Představení tří návrhů změn v tramvajové dopravě

(Přečtěte si vyhodnocení ankety „Zajímá nás váš názor“ z tramvajových zastávek.)

Do procesu přípravy změn v tramvajové dopravě se mohla veřejnost zapojit od konce ledna po dobu čtyř týdnů. Na cca 80 zastávkách tramvají bylo vyvěšeno celkem 13 konkrétních otázek doplněných o výzvu k zasílání dalších podnětů, které cestující k provozu tramvají mají. Anketu připravila organizace ROPID ve spolupráci s Dopravním podnikem hl. m. Prahy, a.s.

Do konce února 2016 přišlo celkem cca 1 200 mailů nebo dopisů, v nichž bylo obsaženo 1 897 podnětů na vylepšení provozu hromadné dopravy v Praze. Kromě výhrad a doporučení vztažených k provozu tramvají dorazila i cca stovka podnětů k provozu metra, autobusů a vlaků na území hlavního města. 1 413 vyjádření reagovalo na zveřejněné otázky, k tramvajové dopravě se vztahovalo i téměř 400 dalších podnětů.

Nejvíce cestujících se vyjadřovalo k vyvěšeným otázkám v oblasti Spořilova (12 %), Bělehradské ulice a Vršovického nádraží (12 %) a v okolí Polikliniky a Nádraží Vysočany (11 %).

Otázka pro oblast Spořilova a Michle (vyjádřilo se k ní 12 % účastníků ankety)

Preferujete pro cesty ze Spořilova a Michle do centra spojení na I. P. Pavlova a k Muzeu, nebo do Nuslí, na Karlovo náměstí a Národní třídu?

Na Spořilově a v okolí zastávek Michelská, Pod Jezerkou či Horky preferuje 43 % cestujících linku směřující do Nuslí a na Karlovo náměstí, 20 % na I. P. Pavlova a k Muzeu a pro 37 % jsou užitečné linky oběma směry. 49 % lidí v této oblasti žádá nasazení souprav na linku 6 a o její celotýdenní provoz. Část cestujících ocenila stav z minulého roku, kdy na Spořilov při výluce Bělehradské ulice jezdila linka 24, která směřovala přímo do středu Václavského náměstí.

Návrhy případných úprav v tramvajovém provozu budou v této oblasti zahrnovat zachování linek jedoucích oběma směry. Linka směřující do Nuslí a na Karlovo náměstí bude navržena v celotýdenním provozu a v pracovní dny s provozem v soupravách.

Otázka pro oblast u Vršovického nádraží a Bělehradskou ulici (vyjádřilo se k ní 12 % účastníků ankety)

Je pro Vás zajímavé přímé tramvajové spojení zastávek Nádraží Vršovice a I. P. Pavlova? Které spojení byste případně na jeho úkor doporučovali omezit?

Přímé spojení okolí Vršovické ulice se zastávkou I. P. Pavlova, případně Bělehradské ulice s Karlovým náměstím je zajímavé pro 96 % místních obyvatel, jen 4 % by taková linka nezaujala. Řada podnětů zde doporučovala prodloužení linky 13 ze zastávky Otakarova na Čechovo náměstí alespoň v pracovních dnech.

Předkládané návrhy řešení v tramvajové síti budou obsahovat také linku, která v celotýdenním provozu spojí Kubánské náměstí, Koh-i-noor, Nádraží Vršovice, Otakarovu, Nuselské schody, I. P. Pavlova a Karlovo náměstí.

Otázka pro oblast v okolí Polikliniky Vysočany (vyjádřilo se k ní 11 % účastníků ankety)

Postrádáte v oblasti Polikliniky Vysočany provoz druhé tramvajové linky? Kterým směrem by taková linka měla pokračovat?

V okolí Polikliniky Vysočany (v úseku Nádraží Vysočany – Balabenka – Palmovka) 98 % cestujících stojí o zavedení druhé tramvajové linky. Současnému stavu vytýkají nepravidelné příjezdy linky 16 a její dlouhé intervaly ve všech obdobích dne. 56 % odpovědí doporučovalo k Nádraží Vysočany prodloužit linku 12 a 19 % lidí, kteří zde reagovali, by si představovalo, že případná nová linka odtud pojede směrem do Karlína.

Návrhy úprav zohlední také přání cestujících z této lokality a provoz druhé linky z oblasti Nádraží Vysočany směrem na Palmovku, do Holešovic a dále do centra města budou obsahovat.

Otázka pro oblast Hostivaře a Strašnic (vyjádřilo se k ní 11 % účastníků ankety)

Je pro Vás zajímavé spojení přímou tramvajovou linkou z oblasti Hostivaře a Strašnic na Palmovku? Kterou současnou linku by mohla taková linka nahradit?

V Hostivaři a Strašnicích by obnovu linky 19 směrem na Palmovku uvítalo 80 % respondentů, drtivá většina z nich by ovšem toto spojení nechtěla, pokud by se současně měli vzdát provozu jiné linky v oblasti, např. linky 26.

Z důvodu nutnosti zachovat současné náklady na provoz tramvajových linek budou pro tuto oblast předkládána variantní řešení jak s obnovou linky 19, tak bez ní se zachováním současného konceptu provozu tramvajových linek, tedy i se současnou trasou linky 26.

Otázka pro oblast Barrandova, Hlubočep, Zlíchova a Smíchovského nádraží (vyjádřilo se k ní 9 % účastníků ankety)

Pokud je pro Vás zajímavé přímé tramvajové spojení na Karlovo náměstí a I. P. Pavlova, které současné linky byste byli ochotni se na jeho úkor vzdát?

Z oblasti Barrandova 91 % reakcí směřovalo k podpoře zavedení přímé linky směrem na Karlovo náměstí a na I. P. Pavlova. Téměř 50 % z těch, kteří by o spojení na I. P. Pavlova měli zájem, by se vzdalo na Barrandově provozu linky 20, případně přes 40 % by oželelo na Barrandově linku 12.

Spojení z Barrandova na I. P. Pavlova, které bylo některými cestujícími oceňováno v loňském roce při výluce v Plzeňské ulici, bude také obsahem předkládaných návrhů. Ty se budou lišit v tom, jakou linku toto nové spojení na Barrandově nahradí. Může jít o linku ve směru na Malostranskou nebo na Václavské náměstí.

