Zkušební prodej jízdenek PID pro jednotlivou jízdu ve vybraných pokladnách ČD
Od pondělí 8. 5. 2017 bude v železničních stanicích Benešov u Prahy, Mělník, Nymburk, Poděbrady a Roudnice nad Labem zkušebně umožněn prodej jízdenek PID pro jednotlivou jízdu přímo v osobních pokladnách Českých drah. Tím bude umožněno používat tyto jízdenky pro jednotlivou jízdu i ze stanic, kde dosud nejsou instalovány označovače jízdenek ani jízdenkové automaty PID.
Tyto vybrané osobní pokladny ČD budou kromě předplatních kuponů PID a jedno- i vícedenních jízdenek PID vydávat i jednotlivé jízdenky PID pro libovolný počet tarifních pásem, které jsou uznávány také ve vlacích, tedy od základní hodnoty 18 Kč (dvoupásmová jízdenka) až po 84 Kč (jedenáctipásmová jízdenka) včetně zlevněných verzí těchto jízdenek v poloviční hodnotě pro děti od 6 do 15 let. Tyto jízdenky samozřejmě platí i na všech ostatních linkách PID v pražské MHD a na příměstských autobusech (v rámci své časové a pásmové platnosti).
Z Nymburka do centra Prahy s tramvajenkou za 40 Kč
Až doposud nebylo možné při cestě z Nymburka použít jinou než celodenní jízdenku PID za 160 Kč, pokud cestující neměl jízdenku již například z příměstského autobusu. Nyní si může cestující na nádraží zakoupit jízdenku PID za 68 Kč (případně za 40 Kč, pokud má předplatné pro území Prahy). S touto jízdenkou pak lze dojet až do centra Prahy i s přestupem na linky MHD. To samé platí pro ostatní stanice, ve kterých je prodej těchto jízdenek v rámci zkušebního provozu umožněn. Cenu jízdenky v jednotlivých relacích shrnuje tabulka níže.
Výchozí stanice | Tar. pásmo | Praha (centrum, s MHD) | Praha (pásmo 0) | Praha (s tramvajenkou) |
---|---|---|---|---|
Benešov u Prahy | 5 | 68 Kč | 54 Kč (Praha-Strašnice zast.) | 40 Kč |
Mělník | 4 | 62 Kč | 46 Kč (Praha-Vysočany) | 32 Kč |
Nymburk | 5 | 68 Kč | 54 Kč (Praha-Vysočany) | 40 Kč |
Poděbrady | 6 | 76 Kč | 62 Kč (Praha-Vysočany) | 46 Kč |
Roudnice nad Labem | 7 | 84 Kč | 68 Kč (Praha-Holešovice zast.) | 54 Kč |
Začátek platnosti již při nákupu
Tyto jízdenky budou vydány již s vyznačeným začátkem platnosti, který bude nutné sdělit obsluze prodejní přepážky, bude-li požadován jiný než v okamžiku prodeje jízdenky. Tyto jízdenky se již dále neoznačují, potřebné údaje – datum, čas a pásmo začátku platnosti, pásmová a časová platnost jízdenky – jsou na ní již vytištěny zařízením UNIPOK při výdeji.
Jízdenky z UNIPOK se vydávají vždy s datem platnosti v den nákupu jízdenky, přičemž časový začátek platnosti může být buď okamžikem nákupu, nebo posunutý dle požadavku cestujícího nejvýše do půlnoci. Jízdenka musí svou pásmovou platností začínat vždy v pásmu, do kterého je zařazena železniční stanice, kde je jízdenka vydána. Jízdenka z UNIPOK použitá před začátkem času platnosti je neplatná.
Tabulka cen jízdenek PID pro jednotlivou jízdu uznávaných ve vlacích PID
cena základní | cena poloviční (děti 6–15 let) | časová platnost | počet pásem | poznámka |
---|---|---|---|---|
18 Kč | 9 Kč | 30 minut | 2 | Pouze pro cesty po regionu nebo na okraj Prahy (pásmo B). V pásmech P a 0 neplatí. |
24 Kč | 12 Kč | 60 minut | 3 | Při cestách v rámci Prahy (P+0+B) je platnost jízdenky pouze 30 minut. |
32 Kč | 16 Kč | 90 minut | 4 | |
40 Kč | 20 Kč | 120 minut | 5 | |
46 Kč | 23 Kč | 150 minut | 6 | |
54 Kč | 27 Kč | 180 minut | 7 | |
62 Kč | 31 Kč | 210 minut | 8 | |
68 Kč | 34 Kč | 240 minut | 9 | |
76 Kč | 38 Kč | 270 minut | 10 | |
84 Kč | 42 Kč | 300 minut | 11 |
Schéma železnice v PID
Středočeský železniční den na Benešovsku 27. 5. 2017
V sobotu 27. 5. 2017 cca od 10:00 do 17:00 se bude v železniční stanici Benešov a okolí konat středočeský železniční den naplněný jízdami historických i moderních vlaků, bohatým doprovodným programem v Benešově i možností svezení historickým autobusem na zámek Konopiště. Ve zvláštních vlacích bude platit Tarif PID a ČD, jízdy historickým autobusem budou zdarma.
Historické vlaky
- vlak s parní lokomotivou „Všudybylka“ na trase Praha-Braník – Davle – Čerčany – Benešov – Vlašim a zpět
- vlak s dieselovou lokomotivou T 435 (sdružení Posázavský Pacifik) v rámci stanice Benešov u Prahy a jízdy na Vlečku ORIN silo Benešov
- jízdy motorové lokomotivy BN 60 v rámci stanice Benešov u Prahy
Moderní vlaky
- elektrická jednotka řady 660 „InterPanter“ na trase Praha hl. n. – Čerčany – Benešov – Votice a zpět
- motorová jednotka řady 844 „RegioShark“ na trase Praha hl. n. – Čerčany – Sázava / Týnec nad Sázavou / Benešov – Vlašim a zpět
Jízdní řády vlaků naleznete uvnitř letáku.
Historický autobus
- Škoda 706 RTO LUX v trase Benešov – Konopiště – Benešov se zajížďkami do Týnce nad Sázavou
Jízdní řád historického autobusu
Doprovodný program
- prezentace konferenčního vozu Českých drah
- výstavní vůz sdružení Posázavský Pacifik, výstava o následníkovi trůnu Ferdinandovi d’Este
- prohlídky historické čekárny Ferdinanda d’Este a dopravní kanceláře pro řízení provozu
- ukázky modelové železnice
- ukázky otáčení lokomotivy na točně sdružení Posázavský Pacifik
- prohlídka pivovaru Ferdinand
- přehlídka hasičské techniky na prostranství přilehlého parkoviště
- občerstvení, infostánky
Legendární lokomotiva bardotka bude vozit výletníky na Posázavském pacifiku
Od této soboty 29. dubna začne vozit výletníky na trati Posázavského pacifiku legendární lokomotiva řady 749, které se přezdívá bardotka nebo zamračená. Tyto lokomotivy už České dráhy pravidelně do provozu vlaků s cestujícími nenasazují, zaskakují jen výjimečně. Nyní se ale podaří vrátit tuto pro turisty a železniční nadšence unikátní lokomotivu do pravidelného provozu s víkendovými výletními vlaky v Posázaví. Právě v sobotu při její první jízdě budou mít cestující možnost si ji také detailně prohlédnout.
Bardotka bude jezdit v čele osobních vlaků vždy v sobotu, neděli a o svátcích z Prahy přes Vrané nad Vltavou, Davli a Týnec nad Sázavou do Čerčan. Z Prahy hlavního nádraží bude odjíždět v 9:22, do Čerčan přijede v 11:06. Na zpáteční cestu do Prahy se vydá v 15:36 a na pražské hlavní nádraží přijede v 17:35.
Při příležitosti její první jízdy tuto sobotu 29. dubna budou mít všichni zájemci možnost si ji po příjezdu do Čerčan důkladně prohlédnout, a to i s odborným výkladem pracovníků pražského depa, kteří odstavenou a neprovozní lokomotivu dali letos dohromady a vrátili ji do provozu.
