S Radimem Vysloužilem nejen o aplikaci PID Lítačka

„Zájem o aplikaci Pid Lítačka neustále roste. Za pár let už s ní bude jezdit většina,” říká náměstek ředitele pro techniku Radim Vysloužil

Není z těch, kdo by si cestu do ROPIDu vyšlapával průběžně. Jako dítě nesnil o tom, že se stane řidičem tramvaje, ani nemá titul z dopravního inženýrství. Dlouhé roky se pohyboval v kruzích ekonomie, kterou vystudoval, finančnictví a byznysu. Až zájem o moderní technologie ho nasměroval k veřejné dopravě. Představujeme vám Radima Vysloužila, náměstka ředitele pro techniku. 

Do ROPIDu nastoupil Radim před 10 lety. V prvním roce měl na starosti vnitřní provoz organizace a zajišťování kvalitních pracovních podmínek pro zaměstnance. Postaral se mimo jiné o modernizaci zázemí ROPIDu v Rytířské. „Chtěl jsem, aby se kolegové v kancelářích cítili dobře a měli zajištěné technické zázemí, které jim zjednoduší a zrychlí práci. V tomto smyslu to byly radostné začátky, protože mé úsilí mělo okamžité výsledky,“ vzpomíná na svůj první rok v ROPIDu Radim, jehož profesní orientace se postupně stále více ubírala směrem k technologiích a inovacím ve veřejné dopravě. Od roku 2014 byl Radim jedním z těch, kdo řešil záležitosti spojené s ukončováním čipové karty Opencard. Další roky už byly ve znamení příprav na přechod k nové kartě: Lítačce. Ta byla posléze virtualizována do mobilní aplikace a dynamicky tak zjednodušila jak nákup jednotlivého jízdného, tak i dlouhodobých časových kupónů.

Způsob odbavování se za poslední roky významně posunul vpřed, přesto jak Radim přiznává, jeho představa o budoucím vývoji byla ještě o něco ambicióznější. Ne vždy se ale vše daří podle navržených schémat. „U aplikace jsme v roce 2017 řešili problém nedostatečného signálu v metru. Museli jsme s kolegy upravit způsob odbavování tak, aby tam byla možná kontrola,” uvádí Radim příklad toho, kdy práci jeho týmu zbrzdily vnější okolnosti. Mobilní signál byl do metra zaveden až o čtyři roky později. 

Trpělivost je jedna z vlastností, bez níž se Radim ve své neobejde. „Ve veřejné dopravě ani není možné implementovat nové technologie rychle. Každá větší změna si žádá dlouhé testování. Může se totiž také ukázat, že je to slepá cesta a my si nemůžeme dovolit nakládat s veřejnými prostředky neuvážlivě,” říká. Podle něj už dnes nemá smysl vydávat větší finanční prostředky do zabudovávání nových odbavovacích zařízení na zastávkách a terminálech, budoucí způsob odbavování totiž vidí především ve virtuální formě. „Zájem o Pid Lítačku neustále roste. S každou novou funkcionalitou se počet uživatelů pokaždé zvýší. Za pár let už bude většina cestujících jezdit s aplikací a papírové jízdenky pravděpodobně časem zcela zmizí,” předpovídá Radim budoucnost odbavování. 

Do aplikace a jejího vývoje proto se svým týmem momentálně soustředí hodně energie. „Děláme hodně pilotních projektů. Aktuálně se jedná například o takzvaný intermodální plánovač trasy, který vyvíjíme ve spolupráci s Operátorem ICT. Je to vyhledávač nové generace, který umožňuje kombinovat MHD s ostatními dopravními módy, jako jsou sdílená kola, koloběžky, motorky, taxi či auta. V praxi bude fungovat tak, že uživatel provede jednotnou registraci a naplánuje si trasu, kterou uskuteční více dopravními prostředky,” popisuje Radim novou funkcionalitu, která je nyní ve fázi testování některými uživateli PID Lítačky.

Cílem je nabídnout Pražanům alternativní formy cestování k individuální dopravě. V minulosti například představili ve spolupráci s firmami Nextbike a Rekola úspěšný projekt sdílených kol, která si držitelé předplatných jízdenek mohou vypůjčit 2x denně zdarma na 15 minut. „Kola jsou atraktivní způsob dopravy při krátkých dojezdových vzdálenostech. Sám jsem této služby několikrát využil při přesunu z nádraží do kanceláře v Rytířské,” vysvětluje Radim. Že si tento způsob dopravy Pražené oblíbili, potvrzují také statistiky: v červenci využilo možnost sdílených kol 72 856 lidí, což je o 39 procent více než loni ve stejném měsíci.

Do nových úkolů se Radim pouští po hlavě. „Každý úkol je pro mě výzva. Jednoduché úkoly jsou nudné, protože člověku nepřináší dostatečné uspokojení, že něco vyřešil,” směje se. Přesto má na svém kontě i projekt, který se nepodařilo dotáhnout do zdárného konce. „Chtěli jsme zjednodušit systém zvýhodněného jízdného pro lidi v hmotné nouzi, kteří měsíc co měsíc musí osobně žádat úřad práce o potvrzení a pak ho dokládat na pobočce Dopravního podniku. Elektronický systém jsme k tomu vymysleli, bohužel se ale ukázalo, že úřady práce neumí vydat úředně ověřené potvrzení v elektronické formě,” vysvětluje.

V roce 2020, kdy se Radim stal náměstkem ředitele, převzal do své gesce kromě odboru technického rozvoje, také zastávkovou péči, která se mimo jiné stará o údržbu autobusových terminálů. K této činnosti přistupuje velmi osobně. „Abych se cítil při cestování komfortně, je pro mě velmi důležitá čistota, a to nejen dopravních prostředků, ale i prostředí zastávek a terminálů. Ze stavu terminálu na Černém Mostě jsem byl zoufalý. Dělal špatnou vizitku i ROPIDu, ačkoliv v takové podobě jsme ho po letech zanedbávání už přebírali. Na pravidelných poradách jsme s kolegy řešili tento neutěšený stav a jak ho co nejrychleji napravit,” vypráví. Z ostudného stavu se tak postupnými kroky podařilo udělat stav přijatelný. „Ale v této oblasti nás čeká ještě spousta práce, a nejen na Černém Mostě, ale například i na Zličíně, kde chceme začít terminál zvelebovat už od příštího roku,” říká.

A jaké jsou jeho cíle do budoucna? „Chceme umožnit co nejjednodušší a nejefektivnější cestování veřejnou dopravou, která bude konkurenceschopná s individuální dopravou,” vyjadřuje svůj pohled Radim. „Pracovat s týmem odborníků, kteří mají vášeň pro svou práci a sdílí společnou vizi, je neuvěřitelně inspirativní. Vážím si všech, kteří společně pracují na rozvoji nových technologií a služeb, které umožňují Pražanům pohodlnější a efektivnější cestování,” dodává.