Otázka pro oblast Depa Hostivař a Nových Strašnic (vyjádřilo se k ní 7 % účastníků ankety)

Preferujete pro cesty z Černokostelecké a Nových Strašnic do centra spojení na Floru a Muzeum, nebo na Floru a Náměstí Republiky?

Na Černokostelecké ulici v okolí Nových Strašnic cestující stále poptávají návrat linky 11 a celkem 42 % z nich preferuje přímé cesty k Muzeu. V roce 2012 zavedené spojení k Hlavnímu nádraží a na Náměstí Republiky ovšem již zajímá více lidí, celých 58 %. Velmi často se zde vyskytovaly stížnosti na problematicky zajistitelný intervalový proklad provozu linek 5 a 13.

Návrhy řešení pro tuto oblast budou ve vztahu ke směrování linek zahrnovat jen drobné úpravy a spojení oběma směry, byť směrem k Muzeu nadále jen v pracovní dny od 6 do 20 hodin, by měla být zachována.

Otázka pro oblast Letné, Strossmayerova nám. a Vltavské (vyjádřilo se k ní 7 % účastníků ankety)

Jaké máte připomínky k provozu tramvajových linek v oblasti Vltavské, Strossmayerova náměstí a Letné? Mělo by dojít k nějaké úpravě?

Na obecněji položenou otázku v oblasti Letné, jejímž záměrem spíše bylo získat informace o míře přetěžování linek 1 a 25 v úseku Vltavská – Letenské náměstí, přišla překvapivě většina odpovědí, které se věnovaly trase linky 12. Téměř 82 % z nich vyjadřovalo přání navrátit linku 12 na cestě mezi Holešovicemi a Malou Stranou do trasy po nábřeží, 18 % se přimlouvalo za ponechání současné trasy.

V oblasti Letné a Holešovic jsou jakékoli úpravy velmi vzájemně provázané, tudíž snaha např. o obnovu přímého tramvajového spojení z Manin do centra, případně o posílení linek 1 a 25 dalšími spoji, vede k nutnosti navrátit trasu linky 12 na nábřeží. V tomto ohledu budou návrhy řešení nepochybně ještě tématem řady jednání se zástupci MČ Praha 7. Výsledky ankety lze v tomto ohledu považovat pouze za jeden z pohledů na problém, nikoli na pohled základní.

Otázka pro oblast Vítězného náměstí a Podbaby (vyjádřilo se k ní 7 % účastníků ankety)

Je pro Vás zajímavější přímé tramvajové spojení z oblasti Podbaby a Vítězného náměstí k metru Vltavská, nebo na Náměstí Republiky a na Florenc?

V okolí Podbaby a Vítězného náměstí 74 % cestujících zásadně preferuje přímé tramvajové spojení na Náměstí Republiky a Florenc před obnovením přímého spojení se stanicí metra Vltavská (26 %).

V návrzích bude cestujícími preferované spojení linkou 8 zachováno, směrování druhé linky z Nádraží Podbaba bude navrhováno ve variantách jak ve směru Vltavská, tak Malostranská.

Otázka pro oblast Bílé Hory (vyjádřilo se k ní 7 % účastníků ankety)

Preferujete v úseku mezi Bílou Horou a Vypichem provoz jedné páteřní linky nebo dvou linek jedoucích z Malovanky směrem do centra různými směry?

Na Bílé Hoře by 63 % respondentů, kteří odpověděli, raději vidělo ukončené dvě standardní tramvajové linky jedoucí z Malovanky různými směry, na Malostranskou a do centra i na Hradčanskou a Vltavskou. 37 % lidí je zde spokojeno se současným stavem, kdy na Bílou Horu zajíždí pouze spoje páteřní linky 22.

I na základě požadavku MČ Praha 6 bude v této oblasti navržen provoz dvou standardních linek 22 i 25, které při zachování stávajícího souhrnného intervalu zajistí přímé spojení jak do centra města, tak na Letnou a Vltavskou.

Otázka pro oblast Modřan (vyjádřilo se k ní 6 % účastníků ankety)

Preferujete pro cesty z Modřan do centra spojení k Národnímu divadlu a na Staroměstskou, na Karlovo náměstí a Václavské náměstí, nebo k Andělu?

Na modřanské tramvajové větvi preferuje 38 % cestujících směr Staroměstská, na Václavské náměstí jede raději 31 % místních, 21 % lidí zajímají oba směry. Nejmenší zájem při cestách z Modřan tramvajemi je o přímou cestu k Andělu (7 %). Ta je podle řady odpovědí kvalitně zajištěna provozem autobusové linky 253 směrem na Smíchovské nádraží.

Variantní řešení obsluhy Modřan budou obsahovat jak zachování současného stavu, tak jeho úpravu s ohledem na obnovu celotýdenního provozu linky 3.

Otázka pro oblast Spojovací a Chmelnice (vyjádřilo se k ní 5 % účastníků ankety)

Preferujete pro část cest ze Spojovací a Chmelnice spojení na Floru a k Muzeu, nebo na Floru, Náměstí Míru a Karlovo náměstí?

Z Koněvovy ulice mezi zastávkami Spojovací a Ohrada je pro 70 % cestujících prioritou původní trasa linky 16 směrem na Floru, Náměstí Míru a Karlovo náměstí. Přímé spojení přes Floru na Muzeum současnou linkou 11 by rádo zachovalo 13 % z těch, kteří zde odpověděli. 16 % odpovědí se v této lokalitě soustředilo na prosbu o zajištění celodenního a celotýdenního spojení ze Spojovací na Želivského a Floru k metru A, které v současné době k dispozici není.

V návrzích bude obsaženo celotýdenní spojení ze Spojovací k metru A. Variantní řešení budou dle možností celé sítě obsahovat provoz současné linky 11 nebo návrat původní linky 16.

Otázka pro oblast Radlic (vyjádřila se k ní 3 % účastníků ankety)

Je pro Vás zajímavé současné spojení linkou 7 na Palackého náměstí a do Nuslí, nebo by v Radlicích linku 7 měla nahradit linka směřující do jiné oblasti?

V oblasti Radlic anketa zaujala poměrně málo cestujících. 71 % z nich vyjádřilo přání zachovat zde provoz tramvajové linky sedm, 29 % požádalo o zvážení zavedení linky jiným směrem.

Řešení obsluhy Radlic předložené v návrzích bude závislé na finální podobě provozu v Plzeňské ulici i na trati na Sídliště Barrandov. Provozní a ekonomické souvislosti v tomto případě velmi komplikují možnost vyhovět většině, která se k otázce v této lokalitě vyjádřila. Budou předloženy varianty obsluhy Radlic v podobě linek směřujících na Václavské náměstí či na Újezd a Malostranskou.