Technické zajímavosti lákají turisty stále častěji
Na trati se objeví bardotka vždy se soupravou tradičních patrových vozů, které zde už léta zajišťují víkendový provoz. „Lokomotiva bude na trati nepřehlédnutelná i nepřeslechnutelná, je to unikátní stroj, za kterým se do Česka sjíždí železniční nadšenci i ze světa,“ říká Miroslav Kupec, člen představenstva Českých drah pro techniku, servis a majetek. „Pokud nedojde k nějaké zásadnější technické závadě, kterou vzhledem ke stáří lokomotiv nemůžeme dopředu vyloučit, budeme se snažit, aby jezdila podle jízdního řádu vždy pravidelně každý víkend,“ doplnil Miroslav Kupec.
Lokomotivu zprovoznily a její pravidelné nasazení zajistily České dráhy. Praha i Středočeský kraj, které tyto osobní vlaky financují a objednávají, je v tomto úsilí podporovaly. „V rámci Pražské integrované dopravy chceme především moderní vlaky, ale na výletních spojích v Posázaví má jednoznačně místo i tato lokomotiva, která byla vždy v historii s touto tratí silně spojená,“ říká náměstek primátorky a pražský radní pro oblast dopravy Petr Dolínek. „Technické zajímavosti lákají více a více lidí na výlet. Jsem rád, že lokomotivy neskončí ve šrotu, když mohou sloužit ještě jako hezká turistická atrakce.“
„Lokomotivy bardotka neodmyslitelně patří k Posázavskému pacifiku. Jeden čas je ČD nasazovaly často a pravidelně. Mohly se podle nich řídit hodinky. Jedinečný zvuk této mašiny se nedal přeslechnout. A to vím z vlastní zkušenosti, bydlím na Benešovsku. Jsem ráda, že se o víkendech na pacifik vrací. Myslím, že mnoha lidem chyběly. Bardotky mohou do oblasti přilákat víc železničních nadšenců,“ upozornila hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová.
Bardotka, barča, zamračená či zamráča
Nejčastěji se lokomotivě řady 749 přezdívá bardotka nebo zamračená. Zamračená se jí říká podle trochu přísného výrazu čela, jehož si všimnete při pohledu zepředu. Pojmenování bardotka pak vychází z tvaru čela lokomotivy pod okny strojvedoucího, které připomíná ženské poprsí. V době, kdy tuto přezdívku lokomotiva získala, byla sexsymbolem Brigitte Bardot, a právě proto se jí začalo říkat bardotka.
„Velké poděkování patří našim zaměstnancům ve vršovickém i libeňském depu a také nadšencům z dráhy, kteří se na renovaci lokomotivy ve volném čase podíleli a budou se starat o její víkendový a sváteční provoz. Jsem přesvědčen, že největším poděkováním ale budou zvědavé oči železničních fanoušků a dětí, kteří se vydají na romantický výlet Posázavským pacifikem právě s bardotkou,“ říká Miroslav Kupec z Českých drah.
Základní informace o bardotkách
Lokomotivy vyráběla pražská ČKD v letech 1964–1971.
Lokomotiva 749.121, která bude vozit cestující na Posázavském pacifiku, byla vyrobena v roce 1968. Většinu svého provozního života strávila v depu v Jihlavě, v letech 1997–2010 patřila do krnovského depa a od roku 2010 byla deponována v Praze.
Podle dostupných informací se těchto lokomotiv vyrobilo celkem 230 a byly dodávány do dep napříč celým Československem.
České dráhy provozují už jen poslední čtyři lokomotivy řady 749, z toho tři jsou deponované v pražském depu a jedna v depu Olomouc, v provozní jednotce Šumperk. Další dvě lokomotivy jsou zachovány v Depu historických vozidel ČD. Dceřiná společnost ČD Cargo pak provozuje na jihu Čech v nákladní dopravě ještě pět lokomotiv tohoto typu. Několik exemplářů mají ve svých depech i někteří soukromí dopravci v Česku.
Změny autobusových linek v Uhříněvsi a v okolí
Proč dochází ke změnám vedení autobusových linek v Uhříněvsi a v okolí?
Základním cílem změny, která byla několik měsíců podrobně projednávána se zástupci všech dotčených městských částí, je posílení autobusového spojení k metru Háje, a to jak v trase přes zastávku Na Blanici, tak v trase přes Nové Pitkovice a Křeslice. Nové linkové vedení rovněž zvyšuje kapacitní nabídku v oblastech s rostoucí obytnou zástavbou (Venušina, Nové Pitkovice). Výsledné řešení navyšuje objem objednaných výkonů PID v oblasti o cca 15 milionů Kč ročně.
Proč nahradila linku 232 linka 213?
V souvislosti s rozsáhlou bytovou výstavbou v oblasti Pitkovic a Křeslic bylo nezbytné začít řešit aktuální i další výhledové posílení provozu. Prodloužení cca každého druhého spoje linky 213 z Jižního Města přes Křeslice a Pitkovice má za cíl zesílit autobusové spojení z Uhříněvsi alternativní, osobními automobily méně zatíženou, trasou přes Křeslice. Vzhledem k tomu, že zatím pokračuje do Uhříněvsi jen část spojů linky 213, je možné výhledově postupným prodlužováním dalších spojů linky 213 pružněji reagovat na další výstavbu v dané lokalitě.
Linka 213 nabízí v prodlouženém úseku celotýdenně více spojů než dosavadní linka 232. Aby nebylo nutné nasazovat brzké ranní a pozdní večerní 40minutové intervaly, a aby v Uhříněvsi byla zajištěna každou hodinu návaznost na vlaky z centra Prahy, je na lince 213 v Uhříněvsi navržen poněkud neobvyklý jízdní řád, kdy brzy ráno a později večer jezdí o víkendech spoje po 20 minutách, během dne pak ale po 30 minutách. Tyto parametry vyplývají ze základních intervalů linky 213 v úseku Želivského – Jižní Město a jejich vhodnost bude průběžně vyhodnocována.
Linka 213 nově nabízí také přímé spojení z Křeslic a Pitkovic do centrální části Prahy 10 s vazbou na tramvaje v oblasti Spořilova a Vršovic, ke stanici metra A Želivského a k Nemocnici na Vinohradech. Rizikem prodloužení linky 213 mohou být zdržení spojů v oblasti Bohdalce a následný nepravidelný provoz prodloužených spojů. Proto je ve spolupráci s DP Praha, a. s. připravována realizace vyhrazeného autobusového pruhu od podjezdu železniční trati v Edenu směrem k zastávce Bohdalec, která by měla pomoci zpoždění v nejproblémovějším úseku na lince 213 snížit.
Prodloužení linky 213 současně pomohlo snížit zatížení autobusového obratiště Háje. Úbytek stání pro vozy zrušené linky 232 pomohl vytvořit prostor pro odstavy posíleného svazku linek 226 a 227.
Pro zajištění dopravy školních dětí z Křeslic a Pitkovic k základní škole v Uhříněvsi, která byla dosud řešena závlekem vybraného spoje linky 232 do zastávky Uhříněves, byla zřízena školní linka 572 v trase Dolnokřeslická – Nové Pitkovice – Nové náměstí – Uhříněves – Nádraží Uhříněves, jejíž jeden spoj pojede pouze ráno ve dnech školního vyučování.
Jakým způsobem byly posíleny přetížené autobusové spoje v okolí zastávky Venušina?
Ve směru od městské části Praha – Kolovraty dochází k posílení především základního přepravního směru Kolovraty – Venušina – Háje. Dosavadní linka 267 byla nově rozdělena na dvě samostatné linky označené čísly 226 a 227. Obě linky mají shodnou trasu v úseku Háje – Škola Kolovraty, přičemž linka 227 pokračuje po původní lince 267 do Nedvězí, zatímco linka 226 je nově vedena ze zastávky Škola Kolovraty do Lipan a vybrané spoje v pracovní den pokračují dále do Benic. Zůstává tak zachováno spojení Benice – Lipany – Kolovraty. Na svazku linek 226 a 227 je zajištěn v ranní špičce interval 10 minut, v odpolední špičce 15 minut, o víkendech 30 minut. Podrobný přehled intervalů linek najdete zde: https://pid.cz/trvale_zmeny/trvale-zmeny-od-29-4-2017/
Linka 226 v Lipanech plně nahrazuje dosavadní linku 265. Do zastávky Nádraží Uhříněves zajíždějí nové linky 226 a 227 pouze ve směru od centra, v opačném směru ke stanici metra Háje budou vedeny přímo po komunikaci Přátelství bez zajíždění k Nádraží Uhříněves. Nezajíždění linek 226 a 227 ve směru Háje do obratiště Nádraží Uhříněves bylo dlouhodobým požadavkem všech městských částí v dotčené lokalitě, jejichž zástupci si zrychlení autobusů bez zajíždění k nádraží odhlasovali na společném jednání uskutečněném v listopadu roku 2016.
