„Za třicet let se v muzeu MHD mnoho nezměnilo. Teď je ten pravý čas to změnit,” říká Petr Malík. Součástí by měla být i expozice PID

Muzeum MHD zažilo v roce 2023 velkolepý rok. Na jaře oslavilo své 30. výročí. Ještě před tím stihlo přivítat svého půlmiliontého návštěvníka. A ještě letos by měly začít práce na výstavbě nové haly pro historické autobusy. Jak se bude muzeum ve Střešovicích dál rozvíjet? Jaký bude nejvzácnější kousek nové expozice? A bude její součástí také výstava o historii Pražské integrované dopravy? O tom jsme si povídali s vedoucím jednotky Historická vozidla Petrem Malíkem. Řeč přišla i na jeho působení v ROPIDu, v němž v 90. letech pomáhal rozjíždět první integrované autobusy.

Interaktivní, modernější, větší a zajímavější. Tak vidí budoucí expozici Muzea MHD jeho vedoucí Petr Malík, který převzal kontrolu nad historickými vozidly MHD v roce 2019. Nová hala nejvýznamnější muzejní instituce, která se u nás specializuje na historii městské hromadné dopravy, bude dvoupatrová s umístěním na dolním nádvoří vozovny Střešovice. Projekt samotné haly byl navržen s ohledem na svažitý terén a složitý přístup k místu stavby. Vjezd do dolního patra haly připomínající autobusové garáže bude umístěn v ulici Na Ořechovce. V horním patře haly bude showroom určený k výstavě silničních vozidel, která se budou střídat v rámci expozice. Se svým návrhem uspěla ve veřejné soutěži společnost OHLA ŽS, která má ve svém portfoliu například realizaci nové tramvajové haly v Olomouci.

Petr Malík doufá, že nová expozice přiláká do muzea ještě více návštěvníků. „V současnosti je roční návštěva muzea okolo 30 tisíc osob, což dělá z muzea nejnavštěvovanější turistickou atrakci v městské části Praha 6. Tohle číslo by ale neměl být náš strop, chceme oslovit širokou veřejnost a chceme, aby návštěvníci měli důvod se do muzea vracet,” říká Petr Malík. Součástí výstavy budou proto například hravé interaktivní prvky, které by návštěvníky vtáhly do děje a přiblížily tak více svět techniky i laické veřejnosti. V areálu je také zamýšleno vytvořit prostory pro pořádání školních programů a workshopů a dále místnosti pro konání přednášek a veřejných kulturních akcí A jaké vozidlo bude hlavní ‘tahoun’ nové expozice? „Autobus Škoda 506N z roku 1929. Momentálně je na opravě ve Zlíně, ale do dvou let, kdy se má nová hala otevřít pro veřejnost, už bude mít v expozici své místo mezi dalšími osmnácti silničními vozidly,” vysvětluje vedoucí jednotky Historická vozidla. Otevření nové haly plánuje Dopravní podnik spojit s oslavami 100. výročí od zahájení pravidelného provozu autobusů v Praze a 150. výročí MHD v Praze, které se uskuteční v září 2025.

Poté by proměnou měla projít také současná expozice tramvají a dalších prostor střešovické vozovny. „Za třicet se v muzeu mnoho nezměnilo a příliš se do něj neinvestovalo. Teď je ten pravý čas to změnit,” míní Petr Malík. V plánu je nejen obměna expozice, ale také její rozšíření do dalších prostor. Její součástí by mělo být do budoucna metro a také přívoz reprezentující nejstarší pražskou městskou dopravu. „Na místě původní restaurace má vzniknout nový vstupní objekt, kde bude pokladna, obchod a bistro. Odtud by pak měl vést vstup do patra, z něhož bude výhled na celou vozovnu,” nastiňuje další záměry šéf muzea. Jednou by v muzeu měla vzniknout také výstava mapující historii Pražské integrované dopravy. „Výstava by měla být dlouhodobá, přece jen 30 let je významné časové období, které by se mělo veřejnosti připomenout,” říká Petr Malík s tím, že jednání o podobě a rozsahu této výstavy jsou teprve v začátcích.

Po otevření nové expozice v roce 2025 s největší pravděpodobností dojde ke změně otevírací doby muzea. „Bude záležet na tom, jak budou probíhat práce na vstupním objektu a také ve třetí hale střešovické vozovny, kam se muzejní expozice rozšíří,” upřesňuje Petr Malík. V současnosti má veřejnost možnost navštívit expozice pouze o víkendech a státních svátcích, v budoucnu by mělo být otevřeno od středy do neděle. A jaké další cíle má šéf muzea na seznamu? „Jeden z největších úkolů, které máme, je výstavba nového depozitáře, protože počet exponátů muzea se přirozeně stále navyšuje a přibývá vozů pro nostalgický a komerční provoz. Snad jednou vznikne v Hostivaři, v místech nedávno vybudovaného kolejiště. Jeho otevření se těžko plánuje, snad se podaří mezi roky 2026 a 2030,” dodává vedoucí jednotky Historická vozidla.

