Více než deset let působil Vlastimil Janoušek v oblasti plánování autobusové dopravy, začínal u městské dopravy v organizaci ROPID, v roce 2017 nastoupil k organizátorovi Středočeského kraje, kde měl mimo jiné na starosti integraci nových oblastí do systému PID. V loňském roce se v jeho životě udála velká změna: v rámci organizace IDSK vyměnil Oddělení dopravy autobusové za železniční. V čem je plánování vlakové dopravy složitější? Dočkáme se letos dlouho očekávaného rozšíření Tarifu PID do Tábora? A proč jsou vlakotramvaje a tramvaje budoucnost cestování mezi Prahou a Středočeským krajem? 

Každý den cestuje Vlastimil Janoušek do kanceláře v pražském Karlíně po železnici. Z jeho domácích Kralup nad Vltavou je to do Prahy příjemná půlhodinka malebnou krajinou kolem Vltavy. Během roku 2025 byla shodou náhod linka S4 jedna z prvních, na které začaly být nasazovány vedle osvědčených CityElefantů nové moderní elektrické jednotky RegioPanter. „Jejich uvedení do provozu znamenalo revoluci v cestování na příměstských vlacích. RegioPanter přináší maximální komfort pro cestujícího. Vlaky jsou tišší, klimatizované, mají wifi připojení, lepší sociální zařízení, ale i nové uspořádání sedaček s vyšší kapacitou míst pro sezení,” vysvětluje vedoucí oddělení plánování železniční dopravy. Začátkem srpna na této trati navíc původní zastávku v Holešovicích nahradila nová zastávka, a to v podobě moderního nádraží Bubny s přímým spojením na metro linky C.  Čeká se na dokončení rekonstrukce Masarykova nádraží, které nadobro povýší příměstské cestování vlakem na úroveň 21. století. 

Další vítanou novinkou posledních měsíců je nasazení nových moderních jednotek RegioFox na linku S3, která zajišťuje spojení mezi Prahou a Mělníkem. „Na tuto linku přicházelo dlouhodobě od cestujících nejvíc stížností. Desítky let staré vlaky s vysokou podlahou pochopitelně už zcela nevyhovovaly. Nasazení nových motorových jednotek RegioFox tedy znamenalo na této trati velký kvalitativní skok,” upřesňuje Vlastimil Janoušek. Částečné obměny vozového parku se dočkaly také lokální tratě Olbramovice – Tábor, Benešov – Sedlčany a Benešov – Vlašim, kde se nově začnou nyní prohánět RegioSpidery. Tím se však modernizace vozidlového parku nezastavila. Tento rok začnou RegioFoxy vozit cestující na lince S8/S88 Praha – Čerčany – Dobříš a příští rok například do Zruče nad Sázavou, a to jak ze směru od Čerčan, tak od Kutné Hory. RegioSpidery zavítají také na několik linek v oblasti Nymburska či Mladoboleslavsa. 

Železnice za 30 let? Už teď musí být jasno

Častou stížnosti, se kterou se na oddělení železniční dopravy setkavají, je nedostatečná kapacita vlaků.  Problém, který se týká snad všech tratí napojených na Prahu, ale nemá podle Janouška rychlé řešení. „Nové vlaky, kterými bychom mohli navýšit kapacity, nemá dopravce k dispozici a jejich výroba trvá roky. Když to srovnám se situací v autobusové dopravě, tak problém přeplněných spojů lze řešit přidáním autobusu relativně rychle, řekněme, že v rekordním čase i do měsíce. U vlaků je to záležitost několika let,” vysvětluje.  

Železniční doprava si podle něj vyžaduje nutnost plánovat a přemýšlet na dlouhé roky dopředu. Svědčí o tom i právě probíhající soutěž na nového železničního dopravce, který bude v Praze a Středočeském kraji provozovat flotilu nových velkokapacitních elektrických jednotek (EMU 400) s kapacitou nejméně 380 míst k sezení. „Jedná se suverénně o největší výběrové řízení v republice, jehož obsahem je i 60 nových velkokapacitních jednotek a dalších 73 vozidel v opčních modelech. S dopravcem, který v soutěži uspěje, bude podepsána smlouva na 30 let. To znamená, že výsledek ovlivní železniční dopravu v systému PID na dlouhé roky dopředu. Nyní se blíží finále této zakázky ve smyslu výběru dopravce, protože do konce května musí účastníci podat finální nabídku,“ podotýká Vlastimil Janoušek. 

Integrace Jižních Čech do Tarifu PID

Další podstatnou činností organizace Integrovaná doprava Středočeského kraje (IDSK) je objednávka železniční dopravy na území kraje. Tuto agendu vykonává v úzké spolupráci s pražským organizátorem dopravy, kterým je ROPID.  „Objednávky se vytvářejí vždy na rok dopředu. Je to neustálý proces, který ovlivňuje řada výlukových opatření, požadavky měst a obcí a v neposlední řadě i cestujících,” vysvětluje Vlastimil Janoušek. Hlavními partnery IDSK jsou Správa železnic, jako národní správce infrastruktury, a dále dopravci, zejména pak dominantní dopravce České dráhy. 