Proč nezajíždějí spoje linek 226 a 227 ve směru do centra do zastávky Nádraží Uhříněves?
V dosavadních spojích linky 267, které jsou nově nahrazeny spoji linek 226 a 227, cestovala po průjezdu Novým náměstím většina cestujících k metru Háje, pouze menšina přestupovala na vlak v zastávce Nádraží Uhříněves. V případě, že byla v ranní špičce na ulici Přátelství kolona, autobus linky 267 ji vystál, pak odbočil k nádraží a následně se vrátil ve stejné koloně o téměř 300 metrů zpět a stál v ní znovu. Tím se dojezdová doba na Háje často zbytečně prodloužila o 3–4 minuty, k nelibosti většiny cestujících.
Od zastávky Picassova, u níž je umístěn světelně řízený přechod, je nádraží vzdálené pouze 250 metrů a řada cestujících z dalších linek, které projíždějí ulicí Přátelství, odtud na nádraží běžně dochází. Uvědomujeme si, že tato změna může být pro část cestujících nepříjemná, proto budou její dopady ve spolupráci s městskými částmi průběžně vyhodnocovány.
Jaké další úpravy v okolí Uhříněvsi proběhly?
Stávající linka 265 byla nově označena číslem 228 a je vedena pouze v trase Nádraží Uhříněves – Benice. Počet spojů zůstal v tomto úseku beze změny.
Na základě požadavku MČ Praha-Královice na zlepšení dopravní obsluhy byla v přepravních špičkách pracovního dne část krátkých spojů linky 266 (nově pod číslem 229) nyní ukončených v zastávce Uhříněves prodloužena přes Hájek do Královic.
V souvislosti s novou bytovou výstavbou podél ulice Ke Kříži byla nově zřízena zastávka Ke Kříži i v opačném směru (ve směru od Nového náměstí) pro linky 213, 228, 325, 906 a 959 v doposud nevyužívaném novém autobusovém zálivu cca 400 metrů za křižovatkou s ulicí Přátelství.
S cílem zlepšit obsluhu oblasti noční dopravou je současná noční linka 506 (nově 906) prodloužena z Nového náměstí přes ulici U Starého mlýna (zde je obnovena zastávka U Mlejna) do Benic, Lipan, Kolovrat a Nedvězí.
Proč dochází ke změnám čísel denních i nočních linek v Uhříněvsi?
Jsme si vědomi, že zejména změny číselného označení linek jsou pro cestující nepříjemné. V tomto případě ale jejich realizace umožní zrychlit proces integrace regionálních autobusových linek do systému Pražské integrované dopravy a tím rozšířit území, na němž se cestující mohou přepravovat na jeden jízdní doklad.
Značení příměstských linek již zaplnilo číselnou řadu od 301 do 499, a proto bylo nutné pro potřeby dalšího rozvoje PID uvolnit čísla od 501 výše, která dosud patřila městským nočním a školním autobusovým linkám. Noční městské autobusové linky proto dostávají čísla 901–915 již od 29. dubna 2017, školní číselná řada dozná změny od začátku nového školního roku 4. září 2017 (z 551–575 na 251–275). Právě z tohoto důvodu došlo nyní v oblasti Uhříněveska ke změně zažitých čísel denních i nočních autobusových linek.
Podrobnější vysvětlení k tématu změn čísel linek najdete zde: https://pid.cz/precislovani-zejmena-nocnich-linek-pid/
Věříme, že tyto úpravy přijmete s pochopením.
Regionální den PID ve Velkých Přílepech 13. 5. 2017
V sobotu 13. května 2017 se bude ve Velkých Přílepech konat Regionální den Pražské integrované dopravy. V době cca od 10:00 do 17:00 se můžete těšit na bohatý doprovodný program nejen ve Velkých Přílepech, ale také v Úněticích při příležitosti 6. výročí znovuotevření Únětického pivovaru. Na své si přijdou zejména milovníci historických vozidel, nicméně akce je určena všem zájemcům, dětem i dospělým.
Od stanice metra Bořislavka bude provozována zvláštní autobusová linka s historickým vozidlem, která společně s posílenou pravidelnou linkou 316 zajistí lepší spojení z metropole na tuto akci. Další historická vozidla budou provozována v okolí Velkých Přílep a dovezou všechny návštěvníky akce k Únětickému pivovaru, dále k vlakovému nádraží v Roztokách u Prahy, kde bude zajištěna návaznost na vlaky linky S4 od/do Prahy, nebo také ke zřícenině hradu Okoř a do Noutonic, kde bude naopak zajištěna návaznost na příjezdy a odjezdy výletního vlaku Cyklohráček.
Od stanice metra Dejvická pak lze využít i pravidelné spoje linky 350 do Velkých Přílep nebo linky 355 do Únětic.
Na co se můžete těšit
- Tradiční jízdy historickými autobusy do okolí
- Promítání filmů s dopravní tématikou pro malé i velké diváky v kině Velké Přílepy (program)
- Řemeslné trhy, občerstvení, řetízkový kolotoč, skákací hrad aj.
- Únětické pivo z Pivovaru Únětice
- Další doprovodný program v Úněticích při příležitosti 6. výročí znovuotevření Únětického pivovaru (ukázky kovářského a nožířského řemesla, koncert Prague Ukulele Band, večerní zábava)
Historická vozidla k vidění a svezení
- Karosa ŠD 11
- Kloubový Ikarus 280 příměstského provedení
- Ikarus 260
- Karosa C734
Trasy historických autobusů
Linka | Trasa | Vozidlo | Jízdní řád |
---|---|---|---|
PID 1 | Velké Přílepy – Černý Vůl – Bořislavka | Ikarus 280 | jízdní řád |
PID 2 | Velké Přílepy – Svrkyně – Noutonice – Okoř – Velké Přílepy | Karosa C734 | jízdní řád |
PID 3 | Velké Přílepy – Černý Vůl – Únětice (Pivovar) – Velké Přílepy, vybraný pár spojů jede do/z zast. Roztoky, nádraží | Ikarus 260 | jízdní řád |
PID 4 | Velké Přílepy – Černý Vůl – Únětice (Pivovar) – Roztoky, nádraží | Karosa ŠD 11 | jízdní řád |
Posílení provozu na lince 316
Na lince PID 316 budou v době od 9:30 do 17:30 mimořádně zavedeny vložené spoje v úseku Bořislavka – Velké Přílepy (zkrácení intervalu na 30 minut). Jízdní řád.
Událost na facebooku:
https://www.facebook.com/events/210183496146203/
Úpravy jízdních řádů metra od 29. dubna 2017
Jak probíhala příprava úprav jízdních řádů metra?
Úpravy jízdních řádů metra jsou z provozních důvodů časově nejnáročnějšími z těch, které se v rámci PID provádějí. Aktuální úpravy byly připraveny na základě podrobného rozboru dat získaných z komplexního průzkumu metra v listopadu 2015. Celý pracovní den byl pro účely korekcí intervalů rozdělen na čtvrthodiny a v každé čtvrthodině byl na každé lince vždy vyhodnocen nejzatíženější úsek. Navržený interval pak v tomto čase co nejvíce odpovídá zjištěné poptávce.
Při tom bylo dbáno na to, aby jednotlivé spoje metra nepřekračovaly 80 % vytíženosti dle platných standardů obsaditelnosti. 100 % těchto standardů představuje 620 cestujících na jednu soupravu metra (124 osob na vůz) a je hluboko pod často uváděnou technickou obsaditelností soupravy metra, která se pohybuje mezi 1 400 a 1 500 cestujícími.