Otázka pro oblast v okolí Manin a Dělnické (vyjádřila se k ní 3 % účastníků ankety)

Postrádáte v oblasti Holešovic přímé tramvajové spojení z Manin do centra? Kterou současnou linku by případně taková linka mohla nahradit?

Menší počet respondentů se vyjádřil i k otázce v okolí Manin. Spojení do centra je zde atraktivní pro 82 % z těch, kteří odpověděli, 18 % nabízené spojené nepovažuje za zajímavé.

V této lokalitě budou návrhy obsahovat varianty zajištění přímého tramvajového spojení z Manin do centra na Václavské náměstí.

V rámci ankety dorazila i řada dalších podnětů k provozu tramvajových linek. Řadě cestujících vadí provoz sólo vozů na některých linkách večer a o víkendech, všímají si přetěžování spojů linek 9 a 22 v centru města, nerovnoměrností provozu nízkopodlažních spojů, nebo nerozlišování pásmovaných spojů některých linek jinými čísly. Absolutní většina příspěvků v anketě byla pozitivní, řada lidí poděkovala za možnost se vyjádřit, mnoho cestujících popřálo projektantům hodně štěstí při volbě vhodného řešení. Negativních příspěvků se objevilo naprosté minimum.

Tisícím příspěvkem, který dorazil, byl mail od paní/slečny Barbory Neuwirthové s odpovědí k otázce v oblasti Spořilova: „Osobně jsem přesvědčena, že jak linka č. 6, tak linka č. 11, jsou výrazně vytíženy a pro dobrou dostupnost centra ze Spořilova je nezbytné zachovat obě linky. Jako cestující bych navíc uvítala, pokud by linka č. 6 jezdila i o víkendech a státních svátcích.“

Nejoriginálnější příspěvek do ankety zaslala v obrazové podobě Magda Protěžová:

ROPID za všechny zaslané podněty děkuje. Zájem cestujících o tento způsob podílení se na přípravě změn byl významný a v předkládaných návrzích projektanti zohlednili cca 70 % zaslaných anketních podnětů. Samozřejmě není ale možné uspokojit přání každého respondenta. Tramvajová síť je složitá, řada přání cestujících i městských částí je vzájemně protichůdná a v některých lokalitách je nutné hledat kompromisní řešení.

(Přečtěte si o podobě jednotlivých tramvajových celosíťových i profilových průzkumů, o provedených anketách, seznam požadavků městských částí i celkový seznam současných problémů v tramvajové síti v Praze.)

Základním podkladem pro přípravu změn v tramvajové dopravě je celosíťový průzkum tramvajové dopravy, který byl naposledy proveden v dubnu roku 2014. V rámci takového průzkumu jsou sledovány všechny tramvajové spoje, které se v síti pohybují, jsou zaznamenávány nástupy a výstupy na všech zastávkách, počty lidí ve vozech a z toho jsou odvozeny informace o nejzatíženějších linkách a úsecích dle denní doby. Průzkum tohoto typu ovšem nedokáže poskytnout informace o směrovosti cest jednotlivých uživatelů tramvajové dopravy.
Podívejte se, kolik cestujících jezdí po Praze tramvajemi v jednotlivých úsecích? [PDF]

Z důvodu snahy získat informace i o směrech cest Pražanů byl na jaře 2015 proveden anketní směrový průzkum, který formou dotazníkové akce přímo v tramvajích zkoumal priority cestujících ve vztahu ke směrům jejich další cesty. V devíti oblastech Prahy (Hostivař, Holešovice, Strašnice, Smíchov, Břevnov, Evropská ulice, Petřiny, Vršovická ulice, Bělehradská ulice) bylo dotazováno celkem téměř 14 000 respondentů. Vyhodnocení dotazníkové akce poskytlo základní představu o směrech, kterými cestující z uvedených oblastí jezdí nejvíce.

Analýza ukázala, že pokud jde o koncové větve tramvajových tratí s provozem dvou linek, většinou převažuje srovnatelné využití obou linek. Například na petřinské větvi považuje linku 1 za výhodnější 31,1 % cestujících, linku 18 preferuje 31,4 % lidí a obě linky jsou stejně užitečné pro 37,5 % respondentů. V Evropské ulici více převažuje orientace k metru, takže obě linky jsou užitečné pro 71,0 % cestujících, linku 26 preferuje 15,6 % místních a linku 20 (v době průzkumu na Evropské provozovanou) 13,6 % lidí.

Ukázka rozboru trati v zastávce Na Hroudě z anketního směrového průzkumu

Vytížení tramvajové dopravy v roce 2015 zejména v oblasti Prahy 6 ovlivnilo otevření nového úseku metra mezi Dejvickou a Nemocnicí Motol. Počet cestujících v jednotlivých charakteristických zastávkách je s ohledem na podobné situace sledován v celé síti průběžně profilovými průzkumy, které zaznamenávají počet cestujících, kteří do zastávky přijeli, nástupy, výstupy a počet lidí, kteří odjeli.

Ukázka srovnání poptávky po linkách 1 a 18 v zastávce Voz. Střešovice: duben 2014 × květen 2015 (pracovní den 6:00–20:00)

Průměrné vytížení v zastávce Vozovna Střešovice ve spojích linek 1 a 18 ve směru do centra je v ranní špičce od 6:00 do 9:30 hodin pouze 32 % nabízené kapacity. Průměrné vytížení v zastávce Vozovna Střešovice ve spojích linek 1 a 18 ve směru z centra je v odpolední špičce od 15:00 do 19:00 hodin pouze 25 % nabízené kapacity. Vzhledem k tomu, že současně existují v tramvajové síti i období a úseky, kde jsou tramvajové spoje vytíženy nad 100 % nabízené kapacity, je nutné se zabývat možnostmi dílčího omezení provozu v jedné lokalitě (Petřiny) a dílčího posílení v lokalitě jiné (Seifertova, Ječná, Milady Horákové).

Podkladem pro úvahy o změnách v provozu tramvají jsou i výpočty směrových vztahů v tramvajové dopravě získané z modelu hromadné dopravy, který udržuje pracoviště Úseku dopravního inženýrství Technické správy komunikací hlavního města Prahy. Do modelu jsou vkládána data o obyvatelstvu získávaná ze sčítání lidu, jsou v něm vytvořeny a udržovány matice dopravních vztahů v rámci města, systém obsahuje všechny pražské zastávky, jejich vazby do okolního území, informace o dobách na přestup a o dobách docházky k zastávkám.

