S Petrem Ježdíkem o kontrole dopravců a přepravních průzkumech
Některé dopravce nebolí tolik sankce, ale vadí jim nesplněná políčka v tabulce vyhodnocení, říká vedoucí odboru kvality služby Petr Ježdík
Pražská integrovaná doprava je budována s cílem zajistit kvalitní dopravní obslužnost. Rozhodujícími kritérii jsou čas, cena, pohodlí, spolehlivost a bezpečnost. Pro všechny zapojené dopravce platí jednotná pravidla a ROPID v roli nezávislého arbitra kontroluje jejich dodržování. O to se uvnitř organizace stará tým odboru kvality služby v čele s Petrem Ježdíkem. Jak se daří kontrolovat dopravce při stále větších objemech výkonů? A jaká je budoucnost přepravních průzkumů?
ROPID využívá dva základní nástroje motivující dopravce k dodržování stanovené úrovně kvality služby: provádí pravidelná měření a vyhodnocení standardů kvality PID a zároveň kontroluje jejich dodržování a v případě porušení těchto standardů uděluje finanční postih dle sazebníku postihů.
„Cílem naší práce je získat co nejpřesnější obraz toho, s čím se denodenně setkávají cestující ve veřejné dopravě,” vysvětluje Petr Ježdík. Plnění standardů je proto měřeno přímo v terénu metodou fiktivních zákazníků nebo kontrolní činností pracovníky kontroly. Hodnotí se celkem 21 indikátorů, například plnění jízdního řádu, informování ve vozidlech, stáří vozového parku, čistota vozidel nebo teplotní komfort. Každé čtvrtletí musí být provedeno měření na minimálně 75 procent vozového parku každého dopravce, kterých je jich nyní 33. Měření standardů probíhá nejen na území hlavního města Prahy a ve Středočeském kraji, ale i u dopravců sousedních krajů, kteří zajišťují výkony na území systému PID. Provádění kontrol u jednotlivých dopravců je pečlivě plánováno i s přihlédnutím k počtu zjištěných závad v předchozích obdobích. „Dříve se dařilo během roku splnit stanovený počet kontrol u každého dopravce i s rezervou, to už při dnešním objemu výkonů a počtu linek není možné. Náročné je to především v dojezdech. Za hranicemi Prahy už musí být kontrola pečlivě organizovaná a cílená, aby byla produktivita každého pracovníka co nejvyšší, ” upřesňuje Petr Ježdík.
Vyhodnocení Standardů kvality PID za osobní účasti dopravců probíhá každé čtvrtletí, na to následně navazuje i závěrečné celoroční. Všechna hodnocení jsou veřejně dostupná a často je přebírají i odborná média, dopravcům proto většinou není lhostejné, v jakém světle se ukáží. „S určitou dávkou nadsázky lze říct, že některé dopravce – a zvláště ty velké – tolik nebolí, když jim dáme sankci 1000 korun, ale vadí jim, když mají v tabulce vyhodnocení nesplněná (červená) políčka. Všem dopravcům ale záleží na jejich prezentaci a chtějí poskytovat služby na vysoké úrovni,” vysvětluje Petr Ježdík. K nejlépe hodnoceným dopravcům patří dlouhodobě Dopravní podnik hlavního města Prahy a mníšecká rodinná firma Martin Uher.