Ideální postup přípravy jízdních řádů metra má samozřejmě své limity. Kromě limitů zabezpečovacího zařízení, počtu dostupných vozidel a obratových možností v některých stanicích je omezujícím faktorem i celkový objem finančních prostředků, které pro metro na konkrétní rok uvolní v rámci hlasování o rozpočtu Zastupitelstvo hlavního města Prahy.
V roce 2014 metro odjezdilo 52 230 000 vozokilometrů a v roce 2017 je předpoklad, že odjezdí více než 58 000 000 vozokilometrů, tj. výkony narostly o 5 770 000 vozokilometrů. V uplynulých dvou letech ovšem nárůst výkonů v metru nesměřoval do posilování provozu ve špičkových, večerních či víkendových obdobích. V souvislosti s prodloužením linky A do stanice Nemocnice Motol směřovaly všechny prostředky do zajištění provozu v tomto novém úseku.
Dílčí prostor pro úpravy jízdních řádů s ohledem na celou síť metra tak vznikl až v letošním roce. Základní objem prostředků pro posílení provozu směřuje v pracovní dny na zrušení pásmového provozu na lince A v úseku Petřiny – Nemocnice Motol, v ranní špičce pracovních dnů na zrušení pásmového provozu na lince C v úseku Ládví – Letňany, na zrušení omezeného pátečního grafikonu na všech třech linkách a tedy na plošné posílení provozu metra v pátek odpoledne a v podvečer a na posílení provozu v celé síti metra každý večer v období od cca 21:00 do 22:30.
Další úpravy intervalů byly realizovány s ohledem na výsledky průzkumů tak, aby zejména na konci odpolední špičky nedocházelo k razantním prodloužením intervalů a přeplňování spojů. Aby korekce poloh spojů dle aktuální poptávky byly v rámci celkového rozpočtu na provoz metra možné, je část posilových spojů v rámci dne a konkrétní trasy přesunuta do potřebnějšího období z období, v němž nebyla využita dostatečně.
Proč dochází ke zrušení pásma na lince A v úseku Petřiny – Nemocnice Motol?
K realizaci tohoto opatření dochází na základě žádosti Nemocnice Motol. Zejména v dopoledních hodinách, kdy do nemocnice dojíždí nejvíce pacientů hromadnou dopravou, je zde nejdelší interval, část období shodný s tím, který bude na všech trasách metra nyní každý den až po půl jedenácté večer. Na základě této žádosti byl objem prostředků pro zrušení tohoto pásma zapracován do rozpočtu hl. m. Prahy na rok 2017 a schválen Zastupitelstvem HMP.
V tomto úseku skutečně nejde o to, že by byly spoje metra přeplněné, ale od 9:30 do 14 hodin zde dochází k nepříjemným zdržením cestujících, kteří chtějí jet nejen do nemocnice, ale také někam dále. Metro má v tuto dobu interval 10 minut, jenže autobusy mají 15 minut, takže jako večer a o víkendu nemohou být na příjezdy metra navázány. Takže se stává, že cestující čekají 5 minut na Můstku, 5 minut na Petřinách a v Motole jim pak častokrát těsně ujede autobus ve směru Řepy, Butovice či Luka, přičemž pak musí čekat dalších 15 minut. Čekání v brzkém odpoledni pracovního dne v délce až 25 minut nepřispívá k tomu, že by v tomto období byla hromadná doprava v těchto směrech konkurenceschopná individuální dopravě. Do nepříjemných situací se mohou vlivem zdržení na Petřinách dostat i cestující, kteří v Motole přestupují na příměstské linky s delším intervalem, např. linku 380.
Kromě žádosti nemocnice tedy zrušení pásma do Motola proběhlo i s ohledem na zkrácení délek čekání pro řadu cestujících, kteří metro A a přestup na autobusy u Nemocnice Motol využívají.
Proč se ruší pásmový provoz v úseku Ládví – Letňany pouze v ranní špičce?
V souvislosti s propadem vozovky ve Vysočanské ulici docházelo postupně od září 2016 k nárůstu vytíženosti spojů na lince C z Letňan, Proseka a Střížkova směrem do centra. V ranní špičce cestuje do škol, za prací, či na úřady více cestujících v kratším období, takže zaplněnější dlouhé spoje z Letňan již ráno začaly mít vliv na komfort přepravy cestujících v centrální části města. Nerovnoměrnost zaplněnosti jednotlivých vlaků má vliv na odlišné délky odbavování v jednotlivých stanicích a narušuje pravidelný interval spojů na lince C. Vzhledem k tomu, že omezení na Vysočanské ulici potrvají až do podzimu 2017, bylo rozhodnuto pomoci cestujícím z Letňan zrušením pásmového provozu právě v ranní špičce pracovního dne.
Zatímco zrušení pásma v úseku Ládví – Letňany v ranní špičce představuje roční navýšení nákladů na provoz metra cca ve výši 15 milionů korun, celodenní zrušení pásma ve stejném úseku by znamenalo vynaložit dalších 50 milionů Kč navíc. Vzhledem k tomu, že v odpolední špičce cestuje stejný počet cestujících zpět do Letňan v daleko delším období a interval dlouhých spojů pokračujících do Letňan nepřesahuje 4–5 minut, zatím zůstává v pracovní dny mimo ranní špičku pásmo v úseku Ládví – Letňany zachováno.
Proč byl zrušen speciální páteční jízdní řád metra?
V souvislosti s obvyklým odjezdem Pražanů na víkendy přetrvával v metru dlouhé roky speciální páteční jízdní řád. Ten se vyznačoval tím, že v pátek odpoledne a v podvečer jezdilo na všech linkách méně spojů.
V posledních letech se ale chování Pražanů změnilo, takže páteční odpoledne z hlediska vytíženosti spojů PID téměř není odlišné od zbylých pracovních dnů v týdnu. Část spojů metra byla v pátek odpoledne již často přetížená, proto došlo ke sjednocení jízdních řádů od pondělí do pátku do jednotné podoby (náklady na toto opatření představují cca 10 milionů Kč ročně). Páteční odpolední provoz v pražském metru tím byl mírně posílen.
Jaké proběhly úpravy na lince A?
pracovní dny
- zrušeno pásmo Petřiny – Nemocnice Motol, všechny spoje celodenně jedou do stanice Nemocnice Motol
- zrušen speciální páteční oslabený jízdní řád, mírně posílen páteční odpolední provoz
- mírné oslabení provozu v přechodu do ranní špičky (cca od 5:30 do 7:15)
- mírné posílení provozu v ranní špičce (cca od 7:30 do 9:45)
- mírné oslabení provozu v přechodu do dopoledne (cca od 10:00 do 10:30)
- mírné posílení provozu v odpolední špičce (cca od 15:30 do 18:30)
- mírné oslabení provozu v přechodu do večerního provozu (cca od 19:30 do 20:15)
- zkrácení intervalu z 10 na 7,5 minuty v přechodu večerního provozu (cca od 21:00 do 22:15)
nepracovní dny
- zkrácení intervalu z 10 na 7,5 minuty v přechodu večerního provozu (cca od 21:00 do 22:15)
Jaké proběhly úpravy na lince B?
pracovní dny
- zrušen speciální páteční oslabený jízdní řád, mírně posílen páteční odpolední provoz
- mírné oslabení provozu v přechodu do ranní špičky (cca od 5:30 do 7:00)
- mírné oslabení provozu v přechodu do dopoledne (cca od 9:30 do 10:00)
- mírné posílení provozu v celé odpolední špičce (cca od 13:00 do 18:00)
- mírné posílení provozu v přechodu z odpolední špičky (cca od 18:00 do 19:15)
- mírné posílení provozu v přechodu do večerního provozu (cca od 20:00 do 21:00)
- zkrácení intervalu z 10 na 7,5 minuty v přechodu večerního provozu (cca od 21:00 do 22:15)
nepracovní dny
- zkrácení intervalu z 10 na 7,5 minuty v přechodu večerního provozu (cca od 21:00 do 22:15)
Jaké proběhly úpravy na lince C?
pracovní dny
- v ranní špičce zrušeno pásmo Ládví – Letňany, všechny spoje jedou ráno do/z Letňan
- zrušen speciální páteční oslabený jízdní řád, mírně posílen páteční odpolední provoz
- mírné oslabení provozu v přechodu do ranní špičky (cca od 6:00 do 7:00)
- mírné posílení provozu v přechodu do dopoledne (cca od 8:30 do 9:30)
- mírné oslabení provozu dopoledne (cca od 9:30 do 12:00)
- mírné oslabení provozu v přechodu do odpolední špičky (cca od 13:00 do 16:00)
- mírné posílení provozu v přechodu z odpolední špičky (cca od 18:00 do 19:30)
- mírné oslabení provozu v přechodu do večerního provozu (cca od 19:30 do 21:30)
- zkrácení intervalu z 10 na 7,5 minuty v přechodu večerního provozu (cca od 21:30 do 22:15)
nepracovní dny
- zkrácení intervalu z 10 na 7,5 minuty v přechodu večerního provozu (cca od 21:30 do 22:15)
Proč končí cca mezi 18:45 a 19:30 každý druhý vlak na lince C na Kačerově?