Všechny linky mají v modelu reálné jízdní řády a model je průběžně naplňován i daty z dopravních průzkumů metra, tramvají i autobusů. Na základě vložených dat je možné ke každé vybrané zastávce získat rozbor směrů, kterými z ní cestující pokračují, nebo odkud přijeli. Podobný rozbor je neocenitelným střípkem do mozaiky podkladů projektantů změn, byť jeho relevance je významně ovlivněna směrováním linek, které v dané zastávce aktuálně projíždějí.

Několik ukázek rozboru směrů cest z modelu hromadné dopravy

(čísla uvádějí počet procent cestujících, kteří daným směrem do centra pokračují; zdroj TSK-ÚDI)

• Na Hroudě
• Sibeliova
• Kamenická
• ČSAD Smíchov
• Karlínské náměstí

Zásadním podkladem pro proces přípravy každé změny jsou podněty od městských částí a veřejnosti. V listopadu 2015 bylo osloveno všech 57 městských částí s prosbou o zaslání podnětů k tramvajové i autobusové dopravě. Konkrétních podnětů se sešlo více než 200, k tramvajové dopravě mělo vztah cca 25 podnětů. Těmi nejzásadnějšími, které byly při přípravě návrhů zohledněny, byly:

• Zajištění přímého tramvajového (nebo jiného) spojení mezi Náměstím Republiky – Malostranskou a Malostranským náměstím (Praha 1)
• Zachování celodenního a celotýdenního provozu linky 14 v Myslíkově ulici (Praha 1)
• Zajištění přímého spojení v úseku Nádraží Vršovice – I. P. Pavlova – Karlovo nám. (Praha 2 a Praha 10)
• Ve směru ze Spořilova do Nuslí a na Karlovo náměstí nasazení souprav na linku 6 a celotýdenní provoz této linky (Praha 2 a Praha 4)
• Zajištění celotýdenního provozu linky 11 z Flory na Spojovací (Praha 3)
• Zajištění celotýdenního spojení ze Sídliště Barrandov na Karlovo náměstí a I. P. Pavlova (Praha 5)
• Zajištění obsluhy úseku Bílá Hora – Vypich dvěma linkami 22 a 25, možnost vložené spoje linky 22 označit jako 23 a ukončit na Vypichu (Praha 6)
• Z každé radiály v oblasti Prahy 6 zajistit spojení na Letnou i na Malostranskou (Praha 6)
• Ponechání provozu linky 20 v úseku Vítězné náměstí – Anděl (Praha 6)
• Zachování spojení Karlín – Náměstí Republiky – Letná linkou 8 (Praha 7)
• Zachování trasy linky 12 v úseku Malostranská – Strossmayerovo nám. přes Letnou (Praha 7)
• Zajištění přímého spojení Poliklinika Vysočany – Holešovice – centrum (Praha 7 a Praha 9)
• Zajištění přímého spojení Maniny – Vltavská – centrum (Praha 7)
• Zajištění přímého spojení Bulovka – Vltavská – Hradčanská (Praha 7)
• Zavedení druhé celotýdenně provozované tramvajové linky do úseku Nádraží Vysočany – Balabenka (Praha 9)
• Vyřešení přetěžování linky 22 ve Francouzské ulici (Praha 10)
• Zajištění celotýdenního spojení ze Sídliště Modřany na Václavské náměstí linkou 3 (Praha 12)

Veřejnost se do procesu přípravy mohla zapojit koncem ledna, kdy byla na cca 80 zastávkách tramvají vyvěšena anketa, která pokládala konkrétní otázky i vyzývala k zasílání dalších podnětů k tramvajové dopravě.

Do konce února 2016 přišlo celkem cca 1 200 mailů nebo dopisů, v nichž bylo obsaženo 1 897 podnětů na vylepšení provozu hromadné dopravy v Praze. Kromě výhrad a doporučení vztažených k provozu tramvají dorazila i cca stovka podnětů k provozu metra, autobusů a vlaků na území hlavního města. 1 413 vyjádření reagovalo na zveřejněné otázky, k tramvajové dopravě se vztahovalo i téměř 400 dalších podnětů.

Nejvíce cestujících se vyjadřovalo k vyvěšeným otázkám v oblasti Spořilova (12 %), Bělehradské ulice a Vršovického nádraží (12 %) a v okolí Polikliniky a Nádraží Vysočany (11 %).

Ze všech výše uvedených zdrojů bylo nakonec shromážděno 45 zásadních podnětů, které by bylo vhodné v současné tramvajové síti řešit.

