Průzkum odhalil, jak vylepšit informační systémy na vlakových nádražích
Naposledy aktualizováno: 30. 07. 2025 | Publikováno 09. 07. 2025
Na jaře 2025 proběhl kvalitativní průzkum zaměřený na informovanost cestujících na železničních stanicích a zastávkách v Praze a Středočeském kraji. Průzkum mapoval chování, potřeby a vnímání informačních a navigačních prvků mezi pravidelnými i příležitostnými cestujícími vlakem. Výstupy poslouží jako základ pro návrh nové podoby informačních systémů v rámci projektu Čitelná Praha, jehož cílem je zlepšit čitelnost, orientaci a informační komfort ve veřejném prostoru. Zadavatelem průzkumu byl ROPID, realizátorem bylo sdružení společností VML a Kantar.
Cíl a metodika průzkumu
Průzkum se soustředil na hodnocení současného informačního prostředí městské a příměstské železnice a testování nových prvků ve stanici Praha-Dolní Počernice. Formou moderovaných skupinových diskusí (focus groups) byly zkoumány postoje dvou skupin respondentů – pravidelných a příležitostných cestujících – s důrazem na různorodost z hlediska věku, pohlaví a regionálního zastoupení.
Diskuse byly vedeny na tato témata:
- Jaké informační a navigační prvky cestující vnímají a využívají
- Jak hodnotí jejich srozumitelnost a užitečnost
- Jaké jsou jejich zkušenosti s informováním v mimořádných situacích a při výlukách
- Jak vnímají nové informační prvky testované v Dolních Počernicích
Klíčová zjištění
- Občasní cestující vykazují největší potřebu informačních a navigačních prvků, zejména při změnách dopravního režimu, výlukách a přesunech mezi nástupišti.
- I zkušení cestující se mohou dostat do situací, kdy potřebují asistenci – například při mimořádnostech nebo změně nástupiště na poslední chvíli.
- Nejvíce využívanými prvky jsou digitální tabule s aktuálními odjezdy a směrovky k nástupištím.
- Cestující postrádají informace o návazné dopravě a cílech v okolí nádraží – tyto informace jsou potřebné už přímo z prostoru stanice.
- Stávající informační vitríny PID jsou považovány za obsahově důležité, ale jejich struktura a grafické zpracování jsou vnímány jako zastaralé a složité.
- Pozitivní zpětnou vazbu jsme získali na nové orientační prvky v Dolních Počernicích – zejména:
- „Teploměry“ s linkovým schématem
- Mapové obelisky se směrovkami
- Navigační totemy zviditelňující nádraží z dálky
- Symbol „S“ není pro občasné cestující snadno pochopitlený.
- Nový design je obecně hodnocen kladně, včetně doporučení na zpřesnění obsahu.
Doporučení pro budoucí rozvoj
- Zacílit informační systém primárně na občasné cestující, kteří ho nejvíce využívají.
- Zjednodušit obsah a strukturu: méně textu, více grafických prvků.
- Posílit prostorovou orientaci, včetně navigace do okolí stanic.
- Propojit fyzické a digitální informace – např. formou QR kódů.
Další kroky
Na základě výzkumu dojde v následujících měsících k návrhu nové podoby a struktury informací na železničních stanicích a zastávkách v rámci systému PID, které budou navazovat na nový informační a orientační systém Správy železnic a budou ho doplňovat právě pro potřeby frekventované městské a příměstské železnice, která je čím dál víc běžnou součástí i pražské MHD:
- Redesign informačních vitrín: přehlednější obsah, nové grafické zpracování, doplnění informací o okolí a novinkách z provozu. Cílem je prezentovat tyto informace v kultivovanější podobě než dnes včetně náhrady nevzhledných plechů designovými vitrínami.
- Zavedení „teploměrů“ (schémat linek ve stylu MHD) na páteřní linky systému S. Tím chceme zejména usnadnit navigaci tam, kde jedou vlaky do různých směrů z různých nástupišť
- Instalace navigace do okolí: směrovky na MHD, významné pěší cíle, veřejné instituce, aby lidé zbytečně nebloudili.
- Rozšíření totemů pro vizuální zvýraznění nádraží z dálky (dnes již instalováno na Rajské zahradě, v Edenu a Dolních Počernicích).
- Důraz na mimořádné situace: přehledná navigace a aktuální informace při výlukách, což je velmi důležité i pro každodenní cestující, kteří běžné navigaci nevěnují pozornost.
Naším cílem je vtáhnout železnici ještě silněji do života metropole i jejího okolí a nabídnout ji jako přirozenou a atraktivní volbu i těm, kteří ji dosud míjeli. Jako páteř celého systému veřejné dopravy si železnice zaslouží nejen funkční, ale i vizuálně srozumitelný a vstřícný informační systém. Mnohé stanice totiž nejsou jen koncovými cíli cest, ale klíčovými uzly mobility – propojené s autobusovou dopravou i městskou infrastrukturou. Díky jednotnému systému PID chceme, aby byla tato návaznost zřejmá nejen v jízdních řádech, ale i ve fyzickém prostoru. Informační propojení všech módů dopravy je tak nejen logickým krokem, ale i silným symbolem skutečně integrované veřejné dopravy.