Na lince C došlo k mírnému posílení provozu na konci špičky pracovního dne mezi 18. a 19. hodinou. Před devatenáctou hodinou již ale přepravní špička končí a vlaky metra musí začít zajíždět do depa, které se nachází na Kačerově. Z hlediska konstrukce grafikonu metra a dopadu na cestující je velmi složité zvolit správný okamžik, kdy k tomuto zatahování má dojít.
Prodloužení zatahujících vlaků až na Háje by znamenalo, že by bylo nutné s nimi při návratu z Hájů zatáhnout zpětným pohybem na Kačerově, což je provozně náročnější operace, která by zásadněji prodloužila a znepravidelnila v podvečerním období interval na „céčku“ od Kačerova směrem do centra. Nepravidelné intervaly přes centrum by měly větší dopad na komfort přepravy výrazně většího počtu cestujících. Proto je zatahování vlaků na lince C prováděno ve směru od centra.
V jízdním řádu linky C platném do 29.4.2017 zatahovalo na Kačerově v časech mezi cca 17:30 a 20:40 celkem 12 vlaků. Filozofie původního řešení spočívala v tom, že v delším časovém období zatahovaly vybrané vlaky, čtyři až pět vlaků za hodinu. To mělo svá pozitiva i negativa. Pozitivem bylo, že cestující z centra natrefili na vlak končící na Kačerově spíše náhodně a řešení nevnímali jako pásmový provoz. Negativních dopadů ale bylo více.
První zatahující vlak jel z Muzea již v 17:23, což je období, kdy odpolední špička ještě probíhá. Celkem 4 vlaky pak zatahovaly před časem 18:15, tj. následný spoj pokračující na Háje byl na Kačerově zásadněji přeplněn. Jelikož postupné zatahování probíhalo až do půl deváté, cestující vnímali zhoršený komfort přepravy i v tomto období. Po osmé hodině již byl na lince C interval 4–5 minut, tj. při zatažení jednoho z vlaků v této době se výrazně prodlužoval interval ve směru Háje až na téměř 10 minut.
Na základě výsledků komplexního průzkumu proto grafikonisté metra navrhli zatahovací období co nejvíce zahustit. V novém jízdním řádu zatahuje první vlak z Muzea nikoli v 17:23, ale až v 18:02. Od cca 18:45 do 19:30 pak zatahuje na Kačerově každý druhý vlak a zatahování cca v 19:30 skončí. Přestože to v jízdním řádu opticky vypadá hůře, celkově zatahuje každý podvečer vlastně stejný počet vlaků, místo 12 nyní 13 vlaků, jen je řešení těchto odstupů vlaků z linky C odlišné. Zatahování začíná později, aby probíhalo již po skončení odpolední špičky a následné vlaky na Háje nebyly přetížené. Současně zatahování končí dříve, aby poslední vlak zatáhl ještě při intervalu 2–3 minuty, tj. minimalizovala se délka čekání cestujících ve směru Háje i v případě, že jim jako první v centru přijede zatahující spoj.
Kolik spojů v různých dnech přibylo a ubylo?
Na lince A v úseku Nemocnice Motol – Petřiny přibylo od pondělí do čtvrtka každý den 106 spojů, v pátek přibylo 113 spojů a o víkendech a svátcích přibyly 2 spoje.
Na lince A v úseku Petřiny – Skalka ubylo od pondělí do čtvrtka každý den 5 spojů, v pátek přibylo 6 spojů a o víkendech a svátcích přibyly 2 spoje. Úbytek počtu spojů souvisí se změnou ranních výjezdů vlaků z Depa Hostivař směrem k Nemocnici Motol. Kvůli původnímu pásmovému provozu na Petřinách muselo po 5. a 6. hodině vyjíždět tímto směrem zbytečně moc vlaků. Zrušení pásmového provozu umožnilo jízdy pěti vlaků zrušit a ušetřené prostředky použít na posilu provozu na lince metra B.
Na lince B přibylo od pondělí do čtvrtka každý den 11 spojů, v pátek přibylo 13 spojů a o víkendech a svátcích přibyly 2 spoje. Právě na lince B docházelo k největšímu přetížení některých spojů, proto bylo posílení provozu na lince B prioritou.
Na lince C v úseku Ládví – Letňany přibylo od pondělí do čtvrtka každý den 29 spojů, v pátek přibylo 41 spojů a o víkendech a svátcích přibyly 2 spoje.
Na lince C v úseku Ládví – Kačerov ubylo od pondělí do čtvrtka každý den 15 spojů, v pátek přibylo 7 spojů a o víkendech a svátcích přibyly 2 spoje. Na lince C došlo k mírnému posílení na koncích přepravních špiček, ale současně k mírnému omezení mimošpičkových období, kdy spoje na lince C nebyly dle výsledků komplexního průzkumu dostatečně využité. Ušetřené prostředky byly použity na posilu provozu na lince metra B.
Pokud nebudeme zohledňovat posily provozu v úsecích Nemocnice Motol – Petřiny a Ládví – Letňany, jede na lince A v každém směru za týden nově o 10–11 spojů méně, na lince B jede v každém směru za týden nově o 61 spojů více a na lince C o 45–50 spojů méně. Prostředky z mírných omezení v mimošpičkových obdobích na linkách A a C jsou plně využity na lince B.
Proč došlo k přesunu spojů mezi jednotlivými obdobími a trasami?
Rozhodnutím Zastupitelstva HMP byly v rámci rozpočtu na rok 2017 přiděleny prostředky na posílení metra pouze pro účel zrušení pásmového provozu na lince A v úseku Nemocnice Motol – Petřiny. V souvislosti s havárií a opravami Vysočanské ulice schválila následně Rada HMP svým usnesením dne 4. 4. 2017 zrušení pásmového provozu v úseku Ládví – Letňany v ranní špičce pracovního dne. K uhrazení zvýšených provozních nákladů na toto posílení na lince C bude sloužit rozpočtová rezerva, která vznikla v uplynulém roce snížením ceny za dopravní výkon (vozokilometr).
Další úpravy v provozu metra, které vyplynuly z vyhodnocení komplexního průzkumu, bylo nutné připravit rozpočtově neutrálně, tj. v rámci dne a týdne přesunout jednotlivé spoje metra tak, aby jejich jízda co nejlépe odpovídala poptávce cestujících. Na linkách A a C byla mírně omezena období, kde docházelo k výraznějšímu přebytku nabídky nad poptávkou ve prospěch období, kdy naopak poptávka převyšovala nabídku. Obdobími s nižší poptávkou byla například brzká rána před šestou hodinou ranní na všech linkách nebo období na lince C po osmé hodině večerní. Přestože v těchto obdobích došlo nyní k omezením, rádi bychom při získání dalších prostředků na provoz metra intervaly v těchto obdobích výhledově opět mírně zkrátili. V dané době tyto spoje sice nejsou přeplněné, ale jsme si vědomi, že mírně kratší interval zejména při brzkých cestách do práce usnadňuje zejména přestupní možnosti cestujících.
Vzhledem k prodloužení linky A o úsek Dejvická – Nemocnice Motol v roce 2015 a tomu, že se provozní náklady do rozpočtu PID poprvé celoročně promítly až v roce 2016, došlo v rámci metra každoročně k navýšení provozních nákladů o cca 0,5 miliardy. Růst dotací směřujících do metra tak násobně překročil prostředky směřované do tramvajové, autobusové a železniční dopravy. Proto je nyní složité získat do rozpočtu na další období částky ve výši přesahující 100–250 milionů Kč, které by pomohly řešit posílení zejména víkendového provozu.