1. Zejména ve špičkách přetížený úsek Hradčanská – Vltavská (linky 1 a 25)
2. Přetížený úsek I. P. Pavlova – Karlovo náměstí – Národní třída (linka 22)
3. Přetížený úsek Vršovické náměstí – Jana Masaryka – I. P. Pavlova (linky 4 a 22)
4. Přetížená linka 5 o víkendech v sólech (zejména úsek Flora – Masarykovo nádraží)
5. Přetížená linka 8 o víkendech v sólech (zejména úsek Karlín – Náměstí Republiky – Letná – Podbaba)
6. Přetížený úsek Žižkov – Václavské náměstí – Smíchov (linka 9)
7. Nedostatečný interval v úseku Balabenka – Nádraží Vysočany (pouze linka 16)
8. Spojení Chodovská – Nusle – Karlovo náměstí přetížené ve špičkách a bez provozu večer a o víkendech (linka 6)
9. Převis nabídky nad poptávkou v úseku Nádraží Vysočany – Lehovec (linka 16)
10. Převis nabídky nad poptávkou v úseku Palackého náměstí – Nádraží Braník zejména v sedlovém a večerním provozu (linka 3)
11. Převis nabídky nad poptávkou v úseku Nádraží Veleslavín – Divoká Šárka (linky 5 a 26)
12. Převis nabídky nad poptávkou v úseku Hradčanská – Sídliště Petřiny (linky 1 a 18)
13. Převis nabídky nad poptávkou v úseku Staroměstská – Výstaviště Holešovice zejména v sedlech pracovních dnů (linka 17)
14. Převis nabídky nad poptávkou v úseku Nádraží Strašnice – Nádraží Hostivař (linky 22 a 26)
15. Převis nabídky nad poptávkou v úseku Národní třída – Smíchovské nádraží zejména v pracovní dny dopoledne i odpoledne (linka 6)
16. Chybějící přímé spojení Nádraží Vršovice – Bělehradská – Karlovo náměstí
17. Chybějící přímé spojení Sídliště Barrandov – I. P. Pavlova
18. Chybějící přímé spojení Strašnice – Palmovka
19. Chybějící přímé spojení Náměstí Republiky – Čechův most – Malá Strana
20. Chybějící přímé spojení Bílá Hora – Hradčanská
21. Chybějící přímé spojení Bulovka – Vltavská – Hradčanská
22. Chybějící přímé spojení Maniny – Vltavská – centrum
23. Chybějící přímé spojení celodenně/celotýdenně Modřany – Václavské náměstí
24. Chybějící přímé spojení celodenně/celotýdenně Flora – Spojovací
25. Chybějící přímé spojení celodenně/celotýdenně Zborov – Vinohradská ulice
26. Chybějící přímé spojení Vítězné náměstí – Holešovice / Vltavská
27. Chybějící přímé spojení Václavské náměstí – Letenské náměstí
28. Chybějící přímé spojení Staroměstská – Pražský hrad
29. Chybějící přímé spojení I. P. Pavlova – Karlovo náměstí – Václavské náměstí
30. Chybějící přímé spojení Modřany – Palackého náměstí – Anděl
31. Nevhodné řetězení zpoždění na spojených linkách 14+24 v Holešovicích
32. Linka 12 vedená delší trasou přes Letnou se zvýšením provozních nákladů ale současně výrazným úbytkem cestujících
33. Zastávka Malostranská u Úřadu vlády ve vozovce, složité řešení úpravy zastávky, vhodné by bylo linkové vedení nevyžadující obsluhu této zastávky
34. Pásmování linek 3, 17 a 22 (cestující při dobíhání tramvaje nepoznají dlouhý a krátký spoj, případně krátký spoj jede v okamžiku, kdy měl přijet spoj dlouhý)
35. Složité intervalové proklady v úseku Kbelská – Lehovec
36. Složité intervalové proklady v úseku Flora – Nové Strašnice
37. Sjíždění všech spojů najednou na Náměstí Republiky (vliv intervalových prokladů v okolí)
38. Sjíždění všech spojů najednou na Letné („letenská karavana“, vliv intervalových prokladů v okolí)
39. Nerovnoměrné intervalové proklady v úsecích, kde jsou provozovány linky standardní a páteřní Florenc – Palmovka (linky 3 a 8)
    
40. Nerovnoměrné intervalové proklady v úsecích, kde jsou provozovány linky standardní a páteřní Palmovka – Kobylisy (linky 3 a 10)
41. Nerovnoměrné intervalové proklady v úsecích, kde jsou provozovány linky standardní a páteřní Malovanka – Vypich (linky 22 a 25)
42. Nerovnoměrné intervalové proklady v úsecích, kde jsou provozovány linky standardní a páteřní Na Hroudě – Nádraží Hostivař (linky 22 a 26 ve špičkách)
43. Nerovnoměrné intervalové proklady v úsecích, kde jsou provozovány linky standardní a páteřní Anděl – Sídliště Barrandov (linky 12+20 a 14)
44. Nerovnoměrné intervalové proklady v úsecích, kde jsou provozovány linky standardní a páteřní Náměstí Míru – Čechovo nám. (linky 4 a 22 ve špičkách)
45. Nerovnoměrné intervalové proklady v úsecích, kde jsou provozovány linky standardní a páteřní Nádr. Braník – Sídl. Modřany (linky 3 a 17 ve špičkách)

Tyto podněty jsou důvodem, proč jsou nyní předkládány veřejnosti návrhy na změny v provozu tramvajových linek v hl. m. Praze. V žádném návrhu není možné vyřešit podněty všechny, proto jsou předkládána variantní řešení, nad nimiž bude následovat diskuse o tom, jak v konkrétních případech postupovat. Každý návrh dopravního opatření přináší kromě řešení zmíněných podnětů i dílčí negativa, jejichž dopad by neměl pozitivní přínos změny převážit.

(Přečtěte si výběr z dopravních průzkumů k některým tramvajovým linkám a lokalitám.)

Zjištění z průzkumů, které má organizace ROPID k dispozici potvrzují, že v řadě úseků by bylo vhodné přistoupit k posílení provozu, v několika případech ale naopak k omezení. Ke stejným lokalitám průběžně sbíráme i podněty od cestujících, které data z průzkumů potvrzují.

1) Úsek Hradčanská – Letenské náměstí – Vltavská

(v ranní špičce vzniká část přetížení nepravidelností provozu obou linek, ale i při pravidelném provozu jsou spoje linek 1 a 25 často vytíženy více než ze 75 %, což je hranice zvažování posílení provozu v daném směru)

Ve všech návrzích je zajištěno celotýdenní posílení tohoto úseku.

Strossmayerovo nám. směr Kamenická v ranní špičce

Strossmayerovo nám. směr Kamenická v odpolední špičce

Příklady podnětů cestujících:

„Dlouhodobě je kapacitní problém v úseku Vltavská – Strossmayerovo nám. – Letenské nám.“

„Určitě posílit trasu Vltavská – Letenské náměstí.“

„Bylo by dobré se zamyslet nad posílením úseku Sparta – Vltavská, kde současná 1 a 25 nedostačuje.“

„Mělo by dojít k posílení linek č. 1 a 25 v ranní dopravní špičce – neustále narvané tramvaje.“

„Denně jezdím v dopravní špičce úsek Vltavská – Hradčanská, čili tramvajová linka č. 1 nebo č. 25. V časovém úseku mezi 7:15–8:30 mám velký problém dostat se vůbec do vozu. Přijďte si vyfotit v ranní špičce úplně přecpané tramvajové linky č. 1 a 25 na Vltavské! Rozhodně by si jedna z linek zasloužila kratší časový interval!“

„Intervaly tramvaje z Vltavské směrem na Letnou by mohly v ranní špičce být kratší. Stává se, že se nedostávají všichni cestující do tramvaje, protože už je přeplněná.“

2) Úsek Karlovo náměstí – I. P. Pavlova – Jana Masaryka v pracovní dny

(červeně jsou vyznačeny přetížené spoje ve směru z centra v období od 12:00 do 21:00 hodin)

Posila linky 22 je v návrzích zajištěna celotýdenním provozem linky 4, nebo obnovením jejího sedlového provozu, anebo odvedením části tranzitních cest provozem linky 6 v úseku Kubánské nám. – Otakarova – I. P. Pavlova – Karlovo náměstí – Lazarská.