Historické vozy v ulicích
Střešovická vozovna, jak známo, ale neslouží pouze jako muzeum. Z jedné její haly jsou vypravovány i některé provozní soupravy historických tramvají, které však nejsou muzejními exponáty. Po Praze je možné se svézt o víkendech a o svátcích historickou historickými linkami 41 a 42. Svým způsobem zážitkovou jízdu představuje také nostalgická tramvaj č. 23, která je obsluhována legendárními historickými vozy řady T2 a T3. V trase od Královky ke Zvonařce jezdí za tarif PID ve všední dny v intervalech zhruba 30 minut a 15 minut o víkendech. Pro rok 2024 se připravuje jeho další zkrácení v turistické sezoně. Pro cestující bývá nostalgická linka zpestřením při cestování MHD. Pomocí webu DPP si lze dokonce vybrat a naplánovat cestu s jedním z deseti možných typů vozidel, které na lince jezdí. Petr Malík ale nabízí i jiný a méně líbivý pohled na věc. „Všechny vozy jezdí jen solo, nemohou jezdit ve dvojicích, protože zadní vozy často podléhaly vandalismu. Údržba těchto vozů je drahá. Odhadovaná cena generální opravy jedné tramvaje vyjde na šest až deset milionů a z toho si část prací uděláme ve vlastní režii,” vysvětluje. Do budoucna by se z tohoto důvodu nebránil otevření diskuze o zavedení speciálního jízdného na lince 23, tak jako platí zvláštní tarif na dvou zmíněných historických tramvajových linkách a na retro autobusové lince K.

Právě historická autobusová linka K je zatím poslední novinkou muzea MHD. Pro její provoz je vyčleněno šest vysokopodlažních retrobusů, s nimiž se cestující dříve mohli setkat na linkách 180 a 213. Autobus vozí návštěvníky do atraktivních lokalit Prahy 6, jako je Hanspaulka, kostel sv. Matěje či Strahov. Podle vedoucího JHV je retrolinka K zatím vyhledávaná spíše dopravními fajnšmekry. „Dvacet let staré autobusy jsou pro některé lidi příliš nové, nezajímavé. Rádi bychom nasadili na linku starší vozy, ale zatím se nám nepodařilo najít žádné vhodné. Je to jeden z dalších úkolů, které máme,” upřesňuje..

Začátky PID? Boj o místo na slunci
Petr Malík s veřejnou dopravou spojil celý svůj kariérní život. Začínal jako výpravčí v Trnovanech u Žatce a v Dobřichovicích a poté pracoval v Pražském dopravním podniku. Od roku 1994 patřil k těm, kdo v ROPIDu pomáhal rozjíždět první integrované linky. Co mu z té doby utkvělo v paměti? „Začínali jsme v pár lidech, v pár kancelářích a téměř bez vybavení. Pamatuji si, že když v lednu nastoupil kolega z Českých drah, který měl na starosti komunikaci s dráhami, musel si přinést starý psací stroj, aby měl na čem psát. Slaví se sice 30 let ROPIDU na podzim, ale musím říct, že na podzim roku 1993 rozhodně nebylo nic. Oficiálně začal ROPID fungovat až v lednu roku 1994 a samostatně až na přelomu prvního a druhého čtvrtletí,” vypráví. „Myslím, že se nám podařilo ten systém dobře nastartovat a pak bylo na co navazovat. V těch prvních letech bych za úspěch označil fakt, že se nám podařilo navázat dobrý vztah s obcemi a přesvědčit je o důležitosti pražské integrované dopravy a o tom, že veřejná doprava může být kvalitní. Byl to trochu boj o místo na slunci, protože do té doby tu žádný organizátor nebyl,” míní.

V ROPIDu zůstal Petr Malík na pozici projektanta do roku 1996, poté se vrátil do Dopravního podniku, kde vedl podnikový měsíčník DP kontakt. Spolupráci s organizátorem opět navázal až o 17 let později. To už měl na starosti přípravu periodika ČasoPID. V době už poznal rozšířenější Pražskou integrovanou dopravu, protože jeho práce často vyžadovala vyjíždět do obcí v regionu. A jaká byla jeho oblíbená rubrika? „Určitě ta, v níž jsme ukazovali inspirativní zastávky. Většinou jsem dostal nějaký tip na zastávku, a za ním jsem se rozjel, ale mnohokrát se stačí pořádně dívat okolo sebe a když jsem chtěl dát do protikladu nějaký špatný příklad, nebylo těžké ho najít. Dnes se i situace okolo zastávek podstatně zlepšila,” dodává