Jaké změny v metru jsou dále zvažovány?
Vzhledem k tomu, že se na lince B rozbíhá proces instalace pevných i mobilních součástí nového zabezpečovacího zařízení, který omezí počet dostupných souprav pro linku, potřebné posílení ranní špičky na lince B bude realizovatelné nejdříve v závěru příštího kalendářního roku.
Aktuálně je proto prověřováno zejména posílení provozu metra o víkendech, a to v několika variantách, které se liší objemem prostředků, které bude nutné vynaložit. Celkové snížení intervalu na linkách metra o víkendech ze 7,5 minuty na 6 minut a zajištění návazné tramvajové a autobusové dopravy v intervalech 6 a 12 minut představuje nárůst ročních nákladů PID ve výši přes 250 000 000 Kč ročně. To bohužel přesahuje aktuální možnosti financování systému PID.
Proto je zvažováno víkendové posílení metra v dalších variantách, minimálně v omezené podobě (interval 7,5 minuty v neděli a ve svátek již cca od 10. hodiny dopolední a rozšíření intervalu 6 minut na lince C na delší období v neděli odpoledne).
Přečíslování (zejména nočních) linek PID
Od kterého roku mají noční linky v Praze na počátku číslici 5?
Noční linky pražské hromadné dopravy jsou označovány s počáteční číslicí 5 již od roku 1974. V tomto roce byly číslicemi vyššími než 501 označeny noční autobusové linky, v listopadu 1985 se pak přidaly noční tramvaje s čísly 51–58. Do té doby žádné speciální označení nočních linek v Praze neexistovalo, noční spoje byly zajišťovány částí denních linek v mírně odlišných trasách.
Proč se od 29. dubna 2017 mění čísla všech nočních linek Pražské integrované dopravy?
V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století nebylo možné předpokládat, že někdy nastane doba, kdy budou číslice vyšší než 501 potřeba pro označování denních autobusových linek v pražském regionu. V Praze vždy stačila čísla od 101 do 299 a dvě stě volných čísel do pětistovky s přehledem umožňovalo na této hranici začít s označováním nočních linek.
Na počátku 90. let ale začal vznikat systém Pražské integrované dopravy, jehož základním účelem je umožnit cestujícím v Praze i ve Středočeském kraji jezdit hromadnou dopravou na jeden jízdní doklad. S postupující integrací spojů do systému PID začaly být čísly od 301 do 399 označovány příměstské autobusové linky spojující Prahu s okolními obcemi. Jelikož se do systému PID připojily i vlaky, od nichž cestující v regionu odjížděli do svých obcí regionálními autobusy, začaly být do systému PID postupně integrovány i tyto spoje, pod čísly 401–499.
Tato číselná řada příměstských a regionálních autobusových linek od 301 do 499 je nyní vyčerpána. Ve Středočeském kraji jsou vydané licence na celkem 750 autobusových linek, takže při integraci dalších linek PID vznikajících v oblastech Benešov, Kutná Hora, Sedlčany, Příbram, Beroun, Rakovník, Kralupy nad Vltavou, Mělník, Česká Lípa, Mladá Boleslav, Nymburk, Poděbrady, Kolín a Čáslav je již nutné pro označování linek postupně využívat čísel od 501 do nejméně 799.
Jelikož byla čísla 501–515 dosud určena pro noční autobusové linky v Praze, čísla 551–575 pro školní autobusové linky v Praze a čísla 601–610 pro noční příměstské autobusové linky, bylo třeba tyto linky s ohledem na popsaný rozvoj integrovaného systému označit jinými čísly. Aby prostor pro budoucí číslování linek v regionu byl co největší, byla pro označení nočních linek v systému PID zvolena čísla od 901 výše.
Noční městské autobusové linky 501–515 proto na konci dubna mění svá čísla na 901–915. Noční příměstské autobusové linky 601–610 jsou nově očíslovány 951–960. Aby všechny noční linky PID začínaly stejnou číslicí, dochází také ke změně čísel nočních tramvajových linek z 51–59 na 91–99. Noční doprava v Praze a Středočeském kraji tak může být nově propagována jako doprava začínající číslem „9“ místo čísla „5“. Řada měst používá právě poslední řadu 901–999 pro noční účely, protože tato čísla jsou nejlépe odlišena od denního provozu.
Proč nebyly noční linky označeny písmeny N?
V řadě evropských měst používají pro označení nočních linek hromadné dopravy také označení začínající písmenem N, proto se touto možností vážně zabývala i Praha. Nebylo k ní nakonec přistoupeno z následujících důvodů:
- K tramvajovým linkám s označením N1–N9 se jen složitě doplňuje nová linka. Vznik linky N10 by vyvolal náročnější softwarové úpravy pro tramvajové transparenty a na zadních transparentech výrazné zmenšení velikosti a čitelnosti takového čísla. Noční linky 51–59 (nově 91–99) lze naopak v případě potřeby doplnit bez problémů o linku 50 (nově 90), případně o linky 49 (nově 89) apod.
- Označení linek písmeny N je vhodné při realizaci nového systému noční dopravy, nikoliv v okamžiku změny čísel zažitých linek. Pokud by se v Lazarské ze dne na den objevily místo linek 53 a 59 linky N3 či N9, řada cestujících by si je pravděpodobně pletla s denními linkami 3 a 9, přitom jejich trasy jsou od těchto denních linek zcela odlišné. Proto se Praha přiklonila k přehlednější změně pro cestující, tedy z 53 na 93 místo z 53 na N3.
- Písmena N dokáže současný odbavovací a informační systém zobrazit na venkovních transparentech, ale vždy až po příslušné softwarové úpravě. Několik tisíc označovačů si s písmenem N bez výměny části vnitřního zařízení neporadí a cestujícím by tak např. v lince N3 na jízdenku mohly vytisknout pouze kódové označení podobné linky, např. 093 či 930.
- Stejně tak mají bez příslušné softwarové úpravy se zobrazením písmen problém některé součásti vnitřního informačního systému části vozového parku. Jelikož je odbavovací systém již staršího data a blíží se okamžik jeho postupné obnovy a modernizace, investice do softwarových a hardwarových úprav pro zajištění označení nočních linek písmeny N by byla vynaložena z velké části zbytečně. Proto došlo k rozhodnutí změny číslování realizovat v mantinelech, které současné technické a provozní podmínky umožňují. Z důvodu technických kapacit odbavovacích a informačních zařízení ve vozidlech nebylo kromě písmenného označení linek řešeno ani označování linek čtyřmístnými kódy.
- Vznik nočních linek Nxx nebyl doporučen také vzhledem k dočasnému souběhu linek PID a SID v jednom regionu. Linky SID jsou běžně označovány v podobě A22, tj. noční linky, zejména příměstské, by mohly ještě nějaký čas cestující mást ve smyslu, že jde o linky mimo systém PID, navíc stále s kilometrickým tarifem Středočeské integrované dopravy (SID).
Proč se mění od 4. září 2017 čísla školních linek?
Jelikož je v souvislosti s rychlým postupem integrace autobusových linek ve Středočeském kraji pro potřeby označování těchto linek uvolňována číselná řada od 501 do 799, je nutné přidělit nová čísla i školním linkám označeným dosud čísly od 551 do 575. Protože není vhodné měnit čísla linek, na nichž jsou závislí školáci, během školního roku, ke změně v tomto případě dojde až na začátku příštího školního roku 4. září 2017. Aby pro děti i rodiče byla změna co nejmenší, dojde u těchto linek pouze k náhradě prvního čísla „5“ číslicí „2“, tj. školní linky budou od září 2017 v číselné řadě 251–275.
Proč se nyní mění čísla několika denních autobusových linek?
Snaha minimalizovat dopad změny čísel linek na školáky a jejich rodiče vyvolala ještě drobné úpravy v číslech běžných denních městských autobusových linek. Jelikož čísla 251–275 budou patřit od září 2017 školním linkám, dochází již nyní na konci dubna 2017 ke změnám čísel linek 251 na 211, 253 na 190, 260 na 210, 261 na 221, 262 na 212, 263 na 208 a 269 na 209. Nová čísla zaznamenají cestující také v Uhříněvsi, kde svazek linek 265, 266 a 267 nahradí posílené spoje linek 226, 227, 228 a 229.