Příklady podnětů cestujících:

„Problémem, a myslím si, že většina obyvatel se mnou bude souhlasit, je znatelné překračování kapacity a časté nepravidelnosti na lince 22, která po většinu dne zajišťuje jako jediná dopravu v Moskevské ulici.“

„Rád bych Vaši pozornost obrátil na dlouhodobě nedostatečnou kapacitu a frekvenci tramvajové linky 22. Je mi jasné, že Vaše možnosti a prostředky jsou omezené, ale cestuji po Praze již nějakou dobu a stav linky 22 (zejména v úseku Národní třída – Čechovo náměstí) lze v porovnání s jinými linkami označit za nejen zcela nevyhovující, ale přímo zdraví ohrožující. Je v pořádku, pokud je tramvaj naplněná cestujícími, ale nemělo by se stávat, že se lidé do tramvaje prostě nevejdou, případně se vejdou jen za cenu ohrožení své vlastní bezpečnosti a bezpečnosti ostatních lidí. Stav se bohužel nadále zhoršuje. Linka 22 (nedostatečně podpořená linkou 4) evidentně nezvládá pokrývat poptávku cestujících, kteří, pokud se do tramvaje dostanou, riskují své zdraví.“

„Nejzásadnější připomínku mám ke kapacitě linky 22. Tramvaje jsou po celý den plné. Obzvláště pak v časech špičky (ráno a později odpoledne) je poměrně časté, že se člověk do vozu ani nevejde a musí počkat na další (opět plný) spoj. Cestování tímto spojem je o to víc nepříjemné, že každá další zastávka až do stanice Jana Masaryka představuje další nárůst počtu cestujících. Ti se tak doslova mačkají na sebe a jejich počet se začíná snižovat až ve Vršovicích.“

„Dále bych chtěla upozornit, že linka č. 22 ať už ze Strašnic či z centra (např. Národní třída) je k prasknutí nacpaná neustále. Jezdí sice často, ale i tak je plná.“

„Kdo z vás jezdí ráno do práce dvaadvácou z Vinohrad? Já naštěstí ne, ale těch cestujících je mi líto, protože zejména v 7:20 si na zastávce Jana Masaryka přistoupíte jen stěží.“

„Prosíme o posílení provozu tramvaje 22, případně čísla 4 v ranních a večerních špičkách. Současná situace je vice než kritická. V ranních a večerních hodinách dochází ke krizovým situacím, kdy např. v ranních hodinách (7.30 – 10.00) ze zastávek Slavia, Koh-i-noor, Vršovické náměstí, Ruská, Krymská, Jana Masaryka, I. P. Pavlova (směr Bílá Hora) není možné nastoupit do tramvajového vozu kvůli velkému návalu cestujících. Ohrožen je tak včasný nástup do zaměstnání. Tentýž problém se opakuje večer mezi 17.30 – 21.00 hod., kdy se cestující nevejdou do tram. vozů jedoucích ze zastávek Národní třída, Karlovo náměstí, I. P. Pavlova, Náměstí Míru směr Strašnice.“

3) Úsek Karlovo náměstí – I. P. Pavlova o víkendu

(červeně jsou v zastávce Štěpánská směr I. P. Pavlova vyznačeny spoje, které jsou přeplněné nad 100 % kapacity a nepobírají další cestující)

Posila linky 22 je v návrzích o víkendu zajištěna provozem linky 6 Kubánské nám. – Otakarova – I. P. Pavlova – Karlovo náměstí – Lazarská.

4) Sólo vozy na lince 5 v úseku Hlavní nádraží – Flora o víkendu

(červeně jsou vyznačeny spoje, které jsou přeplněné nad 100 % kapacity a nepobírají další cestující)

Posila linky 5 o víkendech jev návrzích v tomto směru zajištěna provozem nové linky 15.

Směr Masarykovo nádraží

Směr Husinecká

Příklady podnětů cestujících:

„U 5 přidejte o víkendu další vůz – do toho jednoho se nedá ani dostat.“

„Chtěla bych upozornit na nedostatečnou kapacitu tramvaje č. 5 o víkendech. Osobní zkušenost mám s cestováním touto linkou v odpoledních hodinách v úseku Náměstí Republiky – Lipanská. Linka jezdí pouze jednovozová v dlouhých intervalech a je tudíž naprosto přeplněná. Pokud jedou i kočárky (včera 2), je situace naprosto neúnosná, což vede k hádkám a křiku mezi cestujícími a velmi nepříjemné tlačenici (na Hlavním nádraží navíc většinou přistoupí lidé, ke kterým se opravdu mačkat nechcete). Chápu, že dlouhá tramvaj by byla pro víkend příliš, bylo by ale možné zvážit častější interval?“

„Je mi líto, že v sobotu a v neděli v sólo vozu bývá v pětce někdy hodně těsno.“

5) Úsek Václavské náměstí – Hlavní nádraží – Olšanské náměstí

(červeně jsou vyznačeny přetížené spoje ve směru z centra v období od 14:00 do 19:00 hodin)

Posila linky 9 je v návrzích celotýdenně zajištěna provozem nové linky 15.

Zatížení spojů linky 9 v zastávce Hlavní nádraží směr Husinecká v sobotu odpoledne

Zatížení spojů linky 9 v zastávce Hlavní nádraží směr Husinecká v neděli odpoledne

Příklady podnětů cestujících:

„Žižkov směr centrum – tramvaj č. 9 je často přeplněná.“

„Ve večerních hodinách je tramvaj 9 často z Hlavního nádraží směrem na Žižkov velmi přeplněna.“

„Permanentní přeplňování tramvajové linky č. 9.“

„Jako pravidelný uživatel večerního spojení mezi centrem města a Žižkovem považuji za nutné zkrácení intervalu linky 9 po 21:19.“

6) Úsek Horky – Karlovo náměstí (linka 6 zejména ve špičkách)

(červeně jsou vyznačeny přetížené spoje ve směru do centra v období od 7:00 do 10:00 hodin)

Posila tohoto spojení na celotýdenní a ve špičkách v soupravách je v návrzích zajištěna změnami tras linek 14 či 18.

Linka 6 – zatížení jednotlivých spojů v pracovní den ráno v úseku Horky – Karlovo nám.