Příští rok bude na příměstských a regionálních linkách posledním ve vyhodnocování standardů podle stávajících smluv. Na konci roku 2024 začnou platit pro všechna vozidla náročnější standardy kvality, které by měly přinést výrazný kvalitativní posun v poskytovaných službách v rámci PID. „Nově bude například předepsané určité procento nových autobusů. Starší vozidla bude možné použít jen za předpokladu, že budou vybavena podle standardů pro nová vozidla,” upřesňuje Petr Ježdík. Nákup nových vozů vždy probíhá ve spolupráci s garanty standardů PID, kteří dopředu schvalují jejich specifikaci a následně provádí fyzickou prohlídku (autorizaci) každého autobusu před uvedením do provozu. Spolu s měřením standardů kvality probíhá i samotná kontrola. Ta je intenzivnější u dopravců s větším počtem výkonů a u těch s vyšším počtem závad zjištěných při kontrolách. Podle vedoucího odboru kvality se některé nešvary postupně daří eliminovat. „Už se nám například tolik nestává, že by řidiči krátili tržby, tzn. nevydali jízdenku a peníze od cestujících si nechali. Sankce v případě takového provinění nejsou malé a dopravce může poté částku vymáhat po daném řidiči,” vysvětluje. A jaké jsou nejčastější prohřešky řidičů? „Neobsloužení stálé zastávky, nezajištění předepsaných návazností a předčasné odjezdy ze zastávky. Když na takové případy přijdeme, řešíme je vždy sankčně,” dodává Petr Ježdík.
Automatické sčítače cestujících budou povinnou výbavou nových autobusů
Úkolem odboru kvality služby je také zajišťování přepravních průzkumů, kterými se prověřuje aktuální vytíženost jednotlivých spojů, případně stanovuje dělba tržeb z jízdného pro potřeby ekonomiky dopravy. Průzkumy se z většiny dělají metodou fyzického měření pomocí pracovníků-sčítačů. Ti sledují obsazenost jednotlivých spojů, včetně počtů nastupujících a vystupujících, nebo zaznamenávají jednotlivé typy jízdních dokladů cestujících. V případě potřeby zjišťují i např. směry přestupů nebo provádějí různé anketní průzkumy. ROPID a IDSK pro tuto činnost zaměstnává téměř 40 brigádníků. V Praze bude možná brzy fyzické sčítání nahrazeno automatickým počítáním cestujících (APC). „V současnosti je tímto systémem vybaveno zhruba 500 autobusů a 30 tramvají Dopravního podniku. Zatím jsme ve fázi certifikace systému, kdy prověřujeme vypovídající schopnost těchto zařízení. U tramvají jsme už před vydáním této certifikace,” vysvětluje Petr Ježdík. U soukromých dopravců jsou vozy automatickými sčítači vybaveny minimálně, ale i to by se mělo v blízké době změnit. „Od konce roku 2024 bude povinné mít APC v každém novém voze, který vstoupí do systému PID. V případě nového kontraktu bude muset dopravce takto vybavit minimálně třetinu svého vozového parku,” říká Petr Ježdík.
Automatický systém sčítání cestujících práci v terénu zefektivní, zcela nahradit lidský faktor ale nesvede. V případě průzkumu skladby jízdních dokladů, anket zaměřených na aktuální přepravní chování či pro směrové průzkumy, kterými se zjišťuje odkud a kam lidé cestují, bude ROPID nadále poptávat zejména studenty dopravních škol.
Právě na přepravních průzkumech řada současných zaměstnanců ROPIDu začínala. Byl mezi nimi i absolvent střední průmyslové školy dopravní Petr Ježdík, který do ROPIDu přišel v roce 1994. V ROPIDu působí od té doby bez přerušení, vyzkoušel si práci sčítače, kontrolora či revizora a v roce 2009 se ujal vedení nově vzniklého odboru kvality služby. Ten tvoří v současnosti i s pracovníky IDSK patnáct stálých zaměstnanců. „Práce kontrolora je pro mnoho lidí atraktivní v tom, že se z větší části odehrává v terénu, ale zároveň je náročnější na pracovní dobu, kdy je občas nutné vstát i ve 3 hodiny ráno. Zaškolení nového pracovníka je velmi náročné a někdy trvá až rok, proto si pečlivě vybíráme, koho přijmout. Není vůbec jednoduché najít spolehlivého člověka, který bude zároveň korektní k dopravcům. Jsme přesvědčeni, že než mít špatného pracovníka na kontrolu, tak to raději žádného, protože podle nejslabšího článku nás pak dopravci budou hodnotit všechny, ” dodává Petr Ježdík.