Přestože jsme si vědomi, že podobný typ změn není pro cestující přehledný, v tomto případě byl nezbytný. Tato nezbytnost souvisí s čísly linek, které běžný cestující nevidí. Kromě čísel viditelných pro cestující totiž využívá například Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s. v číslech od 1 do 999 ještě téměř 200 čísel pro potřeby náhradní a služební dopravy. Svá čísla mají náhradní linky za metro (40 čísel dle vyloučených úseků), náhradní linky za tramvaje (30 čísel), náhradní linky za vlaky Českých drah, účelové linky, smluvní linky a linky jezdící při muzejní noci. Číselná označení mají i manipulační přejezdy, služební jízdy a další pohyby vozidel, přičemž číslování těchto pohybů je důležité např. s ohledem na to, které jízdy se proplácejí z hlediska městem objednaných výkonů a které nikoliv.
Výše uvedená čísla sice cestující nevidí, ale v řadě 1–999 jsou a je pro ně nyní po velkém rozvoji integrovaného systému velmi složité najít jakékoli místo. Tyto interní linky dopravců zabírají např. čísla od 751 do 899. To ale nestačí, takže bylo nutné hledat rezervy v podobě volných čísel i jinde. V nejznámější číselné řadě městských autobusů od 101 do 269 bylo např. v loňském roce ze 168 čísel využito jen 115 pozic. I proto jsme přistoupili k tomu, že autobusy od 251 do 269 dostaly nižší čísla, čísla od 251 do 275 byla vyčleněna pro školní linky a čísla od 280 do 299 tak bylo možné využít pro poslední část interních čísel DP.
Proč nemohou mít linky v regionu stejná čísla, jako mají dnes?
Například linky MHD v Kladně mají nyní čísla od 1 do 10 a po začlenění do PID by byla tato čísla v rámci systému duplicitní, neboť stejná mají pražské tramvaje. Proto bude MHD v Kladně mít po dokončení integrace čísla od 601 do 610, tj. i po změně využije koncová čísla linek, které cestující v Kladně znají.
Proč se mění i čísla linek 401–420 v regionu?
V souvislosti s integrací Rakovnicka a dalších lokalit do PID je předpoklad, že ještě vznikne cca 20 nových autobusových linek, které spojí Středočeský kraj přímo s územím hl. m. Prahy. Číselná řada pro tyto linky 301–399 je ale vyčerpána, proto je přesunem čísel čistě regionálních linek 401–420 výše vytvořena rezerva pro označování nových spojů, které v rámci PID ještě zajedou na území hlavního města.
Změna čísel linek 401–420 je realizována s ohledem na území, kterým linky projíždějí: Linky 401–405 jsou nově linkami 651–655, linky 406–407 jsou nově linkami 666–667, linky 409–415 jsou nově linkami 659–665, linky 416–418 jsou nově linkami 656–658 a linky 419–420 jsou nově linkami 669–670.
Jsme si vědomi, že pouhé změny čísel linek bez změny tras jsou pro cestující nepříjemné. V tomto případě ale jejich realizace umožní zrychlit proces integrace regionálních autobusových linek do systému Pražské integrované dopravy a tím rozšířit území, na němž se cestující mohou přepravovat na jeden jízdní doklad. Proto věříme, že výše uvedené změny přijmou cestující, jichž se dotýkají, s pochopením.
O tom, že tyto úpravy čísel linek bude nutné provést, se vědělo téměř 10 let, realizovány jsou však až nyní v okamžiku, kdy již nebylo jiné možnosti. Naší snahou bylo je provést co nejpřehledněji pro cestující, aby dávaly základní smysl a do systému číslování linek již nebylo v dalších letech nutné zasahovat.
Parní expres „Svatý Jiří“ zamíří tuto sobotu na Řípskou pouť a do muzea
Tuto sobotu 22. dubna vypraví České dráhy parní vlak pod památnou horu Říp. Výchozí stanicí vlaku je nádraží Praha Braník s odjezdem v 9:00 hod. V Praze bude možné přistoupit ve Vršovicích, na Hlavním nádraží a na nádraží v Holešovicích. Dále vlak pokračuje přes Kralupy nad Vltavou, Vraňany, kolem Řípu až do Zlonic Největší atrakcí na trase bude tradiční Řípská pouť v Krabčicích, cestující ale můžou navštívit také další zajímavá místa, třeba zámek v Nelahozevsi, rodinný minipivovar ve Ctiněvsi nebo železniční muzeum ve Zlonicích. Jízdenky s bezplatnými místenkami je možné pořídit v předprodeji na Masarykově a branickém nádraží.
Parní vlak v čele s lokomotivou 464.008 „Bulík“ bude sestaven z historických vozů ze 40. let minulého století (tzv. Rybáků) a z vozů Bai z 50. let. Nebude chybět bufetový vůz, kde bude možné zakoupit si občerstvení a drobné upomínkové předměty. Zpáteční jízdenka z Prahy do Zlonic stojí 280 Kč, v prodeji budou také rodinné, dětské a úsekové jízdenky.
Parní vlak bude odjíždět z branického nádraží v 9:00 a v metropoli zastaví ještě ve Vršovicích (odj. v 9:21), na hlavním nádraží (odj. v 9:31) a v Holešovicích (odj. v 9:41). Do Ctiněvsi (pod Řípem) přijede v 11:18 a do cílové stanice ve Zlonicích pak ve 12:06. Zpět ze Zlonic do Prahy souprava odjede v 15:42 a příjezd na pražské hlavní nádraží bude v 18:19. Do cílové stanice v Braníku vlak dorazí v 18:47.
Na trase vlaku si budou moci cestující vybrat z bohatého kulturního programu. Zájemce o historii určitě zaujme prohlídka renesančního zámku Nelahozeves, který stojí nedaleko od vlakové zastávky. Pro rodiny s dětmi bude určitě nejlákavější nabídkou Řípská pouť v Krabčicích, na kterou to budou mít nejblíže ze zastávky Ctiněves. Pouť nabídne desítky stánků a atrakcí, ale také vystoupení revival kapel. Vyznavače zlatavého moku určitě potěší Podřipský rodinný minipivovar jen pár set metrů od zastávky v Ctiněvsi. Ve Zlonicích (místní části Lisovice) bude otevřené železniční muzeum. Návštěvníci si tu prohlédnou řadu exponátů se železniční tématikou a budou mít možnost se svézt na historické malodráze. Z nádraží bude zajištěna kyvadlová autobusová doprava.
Jízdní řád parního expresu „Svatý Jiří“ Praha-Braník – Zlonice a zpět (22. 4. 2017) |
||||
tam | stanice | zpět | ||
příj. | odj. | příj. | odj. | |
09:00 | Praha-Braník | 18:47 | ||
09:14 | 09:21 | Praha-Vršovice | 18:34 | 18:37 |
09:26 | 09:31 | Praha hl.n. | 18:19 | 18:29 |
09:40 | 09:41 | Praha-Holešovice | 18:08 | 18:09 |
09:51 | 09:52 | Roztoky u Prahy | 17:51 | 17:57 |
10:01 | 10:02 | Libčice nad Vltavou | 17:40 | 17:41 |
10:10 | 10:34 | Kralupy nad Vltavou | 17:12 | 17:33 |
10:38 | 10:39 | Nelahozeves zámek | 17:05 | 17:07 |
10:50 | 11:02 | Vraňany | 16:46 | 16:55 |
11:18 | 11:20 | Ctiněves (nedaleko Řípu) | 16:29 | 16:30 |
11:31 | 11:33 | Straškov | 16:16 | 16:18 |
12:06 | Zlonice | 15:42 |
Ceník jízdného v parním expresu „Svatý Jiří“ Praha-Braník – Zlonice a zpět (22. 4. 2017) |
|
základní jízdné | |
základní zpáteční jízdenka Praha – Zlonice | 280 Kč |
obchodní nabídky | |
jednosměrná jízdenka Praha – Zlonice | 240 Kč |
úseková jízdenka Praha – Roztoky u Prahy, Roztoky u Prahy – Kralupy n. V. nebo Kralupy n. L. – Ctiněves | 100 Kč |
úseková jízdenka mezi sousedními stanicemi | 60 Kč |
děti 6 – 15 let | 50 % sleva |
děti do 6 let (bez nároku na místo k sezení) | zdarma |
*) Ze základního jízdného jsou uznávány slevy a doplatky pro ZTP, žáky a psy.