Příklady podnětů cestujících:

„6ku používám každý všední den do práce na Albertov, ovšem zpět se s ní jet nedá, protože je permanentně přeplněná.“

„Tramvaj č. 6 jezdí pouze jako 1 vagón a to hlavně v ranních a dopoledních hodinách problém. Tramvaj je vždy přeplněná! Několikrát za měsíc se stane, že se lidé ani do tramvaje nevejdou (např. na nám. Bratří Synků nebo Svatoplukově). Velice by pomohlo, kdyby jezdily 2 vozy.“

„Poslední věcí, kterou bych ráda zmínila, je to, že tramvaj č. 6 je aktuálně pouze jednovozová (!!!!). Ve špičkách není možné, aby pokryla počet cestujících, kteří se tímto spojem potřebují přepravit.“

„Ve špičce je vůbec problematické nastoupit do šestky, protože je, díky jedinému vagonu, dost přeplněná.“

„Pokud nevíte, tak tramvaj č. 6 jezdí většinou úplně plná, až se tam lidé ani nevejdou.“

„Co se týče velikostí tramvají, tak v současné chvíli je jednovagonová tramvaj č. 6 ve špičce naprosto nedostačující. Již několikrát jsem musela jet komplikovanějším spojem, protože do 6 jsem se prostě nevešla, když jsem se vešla, tak jsem opravdu necestovala komfortně. A je to den co den, ráno i večer!!!“

„Je třeba zavést tram č. 6 se dvěma vozy – jednovozová je vždy přeplněná.“

„Obrovský problém vnímám v tom, že je tramvaj v úseku Michle – Karlovo náměstí přeplněná až k prasknutí. 80 % procent cestujících ale na Karlově náměstí vystoupí a mnoho lidí nenastoupí. Jenže pokud jezdíte právě z Michle, těch cca 12 minut, než se tramvaj dostane na Karlovo náměstí a můžete se znovu pohnout, je nesnesitelných.“

„Situace linky č. 6 je v současné době podle mého názoru neúnosná. V ranních špičkách je natolik plná, že se do ní lidé prostě nevejdou. Vozím denně svou 6ti-letou dceru do školy a vím, jaké problémy to způsobuje.“

„Situace [na lince 6] je nyní opravdu neúnosná. S tak přeplněnými vozy jsem se setkal pouze na svých cestách ve třetím světě, většinou v Africe.“

„Nacpaná tramvaj č. 6 mi dokáže pěkně zkazit den.“

„Tramvaj č. 6 je neustále přeplněná a to i v poledních hodinách.“

„Už delší dobu pociťuji přetížení tramvajového spoje Spořilov – Karlovo náměstí, tedy tramvaje číslo 6“

„Linka 6 je, téměř kdykoli s ní jedu, velice vytížená, ráno často naprosto přetížená.“

„Linka č. 6 je hojně využívána, už na stanici Horky přijede často téměř plná.“

7) Linka 3 v Podolí v pracovní dny mezi 10:00 a 14:00

(velmi nízké vytížení spojů při intervalu 5 minut v mimošpičkovém období)

Oslabení provozu v návrzích zajištěno provozem vložených spojů linky 3 pod číslem 21 jen ve špičkách pracovních dnů.

pracovní den 10:00 – 14:00
Průměrné vytížení v zastávce Podolská vodárna ve směru z centra = 29 %.

Průměrné vytížení v zastávce Podolská vodárna ve směru do centra = 20 %.

Směr do centra

Směr z centra

Příklady podnětů cestujících:

„TT disponuje velmi bohatou nabídkou a obešla by se při úpravě linkového vedení zohledňující skutečné přepravní nároky bez poloviny spojů linky 3 v sedlech.“

8) Linka 22 v Hostivaři v ranní a odpolední špičce

(velmi nízké vytížení spojů při intervalu 4 minuty ve špičce)

Oslabení provozu v návrzích zajištěno ukončením každého druhého spoje linky 22 (případně linky 23) v zastávce Nádraží Strašnice. V modrém návrhu základních úprav linka 23 jezdí do Hostivaře alespoň v ranní špičce.

Průměrné vytížení v zastávce Radošovická ve směru do centra 6:00 – 10:00: 31 %.

Průměrné vytížení v zastávce Radošovická ve směru z centra 15:00 – 19:00: 28 %.

Směr do centra

Směr z centra

9) Tramvajová trať v ulici Střešovické a na Petřinách

(podstatné snížení vytížení tramvajových spojů po otevření metra, k obsluze by stačila jedna linka, ale vzhledem k cestujícím z okolí Baterie, Ořechovky a Vojenské nemocnice není vhodné ve všech obdobích prodlužovat interval na dvojnásobek, trať i zastávky jsou nově rekonstruované)

Oslabení provozu v návrzích a úspora nákladů až o 25 % v tomto úseku jsou zajištěny provozem sólo vozu na jedné z linek celotýdenně, nebo provozem sólo vozů o víkendech na obou linkách. Provoz dvou linek je zatím zachován.

Srovnání poptávky na Vozovně Střešovice: květen 2015 (po otevření úseku metra V.A) vs. duben 2014
PD 6:00 – 20:00

Průměrné vytížení na Vozovně Střešovice DC 6:00 – 9:30: 32 %.

Průměrné vytížení na Vozovně Střešovice ZC 15:00 – 19:00: 25 %.

TT Petřiny – srovnání poptávky před a po otevření úseku metra V.A
Pracovní den 6:00 – 20:00 hodin

Pokles vytížení tramvají v ulicích Střešovické a Na Petřinách se po otevření metra V.A pohybuje v rozmezí od 25 % po 66 %. Celkové vytížení spojů tramvají na petřinské větvi v pracovní dny nepřekračuje čtvrtinu nabízené kapacity v tramvajích.

10) Tramvajová trať v ulici Evropské

(podstatné snížení vytížení tramvajových spojů po otevření metra, k obsluze by stačila jedna linka, ale vzhledem k cestujícím z okolí Hadovky není vhodné ve všech obdobích prodlužovat interval na dvojnásobek, trať i zastávky jsou nově rekonstruované, v koncovém úseku je nutné přihlédnout k ekonomickým souvislostem s vyhodnocením efektivity výhledově prodlužované tramvajové trati na Sídliště Dědina)

Oslabení provozu v návrzích zatím není zohledněno. Lze výhledově zvážit ukončení spojů linek 20 nebo 23 již v zastávce Červený Vrch.

