dopravního terminálu. „Ten postavíme tak nebo tak, pro nás bude důležité, že bude existovat zpracovaný projekt od Správy železnic, na jehož základě můžeme připravovat stavbu terminálu,” dodává s tím, že k elektrifikaci trati také dřív nebo později dojde, byť třeba v jiné formě, kterou může být například parciální vlaková doprava kombinující trakční vedení s baterií. S dopravním terminálem počítá také právě vznikající strategický plán, který klade důraz na budoucí směřování i koncept města krátkých vzdáleností.

Kutná Hora, předměstí Prahy

Kutná Hora leží až na samém konci středočeského mezikruží, ani ne hodinová cesta vlakem do centra Prahy však dělá z kilometrické vzdálenosti relativní pojem. Lukáš Seifert o Kutné Hoře mluví jako o předměstí Prahy. Vznikají tu nové developerské projekty, kam se stěhují i lidé svázaní pracovně s Prahou, kteří si bydlení v metropoli nemohou finančně dovolit. „Jsem rád, že nejsme noclehárna Prahy a lidé mohou v Praze pracovat a v Kutné Hoře plnohodnotně bydlet. Je tu krásná příroda, kvalitní služby i školy. Zároveň je tu vyšší dostupnost bydlení a aktivit než v těch satelitech blíže Prahy. Máme tu výhodu, že máme dostatek odborných a lidských kapacit, protože ne každému se chce cestovat každý den tak daleko,” uvažuje.

Také Lukáš Seifert několik let dojížděl do hlavního města za studiem a později i pracovně na Ministerstvo školství, kde působil v oblasti analytiky a tvorby vzdělávací politiky. Z rozhodnutí natrvalo se usadit ve svém rodišti vyvstala možnost zapojit se do komunální politiky, v níž mohl zhodnotit své zkušenosti ze státní správy. Do nejvyšší funkce ve vedení města nastoupil jako relativně mladý politik, ve svých pětatřiceti letech. „Náročné je to z toho hlediska, protože mám malé děti a musím čas rozložit mezi prací a rodinou. Myslím, že mladých starostů bude časem ještě přibývat. Věk může být výhodou částečně v energii, ačkoliv znám i starší starosty, kterým bych jejich energii mohl závidět, ale i v nějakých ideálech a v tom, že člověk reprezentuje potřeby generace, která je možná někdy trochu přehlížena. Tady se dřív dělalo hodně věcí navenek, opravila se škola, aby měla pěknou fasádu a plot, ale uvnitř zůstalo vše při starém. Já dbám spíš na kultivaci prostorů uvnitř, protože ve škole děti tráví velkou část dne. Děti by měly přicházet do srovnatelného nebo u některých do ještě lepšího prostředí, než které mají doma. To zlepšuje vztah a kulturu prostředí. Nedělat věci jen, aby vypadaly zvenku dobře, ale aby fungovaly i uvnitř,” stáčí starosta řeč k oblasti školství, která je mu profesně nejblíže. Nebojí se děti do rozhodovacích procesů také zapojovat. „Chci, aby byly jejich názory slyšet a aby dostaly možnost měnit věci, které se jim nelíbí. Jen tak můžeme být úspěšní v těch dlouhodobějších cílech,” dodává.