K jízdenkám zakoupeným v předprodeji získají cestující bezplatně místenku.
Předprodej jízdenek je zajištěn v mezinárodní pokladně na Masarykově nádraží (denně v době 8:00–12:00, 12:30–16:00, 16:15–18:00) nebo v osobní pokladně v Praze-Braníku (pondělí až čtvrtek 7:00–11:30, 12:15–17:20; pátek a sobota 6:00–11:30 a 12:30–18:00, neděle 6:00–11:30 a 12:15–17:20). Detailní informace o akci poskytnou zaměstnanci železniční stanice Praha-Braník (725 859 426, pavlik@zap.cd.cz) nebo ROC Praha (972 241 629, lemberk@gr.cd.cz).
Podrobné informace o doprovodném programu jsou na stránkách www.ripskapout.cz, www.krabcice.cz, www.podripske-pivo.cz, zmzlonice.draha.net a www.zameknelahozeves.cz.
Vyhodnocení soutěží z akce v Letňanech
Vážení návštěvníci,
v rámci autobusového dne PID, který se konal 8. 4. 2017 v Letňanech, proběhly i dvě dopravní soutěže – dopravní kvíz a tipovací soutěž.
Celkem se nám sešlo 130 soutěžních archů k dopravnímu kvízu a z toho 70 soutěžících vyplnilo i tipovací soutěž. Dopravní kvíz byl vyhodnocován a odměňován přímo u stánku ROPID. Tipovací soutěž jsme vyhodnotili nyní.
Šťatstnými výherci jsou (v abecedním pořadí):
- Gabriela Chytilová
- Kryštof Králíček
- Matěj Petrouš
- Lenka Vorlíčková
Všem výhercům srdečně gratulujeme a v nejbližší době budou osloveni e-mailem, aby s nimi byly dohodnuty podrobnosti.
Pro všechny ostatní přinášíme znění otázek a správné odpovědi.
Tipovací soutěž
1. Kolik kilometrů dnes ujedou historické autobusy na zvláštních linkách?
616 km
2. Kolik místenek dnes rozdáme do historických autobusů?
1832 místenek
3. Kolik obcí je k dnešnímu dni obsluhováno příměstskými autobusovými linkami PID?
386 obcí
Dopravní kvíz
1. Kolik je na dnešní akci vystaveno kloubových autobusů?
5 kloubových autobusů
2. Napište nejvyšší evidenční číslo, které se nachází na vystavených autobusech.
9968
3. Jaké evidenční číslo má autobus s největším počtem dveří?
6925
4. Kolik zde vystavených autobusů jezdí na alternativní pohon?
2 autobusy
5. Ve kterém autobuse se nachází obrázek želvy? Napište evidenční číslo tohoto autobusu.
1776 (Stenbus)
6. V autobuse SOR NB12 se nachází soutěžní otázka. Jaká je na ni odpověď?
9115 (Arriva Praha)
7. Kolik zde vystavených autobusů je v nátěru PID?
15
8. Kterým směrem jede schématický autobus PID na obrázku? Doplňte šipku.
9. V kterém roce bylo v provozu nejvíce nočních příměstských autobusových linek (řada 600)? Nápovědu hledejte v brožurce „Autobusoví dopravci PID“ na straně 44.
2011 (11 linek)
10. Které číslo zvláštní historické linky dnes jezdí do obce Středočeského kraje, která stála u zrodu Pražské integrované dopravy?
PID 5
ČD vypraví parní expresy na velikonoční jarmark na Křivoklátě
Milovníci železniční nostalgie mohou o Velikonocích opět vyrazit parním expresem na hrad Křivoklát. V rámci akce „Královské Velikonoce na Křivoklátě“ budou vypraveny dva expresy, a to v sobotu 15. a v neděli 16. dubna. Cestující s platnými zpátečními a rodinnými jízdenkami na tyto vlaky získají dvacetiprocentní slevu ze vstupného na prohlídkový okruh hradem. Jízdenky na parní vlak je možné koupit v předprodeji ve stanicích Praha Masarykovo nádraží a Praha-Braník. K jízdence zakoupené v předprodeji dostanou cestující místenku zdarma.
Parní vlak v čele s lokomotivou 475.179 „Šlechtična“ bude sestaven z historických vozů ze 40. let minulého století (tzv. Rybáků) a z vozů Bai z 50. let. Nebude chybět bufetový vůz, kde si lze dopřát točené pivo Ferdinand nebo zakoupit předměty s železniční tematikou. Zpáteční jízdenka z Prahy na Křivoklát stojí 280 Kč, v prodeji budou také rodinné, dětské a úsekové jízdenky. Cestující se zpátečními a rodinnými jízdenkami navíc získají 20% slevu ze vstupného na prohlídkový okruh hradem. Vstupenka na prohlídku hradu umožní i volný vstup na jarmark.
Parní vlak bude odjíždět ze stanice Praha-Smíchov v sobotu a neděli vždy v 9:40 a příjezd na Křivoklát je naplánován na 11:14. Cílovou stanicí vlaku bude ale až Lužná u Rakovníka. Cestující, kteří nenavštíví hrad Křivoklát si můžou v Lužné u Rakovníka prohlédnout expozici železničního muzea. Příjezd do Lužné bude ve 12:05 a odjezd ve 14:53. Zpět z Křivoklátu do Prahy odjede vlak v 15:52 a na pražský Smíchov se vrátí v 17:15.
Na nádvoří hradu Křivoklát bude pro návštěvníky připraven Velikonoční jarmark a bohatý kulturní program. Další informace o akci jsou na stránkách www.krivoklat.cz.
Jízdenky včetně místenek na parní vlaky lze zakoupit v předprodeji v mezinárodní pokladně na Masarykově nádraží denně 8:00 – 12:00, 12:30 – 16:00, 16:15 -18:00 (tel. 972 246 161) nebo v železniční stanici Praha-Braník (tel. 725 859 426) pondělí až čtvrtek 7:00 – 11:30, 12:15 – 17:20; pátek a sobota 6:00 – 11:30 a 12:30 – 18:00, neděle 6:00 – 11:30 a 12:15 – 17:20).
Jízdní řád parního expresu
na Královské Velikonoce na Křivoklátě (15. a 16. 4. 2017) |
||
---|---|---|
tam | stanice | zpět |
09:40 | Praha-Smíchov | 17:15 |
10:13 – 10:38 | Beroun | 16:27 – 16:41 |
11:14 – 11:20 | Křivoklát | 15:37 – 15:52 |
11:40 – 11:53 | Rakovník | 15:07 – 15:22 |
12:05 | Lužná u Rakovníka | 14:53 |
Ceník jízdného v parním expresu
na Královské Velikonoce na Křivoklátě (15. a 16.4.2017) |
|
---|---|
základní jízdné | |
základní zpáteční jízdné (Praha – Křivoklát) | 280 Kč |
základní zpáteční jízdné (Křivoklát – Lužná u Rakovníka) | 120 Kč |
obchodní nabídky | |
rodinná zpáteční jízdenka Praha – Křivoklát (max. 2 dospělí a 2 děti 6 – 15 let) |
570 Kč |
jednosměrná jízdenka Praha – Křivoklát | 240 Kč |
zpáteční jízdenka Beroun – Křivoklát | 140 Kč |
jednosměrná jízdenka Beroun – Křivoklát | 120 Kč |
děti 6 – 15 let | 50 % sleva |
děti do 6 let (bez nároku na místo k sezení) | zdarma |
*) Ze základního jízdného jsou uznávány slevy a doplatky pro ZTP, žáky a psy.
K jízdenkám zakoupeným v předprodeji získají cestující bezplatně místenku.
Podrobnější informace o akci poskytnou zaměstnanci železniční stanice Praha-Braník (725 859 426, pavlik@zap.cd.cz) nebo ROC Praha (972 241 629, lemberk@gr.cd.cz).