Srovnání poptávky na Dejvické: červen 2015 (po otevření úseku metra V.A) vs. duben 2014
PD 6:00 – 20:00

Průměrné vytížení na Dejvické DC 6:00 – 9:30: 23 %.

Průměrné vytížení na Dejvické ZC 15:00 – 19:00: 32 %.

TT Evropská – srovnání poptávky před a po otevření úseku metra V.A
Pracovní den 6:00 – 20:00

Pokles vytížení tramvají v ulici Evropské se po otevření metra V.A pohybuje v rozmezí od 15 % po 42 %. Celkové vytížení spojů tramvají na evropské větvi v pracovní dny nepřekračuje kromě maximálních špiček třetinu nabízené kapacity v tramvajích.

• Orientační mapka současného stavu [PDF]
• Stručný popis tras linek v současném stavu [PDF]
• Podrobný popis tras linek a intervalů v současném stavu [PDF]
• Souhrn podnětů k současnému stavu a jejich vypořádání v jednotlivých návrzích [PDF]

(méně změn s důrazem na zachování převážné většiny současných spojení, ale s rizikem intervalové úpravy v sedlech pracovních dnů)

Návrh základních úprav zachovává současný rozsah provozu na tramvajové síti. Soustřeďuje se především na posílení přetížených centrálních úseků tramvajových tratí, přičemž za tímto účelem mírně omezuje provoz na některých okrajových tratích. Snahou návrhu je nabídnout řešení základního okruhu problémů, které zaslaly městské části a cestující. Aby bylo možné tyto problémy řešit, je při zachování stávajících výkonů mírně prodloužen interval jednotlivých linek v období sedel pracovních dnů cca od 9:30 do 14:30 hodin (na páteřní lince 9 z pěti minut na šest, na ostatních linkách z deseti minut na dvanáct). Intervaly linek ve špičkách se nemění.

• Orientační mapka modrého návrhu základních úprav [PDF]
• Stručný popis tras linek a změn v návrhu základních úprav [PDF]
• Podrobný popis tras linek, změn a intervalů v návrhu základních úprav [PDF]
• Rozbor PRO a PROTI v modrém návrhu základních úprav [PDF]

Počet denních tramvajových linek v současném stavu – 21 linek

Počet denních tramvajových linek dle modrého návrhu základních úprav – 25 linek

Bez změny trasy – 9 linek

Se změnou trasy prodloužením linky – 2 linky

Se změnou trasy – 10 linek

Počet nových linek – 4 linky

(více změn s důrazem na respektování až 70 % přání městských částí a cestujících, ale s rizikem rušení některých dnešních spojení v souvislosti se splněním jiných požadavků)

Návrh předkládá možnosti řešení výrazné většiny podnětů, které k tramvajové dopravě zaslaly městské části a cestující. Zabývá se posilou kapacitně přetížených úseků a obnovou některých poptávaných přímých spojení. Koncepce linkového vedení je založena na 24 linkách, které mají shodný interval ve špičkách pracovních dnů 8 minut, v sedle okolo poledne 10 minut, večer 20 minut a o víkendech 15 minut. Tyto linky jsou doplněny o jednu páteřní tramvajovou linku 9 v polovičních intervalech. Návrh obsahuje východní tangenciální linku 19 z oblasti Libně a Vysočan do Strašnic a do Hostivaře, naopak na rozdíl od návrhu základních úprav při tomto řešení nezachovává provoz tramvajové linky 20 v původní trase (nahrazeno v úseku Divoká Šárka – Újezd provozem linky 23).

• Orientační mapka oranžového návrhu příležitostí [PDF]
• Stručný popis tras linek a změn v oranžovém návrhu příležitostí [PDF]
• Podrobný popis tras linek, změn a intervalů v oranžovém návrhu příležitostí [PDF]
• Rozbor PRO a PROTI v oranžovém návrhu příležitostí [PDF]

Počet denních tramvajových linek v současném stavu – 21 linek

Počet denních tramvajových linek dle oranžového návrhu příležitostí – 25 linek

Bez změny trasy – 6 linek

Se změnou trasy prodloužením linky – 1 linka

Se změnou trasy – 13 linek

Zrušených linek – 1 linka

Počet nových linek – 5 linek

Pro optimální realizaci by návrh vyžadoval navýšení objemu prostředků na provoz. Za současných podmínek je předkládán v kontroverzní podobě s různými intervaly skupin páteřních linek. U návrhu převyšují vzniklá negativa počet dosažených pozitiv a k systému páteřních linek se rovněž negativně vyjádřila zásadní většina respondentů v tramvajové anketě.

(zásadní koncepční změna, která vhodněji umožňuje přizpůsobit kapacitní a prokladovou nabídku na koncových úsecích)

Návrh vídeňský se snaží nabídnout alternativní variantu linkového vedení k systému směrovému. Rozdíl oproti směrovým návrhům spočívá v redukci počtu čísel linek, nikoliv však v počtu spojů. Tento systém je založen na základní síti silných linek provozovaných v krátkých intervalech, proto se mu také říká páteřní. Je preferován v řadě západoevropských měst, jejichž tramvajové provozy prošly významnou modernizací (přestavba na bezbariérový provoz, nové tratě i vozidla). Cílem těchto měst bylo vytvořit přehledný, jednoduchý a pro cestující zapamatovatelný systém s méně linkami, u nichž je hlavním parametrem kvality dopravy jejich krátký interval. Také Praha v posledních letech investovala vysoké prostředky do modernizace sítě a nákupu nových tramvajových vozidel. Proto je v rámci procesu přípravy změn v tramvajové dopravě předkládán i vídeňský návrh. Pro představu, co by takový koncept provozu poměrně zásadně odlišný od dosavadních pražských zvyklostí pro Prahu znamenal a jaká by měl pozitiva i negativa.

• Orientační mapka zeleného vídeňského návrhu [PDF]
• Stručný popis tras linek a změn v zeleném vídeňském návrhu [PDF]
• Podrobný popis tras linek, změn a intervalů v zeleném vídeňském návrhu [PDF]
• Rozbor PRO a PROTI v zeleném vídeňském návrhu [PDF]

Počet denních tramvajových linek v současném stavu – 21 linek

Počet denních tramvajových linek dle zeleného vídeňského návrhu – 17 linek

Bez změny trasy – 7 linek

Se změnou trasy – 7 linek

Zrušených linek – 7 linek, z toho dvě jen přečíslovány 22=2 a 26=5A

Počet nových linek – 3 linky