IDSK spolupracuje také s ostatními kraji. Už dnes lze na jízdenku PID cestovat všemi směry přes hranice Středočeského kraje. V loňském roce byl Tarif PID rozšířen západním směrem do Rokycan. V roce 2026 je zájem upřený na jih. „Jihočeský kraj z našich sousedů integruje svůj dopravní systém jako poslední. K jeho spuštění by mělo dojít během letoška. V rámci toho s ním jednáme o rozšíření Tarifu PID do Tábora či Plané nad Lužnicí. A opačně kolegové z Jihočeského kraje chtějí rozšířit svůj tarif do Středočeského kraje, např. do Benešova, Vlašimi či Sedlčan. Je reálné, že se cestující svezou na jízdenku PID do Tábora už letos v létě. Bavíme se s Jihočechy také o integraci Písku, která však na železnici nastane až v pozdější etapě,” upřesňuje Vlastimil Janoušek.    

Kromě přeshraničního cestování do sousedních krajů se Středočeský kraj prostřednictvím organizace IDSK soustředí také na zlepšování dopravní propojenosti mezi jednotlivými oblastmi a zároveň i mezi krajem a Prahou, kam denně dojíždí nejvíce Středočechů. Novinkou v městotvorné dopravě má být takzvaná vlakotramvaj. Doprava, která u nás zatím nemá zastoupení a zároveň ani legislativní ukotvení, by podle Vlastimila Janouška mohla jednou představovat budoucnost příměstského cestování. „Vlakotramvaje umí přejet z železnice na tramvajovou kolej, tedy u nich odpadá přestup z vlaku na MHD. Zároveň umožňují i výrazné zkrácení intervalů,” vysvětluje jejich hlavní přednosti. Inspirace vzešla z návštěvy německého města Karlsruhe, kde se vlakotramvaje v provozu osvědčily. „Zatím bylo podepsáno memorandum mezi IDSK a KVV Karlsruhe o spolupráci a sdílení know-how. Vytipovali jsme vhodnou trať pro pilotní projekt Čelákovice – Brandýs nad Labem – Neratovice. Vzhledem k tomu, že se jedná o již existující trať, tak by zde došlo pouze k nahrazení vozidel a případně prosté elektrizaci. Od představy, že jednou taková souprava dojede do centra Prahy, jsme ale ještě daleko,” podotýká Vlastimil Janoušek s tím, že dalším nutným krokem bude změna legislativy. 

K úspěšné realizaci naopak směřuje první tramvajová trať do středních Čech Praha, Kobylisy – Zdiby – Sedlec, u níž aktuálně naplno běží projektová příprava předcházející samotné výstavbě. „Ještě jako vedoucí oddělení autobusové dopravy jsem se za IDSK účastnil několika veřejných zasedání v obcích, které budou na novou trať autobusem napojeny, a musím říct, že místní lidé zprvu výhody tramvajové tratě neviděli. Myslím, že se nám je nakonec podařilo přesvědčit, že budoucnost mobility lidí představuje kolejová kapacitní ekologická doprava. V Praze už to snad nikdo nezpochybňuje,” dodává Vlastimil Janoušek. 

Veřejná doprava? Práce, koníček i vášeň

Přes svou zaneprázdněnost si Vlastimil Janoušek najde čas i na podněty od cestujících zasílané nejčastěji prostřednictvím formuláře na stránkách www.pid.cz. „Primárně řeším stížnosti od vedení obcí a dalších partnerů, ale zajímá mě i to, co pálí cestující. Nahlížím každý den do systému podnětů a se svými kolegy reaguji na jednotlivé připomínky, které lidé k železnici mají. Často nás žádají o změny v jízdním řádu, protože jim nevychází návaznost, nestíhají do práce a podobně. Vždy žádost prověříme a pokud je to možné a dává to smysl, tak se snažíme vyhovět v rámci přípravy objednávky. Když to nelze, tak si alespoň dáváme záležet na tom, aby cestujícímu bylo odborně vysvětleno, proč požadovanou změnu nelze provést,” říká. 

Stejně jako mnoho jiných projektantů a vedoucích pracovníků, kteří působí v systému PID, tak i Vlastimil Janoušek se ve volném čase baví tím, že dělá řidiče. Jeho druhou kanceláří je konkrétně kabina tramvaje. „Doprava je pro mě koníčkem i vášní. Jsem šťastný, že se jí mohu věnovat. Je to splněný dětský sen,” říká. Ve svých jednadvaceti začínal coby strojvedoucí metra. „Zpětně viděno to byl trochu stereotyp, nechápu, jak jsem mohl v podzemí jezdit téměř 10 let,” směje se. Tramvaj podle něj nabízí pohled na Prahu úplně z jiné perspektivy. Rád by si ještě jednou rozšířil řidičské oprávnění na autobus a přívoz. „Na vlak si již netroufám, líbilo by se mi ale naprojektovat vlakotramvaj do Brandýsa nad Labem a pak na ní absolvovat víkendové směny jako řidič. Jsem optimista, věřím, že se to splní,” dodává.